ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: kontroverzní přestavby památek
Památky

Věda a historie není nuda: kontroverzní přestavby památek

Poslechněte si audio verzi článku
Co spojuje hrady Helfštýn, Karlštejn a Špilberk, katedrálu sv. Víta na Pražském hradě, Museum Kampa, Kunsthalle na Klárově, a karlínskou Invalidovnu? Jsou to spory, hádky a ostré výměny názorů o jejich moderní přestavby. Něco jiného si myslí odborníci a historici, něco jiného návštěvníci, občas se do sebe dokonce pustí dvě či více skupin památkářů.
I památky je občas potřeba rekonstruovat. Na Kudy z nudy vám opakovaně nabízíme příběhy o proměnách zanedbaných hradů, zámků a dalších památek, roubenek i roky zanedbávaných průmyslových areálů, které se po přestavbách proměnily v turisticky přitažlivá místa. Představili jsme vám také nejzajímavější chystané i již dokončené proměny Prahy. Některé přestavby ale vyvolaly mezi odborníky i veřejností pořádný poprask. Víte, které to jsou?
 

Hrad Helfštýn: středověký hrad či lunapark?

Středověký hrad Helfštýn na Přerovsku po rekonstrukci láká na novou podobou s moderními prvky. Renesanční hradní palác s historií sahající až do 14. století nyní doplňuje skleněná střecha, cesty v přízemí jsou z leštěného betonu, schodiště a lávky z cortenu. Nové prvky jsou v historické konstrukci jasně rozeznatelné, neruší a naopak hradu dodávají novou atmosféru. A protože pro Helfštýn je typické umělecké kovářství, v jednotlivých místnostech si navíc prohlédnete zajímavé umělecké artefakty.

Architekti Miroslav Pospíšil a Martin Karlík z kanceláře atelier-r získali za rekonstrukci hradu prestižní ocenění Cena za architekturu 2021, Helfštýn se objevil v prestižním časopise Dezeen nebo ArchDaily. Rekonstrukce hradu rovněž získala titul za nejlepší architektonickou obnovu v celosvětové soutěži Dezeen Awards 2021. Také Národní památkový ústav uvedl, že zvolený způsob obnovy a prezentace hradu Helfštýna je jednou z legitimních a všeobecně uznávaných metod práce současné památkové péče nejen u nás, ale i v zahraničí. Památky se tak snaží nejen chránit a obnovit, ale také oživit – a takový postup má své příznivce i odpůrce, zejména z řad zástupců konzervativního směru.
 

Mockerův hrad Karlštejn

Takových půtek už české památky zažily víc, a častým terčem kritiky byl zejména architekt Josef Mocker (1835–1899). Byl u dostavby katedrály sv. Víta na Pražském hradě, chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, chrámu sv. Štěpána ve Vídni, kostela sv. BartolomějeKolíně, u obnovy zámku Konopiště, hradu Křivoklátu či Prašné brány. Proti němu většinou stáli v jednom šiku všichni, odborníci i veřejnost včetně známého historika Augusta Sedláčka (1843–1926). Mockerovi vyčítali, že české památky přestavuje podle svých představ (například dlátková střecha a nárožní věžice na Prašné bráně) a hodně se vzdaluje od původních plánů.

Kontroverzní a necitlivá byla především přestavba hradu Karlštejn. Obnova zanedbaného „arcidíla stavitelského“ začala na popud císaře Františka Josefa I. v létě roku 1866. Mocker ve spolupráci s vídeňským profesorem Friedrichem Schmidtem a stavitelem Josefem Střelbou nechal řadu původních dochovaných částí strhnout: k zemi šla první vstupní brána i dvě věžovité brány u vstupu na první nádvoří, purkrabství, hradby u studniční věže a hlavně Císařský palác. Z něj zbylo jen pár původních zdí, ale podlahy, stropní konstrukce, nejvyšší hrázděné patro a gotické i renesanční omítky zmizely. Změny se dotkly i Velké věže s kaplí sv. Kříže, a přemalovaným nástěnným malbám takzvaného schodišťového cyklu se posměšně přezdívalo Mockerova spartakiáda. Ze slavného hradu Karlštejna zkrátka zbylo tak málo, že ho komise UNESCO „pro nepůvodní stav“ odmítla zařadit do seznamu světového kulturního dědictví.
 

Špilberk: podivná dostavba kaple

Titulkem Špilberk: účelná dostavba, nebo hnus? komentoval v roce 2007 portál iDNES.cz přestavbu brněnského hradu Špilberk. Řada odborníků se vyjádřila, že přestavba dokončená v roce 2000 byla nejenom zbytečně drahá, ale hlavně změnila tradiční vzhled hradu i siluetu města. Nejvíc to schytala přístavba „volně znovuoživené“ královské kaple, kdy se východní křídlo zvedlo o sedm metrů a dostalo sedlovou střechou na způsob gotického paláce. Jedni mluvili o „…vytváření snu o gotice třináctého století, který není reálně podložený…“ a projektu, který není hoden konce 20. století, jiní ale hodnotili, že vznikl prostor vhodný pro zajímavé výstavy.
 

Novostavba na Pražském hradě: katedrála sv. Víta

Od chvíle, kdy Karel IV. položil základní kámen katedrály sv. Víta na Pražském hradě do slavnostního okamžiku dokončeného chrámu uplynulo více než půl tisíciletí. Podle prvního vybraného architekta pro novogotickou dostavbu katedrály v druhé polovině 19. století Josefa Krannera (1801–1871) měla mít katedrála jedinou dominantu, parléřovskou hlavní věž. Po jeho smrti ale nastoupil Josef Mocker, který navrhl ke katedrále přistavět průčelí v západní části podle ideálu klasických gotických katedrál západní Evropy. Národní listy mu to nedarovaly: Mocker byl kritizován nejenom za necitlivý přístup k dílu starých mistrů, ale i za to, že necitlivě zasáhl do středověkého panoramatu Prahy a „…památka byla dostavbou ne-li zničena, tedy těžce poškozena, byla tím zmenšena její cena jako originálu…“.

Když Mocker v roce 1899 zemřel, stavba byla svěřena Kamilu Hilbertovi (1869–1933), kterému už nezbylo nic jiného než Mockerovu práci dokončit. Ačkoli jsme si na katedrálu i siluetu Pražského hradu zvykli, stále platí, že impozantní průčelí se dvěma věžemi zatlačilo do pozadí jižní průčelí se Zlatou bránou, kterou jako dominantu chrámu zamýšlel Karel IV. Mimochodem Kranner i Mocker měli ve vzácném souladu spadeno na renesanční helmici hlavní věže, která nezapadala do koncepce čisté gotické architektury, ale nakonec ji ani jeden architekt neodstranil.
 

Kde to vřelo, vře a ještě vřít bude?

Stranou debat nezůstaly ani Sovovy mlýny, komplex budov v centru Prahy na Kampě. Dnes zde sídlí Museum Kampa a při přestavbě zchátralých mlýnů přibyla řada zajímavých architektonických prvků. Hodně vášní u památkářů vyvolala zejména věžová nástavba na schodišťové věži od Mariana Karla, která ovšem podle památkářů při pohledu od Vltavy ruší panorama Malé Strany. Zajděte si na vlastní oči ověřit, jak velký kus proklínané nástavby je vlastně vidět.

Ještě před otevřením se terčem kritiky stala také Kunsthalle, rohová budova na pražském Klárově. Bývalá trafostanice se proměnila v galerii moderního a současného umění, ovšem z památkově chráněné budovy, navržené ve 30. letech minulého století architektem Vilémem Kvasničkou, zbyla po radikální přestavbě vlastně jen fasáda. Podle stavitelů měl objekt porušenou statiku, nicméně rekonstrukce byla dokončena v souladu s památkáři.

Vášnivé debaty se strhly i kolem plánované dostavby barokní InvalidovnyKarlíně, díla Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Monumentální a výjimečná stavba by se měla dočkat oprav, má sloužit jako sídlo Národního památkového ústavu a Pražského filharmonického sboru, část bude přístupná veřejnosti. Historickou Invalidovnu by měla doplnit dvě skleněná křídla, v nichž bude umístěn třeba koncertní sál. Podle hlasů odborníků návrh stavbu „mrzačí“ a už dostal nelichotivou přezdívku struhadlo.

Hodně hlasů komentuje také přestavbu a revitalizaci Masarykova nádraží v Praze. To by se mělo stát nejenom důležitým pražským dopravním uzlem s napojením na letiště, ale především místem setkávání, kterým nebudou lidé pouze procházet, ale kvalitně zde trávit svůj čas a setkávat se kvůli práci i zábavě. Stane se místem, které propojí pro pěší přilehlé městské části od Florence po Žižkov.

 

Věčné téma

  • Moderní rekonstrukce provázené bouřlivými debatami se týkaly i jiných památek. Například hrad Bouzov patří mezi nejnavštěvovanější hrady v tuzemsku hlavně kvůli romantické přestavbě z let 1895–1910. Z hradu se stalo reprezentativní sídlo arcivévody Evžena Rakousko-Těšínského z vedlejší habsburské větve, velmistra Řádu německých rytířů. Autorem historizující podoby hradu byl Georg von Hauberrisser.
  • Nechybělo moc a hrad Kunětická hora by neexistoval: během 19. století část areálu poškodila těžba kamene a hrad například přišel o Čertovu věž, která stávala na jeho západní straně. Roku 1920 hrad koupil pardubický Muzejní spolek a za první republiky se Kuňka dočkala alespoň částečné rekonstrukce podle projektu D. Jurkoviče a J. Pacla. Devastace hradu ale pokračovala i po druhé světové válce, kdy plánovaná stavba skokanského můstku (!) na severní straně kopce poškodila severní baštu. Po dokončení restaurátorských prací a rozsáhlé památkové obnově Kuňka nabízí nejenom prohlídku hradního paláce, který na přelomu 15. a 16. století vybudovali páni z Pernštejna, ale také moderní expozici věnovanou životu a dílu Dušana Jurkoviče. Poprvé v novodobých dějinách se veřejnost může podívat i do severního křídla paláce.
Hrad Helfštýn u Lipníka nad Bečvou – strážce Moravské brány Kultura

Hrad Helfštýn u Lipníka nad Bečvou – strážce Moravské brány

Hrad Helfštýn je od Lipníka nad Bečvou vzdálen pouhé 4 km. Je přirozeným kulturním centrem regionu a známým místem mezinárodních setkání uměleckých kovářů "Hefaiston" se stálou expozicí. Po dlouhé rekonstrukci je hrad s torzem renesančního hradního paláce opět zpřístupněn.

Nejkrásnější proměny památek: hradní paláce, hotely, zámky, zahrady i továrny

Nejkrásnější proměny památek: hradní paláce, hotely, zámky, zahrady i továrny

Krásné proměny: podívejte se na nejlépe opravené památky a přehlídku zdařilých rekonstrukcí. Užijte si společně s portálem Kudy z nudy příběhy o tom, jak zanedbané a roky opomíjené hrady, zámky a další památky, roubenky, staré továrny i ryze praktické technické stavby vstaly z popela, chytily druhý dech a rozzářily se k novému životu.

Hrad Kunětická hora – Kuňka Památky

Hrad Kunětická hora – Kuňka

Pozdně gotický hrad slavného rodu Pernštejnů vznikl přestavbou starého opevnění na přelomu 15. a 16. století. Výrazně jej poničila švédská vojska. Kunětická hora byla veřejnosti nepřístupná od roku 1973 do roku 1993. Dnes se z Kunětické hory stalo kulturní centrum Pardubicka.

Romantický hrad Bouzov – hradní skvost střední Moravy Památky

Romantický hrad Bouzov – hradní skvost střední Moravy

Pokud se vydáte na hrad Bouzov, jistě zavzpomínáte na řadu pohádek a filmů, v nichž se tento romantický hrad objevil. Hrad je oblíbeným místem turistů, pro které jsou přichystány také kostýmované a večerní prohlídky.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty Památky

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Hefaiston na hradě Helfštýn 2024

23. 8.25. 8.
Hefaiston na hradě Helfštýn 2024

42. mezinárodní kovářské setkání Hefaiston hostí již tradičně na konci srpna hrad Helfštýn. Kováři budou pracovat pod širým nebem na deseti pracovištích. Mnohé z jejich děl pak zůstávají na hradě nebo ozdobí samotné město Lipník nad Bečvou, u kterého se hrad nachází.

Zámky jako ze snů: kde u nás najdete novogotické skvosty?

Zámky jako ze snů: kde u nás najdete novogotické skvosty?

Líbí se vám naše novogotické zámky? Historizující novogotický sloh se objevil v polovině 18. století v Anglii. Určitě znáte Hlubokou nad Vltavou nebo Hrádek u Nechanic, ale ukážeme vám i sídla téměř neznámá a pak ta zapomenutá, která na své objevitele teprve čekají.

Věda a historie není nuda: opravdu znáte všechna královská sídla v Praze?

Věda a historie není nuda: opravdu znáte všechna královská sídla v Praze?

Ta otázka vypadá jednoduše: kde měli své pražské rezidence naši králové a císaři? Jasně, na Pražském hradě, to přece ví kdekdo. Jenže to není docela pravda, naši panovníci užívali k bydlení a vládnutí celou řadu hradů, hrádků a paláců. Kde jsou? A kde stály ty, které už neexistují? Pojďte je vypátrat s Kudy z nudy.

7 věcí, které nevíte o… ukradených, zmizelých a znovunalezených pokladech

7 věcí, které nevíte o… ukradených, zmizelých a znovunalezených pokladech

Sedm předmětů spojuje sedm originálních příběhů. O chamtivosti, zločinech, krádežích a návratech po letech, ale také o opětovném objevování něčeho, co bylo považováno za bezcenné, zapomenuté a navždy ztracené. Možná byste se měli rozhlédnout po okolí: třeba se někde blízko také ukrývá netušený poklad!

Hrad Špilberk v Brně Památky

Hrad Špilberk v Brně

Hrad Špilberk vytváří už více než sedm staletí výraznou dominantu města Brna, kterému v minulosti poskytoval ochranu a pocit bezpečí. Dnes je sídlem Muzea města Brna, jedním z brněnských kulturních center a významným turistickým cílem.

Známé i neznámé stavby architekta Antonína Wiehla

Známé i neznámé stavby architekta Antonína Wiehla

V roce 2016 uplynulo 170 let ode dne, kdy se narodil architekt, výtvarník a mecenáš Antonín Wiehl. Na výlet po stopách autora architektonického návrhu vyšehradského Slavína a dalších známých i méně známých památníků a budov vás zve portál Kudy z nudy.

Prahou a okolím za přestavbami Josefa Mockera

Prahou a okolím za přestavbami Josefa Mockera

Josef Mocker (22. listopadu 1835 Cítoliby – 16. ledna 1899 Praha) byl český architekt a restaurátor řady českých i zahraničních památek. Byl u dostavby katedrály sv. Víta na Pražském hradě, u obnovy Karlštejna, Konopiště, Křivoklátu i chrámu sv. Štěpána ve Vídni. Jenže měly takové štěstí i památky, kterých se ujal?

Navštivte obdivuhodná znovuzrozená místa, kde se minulost potkává se současností

Navštivte obdivuhodná znovuzrozená místa, kde se minulost potkává se současností

Jsou památky, které mají několik životů. Bohatou historii, přestavby, zajímavé životní osudy svých majitelů, ale mnohdy i desítky let chátrání, které ukončila až kompletní rekonstrukce. A přesně taková místa vám dnes představí Kudy z nudy.

Kunsthalle Praha Kultura

Kunsthalle Praha

Nové centrum pro umění Kunsthalle Praha vzniklo na Klárově přestavbou Zengerovy trafostanice. Program se soustředí na pořádání dočasných výstav, na výzkum v oblasti moderního a současného umění a na inovativní přístupy ve výstavní činnosti.

#světovéČesko a hrad Helfštýn: kov, sklo, kámen a palác se skleněným stropem

#světovéČesko a hrad Helfštýn: kov, sklo, kámen a palác se skleněným stropem

Helfštýn nabízí přehlídku zajímavostí, které na jiných hradech neuvidíte: v rozlehlém areálu porůznu objevíte kovové artefakty, které vznikají přímo před očima návštěvníků při každoročním mezinárodním kovářském setkání Hefaiston, nepřehlédnutelné jsou i kovářské pece na nádvoří a nově i hradní palác se skleněnou střechou a prvky z oceli. Hrad vás navíc ohromí svým rozsahem, spoustou pěkných zákoutí a fascinujícími výhledy.

Invalidovna v Karlíně Památky

Invalidovna v Karlíně

Karlínská Invalidovna je jednou z nejstarších staveb této pražské městské části. Pro potřeby válečných veteránů ji začal stavět hrabě Petr Strozzi. Základní kámen Invalidovny byl položen za osobní účasti císaře Karla VI. dne 15. srpna 1732.