Německý král tabulových hor se jmenuje
Großer Zschirnstein; v plné kráse je vidět nejenom z
Děčínského Sněžníku, ale také z
Pravčické brány nebo z
vyhlídky Belveder, jedné z nejhezčích upravených skalních vyhlídek v
národním parku České Švýcarsko.
Jde o nejvyšší vrchol Saského Švýcarska a patří do skupiny pískovcových stolových hor, pro tento region typických. Vrcholovou plošinu po celém obvodu lemují kolmé skály s věžemi, převisy, roklemi a fantastickými skalními vyhlídkami. Výlet na Děčínský Sněžník tak je sám o sobě skvělý zážitek, ale v plné (a ploché) kráse jej uvidíte třeba právě z
Großer Zschirnsteinu: oba kopce dělí pouhých deset kilometrů.
Děčínský Sněžník, král tabulových hor
S nadmořskou výškou 723 metrů je nejvyšší z našich stolových hor
Děčínský Sněžník, ležící severozápadně od
Děčína. Jeho vrchol tvoří rozlehlá tabule s rozměry 1 600 x 600 metrů. Výhledy na
Lužické hory a
České Švýcarsko se otvírají nejenom z okrajů tabule, jimiž prochází
naučná stezka, ale i z
kamenné rozhledny, jedné z nejstarších u nás. Řadu stolových hor Saského Švýcarska uvidíte z
Drážďanské vyhlídky na severním okraji plošiny. Zdálo by se, že díky
rozhledně a turistické chatě je Děčínský Sněžník skvěle dostupný, ale hlavní parkoviště i stanice městské hromadné dopravy z Děčína je v osadě Sněžník, dál už musíte výhradně pěšky.
Stolová hora na Pálavě
Nad
Klentnicí se vypíná
Stolová hora (459 m), lokalita se vzácnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů. Nejde jen o jeden z vrcholů
Pálavy anebo přírodní klenot
jižní Moravy, ale také o místo, kde už v době bronzové vzniklo opevněné hradiště; další hradiska vznikla také na blízkých
kopcích Děvín a
Kotel. Hradisko dnes připomíná jen mírně zvlněný terén, mnohem zřetelnější stopy tu historie zanechala v podobě
Sirotčího hrádku. Víte, že pod ním prý dosud najdete zbytky malé botanické zahrady s pálavskou květenou? Vznikla na počátku dvacátého století zásluhou původních německých obyvatel, kteří ji také dlouho udržovali.
Na Stolovou horu vás dovede červená značka, která vychází z Klentnice a kolem Sirotčího hrádku míří přímo na vrchol. Na silnici z Klentnice do
Mikulova se vrací kousek od veřejného tábořiště ve starém nevyužívaném lomu. Směrem k Mikulovu se ještě můžete zastavit uprostřed vinic na
Kočičím kameni. Jde o svah s vápencovými skalami, kde se kdysi daly objevit zkameněliny s otisky mořských korálů, ulit a hlavonožců. Nespleťte si jej ale s
Kočičí skálou, která leží přímo u silnice.
Vladař Žluticka
Chcete-li vidět skutečně důstojnou stolovou horu, musíte vyrazit do regionu
Západočeské lázně, tam, kde se východně od
Žlutic tyčí mohutný
vrch Vladař. S nadmořskou výškou 693 metrů není sice nejvyšší z našeho výčtu, ale vystupuje 200 metrů nad okolní krajinu, je vidět z velké dálky a působí skutečně impozantním dojmem. Na rozdíl od jiných tuzemských tabulových hor jeho vrchol není zalesněný, úbočí pokrývají těžko přístupné suťové lesy. Na temeno hory vedou stezky ze dvou stran, objevíte tu
zbytky rozlehlého pravěkého hradiště s mohutnými valy, příkopy a akropolí, je tu i malé rašelinné jezírko, které našim předkům sloužilo jako zdroj vody.
Stolové hory Ostaš a Kozelka
K nejvyšším stolovým horám v Česku patří
Ostaš s nadmořskou výškou 700 metrů. V krajině nedaleko
Police nad Metují skutečně vyniká: okolní terén totiž převyšuje téměř o 250 metrů, vrcholová plošina je přes 500 metrů dlouhá a zhruba 400 metrů široká. Její okraje lemují skalní věže, modrá turistická značka vedoucí na vrchol prochází kolem
Kočičího hrádku a přes dvě menší skalní města. Z Ostaše se otvírají krásné výhledy na
Krkonoše a
Broumovské stěny.
Skalní věže a další rozmanité útvary najdete také na
stolové hoře Kozelka (660 m) poblíž
Manětína. Oblíbená horolezecká lokalita s desítkami skalních věží vystupuje 100 až 150 metrů nad okolní terén a svou délkou 1 200 metrů a šířkou 200 metrů patří k největším svého druhu na
Plzeňsku. Kolem většiny zajímavých míst vede červená turistická značka.
Tabulová hora Vidoule v Praze
Stolovou horu najdete dokonce i v
Praze. Jmenuje se
Vidoule, dosahuje nadmořské výšky 371 metrů a najdete ji mezi Jinonicemi, Košíři, Motolem, Butovicemi a Stodůlkami. Poblíž se nachází
park bývalé hospodářské usedlosti Cibulka s rozhlednou a několika dalšími romantickými stavbami, v jeskyních vyhloubených ve skalách ještě ve 20. století žila pražská chudina. Vidoule je jedním z cenných, dosud nezastavěných zelených ostrůvků Prahy; území s mnoha prameny a studánkami protkává poměrně hustá síť cest.
3 x o tabulových horách
O vznik stolových či tabulových hor se postaraly voda, vítr a mráz, působící na plošiny s vodorovně uloženými sedimenty. Díky příkrým svahům, které oddělují ploché temeno od okolní krajiny, se na vrcholu často nachází specifický ekosystém s odlišnou flórou a faunou.
- Stolové hory nejsou jen na pevnině, objeveny byly i na mořském dně, třeba v hloubce kolem tří kilometrů.
- Zařazení některých vrcholků mezi stolové hory provází otazníky, například Děčínský Sněžník označují geomorfologové za ukloněnou kuestu. Budiž, ovšem stolové hoře se velmi podobá.