Ještě v 90. letech minulého století u nás existovalo asi 50 cukrovarů, dnes jich ale zbylo pouhých sedm, dva v Čechách a pět na Moravě.
Největší cukrovar na Moravě stojí v
Hrušovanech nad Jevišovkou a jeho výrobky nesou značku
Korunní cukr. Přestože ale byl uveden do provozu už v roce 1851, z těch co zbyly není nejstarší. Tím je
cukrovar v Dobrovici nedaleko
Mladé Boleslavi ve
Středočeském kraji. Nejenže se tu během řepných kampaní pořádají
exkurze přímo do cukrovaru, ale dokonce tu vzniklo
Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice. Expozice věnovaná cukru je jediná svého druhu u nás.
Cukrovar a město Dobrovice
Cukrovar i neobvyklé
Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice najdete přímo v centru města. Pro průmyslový podnik je to zvláštní poloha, ale jen do chvíle, než se seznámíte s jeho historií. Na samém začátku byl článek, otištěný 23. května 1830 v časopise Bohemia, v němž německý cukrovarník
Karel Weinrich popisoval výhody a ekonomický profit pěstování řepy a výroby cukru. Článek padl do oka knížeti
Karlovi Anselmovi Thurn-Taxisovi, který v té době hledal využití pro ladem ležící dobrovický zámek. Pozval Weinricha do Čech a vzájemné porozumění obou pánů následně vedlo v roce 1831 ke vzniku cukrovaru. Dodejme, že vznikl v budově nevyužívaného zámku, a že jde o
nejdéle bez přerušení fungující cukrovar v Evropě.
V držení Thurn-Taxisů byl cukrovar téměř sto let, a pak několikrát změnil majitele. Nyní patří
cukrovarnické společnosti Tereos TTD. Pro ty, kteří by se s jeho historií chtěli seznámit podrobněji, je ideální kniha
Dobrovické bílé zlato v proměnách času od
Daniela Froňka.
Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice
Cukrovar v Dobrovici funguje dodnes. V sousedním areálu původně renesančního hospodářského dvora vzniklo
Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice. Seznámíte se tu s historií výroby českého cukru i lihu, i s pěstováním cukrové řepy, která před 200 lety nahradila draze dováženou cukrovou třtinu.
K vidění je spousta zajímavých exponátů, třeba
obří krystal cukru s hmotností pět kilogramů,
cukrové homole,
kubesy, jimiž si sladila čaj britská královna,
obří kostka cukru anebo
cukr bridž, což je česká specialita podobně jako první slavný
kostkový cukr z
Dačic. Inu, cukrovarnická velmoc. Děti si na konci prohlídky mohou právě na bridžovém cukru vyzkoušet rozeznávání tvarů naslepo, a za správnou odpověď je pak čeká sladká odměna.
Cukrovar v Dobrovici a exkurze do výroby
Každý rok přibližně od konce září do ledna nastane období zpracovávání řepy, takzvaná
řepná kampaň. V té době bývá po celém městě cítit vůně sladu, která se z cukrovaru line do širokého okolí, ale hlavně se můžete vypravit na
prohlídku výrobních prostor. Trvá přibližně 90 minut a je nutná rezervace předem. Reflexní vesty a ochranné přilby vám půjčí na místě, nutný je jen průkaz totožnosti a uzavřená obuv.
Zajímavosti o cukru i o Dobrovici
- Cukrovou třtinu znali už staří Peršané, od 16. století se zpracovávala hlavně v Karibiku a na Kubě, a díky zámořským objevům se dostala i do Evropy. U nás byla první várka cukru vyrobena už za vlády Josefa II., a to ve zrušeném klášteře v Praze- Zbraslavi. Právě tam začal 11. září 1787 fungovat náš první cukrovar, který vyráběl cukr ještě z dovážené cukrové třtiny.
- I když tehdejší cukr chutnal jinak, princip jeho výroby se téměř nezměnil. Zatímco cukrovou třtinu je nutné rozemlít a vylisovat, cukrová řepa se vypere ve vodě a rozřeže na menší kousky, takzvané řepné řízky. Během procesu zvaného difuze se cukr vyplaví do vody. Dodnes nepřekonaný světový objev pochází z jihomoravských Židlochovic, poprvé byl použit v řepné kampani 1864/1865.
- Řepné řízky, nyní již bez vylouhovaného cukru, se lisují a dál se využívají jako krmivo pro hospodářská zvířata. Vylouhovaná šťáva se čistí, zahřívá a odpařuje, až cukr samovolně krystalizuje. Druh cukru záleží na velikosti krystalů; nejmenší má cukr moučka, která se získává mletím krystalů. Po několika dalších krocích se cukr vysuší a již hotový putuje do sila, odkud se postupně odebírá a balí.
- V českých zemích vznikla první kostka cukru: tu si v lednu 1843 nechal patentovat ředitel dačického cukrovaru Jakub Kryštof Rad. První lis se sice nedochoval, zato víme, že se první kostkový cukr vyráběl ve dvou barvách, takže kromě bílých kostek si lidé mohli sladit čaj a kávu i červenými kostkami.
- Jako cukrovar sloužil také gotický vodní hrad Lipý, nejstarší památka České Lípy. V roce 1867 se zámek proměnil na cukrovar, cukrová řepa se tu zpracovávala až do první světové války.
- Znáte Ostře sledované vlaky spisovatele Bohumila Hrabala? Po uzavření vysokých škol v listopadu 1939 vystřídal Bohumil Hrabal několik povolání, až nakonec skončil jako železničář na železniční stanici Dobrovice. Ačkoli se příběh Ostře sledovaných vlaků odehrává v železniční stanici Kostomlaty a natáčel se na nádraží v Loděnici, jednotlivé příhody i postavy hlavních hrdinů čerpal autor především ze své praxe v Dobrovici.
- Až budete procházet tanečním sálem na hradě Švihov, podívejte se na dřevěný renesanční strop. Skrývá zajímavý příběh: není totiž původní, ale společně s ještě jedním stropem na hrad přicestoval v polovině 20. století. Pochází ze sedmdesátých let 16. století a původně zdobil jeden ze sálů zámku Dobrovice nedaleko Mladé Boleslavi. Při přestavbě zámku na cukrovar jej snesli a uložili v sýpce, kde je nyní Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice. Tam byly stropy uloženy 80 let, a teprve potom se dostaly na Švihov.