ÚvodAktualityTradice: varhany a staré umění mistrů varhanářů
Kultura

Tradice: varhany a staré umění mistrů varhanářů

Poslechněte si audio verzi článku
Proč se o varhanách mluví jako o královském nástroji? Je to vůbec nejsložitější hudební nástroj. Varhany dokážou sestavit skuteční mistři, jen ti nejlepší z nejlepších, a navíc nikde na světě neexistují dvoje stejné. Stavbou, vzhledem, velikostí i zvukem se zkrátka každé varhany liší. Navíc Česká republika patří k varhanářským velmocem světa.
Starší svatovítské varhany na Wohlmutově kruchtě na severní straně transeptu
Nové varhany v hlavní lodi mají být symbolickou tečkou za dokončenou katedrálou
Stará tradiční řemesla nemají na růžích ustláno a některá zvolna zanikají. Varhanářské firmy obtížně hledají nové řemeslníky, kteří by pokračovali v jejich práci, ale po umění postavit nový nástroj či restaurovat ten historický je velká sháňka. Pár proslulých českých varhanářských firem sice v poslední době zaniklo, ale zbývající čeští varhanáři patří k evropské špičce a často mají práce nad hlavu. Když totiž spočítáme všechny dochované historické i novější varhany u nás, dojdeme k číslu 6 000. Pro mistry varhanáře je to dobrá zpráva: stále je co vylepšovat a opravovat.
 

Varhany: tradice stará dva tisíce let



Podle odborníků z Českého muzea hudby je v Česku a Rakousku nejvíc varhan z celé Evropy. Varhany najdete v kdejakém venkovském kostelíku – je to vzpomínka na 18. a 19. století, kdy střední Evropa prožívala velký kulturní rozvoj. V muzeu si prohlédnete hezkou sbírku varhan, ale jen těch malých, protože velké by se sem nevešly.

Vůbec první varhany vznikly v roce 240 př. n. l. v antickém Řecku; byly podstatně menší než dnešní nástroje a vzduch do nich byl vháněn vodním sloupcem. Zatímco ve starověku varhany doprovázely světské radovánky, závody bojových vozů a dokonce i gladiátorské zápasy a pochodující legie, dnes je varhanní hudba nedílnou součástí bohoslužeb. Do západní Evropy se prý varhany dostaly jako dar pro Karla Velikého od byzantského císaře. Král je daroval kostelu a záhy se přišlo na to, že žádný jiný nástroj nedokáže svým zvukem naplnit rozlehlé prostory románských bazilik a gotických katedrál. Od té chvíle se z varhan stal nástroj spojený s bohoslužbami.

Teprve na konci 19. a začátkem 20. století se varhany začaly používat jako koncertní nástroj a dnes jsou běžnou součástí divadel a koncertních síní. Protože bez varhan se neobejdou například Dvořákovy nebo Janáčkovy opery, varhany najdete i v Národním divadle v Praze nebo v Janáčkově divadle v Brně. Novodobou záležitostí jsou varhanní koncerty v kostelech; ty se pořádají až od druhé poloviny 20. století.
 

Nový šperk pro katedrálu sv. Víta

Na nové varhany se těší v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Od jejího vysvěcení v roce 1369 až do současnosti zněly pod klenbou chrámu tóny více než deseti nástrojů. Některé se svou velikostí a monumentalitou zapsaly do dějin, zejména renesanční varhany císaře Ferdinanda, dokončené v listopadu 1567. Jejich stavba trvala dvanáct let, postupně se na nich vystřídali čtyři varhanáři, a protože se projekt neustále rozšiřoval a zdokonaloval, místo původních třech manuálů a asi 40 rejstříků se nakonec rozrostly až na obrovský nástroj se čtyřmi manuály a 71 rejstříky. Císařské varhany byly podle dobového mínění největší a nejkrásnější nástroj křesťanského světa; Bohuslav Balbín je popsal jako „obdivuhodný nástroj s neuvěřitelně sladkým hlasem, kterého dnešní ani včerejší varhanáři již neumí dosáhnout“. Varhany, které přečkaly řadu nesnází i třicetiletou válku, nakonec zničilo bombardování Prahy pruskými dělostřelci v červnu 1757. Zbyly po nich jen kapky cínu z roztavených píšťal, vpité do zábradlí Wohlmutovy kruchty.

Zbrusu nové varhany pro katedrálu sv. Víta vznikly ve Španělsku, v dílně Gerharda Grenzinga. Mají šest a půl tisíce píšťal, tedy o dva tisíce víc než ty současné. Nejmenší píšťala měří pouhých sedm milimetrů, naopak nejdelší přesahuje sedm metrů, hrací stůl má 121 rejstříků. Cestu nového nástroje do Prahy ale opakovaně zkomplikoval koronavirus a také stavební úpravy prostor, které byly pro nové varhany připraveny už před sto lety. Autorem designu nového nástroje je Peter Olah, který se nechal inspirovat tvarem Panské skály u Kamenického Šenova. Moderní varhany se navzdory váze několika desítek tun jakoby vznáší ve vzduchu jako náhrdelník, visící pod rozetovým oknem. Zatím jsou ale ve Španělsku, s jejich instalací v katedrále se počítá v roce 2024.
 

Největší, nejstarší nebo nejnovější?

Kterým z tuzemských varhan připadá některé z mnoha nej? Je to trochu ošemetná otázka, protože někde stojí stovky let staré varhanní skříně, často unikátní a krásně zdobené umělecké kousky, ale nástroj v nich je novější. Nejstarší varhany v Praze, dochované takřka v původním stavu a nedávno restaurované, jsou v Týnském chrámu. Největší varhany na Moravě jsou v chrámu sv. Mořice v Olomouci, co do počtu píšťal a rejstříků je zase největší nástrojchrámu sv. Jakuba v Praze.

Nových varhan se nedávno dočkaly například Betlémská kaple a pražské Karolinum; na obou místech nástroje doprovázejí například inaugurace, promoce a jiné slavnostní příležitosti, občas slouží i pro koncerty. Roku 2018 se rozezněly nové varhany v bazilice na Svaté Hoře v Příbrami, nové jsou i varhany v kostele Nejsvětější Trojice v Dobříši. Nových varhan by se také rádi dočkali v kostele Nejsvětější Trojice v Brně – Králově Poli nebo v kostele sv. MikulášeDobřanech.

Ojedinělý program na obnovu historických varhan, který nemá v Česku obdoby, vymysleli na Královéhradecku: opravit se podařilo už několik desítek nástrojů. Slyšet je můžete při koncertech na festivalu Vzkříšené varhany.
 

Víte, že…?

  • Každý nástroj se skládá z několika řad píšťal, tedy rejstříků. Varhany střední velikosti, které jsou běžně k vidění v českých kostelech, mají obvykle 500–1500 píšťal, větší nástroje pak mezi dvěma až pěti tisíci.
  • Nejdřív si obvykle všimnete zdobeného průčelí varhanní skříně s první řadou píšťal, které se říká prospekt. Hlavní částí varhanního stroje je vzdušnice s řadami píšťal. Aby mohly píšťaly znít, potřebují vzduch. Ten se dřív vháněl šlapáním měchů, u moderních strojů proudí vzduch od ventilátoru do zásobního měchu a odtud vzduchovými kanály do vzdušnic pod píšťalami.
  • Akustické vlastnosti píšťal ovlivňuje řada faktorů, například použitý materiál. Výrobci obvykle pracují se slitinou cínu a olova nebo se dřevem.
  • Hrací stůl tvoří klaviatury varhan neboli manuály a pedálnice; na varhany se hraje rukama i nohama.
  • Skutečným varhanním mistrem byl Johann Sebastian Bach (1685–1750), považovaný za jednoho z největších hudebních géniů všech dob. Na královský nástroj hrál od útlého mládí a podle těch, co ho slyšeli na vlastní uši, prý z not dokázal zahrát téměř vše, co mu bylo předloženo. Pro varhany složil přes dvě stě skladeb.
Klementinum Praha – druhý největší komplex v metropoli Památky

Klementinum Praha – druhý největší komplex v metropoli

Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech.

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze Památky

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Kostel sv. Mikuláše Znojmo Památky

Kostel sv. Mikuláše Znojmo

Výrazná znojemská dominanta zasvěcena patronu kupců a hojnosti, vás štědře odmění nejen svou krásou, ale i půvabným výhledem na Znojemskou přehradu.

Kostel svatého Michaela Archanděla v Králíkách Památky

Kostel svatého Michaela Archanděla v Králíkách

Kostel svatého Michaela Archanděla je nejvýznamnější historickou památkou města Králíky. Nachází se nedaleko centra města na Velkém náměstí. Za svoji dnešní barokní podobu vděčí přestavbě v letech 1768–1778.

Klášter Zaječov – Klášter augustiniánů (Svaté Dobrotivé) Památky

Klášter Zaječov – Klášter augustiniánů (Svaté Dobrotivé)

Augustiniánský klášter nechal v roce 1262 založit Oldřich Zajíc z Valdeka na místě, kde se mu dle legendy zjevila Panna Marie. Své jméno získal klášter v roce 1327, kdy sem byly převezeny z pražského augustiniánského kostela sv. Tomáše ostatky sv. Dobrotivé (sv. Benigny).

Kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic s unikátním skleněným oltářem Památky

Kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic s unikátním skleněným oltářem

Kostel v česko-německém pohraničí má za sebou pohnutou minulost. Dříve oblíbené poutní místo po válce chátralo, zmizely varhany, oltář, lavice i vnitřní výzdoba... Nyní je však považován za evropský unikát díky své nové výzdobě z lesního skla.

Církevní muzeum v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné Památky

Církevní muzeum v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné

První církevní muzeum na Vysočině i v Královéhradecké diecézi je umístěno v půdních prostorách a na ochozech nad hlavní lodí chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který nabízí prohlídkovou trasu s památnými obrazy, plastikami, vzácnými liturgickými předměty, hudebními nástroji, ale i vybavený byt zvoníka.

Poutní kaple svatého Floriana v Moravském Krumlově Památky

Poutní kaple svatého Floriana v Moravském Krumlově

Svatý Florián, ochránce před ohněm, je po staletí patronem Moravského Krumlova. Již roku 1623 stála na náměstí kašna s jeho sochou, která se však nedochovala. Byla odstraněna po druhé světové válce.

Kostel Nejsvětější Trojice v Žacléři Památky

Kostel Nejsvětější Trojice v Žacléři

Kostel byl postaven v roce 1677 řádem jezuitů a v roce 1732 by barokně přestavěn. Součástí kostela je loretánská kaple z roku 1753. V sousedství kostela stojí pozdně barokní budova fary z roku 1793 s mansardovou střechou.

Kostel sv. Anny – Jablonec nad Nisou Památky

Kostel sv. Anny – Jablonec nad Nisou

Kostel sv. Anny představuje jednu z nejstarších stavebních památek Jablonce nad Nisou. Původně barokní objekt z 80. letech 17. století byl v 19. století novorenesančně upraven. Kostelní areál dotváří socha Panny Marie Karlovské a smírčí kříž.

Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově Památky

Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově

Jedinečná pozdně barokní stavba v Šenově u Ostravy z roku 1764 je nazývána též „Perlou Slezska”. Umístěna je v areálu zámeckého parku.

Barokní kostel sv. Vavřince u Kamenického Šenova Památky

Barokní kostel sv. Vavřince u Kamenického Šenova

Kostel sv. Vavřince v osadě Prácheň u Kamenického Šenova je od roku 2008 kulturní památkou.

Moderní kostel sv. Vojtěch v Otrokovicích Památky

Moderní kostel sv. Vojtěch v Otrokovicích

Moderní kostel byl zbudovaný v letech 1992 až 1995 podle plánů architekta Mojmíra Korvase.

Evangelický kostel v Třebechovicích pod Orebem Památky

Evangelický kostel v Třebechovicích pod Orebem

Jedná se o novorománskou stavbu vystavěnou církví helvétského vyznání v roce 1877. Dnes vedle bohoslužebných účelů slouží kostel pro pořádání představení dětí základní školy či základní umělecké školy, výstavy obrázků, koncerty hudebních těles nebo setkání v Adventu.

Kostel Panny Marie Sedmibolestné a klášter v Rabštejně nad Střelou Památky

Kostel Panny Marie Sedmibolestné a klášter v Rabštejně nad Střelou

Kostel Panny Marie Sedmibolestné v Rabštejně nad Střelou byl postaven v roce 1767 jako součást komplexu servitského kláštera, od roku 1792 po zrušení kláštera servitů a zboření staršího kostela sv. Matouše (který stál blíže k zámku a v roce 1787 byl zbořen) slouží jako farní kostel.

Kostel sv. Jakuba v Týně nad Vltavou Památky

Kostel sv. Jakuba v Týně nad Vltavou

Kostel se nachází v centru města Týn nad Vltavou, na náměstí Míru. Původně byl zasvěcen sv. Christoforovi, ochránci brodů a cest, v roce 1569 došlo k jeho rozšíření a přesvěcení na sv. Jakuba.

Klášter Plasy – první cisterciácky panovnický klášter v Čechách Památky

Klášter Plasy – první cisterciácky panovnický klášter v Čechách

Zdejší rozlehlý komplex byl a je klášterem, zámkem a památkou, která po staletí tvořila dominantu krajiny severně od Plzně. Ačkoliv klášter patřil historicky do Rakovnického kraje, ovlivňoval a určoval dění především v severní části dnešního kraje Plzeňského.

Poutní kostel Montserrat u obce Mutná Památky

Poutní kostel Montserrat u obce Mutná

Kostelík Mont Serrat stojí uprostřed lesa na romantickém místě, vzdáleném asi kilometr západním směrem od obce Mutná. Kostel bývá označován také jako Montserrat u Cizkrajova. Poutní kostel Bolestné Panny Marie má méno podle slavného španělského poutního místa.

Klášter františkánů s muzeem v Kadani Kultura

Klášter františkánů s muzeem v Kadani

Na ostrohu nad řekou Ohří na jihozápadním okraji Kadaně se nachází klášter františkánů Čtrnácti svatých pomocníků. Je nejstarším poutním místem Čtrnácti sv. Pomocníků na území českého státu a od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky ČR.

Krnovská synagoga Památky

Krnovská synagoga

Bývalý židovský templ v hornoslezském Krnově je jedinou v historické podobě dochovanou a turistům přístupnou synagogou v Moravskoslezském kraji. Zažijte a okuste "kosher" jídla a nápoje na "VIP prohlídkách", nebo se projděte "Po stopách Krnovských židů".

Kostel sv. Mořice v Olomouci Památky

Kostel sv. Mořice v Olomouci

Kostel svatého Mořice je pozdně gotický trojlodní kostel s křížovou klenbou. Kostel má dvě nesymetrické hranolové věže a největší varhany na Moravě, pocházející z roku 1745. Nově zrekonstruovaný kostel sv. Mořice otevřel v roce 2021 vyhlídkovou věž.

Kostel sv. Michaela v Maršíkově Památky

Kostel sv. Michaela v Maršíkově

Pozdně gotický roubený kostel sv. Michaela s renesančně řešeným interiérem kněžiště pochází z roku 1609. Roubený kostelík se nachází ve východní části obce Maršíkov a je nejstarší zachovalou lidovou stavbou na severní Moravě. Později byla stavba barokně a rokokově upravena.

Rudolfinum – sídlo České filharmonie a galerie současného umění Kultura

Rudolfinum – sídlo České filharmonie a galerie současného umění

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

Varhany sv. Mořice v Olomouci – největší varhany – největší varhany na Moravě

Varhany sv. Mořice v Olomouci – největší varhany – největší varhany na Moravě

Olomoucký gotický proboštský farní kostel má největší varhany na Moravě. Postavil je známý varhanář ze slezské Wroclawi Michael Engler a poprvé zahrály v předvečer svátku svatého Mořice 21. září 1745. Varhany mají pět manuálů, 95 rejstříků a 7884 píšťal.

Kostel sv. Floriána v Krásném Březně Památky

Kostel sv. Floriána v Krásném Březně

Kostel sv. Floriána v areálu zámku Krásné Březno je jediným celoročně přístupným kostelem v Ústí nad Labem s průvodcovskou službou. Národní kulturní památka v duchu saské renesance se pyšní původním oltářem s unikátním motivem stromu Jesse – rodokmenem Ježíše.

Kostel sv. Michaela Archanděla v Hrozové se středověkými freskami Památky

Kostel sv. Michaela Archanděla v Hrozové se středověkými freskami

Kostel je hlavní pamětihodností obce Hrozová, jenž je součástí Rusína. Je zasvěcen sv. Archandělovi Michaelovi a je písemně uváděn již v roce 1309, stejně jako vesnice. Areál farního kostela včetně ohradní zdi kolem přilehlého hřbitova je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek.

Kostel sv. Jiljí Praha Památky

Kostel sv. Jiljí Praha

Kostel svatého Jiljí se nachází v Husově ulici, v samém centru Starého Města Pražského, nedaleko Klementina a Karlova mostu. Vyniká překrásnou gotickou architekturou s barokně upraveným interiérem.

Kostel Nejsvětější Trojice v Dobříši Památky

Kostel Nejsvětější Trojice v Dobříši

Barokní kostel nechal postavit na konci 18. století kníže z Colloredo-Mannsfeldu František Gundakar I. na místě původní loretánské kaple Panny Marie. Hlavní oltář zdobí obraz Nejsvětější Trojice z roku 1867 od malíře Josefa Hellicha.

Kostel svatého Wolfganga v Hnanicích Památky

Kostel svatého Wolfganga v Hnanicích

Kostel se nachází v kruhové návsi obce. Jedná se o pozdně gotický trojlodní kostel z období 1480-1496. Uvnitř kostela ve Studniční kapli spatříte zachovalou studnu s renesanční obrubní. Na věži je dochován velmi starý zvon z roku 1480, v interiérech pak velmi bohatý barokní a rokokový inventář.

Kostel Krista Spasitele v Hlubočepích Památky

Kostel Krista Spasitele v Hlubočepích

Bílý kostel stojí přímo na sídlišti mezi panelovými domy byl postaven podle návrhu architektů Jakuba Žišky a Pavla Šmelhause. U kostela je i kavárna nebo společenský sál.

Kostel sv. Markéty v Horní Plané Památky

Kostel sv. Markéty v Horní Plané

Dominantou města je původně gotický kostel sv. Markéty. Kostel byl později přestavěn v pseudogotickém stylu. Na kůru jsou ranně renesanční malby z doby kolem roku 1520 a unikátní varhany krnovské firmy J. Klosse. Zajímavá je kostelní věž, která měla v minulosti zřejmě obranný charakter.