Zdrojem informací o
vymření jediné původem české panovnické dynastie Přemyslovců jsou hlavně kroniky. Například v té
Zbraslavské se uvádí, že krále onoho dne přepadla únava po probdělé noci a několika návštěvách, a proto se po obědě odebral k odpočinku do svých komnat. Tam jej zastihl vrah a probodl jej třemi ranami dýkou.
Tajemství krvavé pavlače
Nevíme, kde přesně stál
palác děkana Budislava, nazývaný také zemský hrad či zemský dům. Jasné je, že to bylo někde na místě dnešního
Arcidiecézního muzea v Olomouci. Když však dojde na otázku, jak areál vypadal v době vraždy, opět tápeme v nejistotě. Přesto tu najdete takzvanou
Krvavou pavlač, nepříliš známý a pro veřejnost uzavřený balkon v zadní části muzea, obestřený legendou o krvavé stopě, kterou tu poslední Přemyslovec před smrtí zanechal. Jde ale jen o spekulace, terasa byla přistavěna až během 19. století a Václav III. rozhodně odpočíval jinde. Podle úmrtní knihy olomouckého
kostela sv. Václava dokonce vůbec neodpočíval, ale byl zavražděn venku, když prý vyšel po poledni na vzduch – možná u vstupu do dnešního muzejního areálu na takzvané
dvoraně Přemyslovců, kde událost připomíná pamětní deska.
Udivující je, že zatímco král umíral, jeho vraha za bílého dne viděli, jak se zkrvavenou dýkou utíká přes nádvoří. Podle Zbraslavské kroniky se jmenoval
Konrád Durynk z Botenštejna. Lidé se na něj prý okamžitě vrhli, utloukli ho a jeho tělo předhodili psům. Nikdy se už nedozvíme, jestli skutečný vrah rychle nezmizel a Konrád nebyl jen náhodný svědek, který mrtvého krále objevil a běžel oznámit, co se stalo – bohužel s vražednou zbraní v ruce.
Muzeum na seznamu Evropského dědictví
Královraždu v muzeu neodhalíte, a tak se alespoň vydejte na prohlídku. Objevíte tu zbytky
vrcholně románského paláce biskupa Jindřicha Zdíka a
bývalou biskupskou rezidenci, v níž jsou vystaveny poklady olomoucké arcidiecéze, od obrazů středověkých mistrů přes sochy svatých a monstrance ze zlata a stříbra až po pompézní
ceremoniální kočár biskupa Ferdinanda Julia z Troyeru. S ním v roce 1745 vjel do města v čele obrovského intronizačního průvodu. Opulentní barokní slavnost tehdy zaplnila celé
Horní náměstí, kde už několik desítek let stál
sloup Nejsvětější Trojice, největší barokní sousoší v zemi dnes zařazené mezi
památky UNESCO.
Za zmínku stojí fakt, že
Arcidiecézní muzeum v Olomouci bylo na přelomu loňského a letošního roku zapsáno jako první památka v České republice na
seznam Evropského dědictví. Společnost mu tam dělá dalších osm evropských historických pamětihodností, například
císařský zámek ve Vídni, univerzitní komplex v estonském Tartu anebo
Evropská čtvrť ve francouzském Štrasburku.
Pár zajímavých míst a akcí v Olomouci
K výletům do
Olomouce patří návštěva
Svatého Kopečku. Řeč není jen o
bazilice Panny Marie, ale také o
zoologické zahradě, která letos otevřela nový
pavilon Kalahari. Vlastní pavilon tvoří velký prostor rozdělený skly nebo dřevěnými zábranami na tři základní expozice pro
hrabáče a damany, medojedy a surikaty, na ně navazují prostorné venkovními výběhy. Všechny vnitřní expozice jsou doplněny umělými skalami a "písečnou" dunou, které společně navozují iluzi pouště Kalahari.
S dětmi můžete dále navštívit
lanový park Veverák a
Fort č. II Radíkov,
poslední pevnost postavenou na českém území, která vyrostla v letech 1871–1876 a doplnila
unikátní systém olomouckého opevnění. Můžeme vás pozvat také na několik zajímavých akcí, třeba na
Olomoucké shakespearovské léto 2018 (3. – 8. 8.),
Dobývání Moravské Brány – historický den pro rodinu s dětmi s velkou bitvou (4. – 5. 8.) nebo letní etapu
květinové výstavy Flora Olomouc 2018.