Zdrojem informací o
vymření jediné původem české panovnické dynastie Přemyslovců jsou hlavně kroniky. Například v té
Zbraslavské se uvádí, že krále onoho dne přepadla únava po probdělé noci a několika návštěvách, a proto se po obědě odebral k odpočinku do svých komnat. Tam jej zastihl vrah a probodl jej třemi ranami dýkou.
Královská linie rodu
Přemyslovců, k němuž se váží počátky české státnosti, skončila nečekaně zavražděním mladého Václava III. v Olomouci dne 4. srpna 1306.
Tajemství krvavé pavlače
Nevíme, kde přesně stál
palác děkana Budislava, nazývaný také
zemský hrad či zemský dům. Jasné je, že to bylo někde na místě dnešního
Arcidiecézního muzea v Olomouci. Když však dojde na otázku, jak areál vypadal v době vraždy, opět tápeme v nejistotě. Přesto tu najdete takzvanou
Krvavou pavlač, nepříliš známý a pro veřejnost uzavřený balkon v zadní části muzea, obestřený legendou o krvavé stopě, kterou tu poslední Přemyslovec před smrtí zanechal. Jde ale jen o spekulace, terasa byla přistavěna až během 19. století a Václav III. rozhodně odpočíval jinde. Podle úmrtní knihy olomouckého
kostela sv. Václava dokonce vůbec neodpočíval, ale byl zavražděn venku, když prý vyšel po poledni na vzduch – možná u vstupu do dnešního muzejního areálu na takzvané
dvoraně Přemyslovců, kde událost připomíná pamětní deska.
Udivující je, že zatímco
král umíral, jeho vraha za bílého dne viděli, jak se zkrvavenou dýkou utíká přes nádvoří. Podle Zbraslavské kroniky se jmenoval
Konrád Durynk z Botenštejna. Lidé se na něj prý okamžitě vrhli, utloukli ho a jeho tělo předhodili psům. Nikdy se už nedozvíme, jestli skutečný vrah rychle nezmizel a
Konrád nebyl jen náhodný svědek, který mrtvého krále objevil a běžel oznámit, co se stalo – bohužel s vražednou zbraní v ruce.
Muzeum na seznamu Evropského dědictví
Královraždu v muzeu neodhalíte, a tak se alespoň vydejte na prohlídku. Objevíte tu zbytky
vrcholně románského paláce biskupa Jindřicha Zdíka a
bývalou biskupskou rezidenci, v níž jsou vystaveny poklady olomoucké arcidiecéze, od
obrazů středověkých mistrů přes sochy svatých a monstrance ze zlata a stříbra až po pompézní
ceremoniální kočár biskupa Ferdinanda Julia z Troyeru. S ním v roce 1745 vjel do města v čele obrovského intronizačního průvodu. Opulentní barokní slavnost tehdy zaplnila celé
Horní náměstí, kde už několik desítek let stál
sloup Nejsvětější Trojice, největší barokní sousoší v zemi dnes zařazené mezi
památky UNESCO.
Za zmínku stojí fakt, že
Arcidiecézní muzeum v Olomouci bylo zapsáno jako první památka v České republice na
seznam Evropského dědictví. Společnost mu tam dělá dalších osm evropských historických pamětihodností, například
císařský zámek ve Vídni, univerzitní komplex v estonském Tartu anebo
Evropská čtvrť ve francouzském Štrasburku.
Jak poznat Olomouc za jeden den
Pár zajímavých míst a akcí v Olomouci pro rodiny s dětmi
K výletům do
Olomouce patří návštěva
Svatého Kopečku. Řeč není jen o
bazilice Panny Marie, ale také o
zoologické zahradě, která chová více než 350 druhů a 1700 kusů zvířat. Je rozdělena na pět pavilonů a uvidíte tu spoustu moderních výběhů a expozic.
S dětmi můžete dále navštívit
lanový park Veverák,
Pevnost poznání nebo
Fort č. II Radíkov,
poslední pevnost postavenou na českém území, která vyrostla v letech 1871–1876 a doplnila
unikátní systém olomouckého opevnění.
Kulturní zážitky ve městě Olomouc