ÚvodČeská nejHistorickéPřemyslovci – první panovnická dynastie Českého království
Historické

Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.
Rod Přemyslovců podle legendy založila Libuše, dcera bájného Kroka, společně s Přemyslem zvaným Oráč. Po nich převzal vládu jejich syn Nezamysl, následovaný řadou dalších mytických vládců jako byli Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít.

Už na přelomu 9. a 10. století začala první přemyslovská knížata budovat své hlavní sídlo, Pražský hrad. Kolem Prahy se pak na území dnešního Středočeského kraje táhl pás hradišť: Levý Hradec, Budeč, Tetín, Libušín, Lštění, Stará Boleslav a Mělník.

Prvním historicky doloženým českým panovníkem byl Bořivoj I. (asi 852–889) se svou manželkou svatou Ludmilou (860–921). Královský titul, nikoli ovšem dědičný, jako první získali v roce 1085 Vratislav II. (asi 1033–1092) a v roce 1158 jeho vnuk Vladislav II. (asi 1110–1174). Mezi nejslavnější panovníky Přemyslovské dynastie se řadí svatý Václav (907–935), Přemysl Otakar I. (asi 1155/1167–1230), který pro české království a své potomky získal Zlatou bulu sicilskou a dědičný královský titul, a Přemysl Otakar II. (asi 1233–1278). K Přemyslovcům patřila také nejznámější česká světice, svatá Anežka Česká, nejmladší dcera krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé ženy Konstancie Uherské.

Zatímco počátky i dlouhé údobí přemyslovské vlády jsou zahaleny tajemstvím, příběh jejich konce je dobře známý: královská linie vymřela zavražděním mladého krále Václava III. v Olomouci 4. srpna 1306. Po několika letech bojů o následnictví se přemyslovská princezna Eliška Přemyslovna provdala za Jana Lucemburského a na český trůn nastoupili Lucemburkové.

Pohřebiště Přemyslovců najdete na Pražském hraděbazilice sv. Jiří, další členové rodu jsou pochovani v Anežském klášteře a na Zbraslavi v kostele svatého Jakuba Staršího.

Přemyslovská linie poté ještě pokračovala po přeslici v dalších královských dynastiích, což byli Lucemburkové (1310–1436), Habsburkové (1436–1457), Jagellonci (1471–1526) a opět Habsburkové (1526–1740), posléze Habsbursko-Lotrinská dynastie (1740–1918). Žili také ještě královští levobočkové a hlavně představitelé významné, ale opravdu poslední vedlejší linie rodu – opavští Přemyslovci, potomci Přemysla Otakara II. a jeho milenky, rakouské šlechtičny Anežky z Kuenringu. Posledním zástupcem rodu Přemyslovců, kteří jeho skonem definitivně vymřeli po meči ve všech doložených větvích, byl Valentin Hrbatý (asi 1485–1521), který po smrti dvou bratrů dožíval na starém rodovém sídle u polských Ratibořic. Při jeho pohřbu v místním klášteře dominikánek byl nad jeho rakví rituálně zlomen meč jako znamení, že jeho smrtí s definitivní platností vymřel celý rod.
 

 
Věda a historie není nuda: vydejte se za tajemstvím Přemyslovské a Lucemburské čáry

Věda a historie není nuda: vydejte se za tajemstvím Přemyslovské a Lucemburské čáry

O Praze se mluví jako o unikátním městě hluboké mystiky a skryté magie. K jejím nejzajímavějším příběhům patří ty, které s polohou různých kostelů spojují nejrůznější geometrické hříčky. S Kudy z nudy se ale tentokrát vypravíme i za Prahu, dál do krajiny středních Čech, a budeme společně pátrat po skrytém poselství Lucemburské a Přemyslovské čáry.

Poznejte královská města Moravy a Slezska

Poznejte královská města Moravy a Slezska

Čeští králové rozšiřovali svou moc nejen na území Čech, ale také v dalších zemích koruny české, na území Moravy a Slezska (tj. v Markrabství moravském a na území Vévodství slezského). Zde se středobody panovníkovy vlády stávala právě královská města. Někdy jsou označována také jako markrabská, což má jednoduché vysvětlení – jestliže byl panovníkem Moravy člověk, který neměl žádný jiný titul než markrabě, byla jemu podřízená města označována jako markrabská, pokud však měl zároveň i titul českého krále, byla pak města označována jako královská. Poznejte s námi opěrné body mocných panovníků českého středověku.

Vraťte se do časů, kdy mocní v Olomouci hráli hru o trůny

Vraťte se do časů, kdy mocní v Olomouci hráli hru o trůny

Krátce po poledni 4. srpna 1306 nastal zásadní zlom v dějinách českého státu. Toho horkého letního odpoledne v Olomouci došlo k vraždě. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na místo činu, do paláce kapitulního olomouckého děkana Budislava, kde ten den zemřel šestnáctiletý král Václav III.

Tajemná místa Česka – poodhrňte roušku záhad a tajemství

Tajemná místa Česka – poodhrňte roušku záhad a tajemství

Také vás nenechávají v klidu tajemná a záhadami opředená místa? Portál Kudy z nudy vám přináší tipy na výlety, ze kterých vám bude přebíhat mráz po zádech. Vypravte se spolu s námi na putování po místech, která jsou zahalena rouškou tajemství, záhadami a mystérii. Některá z nich jsou doslova prosycena příjemnou energií, kterou pocítí i ti, kteří běžně nejsou na takové vjemy citliví. Existují však i místa spojována s neštěstím a tragédiemi, kde již samotný pobyt nepřináší příjemné pocity a některá místa v sobě ukrývají záhady, které se dosud nepodařilo objasnit. Říká se, že v každé z legend leží pravda – pojďte objevovat místa s nimi spojená.

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Památky

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Nejstarší kamenná stavba v Česku – Hradiště Budeč

Nejstarší kamenná stavba v Česku – Hradiště Budeč

Na zbytcích hradiště Budeč u obce Zákolany nedaleko Kladna se dochovala kamenná rotunda sv. Petra a Pavla, kterou nechal po roce 895 postavit kníže Spytihněv. Loď této rotundy je nejstarší dosud stojící stavbou u nás. Areál hradiště zaujímá příhodnou ostrožnu v nadmořské výšce kolem 260 až 280 metrů, která ukončuje několik kilometrů dlouhé návrší, které se táhne od Brandýska k Zákolanům. Lokalita byla téměř ze všech stran přirozeně chráněná, doplněná ještě o opevnění v podobě valů a příkopů.

Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě Památky

Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě

Rotunda je jedním ze symbolů české státnosti. Jedná se o unikátní stavbu románské rotundy, která je jedinou zcela dochovanou památkou přemyslovského knížecího hradu jako součást opevnění jižní hranice Moravy.

Budeč u Zákolan – rotunda Petra a Pavla Památky

Budeč u Zákolan – rotunda Petra a Pavla

Dodnes funkční rotunda Petra a Pavla, která na kopci u Zákolan stojí již 1100 let, pamatuje mladá knížata Václava a jeho bratra Boleslava, kteří se zde učili psát. Jedná se o vůbec nejstarší dochovanou stavbu v celých Čechách.

Praha – Zbraslav

Praha – Zbraslav

Zbraslav leží na soutoku řek Vltavy a Berounky a je vstupní branou do Povltaví a Posázaví. Původně samostatné město, jehož historie je spojená s Kelty i Přemyslovci, bylo k Praze připojeno v roce 1974. Dnes je samostatnou městskou částí, která leží na samém jižním okraji hlavního města.

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: místa z českých bájí a pověstí

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: místa z českých bájí a pověstí

Tentokrát na Kudy z nudy uděláme radost všem fanouškům legend a tajemství. Pozveme vás do míst, kde dodnes ožívají staré báje a pověsti, opředené oparem tajemna. Projdeme všechny kraje Česka a budeme objevovat tajuplná zákoutí staré Prahy, skalních měst i hlubokých lesů. Vypravte se s námi za draky, kamennými pannami, čerty, zázračnými studánkami a dokonce i za Franzem Kafkou!

Věda a historie není nuda: opravdu znáte všechna královská sídla v Praze?

Věda a historie není nuda: opravdu znáte všechna královská sídla v Praze?

Ta otázka vypadá jednoduše: kde měli své pražské rezidence naši králové a císaři? Jasně, na Pražském hradě, to přece ví kdekdo. Jenže to není docela pravda, naši panovníci užívali k bydlení a vládnutí celou řadu hradů, hrádků a paláců. Kde jsou? A kde stály ty, které už neexistují? Pojďte je vypátrat s Kudy z nudy.

7 věcí, které nevíte o… láskách a vášních Přemyslovců

7 věcí, které nevíte o… láskách a vášních Přemyslovců

Kdy jindy se podívat do soukromí českých panovníků než právě teď? Je tu máj, lásky čas, a také nejlepší čas pro seznámení s domácnostmi přemyslovských knížat a králů. A samozřejmě královen a kněžen, mezi nimiž najdeme ženy urozené i prosté, mladé i staré, manželky, matky, vdovy i řeholnice, zapuzené i hýčkané, povolné i takové, které svůj osud pevně držely v rukou a nepustily.

Po stopách šlechtických rodů: s Přemyslovci za úsvitem českých dějin do Levého Hradce

Po stopách šlechtických rodů: s Přemyslovci za úsvitem českých dějin do Levého Hradce

Levý Hradec se nachází na ostrohu nad řekou Vltavou poblíž Roztok. Místo bylo osídleno už v mladší době kamenné i později za časů Keltů a Slovanů. Dodnes tu jsou patrné stopy po valech velkého hradiště, které představovalo první mocenské centrum Přemyslovského státu ještě před vznikem Prahy. Z hlavního města (ze Stromovky) si sem můžete udělat pěkný cyklovýlet okolo Vltavy.

Seznamte se: legendy v našich dějinách aneb od praotce Čecha až k výletům na Říp

Seznamte se: legendy v našich dějinách aneb od praotce Čecha až k výletům na Říp

Kolik dětí měl Krok? Jak se jmenoval bratr Praotce Čecha? Jaké zvíře ulovil legendární silák Bivoj a kde najdete hrob statečného koně Šemíka? Uznejte sami, bez starých národních pověstí a legend by náš život byl pořádná nuda. K bájným dějinám naší vlasti se vrací otázky v televizních soutěžích, učíme se o nich v dějepise a kdekoho zajímá, jak to tenkrát vlastně bylo. Tak jak to tedy bylo…?

Znáte české svaté patrony?

Znáte české svaté patrony?

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Pomník Přemysla Oráče ve Stadicích Příroda

Pomník Přemysla Oráče ve Stadicích

V obci Stadice kousek od Ústí nad Labem najdete netradiční památník zpodobňující pluh – právě zde byl prý od onoho pluhu na trůn povolán zakladatel dynastie Přemyslovců, bájný Přemysl Oráč.

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Největší město v České republice – Praha

Největší město v České republice – Praha

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Má rozlohu 496 km². Srdce Evropy, jedno z nejkrásnějších měst světa je věčnou inspirací umělců v tisíci obrazech a podobenstvích, zlatá a stověžatá památka UNESCO, majestátní a lehce tajemné město s neopakovatelnou atmosférou.

Eliška Rejčka – dvojnásobná česká královna

Eliška Rejčka – dvojnásobná česká královna

Eliška Rejčka (1. září 1288, Poznaň, Polsko – 18. října 1335, Brno) usedla na český královský trůn hned dvakrát. Poprvé ji coby dvanáctiletou dívku provdali za krále Václava II., po jeho smrti si ji jako čerstvou vdovu vzal Rudolf Habsburský. Ještě jí nebylo ani dvacet let a ovdověla podruhé.

Osmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

Osmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Eliška Přemyslovna – česká královna, manželka Jana Lucemburského a matka Karla IV.

Eliška Přemyslovna – česká královna, manželka Jana Lucemburského a matka Karla IV.

Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292, Praha – 28. září 1330, Praha) byla dcerou českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželkou Jana Lucemburského (1296–1436) a také poslední z královské linie Přemyslovců.

Judita Durynská – česká královna a druhá manželka Vladislava II.

Judita Durynská – česká královna a druhá manželka Vladislava II.

Paní znamenité krásy, ducha neobyčejného a téměř mužského, mysli smělé a podnikavé, milovnice nauk a literatury, zkušená i v řeči latinské a ve věcech politických: tak kronikáři popisovali Juditu Durynskou (asi 1135, hrad Wartburg, Německo – 9. září po roce 1174, Teplice), druhou manželku krále Vladislava II.

Kazi, Teta a Libuše – dcery bájného Kroka

Kazi, Teta a Libuše – dcery bájného Kroka

Kolik dětí měl Krok, moudrý soudce a vládce kmene Čechů, nevíme. V Kosmově kronice z počátku 12. století se objevují jen jeh tři dcery, Kazi, Teta a Libuše. Jejich existence není historicky doložena, všechny ale mají pevné místo v českých národních pověstech. Hlavní roli hraje Libuše, která s Přemyslem Oráčem založila dynastii Přemyslovců.

Krok – předák kmene Čechů ze starých legend

Krok – předák kmene Čechů ze starých legend

Kdo byl bájný Krok? Vládce kmene Čechů, soudce a otec tří dcer, Libuše, Kazi a Tety. Jméno vyražené na jedné ze zlatých keltských mincí v Podmokelském pokladu, objeveném v roce 1771. A také muž, o němž na rozdíl od jiných hrdinů nejstarších českých dějin psal už kronikář Kosmas.

Seznamte se: knížata, králové a císaři Českého království

Seznamte se: knížata, králové a císaři Českého království

Seznamte se s nejznámějšími českými panovníky, knížaty a králi! Všechny v naší řadě nenajdete, ale ty nejznámější ano. Prozradíme vám i to, který vládl nejdéle, který se dožil nejvyššího věku, anebo kdo začal Zikmundovi Lucemburskému říkat Liška ryšavá.

#světovéČesko a Praha: město jako památka UNESCO a jeho srdce Pražský hrad

#světovéČesko a Praha: město jako památka UNESCO a jeho srdce Pražský hrad

Praha, stověžaté město českých králů, patří k nejhezčím v Evropě. V roce 1992 to ocenil i svět a historické jádro našeho hlavního města bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Která místa patří do památkové zóny a která ne, co se vyplatí vědět a kde udělalo UNESCO výjimku?

Symbolem české národní turistiky je hora Říp

Symbolem české národní turistiky je hora Říp

Místem, které si nejvíce spojujeme s událostmi z českých dějin, je hora Říp. V aktuální anketě o tom přesvědčivě rozhodli návštěvníci portálu Kudy z nudy. Každý Čech by se podle jejich mínění měl podívat také na Pražský hrad, Karlštejn nebo Velehrad.

Přemysl Otakar II. – král železný a zlatý, zakladatel měst, hradů a klášterů

Přemysl Otakar II. – král železný a zlatý, zakladatel měst, hradů a klášterů

Přemysl Otakar II. (1233 ? – 26. srpna 1278, Moravské pole, Rakousko) je považován za jednoho z největších českých králů z dynastie Přemyslovců. Za jeho panování sahaly hranice říše až k Jaderskému moři, založil řadu měst, hradů a klášterů. V několka našich městech jej připomínají sochy a jména náměstí.

Přemysl Otakar I. – první český král, který získal dědičný titul

Přemysl Otakar I. – první český král, který získal dědičný titul

Přemysl Otakar I. (asi 1155/1167 – 15. prosince 1230, Praha) byl nejstarší syn Vladislava II., druhého českého krále z rodu Přemyslovců, a jeho druhé manželky Judity Durynské. Obratný politik a válečník pro české království a své potomky získal Zlatou bulu sicilskou, která potvrdila dědičnost královského titulu.

Putování za svatou Ludmilou na Tetín, Levý Hradec a do Roztok

Putování za svatou Ludmilou na Tetín, Levý Hradec a do Roztok

Poutě, Královský průvod, pochod, několik stezek i nová vyhlídka se sochou letos připomenou památku svaté Ludmily. Její osudy jsou inspirující i po staletích, oslavy a vzpomínkové akce vyvrcholí v roce 2021, kdy uplyne 1 100 let od jejího zavraždění na hradišti Tetín. Pojďte se tam podívat s portálem Kudy z nudy.

Svatá Ludmila – první česká světice

Svatá Ludmila – první česká světice

Svatá Ludmila (asi 860 – 15. září 921, hradiště Tetín) byla vůbec první česká svatá. Stala se patronkou české země a také ochránkyní rodin, matek, babiček a všech křesťanských vychovatelů. Její svátek se slaví 16. září, atributy svaté Ludmily jsou dlouhý plášť, knížecí čapka, korunka a závoj, jímž byla uškrcena.

#světovéČesko a sedm výletů se svatou Ludmilou

#světovéČesko a sedm výletů se svatou Ludmilou

Svatou Ludmilu známe jako patronku českého národa. Stála u počátků našeho státu, položila základy křesťanství v Čechách a jako manželka knížete Bořivoje I. a matka knížat Spytihněva a Vratislava se stala zakladatelkou vládnoucí dynastie Přemyslovců. V roce 2021 uplyne 1 100 let od jejího zavraždění na hradišti Tetín. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na místa spojená s jejím životem.

Přemyslovské otisky v Česku připomínají známá i dnes téměř zapomenutá místa

Přemyslovské otisky v Česku připomínají známá i dnes téměř zapomenutá místa

Český knížecí a později královský panovnický rod ovládal území Čech a později i Moravy déle než pět století. Vydejte se po jejich stopách a nalezněte otisky, které Přemyslovci v průběhu své vlády na našem území zanechali.

Kostel svatého Jakuba Staršího – pohřebiště Přemyslovců na Zbraslavi Památky

Kostel svatého Jakuba Staršího – pohřebiště Přemyslovců na Zbraslavi

Kostel svatého Jakuba Staršího v Praze na Zbraslavi umožňuje prohlídky kostela s hrobkami Václava II., Elišky Přemyslovny a dalších Přemyslovců.