Ještě před několika desítkami let nad novogotickými zámky spousta historiků ohrnovala nos a mluvila o napodobeninách bez originality a vkusu, ale dnes patří k nejobdivovanějším. Díky romantické architektuře se
spoustou arkýřů, věží a věžiček, často zdobených zubatým cimbuřím, se novogotické zámky často stávají rejdištěm filmových štábů. Díky tomu
zámek Hluboká nad Vltavou, na internetových stránkách nazvaný
pohádkové sídlo utkané ze snu krásné paní, znáte z Pyšné princezny,
zámek Hrádek u Nechanic z pohádky Princ a Večernice a
zámek Lednice zase z
pohádek Království potoků, Dračí prsten či Princezna Fantaghiro.
Zámek hluboká a hrobka Schwarzenberků u Třeboně
Za fasádami šlechtických sídel se skrývají silné příběhy: tak například než se
Schwarzenbergové v polovině 19. století pustili do novogotických úprav tehdy
barokního zámku,
parku i okolní krajiny v
Hluboké nad Vltavou, podnikl tehdejší majitel, kníže Jan Adolf II. s manželkou Eleonorou, rozenou princeznou Liechtenstein, několik cest do Anglie. Tam prý kněžně padl do oka královský zámek Windsor, a rázem tak bylo jasné, jakým směrem se budou ubírat přestavby Hluboké. Ve stejném stylu nechali kníže s kněžnou postavit i novou
Schwarzenberskou hrobku u
Třeboně, kde byli nakonec oba pochováni.
Zámek Lednice ve světoznámém lednicko-valtickém areálu a je zařazen mezi památky UNESCO
Ve stejné době nechali
Liechtensteinové přebudovat na reprezentační letní sídlo v duchu anglické gotiky
zámek Lednice, v okolí pak vznikl zámecký park. Dnes tu najdete
palmový skleník,
benátskou kašnu, římský akvadukt, umělou jeskyni, minaret i
umělou zříceninu Janohrad, park navíc volně přechází do pohádkově upravené krajiny
Lednicko-valtického areálu, jedné z památek
UNESCO.
Sídlo Harrachů u Nechanic
A pak je tu třetí novogotický skvost,
zámek Hrádek u Nechanic, který si
Harrachové nechali postavit coby reprezentační a letní sídlo na zelené louce v letech 1839–1857. I pro ně byla zdrojem inspirace Anglie, navíc použili projekt anglického
architekta Edwarda Bucktona Lamba ve stylu tudorské gotiky. Novostavbu ovšem Harrachové zařídili spoustou starožitností včetně
portálů a stropů, dovezených zejména z Itálie a Rakouska, v okolí vznikl krajinářský park, obora a bažantnice.
Hrádek u Nechanic bude
od konce října uzavřen, přesto se do konce roku otevře ještě během tradičních akcí, jako jsou vánoční prohlídky.
Kam ještě za novogotickými skvosty?
Magické kouzlo má i
hrad Bouzov. Tak, jak jej znáte dnes, vypadá přibližně sto let, protože v romantické sídlo plné
pohádkových sálů, síní a nádvoří s cimbuřími, arkýři, střílnami a chrliči se proměnil až po rozsáhlé přestavbě v letech 1896–1910. Ze stejné doby pochází i
originální, na míru vyrobený nábytek, doplněný spoustou uměleckých předmětů. Většina okruhů
hradu Bouzova je otevřena do konce října, v listopadu pak pokračují prohlídky
zimní trasou.
Historie se s novogotikou potkává také v
zámku Bor u Tachova. Dnešní tvář dalo středověkému vodnímu hradu pánů ze Švamberka 19. století a přestavba v romantickém historizujícím duchu tehdy módního pseudogotického slohu. Staré budovy ozdobila množstvím cimbuří, věžiček, falešných střílen, novým členěním oken i novými fasádami.
Novogotickými úpravami prošly také
vodní zámek Blatná,
hrad Hauenštejn,
zámek Chyše,
zámek Raduň,
zámek Sychrov a
část zámku v Hradci nad Moravicí přestavba Josefa Mockera v letech 1887–1905 měla vrátit původní gotickou podobu
hradu Karlštejn. Kouzlem staré Anglie dýchá
zámek Žleby, v
parku u
zámku Krásný Dvůr objevíte
novogotickou rozhlednu, novogotické úpravy se dotkly i části
zámku Vrchotovy Janovice a novogotickou věžičkou se pyšní
zámek ve Spáleném Poříčí.
Další půvabné kousky novogotické mozaiky
Slavnou „velkou“ Hlubokou jsme vám představili, ale znáte také
malou Hlubokou? Říká se tak
zámečku v Českém Rudolci poblíž
Dačic, přestavěnému ve slohu tudorovské novogotiky v letech 1860–1863. Dlouho chátral, nyní se postupně opravuje, během letních měsíců můžete nahlédnout do interiérů.
Hlubokou včetně věžiček, říms a cimbuří připomíná také
zámek Filipov u
Čáslavi. Podívat se na něj ale můžete jen zvenčí, sídlí v něm Alzheimercentrum. Novogoticky upravený ve stylu tudorovské gotiky je
zámek Nečtiny. Novodobá historie novogotického
zámku Červený Hrádek u
Sedlčan je spojena s rodem Mladotů ze Solopisk, jemuž byl majetek vrácen po sametové revoluci. Volně přístupný je pouze zámecký park, zámek pouze občas při příležitostných akcích.
Naopak vítáni s otevřenou náručí budete v
novogotickém zámku Herálec, který slouží jako luxusní hotel, na
zámku Nový Světlov u
Bojkovic, kde objevíte
zámecký hotel, na
zámku Trmice, kde je k vidění řada modelových kolejišť, na
zámku ve Zruči nad Sázavou anebo v
novogotickém zámku v
Blovicích, v němž sídlí
Muzeum jižního Plzeňska. Zapomenutým skvostem je
zámeček Veselí u
Janovic nad Úhlavou, postavený kolem roku 1863 na základech původní tvrze. Má všechno, co by mělo půvabné novogotické sídlo mít: valbovou střechu, cimbuří, hlavní věž i věžičky, okolo se rozkládá anglický park.