ÚvodČeská nejHistorickéJán Jesenský – lékař, který provedl první veřejnou pitvu v českých zemích
Historické

Ján Jesenský – lékař, který provedl první veřejnou pitvu v českých zemích

První veřejná pitva se v Praze konala v roce 1600. Provedl ji tehdy třiatřicetiletý lékař Ján Jesenský (27. prosince 1566, Wrocław, dnešní Polsko – 21. června 1621, Praha) a trvala několik dnů. Anatomické pitvy spojené s výukou na lékařské fakultě se v té době už v českých zemích prováděly, ale nikoli jako představení pro veřejnost.
Ján Jesenský studoval filozofii a medicínu ve Wittenbergu, Lipsku a italské Padově. Po získání doktorátu roku 1591 působil jako lékař v rodné Wrocławi, záhy ale vstoupil do služeb saského kurfiřta v Drážďanech a stal se jeho osobním lékařem. Když v roce 1600 přijel do Prahy, aby předvedl první veřejnou pitvu, byl profesorem anatomie a chirurgie ve Wittenbergu. Při pitvě Jesenskému patřila role hlavní hvězdy. Jeho asistenty byli lékaři Adam Hubert z Riesenpachu a Adam Zalužanský ze Zalužan, jenž je uveden mezi 72 jmény na budově Národního muzea. Oba usilovali o znovuobnovení pražské lékařské fakulty, a právě pitva s platícími diváky, provedená dle vzoru oblíbených zahraničních „anatomických divadel“, měla univerzitě přinést zaslouženou pozornost i chybějící finance. Oba Adamové také sehnali a zaplatili za tělo odsouzeného oběšence, aby měl Jesenský co pitvat.

Pitva samotná probíhala od 8. až 12. června 1600 (na několik dní se protáhla zřejmě proto, aby se mohlo vystřídat víc platících diváků) v Rečkově koleji, jedné ze studentských kolejí Karlovy univerzity. Ta stávala na Starém Městě v dnešní ulici Karoliny Světlé poblíž kostela sv. Štěpána Menšího, zrušeného za josefinských reforem.

O rok později se Jesenský do Prahy vrátil. Jako evangelík se vytoužené pozice osobního lékaře císaře Rudolfa II. nikdy nedočkal, taková místa byla vyhrazena katolíkům. Založil si ale výnosnou lékařskou praxi a mezi jeho dobré přátele se počítali učenci jako Johannes Kepler či Tycho Brahe anebo stavovští politici. Roku 1608 vstoupil do služeb císařova bratra, uherského krále Matyáše Habsburského, do Prahy se znovu vrátil v roce 1617. Byl zvolen rektorem Karlovy univerzity (úřadu se ale roku 1620 z osobních důvodů vzdal) a po bitvě na Bílé hoře a potlačení stavovského povstání patřil k prvním zatčeným. Coby jedna z vedoucích osobností rebelie byl obviněn z urážky majestátu. Zemřel 21. června 1621 při popravě sedmadvaceti českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze, kdy mu kat Jan Mydlář nejprve vyříznul jazyk a poté ho sťal. Jeho tělo skončilo vpletené do kola u jedné z městských bran, hlava i s jazykem byla pro výstrahu vystavena na Staroměstské věži Karlova mostu.
 
Výprava do míst staroměstské exekuce

Výprava do míst staroměstské exekuce

V den letního slunovratu, v ranních hodinách 21. června 1621, se pražské Staroměstské náměstí proměnilo v jeviště. Exekuce sedmadvaceti vůdců stavovského protihabsburského povstání, jejíž výročí vám portál Kudy z nudy připomíná, totiž v lecčems připomínala pečlivě připravené divadlo.

Věda a historie není nuda: 400 let od popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí

Věda a historie není nuda: 400 let od popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí

Pondělí 21. června 1621, pět hodin ráno. Na Staroměstské radnici v Praze odtikávají poslední minuty a hodiny života vůdcům stavovského povstání proti císaři. Je jich osmadvacet, jeden z nich překvapivě dostane milost. Od nejděsivější hromadné popravy, jakou Praha do té doby nezažila, letos uplyne rovných 400 let.

Všechna tajemství lidského těla a výstavy, kde je uvidíte zblízka

Všechna tajemství lidského těla a výstavy, kde je uvidíte zblízka

Pro někoho morbidní panoptikum, pro jiného nesmírně zajímavá, poučná a fascinující podívaná – tak reagují fanoušci portálu Kudy z nudy na Facebooku na výstavu Body The Exhibition, která bude na Výstavišti v Praze-Holešovicích otevřena od 22. února do 30. června.

Poprava na Staroměstském náměstí – nejznámější poprava českých dějin

Poprava na Staroměstském náměstí – nejznámější poprava českých dějin

21. června 1621 vykonal kat Jan Mydlář popravu 27 předáků (3 páni, 7 rytířů, 17 měšťanů). Dodnes připomíná místo tohoto hrůzného divadla 27 křížů v dlažbě Staroměstského náměstí.

Staroměstské náměstí v Praze – nejstarší a nejvýznamnější pražské náměstí Památky

Staroměstské náměstí v Praze – nejstarší a nejvýznamnější pražské náměstí

Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se shromáždí davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Jiní odpočívají na lavičkách nebo na zahrádkách kaváren a vdechují atmosféru tohoto místa.