Zakladatelem české rodové linie se stal
Jan Adolf I. Schwarzenberg (1615–1683); právo trvale se usadit v českých zemích získal v roce 1654. O pár let později koupil panství
Třeboň, poté
Hlubokou a další statky a panství. V roce 1670 byli Schwarzenbergové povýšení do stavu říšských knížat. Syn Jana Adolfa,
kníže Ferdinand, pak stanovil ve své závěti rozdělení rodu na dvě větve. Starší sídlila na
Hluboké, mladší si za sídlo vybrala
Orlík. Schwarzenbergům ale patřily také
Český Krumlov, Křivoklát, Netolice,
Býšov,
Nižbor,
Vimperk nebo
Zvíkov. S mírnou nadsázkou jim patřily téměř celé
jižní Čechy, ale některé pozemky nezískali. Traduje se, že když v roce 1802
zámek Orlík vyhořel do základů a maršál
Karel Filip Schwarzenberg (1771–1820), vítěz nad Napoleonem u Lipska, se rozhodoval, zda obnovit Orlík nebo Zvíkov, volba padla na Orlík. Prý proto, že ze Zvíkova byly vidět kousky lesů, které Schwarzenbergům nepatřily, zato při pohledu z Orlíku bylo široko daleko vidět jen vlastní panství.
Z dalších členů rodu vynikl
Karel III. Schwarzenberg (1824–1904), který se ujal záchrany a obnovy Zvíkova a byl jedním z iniciátorů stavby
Národního divadla v
Praze, a
Karel IV. Schwarzenberg (1859–1913), který jako člen panské sněmovny důsledně obhajoval myšlenku českého státního práva a politické rovnoprávnosti.
V době druhé světové války byla na panství uvalena nucená správa, knížecí rodina se musela vystěhovat a válečné roky přežila převážně v
Čimelicích. Po válce v roce 1947 byla velká část rodového majetku včetně zámků v
Třeboni,
Hluboké a
Českém Krumlově převedena zvláštním zákonem
Lex Schwarzenberg do majetku Československého státu. Na
Orlík se vrátili jen nakrátko, v roce 1948 byl zámek s celým panstvím znárodněn a Schwarzenbergové se odstěhovali do Rakouska.
Obě větve, hlubocká a orlická, se opět spojily roku 1962, když
Jindřich Schwarzenberg adoptoval syna knížete Karla VI.,
Karla Schwarzenberga (1937–2023). Ten se po návratu do vlasti stal kancléřem prezidenta
Václava Havla a v restituci získal zpět majetek orlické větve. Později působil jako ministr zahraničních věcí České republiky a v roce 2013 neúspěšně kandidoval na funkci prezidenta České republiky.
S rodem Schwarzenbergů se seznámíte při prohlídkách řady
hradů a
zámků. V
Třeboni, kde se dřív knížecí rodina pravidelně scházela na Vánoce, si na zámeckém nádvoří prohlédnete zajímavou
kašnu s hlavou Turka, jemuž vyklovává oči krkavec. Schwarzenbergové mají stejný výjev ve svém erbu, protože v roce 1599
Adolf Schwarzenberg za vítězství nad Turky v bitvě u Rábu obdržel titul říšského hraběte a polepšení erbu.
K oblíbeným cílům výletů patří také
Schwarzenberské hrobky, a to
hrobka v Domaníně poblíž
Třeboně a
hrobka v
zámeckém parku v
Orlíku nad Vltavou. Od roku 1950 je pohřebištěm rodu
Schwarzenberská hrobka v rakouském
Murau v klášterní zahradě kapucínů.