Klenotem města je
32 m vysoký barokní sloup Nejsvětější Trojice, zapsaný na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, který více než 250 let zdobí Horní náměstí. Sloup
měří 32 metrů a v jeho spodní části se nachází kaple. Sochařskou výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 12 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice. Obě sousoší jsou
měděná a pozlacená. Jednotlivé
figury v nadživotní velikosti zahalují odlehčené a vzdušné drapérie. Pozlacená replika
dělové koule připomíná, že sloup byl (čtyři roky po svém dokončení)
několikrát zasažen pruskými děly během obléhání roku 1758. Olomoučtí se vydali v procesí žádat pruského generála, aby jeho vojáci na monument nestříleli.
Generál James Keith jejich
přání vyhověl, a tak byl sloup dalších škod ušetřen.
Sloupy byly chápany jako
ztělesnění modlitby za ochranu proti morovým epidemiím, proto byl také ten olomoucký postaven v letech 1716-1754 (epidemie se hanácké metropoli nevyhnula v letech 1713-1715). Původcem, autorem i mecenášem byl architekt
Václav Render. Po jeho smrti na sloupu pracovala řada dalších lokálních umělců, z nichž nejvýznamnější byl sochař Ondřej Zahner, který vytvořil z pískovce jedenadvacet soch v nadživotní velikosti.
Sousoší bylo posvěceno v roce 1754, i za účasti
císařovny Marie Terezie.
Co se skrývá uvnitř sloupu?
Uvnitř sloupu je
malá kaple s reliéfy znázorňujícími
Kainovu oběť části své úrody,
Ábelovu oběť prvorozených jehňat,
Noeho první zápalnou oběť po potopě,
Abrahámovu oběť Izáka a jehněte a
Ježíšovu smrt na kříži. V pozadí tohoto reliéfu lze vidět města Jeruzalém a
Olomouc. V minulosti se v kapli konaly bohoslužby, z důvodů miniaturního prostoru byl v kapli
jen kázající kněz, věřící stáli venku okolo sloupu. Díky zvláštní konstrukci oken ve sloupu a akustice bylo knězovo kázání slyšet na velké části náměstí. Pod jednou z desek podlahy je ukrytý
tajný otvor, který ústí do chodby, která vede vně bývalé olomoucké pevnosti. Interiér sloupu je přístupný od dubna do září.
Svým rozsahem i hojnou sochařskou výzdobou se sloup řadí mezi
nejvýznamnější evropská díla svého druhu a je vůbec největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě. Na Seznam světového kulturního dědictví
UNESCO zapsán v roce 2000.
Olomoucký orloj – místo svatých proletáři
Původně gotická, později renesančně upravená
radnice s vyhlídkovou věží a orlojem stojí takřka v těsném sousedství Sloupu. K výrazné změně orloje dala podnět událost z konce 2. světové války, kdy podobně jako v
Praze byl poškozen střelbou.
Škody se týkaly především fasády a bočních fresek, ostatní části, jako planetárium, číselníky, figury, zvonkohra a především strojní část orloje zůstala naštěstí neporušena. Z doporučení památkového ústavu v
Brně z roku 1946 mělo být ale vytvořeno "
dílo zcela nové a v duchu současné doby".
V letech
1947–1955 tak vzniklo opravdu unikátní dílo
podle návrhu Karla Svolinského, který navrhoval mozaiky (pro celkovou plochu 100 m
2 byly vyrobeny 4 miliony různobarevných skleněných dílků) a j
eho manželky Marie, která vytvořila pohyblivé figurky. Je to snad jediný orloj na světě, který vzdává hold chemikovi a různým
dělnickým profesím, ale v duchu tradic neopomíjí ani
folklórní Jízdu králů a Průvod královniček. Alegorie dvanácti měsíců a různé detaily svým neobvyklým pojetím budí nepřetržitý zájem domácích i zahraničních turistů.
Až 75 cm vysoké pohyblivé figurky z lipového dřeva zobrazují
tkadlenu,
řezníka,
bednáře,
matku s dítětem,
úředníka, sportovce –
diskaře,
selku,
kováře,
zahradníka,
házenkářku,
kopáče a zedníka. Orloj odehraje tři lidové písně: "Za Náměšťó na kopečko", "Daleká, šeroká je cesta po Holomóc", "Vrbe se nám zelenajó". Celá produkce je završena skřípavým zvukem zakokrhání kohouta, který několikrát zamává křídly. Produkce je k vidění
denně v pravé poledne.
Historické "zbytky" starého orloje si můžete prohlédnout ve
Vlastivědném muzeu v Olomouci. Jedná se především o
Fabriciovu planisféru z roku 1575 (který je s průměrem 146 cm jeden z největších dochovaných astrolábů na světě). Čtyři samostatné kvadranty jsou z pozlaceného měděného plechu a na povrchu jsou vyryty
astronomické údaje, na obvodu pak
roční kalendářní stupnice s 365 a čtvrt dílkem, včetně svátků. Vyznačeny jsou také obratníky, polohy mezi nimi v podobě jemných kruhů a nejvýraznější hvězdy na obloze. V sestavě bylo také
pohyblivé Slunce a Měsíc s fázemi.
Kašny, kostely i Pevnost poznání
Téměř na každém kroku v historickém centru města můžete obdivovat
soubor kašen, inspirovaných příběhy antické mytologie. Na Horním náměstí najdete hned tři, a to kašnu bájného zakladatele města Olomouce
Caesara, Herkulovu kašnu a novodobou
kašnu Arionovu. Dolní náměstí zdobí kašna
Jupiterova a nejstarší olomoucká kašna Neptunova z roku 1683, v ulici 8. května stojí
Merkurova kašna a na náměstí Republiky
kašna Tritonů.
Z
duchovních památek byste neměli vynechat
kostel sv. Mořice s vyhlídkovou věží, chrám sv. Michala a především
katedrálu sv. Václava s
mauzoleem slavných biskupů, součást národní kulturní památky
Přemyslovský hrad. V jejím těsném sousedství navštivte
Arcidiecézní muzeum, jehož součástí je vzácný
románský biskupský palác, spojený s počátky olomouckého biskupství v 11. století.
S dětmi byste neměli minout
Pevnost poznání, což je první interaktivní muzeum popularizace vědy na střední Moravě. Sídlí v areálu Korunní pevnůstky a patří do kategorie tzv. science center, poskytujících neformální prostředí pro
hravé objevování přírodních a společenských jevů. Jednotlivé expozice se věnují například vodě, světlu a tmě, nechybí ani vědecké dílny a digitální planetárium.