100 tipů na zimní výlety do přírody

Věděli jste, že ještě v 18. století byla Milešovka považována za nejvyšší horu České republiky? I když dnes víme, že tomu tak není, nejvyšší hora Českého středohoří si svůj titul královny opravdu zaslouží. Upozornění: rozhledna je z důvodu rekonstrukce do odvolání uzavřena.

Přehrada na řece Bílé Desné leží u obce Desná, v nadmořské výšce 806 m n. m. Její stavba byla dokončena v roce 1915, ale hned v září následujícího roku došlo k jejímu protržení.

Největší viklan v České republice je dlouhý 4 m, široký 2,5 m a vysoký 2,7 m. Nachází se nad Žemličkovou Lhotou na Petrovicku. Podle místní legendy z mohutného viklanu kázal mistr Jan Hus.

Přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky mezi Jizerkou a Smědavou je nejrozsáhlejší přístupné rašeliniště Jizerských hor. Rozkládá se na výměře 112,21 hektarů severozápadně od horské osady Jizerka. Vyhlášena byla v roce 1960.

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 – 1424 m. Znakem naučné stezky je silueta slůněte, která je neoficiálním symbolem Králického Sněžníku.

Monumentální romantická zřícenina rozprostřená na vysoké skále v překrásné přírodě nad soutokem Křemžského potoka a řeky Vltavy mezi městy České Budějovice a Český Krumlov.

Výrazný osamocený kuželovitý vrch Klíč (760 m) je čtvrtou nejvyšší horou Lužických hor. Na jeho vrcholu se nachází skalnatá plošina, ze které je nádherný kruhový výhled na blízký Nový Bor, celé Lužické hory, ale i Ralskou pahorkatinu, České středohoří a Ještěd.

Pohádková příroda pouze pár kilometrů od hranic hlavního města – to je Průhonický zámecký park, ve kterém byla natočena řada pohádek. Jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě s rozlohou 240 hektarů se nachází v členitém údolí meandrující říčky Botič.

Nadzemní panoramatická Stezka Valaška je dlouhá 610 metrů, přičemž lesní úsek po věž je dlouhý 390 metrů a zbytek tvoří chodník na 22 metrů vysokou kaskádovitou věž. Součástí je skleněná vyhlídková plošina a 150 metrů dlouhý zavěšený "himálajský" chodník.

Na skalním ostrohu nad soutokem Říčky a Ochozského potoka se nachází známá archeologická lokalita, tunelovitá jeskyně Pekárna, proslulá nálezy pravěkých kamenných i kostěných nástrojů a hlavně rytin na kostech zvířat.

Dravá řeka Mumlava vytváří poblíž Harrachova, v Mumlavském dole, vodopád tvořený stupňovitými žulovými bloky. Asi 10 m vysoký skalní stupeň v žulovém řečišti se nachází nedaleko centra Harrachova v západní části Mumlavského dolu.

Naučná stezka Beskydské nebe je dlouhá 1 800 metrů a zahrnuje v sobě expozici siluet dravců pod zastřešením pódia amfiteátru, dřevěnou lávku nad roklí potoka Vlčáku s expozicí Život v korunách stromů a dalších šest zastavení v rámci celé lokality Horeček.

Je největší oborou v České republice, rozprostírající se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území tzv. Dyjského trojúhelníku. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkám vodními kanály, slepými rameny a tůněmi.

Součást parku tvoří přírodní prostředí svahů údolí a údolní niva řeky Chomutovky, jádrem jsou přírodní rezervace Novodomské rašeliniště, dále přírodní rezervace Buky nad Kameničkou a přírodní památka Krásná Lípa.

Kilometr a půl dlouhá naučná stezka vás zavede na rašeliniště u Soumarského mostu nedaleko Lenory. Stezka končí u 10 metrů vysoké vyhlídkové věže, ze které přehlédnete celou plochu rašeliniště.

První stezka korunami stromů v České republice je otevřená celoročně. Stezka v délce 372 m z dřevěné konstrukce je citlivě zasazena do smíšeného lesa a při maximálním stoupání 2 – 6% se dostanete až do 24 metrové výšky. Stezka je zakončena 40metrovou vyhlídkovou věží.

Český ráj leží na severovýchodě Čech, necelých sto kilometrů od Prahy. Jako první v republice zde byla v roce 1955 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Český ráj, jejíž území bylo v roce 2002 a 2021 rozšířeno. Ojedinělost krajiny spočívá ve spojení přírodních krás s romantikou historických památek.

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Stezka v oblacích na Dolní Moravě návštěvníkům umožní projít se v korunách stromů s jedinečným výhledem na horské masivy v okolí. Svým tvarem má připomínat let nočního motýla. Stezku najdete poblíž horní stanice lanovky Sněžník ve výšce 1 116 metrů.

Nejkrásnějším krasovým útvarem Štramberského krasu je zcela určitě volně přístupná jeskyně Šipka. Jeskyně se spolu se Štramberkem dostala do českého, ale i světového povědomí po objevu spodní čelisti neandertálského dítěte, tzv. Šipecké čelisti.

Rozhledna na Děčínském Sněžníku prošla rekonstrukcí, nově je od roku 2016 opět otevřena. Přístup na náhorní plošinu i Drážďanskou vyhlídku je bez omezení a provoz občerstvení je i nadále zajištěn.

V Hrubém Jeseníku nedaleko Pradědu se nachází legendami opředená skupina skal Petrovy kameny. Byly vyhlášeny přírodní rezervací a jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd. Nejsou však přístupné veřejnosti. Kolem prochází hlavní hřebenová trasa.

Přírodní rezervace Údolí Doubravy je nejcennějším územím jižní části chráněné krajinné oblasti Železných hor. Úzký, strmý kaňon řeky Doubravy je zmenšeným obrazem obřích kaňonů nacházejících se jinde ve světě. Údolí je však neméně krásné, romantické a tajuplné.

V bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá vzniká nestátní rezervace divokých koní, zubrů a praturů, kteří zde spásáním vzácných stepí a zbytků bohatých luk pomohou zachovat křehkou biodiverzitu a zabrání tak zarůstání biologicky cenných lokalit.

Nedaleko Liběchova u obce Želízy najdete monumentální skalní skulptury. Řadu reliéfů vytesal v polovině 19. století do pískovcových skal sochař Václav Levý.

Pověstmi opředená bájná hora Radhošť (1129 m n. m.) se nachází nedaleko Pusteven v Moravskoslezských Beskydech a tvoří nejzápadnější vrchol Radhošťské hornatiny. Nabízí krásné výhledy na celé Beskydy, Valašsko, Jeseníky – Praděd, Malou a Velkou Fatru.

Podniknout výlet k Černému jezeru by měl každý, kdo se ocitne v krásném prostředí Šumavy. Největší české přírodní jezero ledovcového původu totiž poskytuje jeden z nejhezčích zážitků při toulkách šumavskou přírodou.

Romantické skalnaté údolí spojované s legendou o Šárce a Ctiradovi, která se údajně ve zdejších lesích odehrála. Rozlehlá lesní oblast na území Prahy působí jako oáza v ruchu velkoměsta a každého nového návštěvníka překvapí nečekanou přírodní scenérií.

Broumovský výběžek nabízí skvělé příležitosti k trávení aktivní dovolené. Adršpašsko-teplické skály jsou největším a nejdivočejším skalním městem Střední Evropy, které fascinuje turisty a vandrovníky už od 18. století.

Krásnou přírodou mezi lesy a loukami vede přes celé Krušné hory cyklistická a běžecká Krušnohorská magistrála. Celková délka trasy je 242 km a v celém jejím průběhu se na ní napojuje řada stezek a značených turistických cest pro pěší, cyklisty i milovníky bílé stopy.

Vodní zámek Blatná nedaleko Strakonic je jedním z nejzachovalejších vodních panských sídel na území České republiky. Kromě samotného zámku s vodním příkopem bývá hojně navštěvovaný anglický park se stádem daňků.

CHKO Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Téměř zapomenutá zřícenina hradu Oheb, s nádherným výhledem a kolmým srázem do Sečské přehrady. Hrad se připomíná na začátku 15. století, kdy vznikl nejspíše na ochranu území patřícího tehdejšímu vilémovskému klášteru.

Stezka korunami stromů vznikla na okraji Janských Lázní v Krkonoších. Vyhlídková věž, která nabízí rozhledy do okolního stromoví i na Janské Lázně, je vysoká 45 metrů, vodorovná část stezky se nachází ve výšce 24 metrů. Po trase mezi korunami stromů ujdete 1 511 metrů, dolů se lze dostat tobogánem.

Na vrchu Březák nedaleko Lbosína na Benešovsku stojí architektonicky velmi zajímavá dřevěná rozhledna Špulka, která by díky svému tvaru snad ani nemohla dostat lepší jméno.

Chalupská slať leží v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910 m, severně od Borové Lady. Kolem největšího rašelinového jezírka v ČR roste rašelinná kleč, srmky, borovice blatka či suchopýr pochvatý. K jezírku, na kterém se tvoří plovoucí ostrůvky, vede přes rašeliniště krátká naučná stezka.

Vodopády na Bubovickém potoce patřily k nejkrásnějším místům na Karlštejnsku. Tvořily je až dvoumetrové vápencové schody pokryté mechem a řasami. V současné době jsou z neznámých příčin zcela vyschlé.

CHKO České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Na první pohled zdaleka upoutá dynamickým reliéfem tvořeným zvlněným pásmem kuželů a kup sopečných vyvřelin, často zakončených ruinou středověkého panského sídla.

Z vrcholu kopce Boreč stoupá i v krutých mrazech teplá pára. Teplotní rozdíl mezi unikajícím vzduchem a okolím bývá až 16 stupňů, takže se v okolí puklin s unikajícím vzduchem neudrží sníh. Teplé mikroklima vyhovuje teplomilným rostlinám které nesnášejí teploty pod nulou.

Na nejvyšší hoře Krušných hor Klínovci (1244 m n.m.) leží 80 m vysoká dominanta radiotelekomunikační věže a rozhledna. Rozhledna zde stála už v 19. století, od 80let však byla ve velmi špatném stavu. Rozhledně hrozil dokonce zánik, ale od roku 2013 je znovu nádherná kamenná stavba přístupná.

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Rychlebské hory se nacházejí severně od města Jeseník. Pohoří je na západu odděleno od Králického Sněžníku Kladským sedlem, z jihu Hrubým Jeseníkem. Hlavní hřeben leží na Česko-Polské hranici, odkud Rychlebské hory pokračují do Polska.

Máchovo jezero poskytuje na svých čtyřech plážích v letních měsících rekreaci tisícům návštěvníků. Na hlavních plážích v Doksech a ve Starých Splavech jsou oblíbené tobogány a další atrakce a možnosti občerstvení.

Víte jak se dostanete z přítomnosti rovnou do pohádky? Nedaleko Kyjova v Křinickém údolí se nachází skalní převis s podzemními prostorami ve kterých zima každoročně vykouzlí čarokrásnou ledovou výzdobu.

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Sklářská osada Jizerka se rozprostírá v malebném údolí říčky Jizerky, nad nímž se vypíná kopec Bukovec (1005 m.n.m.). Jizerka je významnou turistickou křižovatkou, představuje ideální základnu jak pro pěší turistiku, tak pro horskou cyklistiku a v zimě se její okolí mění na ráj pro běžkaře.

Geopark Jeseníky je tvořen sedmi oblastmi, které disponují desítkami přírodních a kulturních památek, ale také nabízejí řadu služeb. Návštěvníkům je k dispozici rozsáhlá síť informačních center, která poskytují vyčerpávající informace o možnostech volnočasových aktivit a turistiky.

Sněžnice jsou novým fenoménem, který během posledních let objevují turisté na Šumavě. Správa národního parku Šumava proto každoročně připravuje během zimní sezóny pro zájemce výlety šumavskou přírodou.

Pusté kostely jsou volně přístupné umělé jeskyně vzniklé těžbou písku z pískovcového masivu. Jeskyně se využívaly k různým účelům – mlýny, hamr, brusírny skla, skladiště. V dobách válek sloužily jako nouzové úkryty. Strop jeskyní podpírá síť pilířů až 4 m vysokých.

Cesta Česko-polského přátelství je nejznámnější magistrálou Krkonoš. Po většinu své 28 kilometrů dlouhé trasy nabízí hřebenovka nádherné výhledy současně na polskou i českou stranu hor a vede přes nejvyšší hřebeny Krkonoš.

Pokud vás láká dobrodružství v zimní krajině a neodradí vás prodírání se sněhovými závějemi, vyrazte k unikátním ledopádům nedaleko obce Brtníky. Čeká vás tu opravdový zážitek v podobě barevných kaskád z ledu, které v jiném ročním období neuvidíte.

Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor.

Mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála nedaleko Turnova v Českém ráji se nachází oblast zvaná jako Hruboskalské skalní město. Pověstmi opředené skalní město nabízí nevšední zážitky pro horolezce i laiky na více než 400 věžích, jejichž nejvyšší dosahuje až do výše 50 metrů.

Praděd nejvyšší hora Moravy a Slezska (1491 m) je svou majestátností symbolem Jeseníků i celého kraje. Zároveň představuje nejvyšší horu Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska. Masív Pradědu je přírodní rezervací s charakteristickou květenou alpských polí.

Umělý vodopád v Terčině údolí byl vybudován v roce 1817 na řece Stropnici. Na vodopád je krásný pohled v každém ročním období.

Volarské menhiry stojí na pahorku U dvou líp nad Starým městem od dubna 2007 a jedná se o kruh tvořený 11 poměrně velkých kamenů.

Houpák je jeden z vrcholů ve Středních Brdech. Jeho nadmořská výška je 794 metrů. Unikátnost tohoto místa pramení z jeho využití coby odlesněné cílové dopadové plochy Jordán v dobách, kdy Střední Brdy sloužily jako vojenský výcvikový prostor.

Jáchymka je tunelovitou jeskyní, kterou v minulosti protékal Křtinský potok. Jeskyně je pojmenována po poustevníkovi Joachymovi, který v ní údajně žil počátkem 19. století.

Jedna z částí zdejší naučné stezky vede na Polákův poloostrov Bohdanečského rybníka, kde do roku 2015 stávala jednoduchá dřevěná ornitologická pozorovatelna připomínající myslivecký posed.

Mezi obcemi Troubky a Tovačov se nachází soutok dvou významných moravských řek – Bečvy a Moravy. Byla zde vybudována první pozorovatelna České společnosti ornitologické.

Chráněná lokalita Božídarská rašeliniště je opět otevřena turistům, zájemci se přes ně mohou projít díky naučné stezce. Navíc naučná stezka je přístupná i pro vozíčkáře a maminky s kočárky.

V Krušných horách, v trochu zapomenutém koutu u osady Nová Ves nedaleko Kraslic, objevíte rozhledové místo v podobě otevřených dřevěných dveří, odkud se rozprostírá krásný výhled na okolní hory.

Vyhlídka Fajmonova lípa z roku 2021 má podobu vyhlídkového chodníku, který se obtáčí kolem dvou lip. Jednou z nich je Fajmonova lípa, která je stará odhadem 250 nebo až 350 let. Několikrát byla poškozena bleskem, nejhorší rána však přišla v roce 2015, kdy ji někdo úmyslně zapálil.

Na hranicích katastru města Uherský Brod vyrostly troje mohutné Brány Bílých Karpat. Jedná se o "dveře" do krajiny z dubových trámů, které slouží turistům nejen jako výchozí body pro návštěvu hor, ale také místa s krásným výhledem do krajiny.

Přímo vedle hráze sečské přehrady vzniká při větších mrazech samovolně ledová stěna. Voda se nad skalou vsákne a jak prosakuje dolů, vytéká jednotlivými skalními puklinami. Mráz pak vytvoří jedinečné ledové dílo.

Mezi Želivem a Sedlickou hydroelektrárnou na místě starého lomu je každou zimu k vidění krásný ledopád. Na skále nad tímto lomem pramení potůček, který stéká po skalách a za mrazivých zimních dní vytváří bohatý ledopád. Lze k němu dojít po červené turistické značce.

Na vrcholu Pancíř se nacházejí dřevěné dveře, které když otevřete tak se vám naskytne krásný výhled na celou Šumavu. Dveře vyrobil a umístil je sem spolek We Love Šumava z.s.

Přírodní park Berounka zahrnuje části území okresů Plzeň-město, Plzeň-sever a Rokycany, plzeňská část zasahuje až po les Na kozí boudě se skalnatými svahy nad řekou. Cílem ochrany je snaha zachovat ekologicky stabilní harmonické přírodní prostředí a charakteristickou malebnou krajinu.

Ve Ski areálu Kraličák ve Stříbrnicích u Starého Města na Šumpersku se v listopadu 2018 otevřela nová rozhledna, která dostala jméno Stříbrná Twiggy. Z jejího vrcholu si vychutnáte panorama Jeseníků a Králického Sněžníku.

Geopark Podbeskydí se rozkládá v centrální části Podbeskydské pahorkatiny na ploše 530 km². Území je ohraničeno sníženinou Oderské brány, úbočím Palkovických vrchů, prvním hřebenem Moravskoslezských Beskyd a úbočím Kojetínských vrchů.

Na Valašsku jižně od Vsetína se nedaleko obce Pulčín nachází nádherný malý pískovcový labyrint Pulčínské skály, lidově zvaný Pulčiny. Pulčínské skály jsou největším moravským skalním labyrintem, který se nachází v nadmořské výšce 600 až 750 m n.m.

Litovický rybník je součástí přírodní památky Hostivické rybníky. Nachází se ve Středočeském kraji, nedaleko západní hranice hlavního města Prahy. Hlavním důvodem ochrany této lokality je řada hnízdících i celoročně zde žijících ptáků.

Mattoniho vodopád naleznete v parku bývalých lázních Kyselka. Jedná se o umělou kaskádu, kterou si nechal za svou vilou postavit na začátku 19. století Jindřich Mattoni. Voda z Mattoniho pramene stéká vedle bývalé restaurace na začátku lázeňského areálu a odtéká pod silnicí do Ohře.

Obora sv. Linhart, která se rozkládá na ploše téměř 70 hektarů, kromě klasické pozorovatelny nabízí i ojedinělý pohled na zvířata a krajinu, a to shora. K tomu účelu slouží soustava můstků, která místy vyvede stezku až do šestimetrové výšky.

Jedna z nejsilnějších přírodních svatyní v Česku, tak je označeno místo zvané Boží kameny (někdy také Boží kámen) nedaleko Strakonic. Lidé, kteří jsou schopni cítit vyvěrající energii, ji popisují jako mimořádně příjemnou a uklidňující.

Jeskyně Mordloch v liběchovských lesích asi 1,5 km severně od obce Ješovice na Kokořínsku, je vlastně přirozený pískovcový převis uměle rozšířený v jeskyni. Podle místních legend zde za třicetileté války sídlili loupežníci.

Dvaadvacet kilometrů dlouhá stezka vznikla jako poděkování a pocta velkému rodákovi a jako dárek všem, jimž může přinést alespoň malé obohacení jejich života. Stezka začíná v Okrouhlici, povede vás přes Vadín, Krásnou Horu, Lipnici, Babice a Olešnici zpátky do Okrouhlice.

Hostivařský lesopark vznikl v 60. letech minulého století jako rekreační zázemí pro nově budované pražské Jižní Město. Nový les vyrostl převážně na zemědělské půdě v sousedství Hostivařské nádrže.

V sousedství holešovického Výstaviště leží Královská obora, dnes zvaná park Stromovka. V současné době slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům. Rozloha obory se v různých dobách měnila, rozkládá se asi na 95 ha.

Jestliže hledáte něco, co nemá obdoby v Čechách, ba ani v Evropě, pak jste se ocitli na správné adrese. Přesně takovou raritou, kterou hledáte, ať už vědomě, či podvědomě, je labyrintárium, umístěné v loučeňském zámeckém parku.

Sirotčí hrad (Rossenstein) dostal svůj název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev Sirotků se přestěhovala v první polovině 13. století z Rakous na Moravu.

Od poloviny dubna 2013 je v zámeckém parku v Hluboké nad Vltavou otevřena nová naučná stezka. Stezka má deset zastavení, na kterých se návštěvníci dozvědí zajímavosti z historie a současnosti krajinářského parku i kulturní krajiny Hlubocka.

Českou Kanadou je nazývána příhraniční oblast mezi městy Slavonice, Nová Bystřice a Kunžak. Její rozloha činí cca 250 km². Přírodní park Česká Kanada zde byl vyhlášen roku 1994.

Panská skála přezdívaná také jako Varhany je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Mnozí tuto přírodní památku poznají díky pohádce Pyšná princezna.

V Bystřici nad Pernštejnem vyrostla neobyčejná expozice modelů s názvem Bystřický park miniatur. Kolem místního potůčku vznikla kopie údolí Svratky se zhruba dvacítkou historických modelů hradů, klášterů a jiných památek v měřítku 1:50.

Ledový poklad v podobě několikametrových oranžových ledopádů, můžete objevit v Javorníkách. Přírodní útvar je současně také botanickou raritou – led totiž obarvuje sněžná řasa.

Na Šumavě vzniklo několik míst, kde lze pozorovat jeleny a několik výběhů, kam se vrátily šumavské šelmy. V NP jsou nyní k dispozici tři pozorovatelny – dvě u Kvildy a jedno v Srní.

Rozhledna Babí lom se nachází u obce Lelekovice nedaleko Brna. Stavba válcového půdorysu stojí na skalnatém výběžku v obtížně přístupném terénu v nadmořské výšce 521 m. Říká se, že za jasného počasí jsou z rozhledny vidět vrcholky Alp. Nově otevřeno po rekonstrukci od srpna 2022.

Pokud patříte k milovníkům horolezení, nenechte si ujít zimní variantu tohoto sportu, a to lezení po ledopádech, kterou lze v Krkonoších provozovat zcela legálně na pravém břehu Labe u konce upravované běžecké cesty Buď fit.

Atypická pozorovatelna Durch vznikla roku 2018 dle návrhu architekta Zdeněk Fránka. Zdáli může vypadat jako rám k obrazu této krásné krajiny. Slouží také jako posezení pro kolemjdoucí nebo jako úkryt před nepřízní počasí.

Vaňovský vodopád na Podlešínském potoce je jeden z nejvyšších a také nejznámějších vodopádů Českého středohoří. Návštěva tohoto 12 metrů vysokého vodopádu je mimořádně působivým zážitkem zejména v jarních měsících.

Hradecké lesy se rozkládají jihovýchodně od města. Lesy jsou vyhledávaným odpočinkovým místem nejen pro Hradečáky. Nenáročný, mírně zvlněný terén je ideální na procházky, cyklovýlety a v zimě i pro běžkování. Nachází se zde několik vyasfaltovaných cest, které jsou v letních měsících plné bruslařů.

Děvín je se svými 554 m n. m. nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů a zároveň národní přírodní rezervací a jádrovým územím CHKO Pálava a biosférické rezervace Dolní Morava.

Růžovský vrch si díky své mohutnosti, kterou dominuje zdejší krajině, vysloužil přezdívku Děčínská Fudžijama. Lidově se mu říká jednoduše Růžák. Podobnost se vzdáleným asijským vulkánem dokládá nejen majestátní vzhled, ale také společný, sopečný původ.

Vyznavači lezení po ledu si v Jizerských horách oblíbili skalní útvary pokryté ledem v údolí Velkého Štolpichu.

Každoroční zimní atrakcí empírových lázní Karlova Studánka v Jeseníkách je několik metrů vysoká ledová homole uprostřed jezírka u obecního úřadu.

Budovský vodopád se nachází v horní části úzké Vlčí rokle mezi Budovem a Svádovem nedaleko Ústí nad Labem. Je to jeden z mála našich vodopádů s převisem. Nejkrásnější pohled na vodopád je v jarních měsících, kdy tudy protéká více vody a v zimním období, kdy se zde tvoří ledový sloup.

Pověstmi opředené Čertovo jezero ledovcového původu leží na jihovýchodním svahu Jezerní hory, poblíž Železné Rudy. Jako jediné ze šumavských jezer náleží k povodí Dunaje.

Pro jižní část Sedlčanska, Petrovicko, se ujal výstižný název Kraj kamenů. Po jeho krásách vás provede naučná stezka, díky níž poznáte plno roztodivných balvanů rozličných tvarů, velikostí a pojmenování, nádhernou přírodu se vzácnými živočichy i květinami a dokonce i jeskyněmi.

Poznejte místa s bohatou historií Geopark Ralsko nabízí výjimečné scenérie 60 let nedotčené přírody s bohatým geologickým dědictvím. Svým rovinatým terénem láká k návštěvě turisty, cykloturisty, "in-linisty", ale také rodiny s dětmi a kočárky.

Horní (Kašperskohorská) Zlatá stezka je nejmladší trasou Zlaté stezky. Vede z Kašperských hor přes Horskou Kvildu, Kvildu, na Freyung a dále do Pasova. Byla vybudována z příkazu krále Karla IV v roce 1356 jako část zamýšlené dálkové obchodní cesty z Čech přes Salzburg až do Benátek.