1. VOC: Vína originální certifikace
Vína z odrůd typických pro určitou oblast, z pečlivě vybraných vinic, z hroznů s deklarovaným původem, s typickou vůní a chutí – to všechno splňují vína nabízená pod označením
VOC, vína originální certifikace. Jde o vína s osobitým a originálním charakterem, který se lahev od lahve nemění a který si v rámci sdružení kontrolují a hodnotí sami vinaři. V tuzemském vinařském světě se vína VOC poprvé objevila na
Znojemsku.
VOC Znojmo se vyrábějí ze tří nejtypičtějších odrůd
Znojemské vinařské podoblasti, Sauvignonu, Ryzlinku rýnského a Veltlínského zeleného, a dokonce mají vlastní
informační centrum ve Vlkově věži ve
Znojmě. Rodina vín VOC se od té doby hodně rozrostla. Na Moravě existuje
VOC Mikulovsko (Pálava, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré),
VOC Slovácko (Muškát moravský, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Frankovka a Rulandské modré),
VOC Valtice (Sylvánské zelené a Ryzlink rýnský),
VOC Modré Hory (Frankovka, Svatovavřinecké a Modrý Portugal),
VOC Pálava (Ryzlink vlašský),
VOC Blatnice (Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Chardonnay),
VOC Kraví hora (André),
VOC Bzenec (Ryzlink rýnský a Rulandské bílé),
VOC Hustopečsko (Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Tramín červený a Rulandské modré),
VOC Mutěnice (Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené, Tramín červený a Zweigeltrebe) a
VOC vinice Velké Pavlovice (Neuburské, Veltlínské zelené, Tramín červený, André, Frankovka a Rulandské modré). Ve vinařské oblasti Čechy působí
VOC Mělník s víny z odrůd Ryzlink rýnský, Müller Thurgau a Rulandské modré.
2. Rulandské nebo Pinot?
Máte chuť na plné, zlatavé a pikantní
Rulandské šedé, ale na láhvi stojí
Pinot Gris? Není důvod se znepokojovat, oba názvy jsou správně, jen jste se právě ocitli na stopě jednomu z největších vinařských zmatení pojmů v českém jazyce. Oblíbené odrůdy pocházející z Burgundska
Pinot Blanc, Pinot Noir a
Pinot Gris totiž po střední Evropě rozšířil obchodník
Johann Seger Ruland (1683–1745) a víno se často prodávalo pod jeho jménem. V Německu, kde Ruland působil, se postupně vrátili k původním francouzským názvům, u nás se ale pojmenování
Rulandské bílé, Rulandské modré a
Rulandské šedé udržely dodnes – navzdory tomu, že se u nás burgundské odrůdy pěstovaly dávno před narozením pana Rulanda. Na etiketách však naši výrobci mohou uvádět mezinárodní názvy.
3. Růžová vína a klarety: jak se vyrábějí?
O
růžových vínech se říká, že svůj život začínají jako červené víno, ale dál jej prožívají jako bílé. Vyrábějí se totiž z hroznů, které slouží k přípravě červeného vína. Podrcené hrozny se nechávají kvasit jen několik hodin, přičemž barvivo uvolněné ze slupek určuje intenzitu zabarvení vína. Růžové bývá svěží víno s ovocným charakterem, dostatkem kyselin a bohatou škálou odstínů od sladce malinových tónů přes lososovou a pomerančovou barvu až po odstíny cibulových slupek. Navzdory očekávání vůbec nemusí být sladké a nehodí se k archivaci. Zato se náramně hodí k lehké letní kuchyni, grilování a posezení u bazénu.
Podobnou barvu jako růžová vína mohou mít lehce narůžovělé
klarety. Také se vyrábí z modrých odrůd, ovšem bez drcení slupek, ze kterých se uvolňuje červené barvivo, a bez nakvášení rmutu. Lisují se buď celé hrozny nebo se ze rmutu nechá samovolně odtékat mošt, barvu výsledného vína určuje rychlost a způsob lisování. Existují klarety, které mají podobnou barvu jako růžová vína, ale i klarety světlé, připomínající spíše bílá vína.
4. Svatomartinské víno a svatomartinské menu
První vína nového ročníku, pod společným označením a s logem
svatého Martina na bílém koni na etiketě: to jsou
Svatomartinská vína. Podle tradice si s nimi poprvé přiťukáváme na sv. Martina 11. listopadu, nejlépe v 11 hodin a 11 minut. Pod
značkou Svatomartinské se setkáte s červenými víny z Modrého Portugalu a Svatovavřineckého, bílými víny z odrůd Müller Thurgau, Veltlínské červené rané či Muškát moravský a růžovými víny a klarety z Modrého Portugalu, Zweigeltrebe a Svatovavřineckého.
Obliba Svatomartinských vín roste a
Svatomartinské menu s pečenou husou a mladým vínem nabízí
restaurace,
hotely a
gastronomické podniky po celém Česku. Ruku v ruce s tím jdou
vinařské akce: konají se slavnosti svatomartinských vín a husí, svatomartinské putování po otevřených sklepech, jinde se svatomartinským vínům alespoň žehná při křtu mladých vín. Pokud Svatomartinská vína nestihnete vypít hned na podzim, vinaři tak doporučují učinit do jara následujícího roku, víno pak už obvykle ztrácí výjimečnou chuť i svěžest.
5. Arcibiskupské sklepy v Kroměříži a mešní vína
Součástí
Arcibiskupského zámku v
Kroměříži, památky
UNESCO, jsou
Arcibiskupské zámecké sklepy. Během hlavní sezony nabízejí prohlídky spojené s degustacemi, k dispozici je i prodejna vín. Sklepy ve 13. století založil biskup
Bruno ze Schauenburku, v roce 1345 budoucí král a tehdy ještě markrabě moravský
Karel IV. udělil sklepům výsadu vyrábět mešní víno.
Mešní víno je čistě přírodní, bez chemických přísad a přidaného cukru, stejná pravidla platí i pro
košer vína. Podle platných zákonů souhlas s označením za mešní či košer víno dává příslušná církev, a ta také dohlíží na jeho výrobu od sklizně až po lahvování.
6. Ocenění pro česká a moravská vína, Salon vín ČR a TOP vinařský cíl
Nemusíte se orientovat ve všech tuzemských i světových vinařských přehlídkách a soutěžích, ale některé byste znát měli. Víte například, že v
Salonu vín České republiky ve sklepení
valtického zámku je k vidění i ochutnání
sto nejlepších českých a moravských vín? Kolekce se samozřejmě každý rok mění právě podle dosažených výsledků. Salon vín opakovaně vítězí v
soutěži TOP vinařský cíl, v níž turisté podle svých zkušeností a kvality služeb hodnotí zajímavá místa v jednotlivých vinařských regionech. Na
portálu Kudy z nudy také pravidelně představujeme vítěze soutěží
Vinař roku nebo
Král vín, kde vítěze vybírají nejlepší degustátoři České republiky.
Mezi nejuznávanější světové soutěže patří
Concours Mondial de Bruxelles. Úspěchy s růžovým vínem letos slavilo vinařství
Znovín Znojmo. Stříbrnou medaili získal
Cabernet Sauvignon rosé Rouge, pozdní sběr, zlatou medaili získalo
Cabernet Sauvignon rosé, jakostní a
Velkou zlatou medailí se může pyš
nit Rulandské modré rosé, pozdní sběr.
S více než 11 000 hodnocenými víny mezi největší na světě rakouská soutěž AWC Vienna. Z letošního ročníku si moravská a česká vína přivezla úctyhodných 93 zlatých a 209 stříbrných medailí. Nejvíce se zadařilo vinařství Vinselekt Michlovský, na pomyslném druhém místě se umístilo vinařství Volařík, skvěle se vedlo i vinařství Juřeník & Žďárský.
Úspěch českým a moravským vinařům přinesla také soutěž
Mundus Vini v Německu. Z 33. ročníku jedné z nejpřísněji hodnocených světových vinařských soutěží si naši vinaři odvezli krásných
26 zlatých a 14 stříbrných medailí. Nejúspěšnějším moravským vínařstvím se na soutěži stalo
B\V vinařství jejich Chardonnay Reserva 2018.
7. Nové trendy a zajímavosti ve světě vína
Vaše chutě a zvyklosti možná zůstávají stejné, vinařský svět ale přináší téměř každý rok zajímavé novinky. V posledních letech rozvířila poklidnou hladinu ve vinných sklenkách třeba
dealkoholizovaná vína,
vína zbavená tříslovin,
oranžová vína, připravovaná dlouhou macerací z bílých hroznů, nebo vína kvašená v prastarých nádobách
kvevri (vyrábí je například
rodinné vinařství Vican).
Dalším průlomovým nápadem je návrat ke starobylé metodě výroby sektů
„pét-nat“ – petillant naturelle, zrání vín v
kamenných sudech ze žuly nebo
naturální či autentická vína. Jejich výrobci na vinicích i ve sklepě kladou důraz na původní postupy a tradiční metody, vínům dává specifickou chuť i pomalá fermentace s minimálním přístupem vzduchu, zrání v keramických nádobách a žádná anebo jen hrubá filtrace, nepoužívá se ani síra. Autentická vína většinou poznáte na první doušek i pohled, alespoň ta, která vyrábějí vinaři sdružení do spolku
Autentisté: láhve jsou označené velkým písmenem A v černém poli, a to přímo na etiketě nebo na hrdle lahve. Ochutnejte třeba vína z
Vinných sklepů Kutná Hora.