Připomeňte si s portálem
Kudy z nudy nejznámější požáry u nás, zajímavá místa, kde je vystavená hasičská technika, a také místa a památky, které oheň poznamenal, poškodil anebo dokonce úplně vymazal z map i ze vzpomínek.
1. Požár v Českém Švýcarsku
Požár v
Českém Švýcarsku byl největší v historii České republiky. Hořet začalo v neděli 24. července 2022 v
Malinovém dolu mezi
Hřenskem a
Pravčickou bránou, hned následující den se požár rozšířil na německou stranu do oblasti Saského Švýcarska. Oheň poškodil plochu až 1200 hektarů, na německé straně asi 250 hektarů. Kvůli požáru musely být evakuovány některé obce, nejvíce poškozená pak byla
Mezná, kde shořelo několik domů. Plameny se podařilo zdolat po dvaceti dnech.
První práce na úpravách zdevastované krajiny začaly ihned po uhašení požáru, a díky tomu se část parku prvním návštěvníkům otevřela už po dvou měsících. Rok po požáru byla
Pravčická brána a společně s ní většina nejoblíbenějších míst Českého Švýcarska opět přístupná. I když
Gabrielina cesta podél Křídelních stěn nebo
Edmundova soutěska na
řece Kamenici zůstávají zavřené a cesta k nápravě bude trvat roky, krajina
národního parku České Švýcarsko zůstává stále stejně krásná.
2. Největší lesní požáry
Požár v
Českém Švýcarsku byl nejrozsáhlejší lesní požár v novodobé historii Česka i Saska. Dosud nejrozsáhlejší lesní požár zasáhl v květnu 2012 oblast zvanou
Moravská Sahara u
Bzence, kde hořelo na 165 hektarech. Oheň likvidovalo téměř týden zhruba patnáct set hasičů, příčinu se nikdy nepodařilo zjistit.
Podle hasičů jsou ohně, které zasáhnou plochu více než sto hektarů, v Česku výjimečné. Ani těch s rozsahem kolem desítek hektarů není mnoho, asi 90 % má rozsah pod jeden hektar. Letní požáry lesů a polí nejčastěji způsobují blesky, jiskry od kombajnů, nedopalky od cigaret a nedbalost lesních dělníků, kdy se třeba při pálení klestí po kůrovcové těžbě v silném větru oheň rozšíří do okolí.
3. Požár v Českém Švýcarsku jako ukázková přehlídka moderní hasičské techniky
S požárem v
Českém Švýcarsku v létě 2022 bojovali profesionální i dobrovolní hasiči z celé České republiky. S hašením požáru, logistikou či zásobováním pomáhali i policisté, vojáci, záchranáři, samosprávy a řada dobrovolníků. Při hašení využili množství hasičské techniky včetně vrtulníků s vaky s vodou a letadel, a to i ze zahraničí. Kromě tří českých letadel Antonov (každé pojme 1100 litrů vody) se do hašení zapojila dvě speciální hasící letadla Canadair z Itálie (každé unese přes 6000 litrů vody) a Air Tractor ze Švédska (pojme až 3000 litrů vody). S hašením pomáhaly také vrtulníky ze Slovenska, Polska a Německa. Letadla i vrtulníky s vaky nabíraly vodu z
jezera Milada u
Ústí nad Labem, vrtulníky s takzvanými bambi vaky nabíraly vodu i v
Labi u
Hřenska. Kvůli nízkému stavu vody bylo nutné zvýšit průtok vody v řekách, a to včetně zvýšeného odtoku z nádrží
Vltavské kaskády do
Vltavy. Jak uvádí Armáda na svém webu, piloti českých armádních vrtulníků při zásahu zalili oheň téměř čtyřmi miliony litrů vody a nalétali asi 226 letových hodin.
Při hašení požárů v
národním parku České Švýcarsko je moderní technika velkým přínosem, protože velká část terénu je nedostupná jak pro běžná hasičská vozidla, tak pro pěší průzkum. Někde ani nelze použít vrtulníky, protože voda se k hořícím místům nedostane přes skalní římsy. Hasiči tu proto ke zvládnutí požáru vytvářeli obranné průseky v lesích, skrytá ohniska jim pak pomáhaly hledat
drony s termovizí. Podle dat společnosti DJI Telink bylo provedeno celkem 1478 vzletů, během kterých drony uletěly 9808 kilometrů.
4. Obnova lesa po požáru
Rekultivace území po požáru je složitá zejména v oblíbených turistických oblastech. Než se do míst vrátí návštěvníci, geologové musí zabezpečit různé skály i stezky. Zároveň je třeba odklidit ohořelé stromy včetně těch, které sice stojí, ale hrozí, že spadnou.
Správa
národního parku České Švýcarsko využívá při rekultivaci spálených míst z roku 2022 zkušenosti z roku 2006. Tehdy shořelo v okolí
Jetřichovic zhruba 20 hektarů; postižená místa jsou dodnes patrná například z
Mariiny skály a dalších míst. Lesníci nechali postižená místa spontánně zalesnit, už po deseti letech se tu zelenaly břízy, olše, borovice, jeřáby, buky a duby. Les je velmi hustý a brzy nebude poznat, že vyrostl na spáleništi.
5. Hasičská muzea
Oblíbený cíl výletů nejenom pro rodiny s dětmi jsou
hasičská muzea. Někoho stará technika baví víc než nová, ale pokud vás naopak lákají moderní vychytávky, navštivte
expozici požární ochrany Hasičského záchranného sboru ČR ve
Zbirohu. Je tu například expozice zaměřená na vyšetřování příčin požárů, technické zásahové automobily, výšková technika i cisterny. K vidění je i vrtulník MI-2 Hoplite, který jako první létal pro integrovaný záchranný systém, anebo požární tank SPOT 55, určený k likvidaci pozemních požárů ve složitých terénech. Varovná je přehlídka předmětů, spojených s nejčastějšími požáry v domácnostech, od vyhořelého počítače, mikrovlnky a žehličky až po propanbutanovou bombu roztrženou výbuchem.
6. Praha hoří a nejstarší hasičský sbor
To není poplašná zpráva, ale pozvánka do
expozice Praha hoří v
Novomlýnské vodárenské věži, která mapuje odvěké ohrožení
Prahy ohněm. Prostřednictvím videomappingu, animace, virtuální reality a dalších moderních technologií se seznámíte s ničivými požáry hlavního města v průběhu staletí i s příběhy pražských hasičů. Dokonce se podíváte i do nitra hořícího
Národního divadla, které vlastně mělo docela štěstí: s jistou nadsázkou se dá říct, že když 12. srpna 1881 divadlo ještě hořelo, mezi lidmi se už sbíraly peníze na nové. Potřebný milion zlatých se podařilo shromáždit už za sedmačtyřicet dnů. Dva roky poté budova opět stála v celé kráse, dokonce vylepšená o elektrické osvětlení. V Praze také byl založen
první profesionální hasičský sbor na našem území, a to 23. března 1853.
Víte, že
Mezinárodní den hasičů připadá každoročně na 4. květen ať už se jedná o profesionály či sbory dobrovolných hasičů? A také svátek sv. Floriana, který je patronem nejen hasičů, ale také hutníků, kominíků, hrnčířů a pekařů.
7. Místa, kde řádil oheň
Požáry bohužel nepatří do dávné historie, i na
Kudy z nudy najdete
příběhy míst znovuzrozených po požárech. V posledních let shořelo (a bylo obnoveno) několik významných památek, například
horská chata Libušín na
Pustevnách a dřevěný
kostel Božího Těla v Gutech, chystá se obnova pravoslavného
kostela sv. Michala v
Praze. Požáry se smutně proslavilo
pražské Výstaviště, kde v říjnu 1991 vyhořel
Bruselský pavilon, jeden z klenotů československé moderny a nejúspěšnější světová stavba z EXPO 1958 v Bruselu. V listopadu 2005 zmizelo v plamenech
divadlo Globe, jen šest let stará dřevěná replika alžbětinského divadla, a v říjnu 2008 lehlo popelem západní křídlo
Průmyslového paláce, stavba ze skla a železa postavená pro Jubilejní výstavu 1891. V roce 1974 shořel
Veletržní palác, v roce 1995 hořelo v
hotelu Olympik v Karlíně, a v roce 2003 vyhořel
zámek v Zahrádkách, barokní perla
Máchova kraje, kterou využíval
rod Valdštejnů i
Karlova univerzita. V roce 2005 shořela hradní sýpka na
hradě Pernštejn, v květnu 2020 pak dvě historické
lovecké chaty Na Tokáni v
národním parku České Švýcarsko.