Nejstarší hrad
Českého ráje,
hrad Valdštejn u
Turnova, založil
Jaroslav z Hruštice z rodu Markvarticů. Ti za své služby získali od vládnoucího
rodu Přemyslovců rozsáhlá území kolem
řeky Jizery a založili spousty hradů, městeček a klášterů. Podle jejich názvů vznikla jména několika rodových větví – tak se zrodili nejenom
Valdštejnové, ale také
Lemberkové, Vartenberkové, páni z Michalovic či
páni ze Zvířetic. Díky erbu s motivem lvů se o Valdštejnech mluví jako o lvech ve službách císařů.
Valdštejnové se od 16. století začali prosazovat ve službách na císařském dvoře a zaujali významné zemské úřady i pozice v armádě. Proslulý je především císařský generalissimus a vévoda frýdlantský
Albrecht z Valdštejna. Jehož panství v severních Čechách zahrnovalo například hrady
Bezděz, Grabštejn a
Hrubou Skálu, zámky
Lemberk, Frýdlant či
Sychrov a města
Česká Lípa, Žitava, Hejnice, Liberec, Turnov, Valdice a
Jičín; právě v Jičíně měl hlavní centrum svého velkého panství.
Další Valdštejnové v čele s
Adamem mladším z Valdštejna, od roku 1627 nejvyšším purkrabím Českého království, sice neshromáždili tak rozsáhlý majetek, ale udrželi ho i po Albrechtově politickém pádu a
vraždě v únoru 1634. Nejznámějšími rodovými sídly byly
zámky Mnichovo Hradiště a
Duchcov. Až do roku 1945 patřila k největším Valdštejnským panstvím
Bělá pod Bezdězem, kde k velkostatku patřilo nejenom
Máchovo jezero, ale také více než 11 000 hektarů půdy včetně
Valdštejnska.
Před vznikem Československa Valdštejnové patřili k nejbohatším šlechtickým rodům u nás. Jejich majetek byl po druhé světové válce zestátněn na základě Benešových dekretů, členové rodu dnes žijí převážně v Rakousku.
Jméno rodu
Valdštejnů připomínají vedle
hradu Valdštejna také
Valdštejnské slavnosti, Valdštejnský palác v
Praze je sídlem
Senátu České republiky. Ve
Valdštejnské jízdárně se konají zajímavé výstavy, projít se můžete
Valdštejnskou zahradou a parkem u
Valdštejnské lodžie, v
Liberci pak dodnes stojí
Valdštejnské domky.