MDŽ a slavné Češky, které zná celý svět

Madelein Albrightová

V roce 1937 se v Praze narodila dívka jménem Marie Jana Körbelová později zvaná Madelein. Její otec byl diplomat, kterému se podařilo před druhou světovou válku utéct i s rodinou do Londýna. Do Československa se po válce znovu vrátili, po komunistickém převratu ale natrvalo přesídlili do Spojených států. Tam Madelein Albrightová studovala politologii a později získala doktorát. Díky profesionalitě a kontaktům se dostala do politiky, kde si jí všimnul tehdejší prezident Spojených států Bill Clinton a později ji jmenoval velvyslankyní USA při OSN. V roce 1997 si ji pak vybral do funkce ministryně zahraničních věcí Spojených států a pražská rodačka se tak stala vůbec první ženou na tomto postu. Nutno dodat, že měla velké úspěchy, které ocenil i prezident Barack Obama, když jí v roce 2012 udělil Prezidentskou medaili svobody – nejvyšší civilní vyznamenání v USA. Zemřela 23. března 2022 ve Washingtonu, D.C.
 

Martina Navrátilová

Další Češkou z Prahy, která svůj osud spojila se Spojenými státy, je tenistka Martina Navrátilová. Začínala hrát za Československo, později ale reprezentovala USA. Na prvním místě světového žebříčku byla 332 týdnů, což z ní dělá jednu z nejlepších hráček tenisové historie, celkem vyhrála 59 grandslamových turnajů. Kromě toho podporuje mnoho charitativních projektů po celém světě. V České republice se od ničivých povodní v roce 2002 podílí na obnově pražského parku Stromovka. Kromě toho je ale Martina Navrátilová i hrdou zastánkyní gayů a leseb na celém světě. Sama svou homosexuální orientaci přiznala v době, kdy to nebylo zdaleka běžné. Dnes se často zasazuje o zrovnoprávnění a proti diskriminaci lidí se stejnou sexuální orientací.
 

Eva Jiřičná

Další ženou na našem seznamu je světoznámá architekta Eva Jiřičná narozená ve Zlíně. Přestože dlouhodobě žije ve Velké Británii, označuje se stále za rodačku z Moravy. Architekturu vystudovala v Praze, v roce 1968 odjela na stáž do Londýna, kde už zůstala. Známá je hlavně díky svým návrhům londýnských a newyorských butiků. Jejím dílem je ale i recepce a vstup Victoria & Albert museum v Londýně. Na Česko nezanevřela a navrhla třeba několik budov Univerzity Tomáše Bati ve svém rodném Zlíně a podílela se i na interiéru oceňovaného Tančícího domu v Praze.
 

Magdalena Kožená

Magdalena Kožená je světoznámá operní pěvkyně, které přísluší titul lady Rattle, a která žije s rodinou v Berlíně. Jejím manželem je britský dirigent Sir Simon Rattle; sňatek uzavřeli v Brně, kde se Magdalena Kožená narodila. Slavné mezzosopranistce ale přísluší mnohem víc titulů než jen lady. Vyhrála třeba Mozartovu hudební soutěž v rakouském Salzburku, což nastartovalo její úspěšnou kariéru. Mezi její vrcholy patří několik vystoupení v Metropolitní opeře v New Yorku. Magdalena Kožená mluví několika jazyky, se svými dětmi prý ale výhradně česky.
 

Dagmar Pecková

K výčtu slavných Češek a slavných operních pěvkyň neoddiskutovatelně patří i mezzosopranistka Dagmar Pecková, která se narodila nedaleko Chrudimi ve východních Čechách. Během své kariéry vystupovala ve Vídni, Madridu, Londýně, Tokiu, Curychu, Montrealu i Moskvě a na mnoha dalších místech. Pravidelně se účastní těch největších hudebních událostí, jako je hudební festival v Edinburghu nebo v Salzburku. Účinkovala i na prestižní hudební přehlídce Pražské jaro. Svým jménem a uměním zaštítila i hudební festival v Chrudimi Zlatá Pecka, jehož čtvrtý ročník se bude letos konat na přelomu srpna a září.
 

Daria Klimentová

V divadlech po celém světě vystupovala i další slavná Češka, která na nich sice nezpívá, za to ale bezkonkurenčně tančí. Daria Klimentová je křehká a elegantní baletka, primabalerína Národního divadla v Praze. Dostala angažmá například až v dalekém Kapském městě, působila ale i jako první sólistka Anglického národního baletu. Její výkon oceňovalo britské publikum i tamní média, která chrlila pozitivní kritiky na její výkon v Louskáčkovi v době, když Darie Klimentové bylo 39 let. V roce 2010 měla na svém kontě přes tisíc představení. V Anglickém národním baletu ukončila svou kariéru roku 2014, poté začal vyučovat klasický balet na Royal Ballet School v Londýně. Každoročně přijíždí do rodné Prahy, kde pořádá v Národním divadle masterclasses, baletní mistrovské kurzy.
 

Eliška Junková

Mezi světoznámé Češky patří také žena za volantem Eliška Junková. Rodačka z Olomouce byla automobilová závodnice a ve své době nejrychlejší žena světa. Jako jediná v historii Grand Prix se dokázala vyrovnat nejlepším mužům v této soutěži. Závodila ve vozech Bugatti, nejdřív jako spolujezdkyně svého manžela, později už jako řidička. Svou závodnickou kariéru ukončila v roce 1928 v reakci na manželovu smrt. Za své úspěchy ale získala titul Zasloužilá mistryně sportu. Není bez zajímavosti, že se jako členka Československého automobilového klubu pro Moravu a Slezsko organizačně podílela na založení Masarykova okruhu v Brně. Od 30. let pracovala i pro Baťu – a byla to právě ona, kdo vymyslel značku pneumatik Barum. Po druhé světové válce se znovu provdala – za motoristického novináře Ladislava Kháse. Psala motoristické sloupky do časopisu Za volantem. Dokonce ještě v jednadevadesáti letech odletěla do USA na sraz Bugatti. Zemřela v roce 1994 v Praze.
 

Františka Plamínková

Neohrožená bojovnice za práva žen i za svobodu Československa pomohla vytvořit obraz ženy jednadvacátého století. Viděla ji vzdělanější, vědomou si své lidské důstojnosti, vnitřně svobodnou, ekonomicky nezávislou, s vlastním sociálním statusem. Jako první vyslovila tezi, že stát má vytvořit podmínky, aby žena mohla povolání skloubit s rodinou, za podpory manžela, mateřských škol, pomocnic v domácnosti a technických pomůcek do kuchyně. Její zásluhou byla v roce 1912 zvolena první česká poslankyně a v roce 1919 zrušen celibát učitelek. A to je jen část toho, o co se významná senátorka (od roku 1925) zasloužila. Za nacistické okupace napsala otevřený dopis Adolfu Hitlerovi, kde se postavila za svobodu Československa. Svou statečnost však zaplatila cenou nejvyšší. Během heydrichiády byla 30. června 1942 popravena. Má pamětní desku na Staroměstském náměstí 6 a v budově senátu. Není bez zajímavosti, že její památku připoměl v roce 2018 (v den jejích narozenin 5. února) i internetový vyhledávač Google a na počest Františky Plamínkové změnil své logo na animovaný Doodle. Františka Plamínková se stala třetí Češkou v historii, která v Google Doodle figurovala. Zařadila se tak ke spisovatelce Boženě Němcové a ilustrátorce Heleně Zmatlíkové.
 

Alena Hron

Alena Hron (*10.9.1992, Valašské Meziříčí) je mladá dirigentka, která se stala vůbec první šéfdirigentkou symfonického orchestru v Česku. Spolupracovala s řadou symfonických orchestrů, jako jsou PKF – Prague Philharmonia, Filharmonie Hradec Králové, Filharmonie Bohuslava Martinů, Severočeská filharmonie Teplice, Plzeňská filharmonie, Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně nebo Südwestdeutsche Philharmonie Konstanz. Od roku 2022 pravidelně spolupracuje s Janáčkovou filharmonií Ostrava, se kterou na jaře téhož roku nahrála kompletní orchestrální dílo Vítězslavy Kaprálové. Společně s Jakubem Hrůšou vedla v srpnu roku 2022 orchestr Ševčíkovy akademie Horažďovicích. Jako skladatelka a dirigentka se podílí na projektech spojujících klasický a populární žánr, jejím největším dílem je písňový cyklus Otče náš pro smíšený sbor a orchestr který provedla na několika místech ČR. Alena Hron hraje na housle, klavír a zpívá, díky tomu představuje svou autorskou tvorbu.
 

Blanka Matragi

Jméno Blanka Matragi zná celý svět už desítky let. Módní návrhářka působí v Praze a Libanonu, kde už v roce 1982 otevřela vlastní módní salon Blanka Haute Couture v Bejrútu na třídě Hamra. Její modely si oblíbily evropské dámy stejně jako perské princezny. Blanka Matragi pochází ze Světlé nad Sázavou. Tatínkova profese brusiče skla ji přivedla mimo jiné na uměleckoprůmyslovou školu sklářské v Železném Brodě a na radu profesora Stanislava Libenského se přihlásila do ateliéru oděvního výtvarnictví Zdeňky Bauerové na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Tam začala její úspěšná kariéra módní návrhářky. Blanka vyhrála několik cen, tvořila kostýmy pro slavné zpěvačky, filmové produkce i národní kolekce pro olympijské hry. Provdala se za Libanonce Makrama Matragiho, který v Praze studoval, a po promoci s ním odjela do Libanonu. Její originální šaty, které tvořila pro zákaznice z vysokých společenských kruhů, Česko poznalo až po roce 1989. Blanka se do Prahy pravidelně vrací, aby na výstavách a retrospektivních přehlídkách představila svou tvorbu. Věnuje se rovněž sochám, šperkům, kosmetice a sklu; pro sklárny v Kamenickém Šenově navrhla kolekci užitkového a dekorativního skla Crystal Line, pro společnost Thun 1794 kolekci porcelánu Butterfly. Za kolekci šatů inspirovanou dílem Františka Kupky získala jako vůbec první módní návrhářka Cenu Františka Kupky, udělovanou Sdružením českých grafiků.