ÚvodAktualityObjeveno redakcí: stovková výročí roku 2024
Objeveno redakcí: stovková výročí roku 2024
"> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Zážitky

Objeveno redakcí: stovková výročí roku 2024

Poslechněte si audio verzi článku
Čím byly významné roky, zakončené číslicí 24? Na portálu Kudy z nudy vám připomeneme například 800 let města Opavy, 700 let od válečného tažení krále Jana Lucemburského a 600 let od smrti Jana Žižky. V roce 1624 začal Albrecht z Valdštejna budovat svůj pražský palác a Jan Amos Komenský poprvé vydal svou mapu Moravy. Před 200 lety byl dokončen chrám Tří grácií v Lednicko-valtickém areálu a narodil se hudební skladatel Bedřich Smetana, sté narozeniny by pak v roce 2024 oslavili například filmoví režiséři Oldřich Lipský, František Vláčil, Karel Kachyňa a spousty dalších osobností. Počítejte, cestujte s námi a užívejte si!

1024: 1000 let od prvních papírových bankovek

Čínskou provincii S’-čchuan, česky zvanou Sečuán nebo Sečuánsko, proslavily nádherná příroda, vyhlášená sečuánská kuchyně a pandy. Právě tady, v zemi plné horských údolí, smaragdových jezer, vodopádů a pastvin se prý v roce 1024 objevily první papírové peníze.

Jmenovaly se JiaOZi, papír se vyráběl z vnitřní kůry moruše a na bankovkách byly zvířecí motivy a lidské postavy. Papírové peníze sice v dalších staletích postupně vyřešily nepraktické stěhování většího objemu mincí nebo drahokamů, ale v Evropě se poprvé začaly používat až v 17. století ve Švédsku. S Kudy z nudy si můžete připomenout příběh bankovek z první republiky.
 

1124: 900 let města Miletína

…ad castrum ducis Boemici quod mileciam dicunt, aneb k hradu knížete českého Milécií zvanému. Tak zní úryvek zprávy o apoštolské cestě bamberského biskupa Otty, když se v dubnu roku 1124 vydal přes Prahu, Sadskou a Miletín k hranicím Čech. Byla to první zmínka o Miletíně, který tak patří mezi nejstarší sídla na Podzvičinsku. Na soutoku říčky Bystřice s potokem Bystrý už tehdy stávalo hradiště, kolem něhož postupně vznikla malá ves. Dnes Miletín známe jako rodiště básníka Karla Jaromíra Erbena a jako místo, kde ochutnáte miletínské modlitbičky. 900 let existence Miletín oslavuje vydáním kalendářů a výpravné publikace, speciální akce chystají i místní kluby, spolky a sdružení. Jednou z hlavních oslav bude červencový Svatojakubský jarmark.
 

1224: 800 let města Opavy

Město Opava je průmyslovým i kulturním centrem Opavského Slezska. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z roku 1195, městské zřízení ovšem dokládá až dekret krále Přemysla Otakara I. z roku 1224. Panovník listinu sepsal v Hulíně, kde šlo o první písemnou zmínku o městě.

I když starší historii Opavy neznáme a nevíme ani, co se stalo s vesnicemi Napsdikary a Drahul, o kterých se v dekretu rovněž píše, víme, že Opava bude v roce 2024 slavit 800 let. Mimo jiné je symbolicky oslaví vysazením 800 nových stromů. Zapojit se může každý, Opava coby bílá perla Slezska tak bude mít krásnou a svěží zelenou vzpomínku na kulaté výročí.



Není to ale jediné místo, které si připomíná 800 let. Z roku 1224 také pochází listina, v níž se poprvé píše o zlatých dolech v oblasti dnešních Zlatých Hor; také tady jde o první zmínku o daném území.
 

1324: 700 let od první bitvy, kde se střílelo z děl

Bitva, v níž poprvé v historii vystřelila děla, se sice odehrála v září 1324 při obléhání francouzských Mét, ale najdeme v ní i českou stopu: účastnil se jí totiž český král Jan Luceburský. Děla jednou provždy změnila způsob boje na dálku a začala se používat častěji. Hřmění tří kanónů provázelo i bitvu u Kresčaku roku 1346, v níž český král zahynul a na trůn vzápětí nastoupil jeho syn, tehdy třicetiletý Karel IV..
 

1424: 600 let od smrti Jana Žižky

Slepý hejtman, zbožný obránce víry a velitel, který během pouhých pěti let v čele husitských vojsk zvítězil nejméně ve třinácti bitvách a obléhal desítky měst, hradů a tvrzí: to byl Jan Žižka. Podle historika Petra Čorneje zemřel při obléhání Přibyslavi 11. října 1424 a rozhodně nešlo o náhlou smrt: Žižka zemřel ve vojenském táboře na lůžku a stačil svým věrným projevit poslední vůli. Jako příčina úmrtí byl nejčastěji v podezření mor, ten se však v Čechách prokazatelně objevil až o rok později. Odborníci se shodují spíš s výkladem profesora Josefa Thomayera, podle něhož mohl Žižku trápit takzvaný karbunkl, hnisavé ložisko, které je nutné odstranit chirurgicky a léčit s pomocí antibiotik. Dnes v polích u Přibyslavi stojí Žižkova mohyla. Tělo statečného válečníka bylo pochováno v kostele sv. Ducha v Hradci Králové a později bylo přeneseno do Čáslavi.
 

1624: 400 let od vzniku Valdštejnského paláce a Komenského mapy Moravy

Kdyby to šlo, nechal by si Albrecht z ValdštejnaPraze nepochybně postavit hrad nebo zámek. Jenže na ty v centru města nebylo místo, a tak vévoda frýdlantský skoupil nebo konfiskoval řadu nemovitostí na Malé Straně. Nechal zbourat 26 domů, dvě cihelny a zrušit šest zahrad, a na jejich místě pak začal v roce 1624 budovat honosný palác. Pražskému hradu přes veškerou snahu konkurovat nemohl, ale říkalo se, že jeho palác starý královský hrad předstihl výstavností i přepychovou výzdobou. Dnes Valdštejnský palác slouží jako sídlo Senátu České republiky a v hlavní sezoně se sem každou sobotu můžete vypravit na prohlídku. Kolem pěti nádvoří se rozkládají palácové, administrativní a hospodářské budovy, z jihu areál obklopuje Valdštejnská zahrada se salou terrenou a jízdárnou, v letní sezoně přístupná veřejnosti.

Z roku 1624 také pochází nejstarší výtisk mapy Moravy Jana Amose Komenského. Mapa zachycuje 720 zeměpisných názvů, z toho 28 řek a rybníků. Na řekách jsou vyznačeny mosty a v horách průsmyky, což souvisí s cestovním charakterem mapy, objevíte tu i speciální značky pro vinice, léčivé prameny a lázně.
 

1724: 300 let křišťálových lustrů z Preciosy

Nepřerušená sklářská tradice se v Křišťálovém údolíLibereckém kraji začala odvíjet již v roce 1548, kdy se rozběhly první sklářské hutě. V roce 1688 se tu poprvé zatřpytil první křišťál, dokonale čiré sklo, který změnilo sklářství po celém světě a z českého království učinilo sklářskou velmoc. Roku 1724 pak byla v Práchni u Kamenického Šenova založena první továrna na výrobu a vývoz křišťálových lustrů, základní kámen společnosti Preciosa. V následujících letech české lustry ozdobily například královské paláce ve Versailles a Fontainebleau, sídla osmanských sultánů i ruských carů. O stovky let později, v prosinci 2023, bylo umění českých sklářů oceněno zápisem ruční výroby skla na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.
 

1824: 200 let od dokončení chrámu Tří grácií

Ve výčtu stovkových výročí roku 2023 jsme vám připomněli dokončení kolonády na Reistně, vyhlídky v nejvyšším bodě Lednicko-valtického areálu. V roce 1824 se začal budovat další z drobných letohrádků a zámečků, neoklasicistní chrám Tří grácií. Jméno dostal podle sousoší tří bohyní krás a půvabu, stojících na prostranství před kolonádou.



V roce 1824 se také narodili hudební skladatel Bedřich Smetana a sběratel orchidejí Benedikt Roezl, a ve Stavovském divadlePraze se pravidelně začaly hrát české divadelní hry.
 

1924: 100 let od narození a úmrtí slavných osobností

V roce 1924 se narodili šumavský převaděč a asi skutečný Král Šumavy Josef Hasil, skladatel a herec Jiří Šlitr, filmoví režiséři Karel Kachyňa, Oldřich Lipský a František Vláčil, architekt Karel Hubáček, autor slavného vysílače na Ještědu, herečky Slávka Budínová a Libuše Havelková, herci Josef Bláha a Ilja Prachař, spisovatelé Josef Škvorecký a Eduard Petiška, anebo karikaturista Jiří Winter-Neprakta. Připomeneme si také 100 let od úmrtí básníka Jiřího Wolkera, spisovatele Franze Kafky a malíře Jakuba Schikanedera.
Věda a historie není nuda: od prevétů a veřejných záchodů až po moderní toalety

Věda a historie není nuda: od prevétů a veřejných záchodů až po moderní toalety

Víte, že i záchody mají svůj den? 19. listopad od roku 2013 patří Světovému dnu toalet. Záchody jsou místa, o kterých se většinou moc nemluví. Ať už jim ale říkáme jakkoliv, tedy WC, toaleta, záchod nebo latrína, používáme je všichni bez rozdílu. Navíc pohled do historie prozrazuje, že nešlo vždy o choulostivé téma, o kterém je nejlepší mlčet. Pojďte tedy s Kudy z nudy tam, kam i králové chodívali pěšky!

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Věda a historie není nuda: Praha stověžatá má ve skutečnosti věží víc než tisícovku

Věda a historie není nuda: Praha stověžatá má ve skutečnosti věží víc než tisícovku

Kdy se začalo Praze říkat stověžatá? Spočítal vůbec někdy někdo všechny pražské věže? A kolik jich vlastně je doopravdy? Pojďte se s Kudy z nudy prozkoumat pražské věže podrobněji, od těch nejvyšších a nejznámějších až po ty zapomenuté a maličké. Sami brzy zjistíte, že stověžatá Praha je název z dávné minulosti, v současnosti má věží několik tisíc.

Věda a historie není nuda: deset fascinujících objevů české vědy

Věda a historie není nuda: deset fascinujících objevů české vědy

Česká věda není Popelka, která by posledních sto let seděla v koutě. Úspěchů dosáhla zejména v technických a přírodovědných oborech – a možná vás překvapí, které objevy a vynálezy mají české kořeny.

Věda a historie není nuda: co jsme se učili a co už neplatí aneb zpátky do školy!

Věda a historie není nuda: co jsme se učili a co už neplatí aneb zpátky do školy!

Leccos z toho, co jsme se učili ve škole, už neplatí. Svět kolem nás se zkrátka mění, a tak se s Kudy z nudy pojďte podívat, co všechno se změnilo a mění. Je toho hodně: změny zasáhly přírodopis, češtinu, jazyky, dějepis i zeměpis. Nakonec i naše země se ještě před pár desítkami let jmenovala jinak.

Věda a historie není nuda: pražská NEJ aneb po stopách „jiných“ pražských zajímavostí

Věda a historie není nuda: pražská NEJ aneb po stopách „jiných“ pražských zajímavostí

Praha nabízí spousty zajímavých a kuriózních míst. Některá jsou všeobecně známá, o jiných ale zdaleka každý neví. Pojďte se s portálem Kudy z nudy seznámit třeba s nejstarší pražskou dopravní značkou, uličkami, které se na noc zamykají, historickými patníky a nárožníky anebo s rekordy pražského metra. Objevte Prahu jak ji neznáte!

Věda a historie není nuda: domovní znamení staré Prahy

Věda a historie není nuda: domovní znamení staré Prahy

Až budete procházet historické centrum Prahy, zvedněte pohled z rušných ulic a podívejte se nad portály starobylých domů. Malebná znamení, která dnes vnímáme jen jako dekorativní prvek v architektuře, kdysi lidem sloužila v každodenním životě. O čem domovní znamení v Praze vypovídají, jaký mají smysl a která přežila až do dnešních časů?

Věda a historie není nuda: opravdu znáte všechna královská sídla v Praze?

Věda a historie není nuda: opravdu znáte všechna královská sídla v Praze?

Ta otázka vypadá jednoduše: kde měli své pražské rezidence naši králové a císaři? Jasně, na Pražském hradě, to přece ví kdekdo. Jenže to není docela pravda, naši panovníci užívali k bydlení a vládnutí celou řadu hradů, hrádků a paláců. Kde jsou? A kde stály ty, které už neexistují? Pojďte je vypátrat s Kudy z nudy.

Věda a historie není nuda: šlechtické rody coby úspěšní průmyslníci

Věda a historie není nuda: šlechtické rody coby úspěšní průmyslníci

Jaké byly příběhy průmyslníků ze známých šlechtických rodů? Co založili Thurn-Taxisové a co Harrachové, ve které oblasti vynikli Larisch-Mönnichové a se kterým městem jsou spojené osudy rodu Salm-Reifferscheidtů? Jedinečné příběhy nejznámějších českých průmyslníků ze šlechtických rodů vám představíme na Kudy z nudy.

Věda a historie není nuda: Česko versus Slovensko aneb co nás spojuje a rozděluje?

Věda a historie není nuda: Česko versus Slovensko aneb co nás spojuje a rozděluje?

Společné slavnosti na Velké Javořině, Slovenská strela, Trojmezí u Hrčavy, horské hřebeny Javorníků a Bílých Karpat, stavby architekta Dušana Jurkoviče nebo řeka Morava u Slovanského hradiště v Mikulčicích: to je jen malý výběr z mozaiky míst a zážitků, které nás spojují se Slovenskem.

Věda a historie není nuda: stříbrné pokladnice českého království, doly, štoly, mincovny a rekordy

Věda a historie není nuda: stříbrné pokladnice českého království, doly, štoly, mincovny a rekordy

Není všechno zlato, co se třpytí – někdy to může být stříbro. A i když se jako o stříbrných pokladnicích českého království nejčastěji mluví o Jihlavě a Kutné Hoře, ve skutečnosti se většina českého stříbra vytěžila jinde: na Březových Horách v Příbrami. Ve všech městech najdete expozice a zajímavá místa, která připomínají jejich stříbrnou minulost: mezi ty hlavní patří Muzeum českého stříbra v Kutné Hoře, Hornické muzeum v Příbrami a Muzeum Vysočiny v Jihlavě.

Věda a historie není nuda: přehlídka (ne)známých českých lékařů a vědců a jejich pozoruhodných objevů

Věda a historie není nuda: přehlídka (ne)známých českých lékařů a vědců a jejich pozoruhodných objevů

Z českých zemí pocházela řada lékařů, biologů, vědců a experimentátorů, kteří se zasloužili o rozvoj medicíny. Na mnohé z nich zapomněli i v jejich rodných městech, a to přesto, že v cizině jsou po nich pojmenované ulice i náměstí a na univerzitách stojí jejich sochy. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale některé ano.

Věda a historie není nuda: Mohyla míru a další památníky válek i míru

Věda a historie není nuda: Mohyla míru a další památníky válek i míru

Války a bitvy provázejí lidstvo celou jeho historií. Na památku krvavých střetnutí se staví pomníky a památníky, od maličkých a nenápadných až po pompézní, které zná celý svět. Málokteré ale mají jiný smysl než připomenout historickou událost – a právě proto je unikátní Mohyla míru na někdejším bojišti Slavkovské bitvy. S Kudy z nudy vás pozveme i do do Hrabyně a na Ploštinu.

Věda a historie není nuda: zaniklé zámky, zámečky a zříceniny plné romantiky a starých příběhů

Věda a historie není nuda: zaniklé zámky, zámečky a zříceniny plné romantiky a starých příběhů

Také máte rádi hrady a zámky? Nejenom na portálu Kudy z nudy patří mezi oblíbená výletní místa. Vydejte se s námi odhalit tajemství několika zajímavých památek, jejichž krásu smazaly požáry, běh času i nenechavé lidské ruce. Zaniklé zámky, které se proměnily ve zříceniny.

Věda a historie není nuda: kontroverzní přestavby památek

Věda a historie není nuda: kontroverzní přestavby památek

Co spojuje hrady Helfštýn, Karlštejn a Špilberk, katedrálu sv. Víta na Pražském hradě, Museum Kampa, Kunsthalle na Klárově, a karlínskou Invalidovnu? Jsou to spory, hádky a ostré výměny názorů o jejich moderní přestavby. Něco jiného si myslí odborníci a historici, něco jiného návštěvníci, občas se do sebe dokonce pustí dvě či více skupin památkářů.

Věda a historie není nuda: proměny kostelů, kaplí a klášterů

Věda a historie není nuda: proměny kostelů, kaplí a klášterů

S nadšením pročítáte lifestylové magazíny a články o tom, jak si lidé v Londýně, na anglickém venkově, v USA nebo ve Skandinávii přestavěli staré kostely v moderní bydlení? Obdivujete snímky s vysokými vitrážovými okny, impozantně vysokými stropy a prostorem, který nezapře původní účel? Možná to nevíte, ale taková místa se dají najít i v České republice. Je jich málo, ale existují.

Věda a historie není nuda: 400 let od popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí

Věda a historie není nuda: 400 let od popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí

Pondělí 21. června 1621, pět hodin ráno. Na Staroměstské radnici v Praze odtikávají poslední minuty a hodiny života vůdcům stavovského povstání proti císaři. Je jich osmadvacet, jeden z nich překvapivě dostane milost. Od nejděsivější hromadné popravy, jakou Praha do té doby nezažila, letos uplyne rovných 400 let.

Věda a historie není nuda: lekníny, orchideje a zimní výlety za exotikou

Věda a historie není nuda: lekníny, orchideje a zimní výlety za exotikou

Leknín Viktorie královská a jeho listy, které unesou malé dítě, sladce vonící růžové lekníny ze Slavické obory anebo výlet za tajemstvím orchidejí, který končí v nejmagičtějším místě u nás? Vydejte se s námi pátrat po tajemství lovců orchidejí a po stopách dávných cestovatelů, kteří při hledání dokonalé krásy procestovali celý svět.

Věda a historie není nuda: znáte lanovky v našich městech?

Věda a historie není nuda: znáte lanovky v našich městech?

Výrobci lanovek, někteří politici i odborníci na dopravu mají jasno: lanové dráhy jsou budoucností hromadné dopravy pro města 21. století. Vychutnejte si už teď zajímavé výhledy, eleganci, pohodlí i lehkost, s níž stoupají do výšek a dokonale se tak vyhýbají dopravním zácpám.