1024: 1000 let od prvních papírových bankovek
Čínskou provincii
S’-čchuan, česky zvanou Sečuán nebo Sečuánsko, proslavily nádherná
příroda, vyhlášená sečuánská kuchyně a pandy. Právě tady, v zemi plné horských údolí, smaragdových jezer, vodopádů a pastvin se prý v roce 1024 objevily
první papírové peníze.
Jmenovaly se
JiaOZi, papír se vyráběl z vnitřní kůry moruše a na bankovkách byly zvířecí motivy a lidské postavy. Papírové peníze sice v dalších staletích postupně vyřešily nepraktické stěhování většího objemu mincí nebo drahokamů, ale v Evropě se poprvé začaly používat až v 17. století ve Švédsku. S
Kudy z nudy si můžete připomenout
příběh bankovek z první republiky.
1124: 900 let města Miletína
…ad castrum ducis Boemici quod mileciam dicunt, aneb k hradu knížete českého
Milécií zvanému. Tak zní úryvek zprávy o apoštolské cestě bamberského biskupa Otty, když se v dubnu roku 1124 vydal přes
Prahu, Sadskou a
Miletín k hranicím Čech. Byla to první zmínka o Miletíně, který tak patří mezi nejstarší sídla na
Podzvičinsku. Na soutoku říčky Bystřice s potokem Bystrý už tehdy stávalo hradiště, kolem něhož postupně vznikla malá ves. Dnes Miletín známe jako rodiště
básníka Karla Jaromíra Erbena a jako místo, kde ochutnáte
miletínské modlitbičky. 900 let existence Miletín oslavuje vydáním
kalendářů a
výpravné publikace, speciální akce chystají i místní kluby, spolky a sdružení. Jednou z hlavních oslav bude červencový
Svatojakubský jarmark.
1224: 800 let města Opavy
Město
Opava je průmyslovým i kulturním centrem
Opavského Slezska. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle
řeky Opavy, je z roku 1195, městské zřízení ovšem dokládá až dekret
krále Přemysla Otakara I. z roku 1224. Panovník listinu sepsal v
Hulíně, kde šlo o
první písemnou zmínku o městě.
I když starší historii
Opavy neznáme a nevíme ani, co se stalo s vesnicemi Napsdikary a Drahul, o kterých se v dekretu rovněž píše, víme, že Opava bude v roce 2024 slavit 800 let. Mimo jiné je symbolicky oslaví vysazením 800 nových stromů. Zapojit se může každý, Opava coby bílá perla Slezska tak bude mít krásnou a svěží zelenou vzpomínku na kulaté výročí.
Není to ale jediné místo, které si připomíná 800 let. Z roku 1224 také pochází listina, v níž se poprvé píše o zlatých dolech v oblasti dnešních
Zlatých Hor; také tady jde o první zmínku o daném území.
1324: 700 let od první bitvy, kde se střílelo z děl
Bitva, v níž poprvé v historii vystřelila děla, se sice odehrála v září 1324 při obléhání francouzských Mét, ale najdeme v ní i českou stopu: účastnil se jí totiž
český král Jan Luceburský. Děla jednou provždy změnila způsob boje na dálku a začala se používat častěji. Hřmění tří kanónů provázelo i
bitvu u Kresčaku roku 1346, v níž český král zahynul a na trůn vzápětí nastoupil jeho syn, tehdy třicetiletý
Karel IV..
1424: 600 let od smrti Jana Žižky
Slepý hejtman, zbožný obránce víry a velitel, který během pouhých pěti let v čele husitských vojsk zvítězil nejméně ve třinácti bitvách a obléhal desítky měst, hradů a tvrzí: to byl
Jan Žižka. Podle historika
Petra Čorneje zemřel při obléhání
Přibyslavi 11. října 1424 a rozhodně nešlo o náhlou smrt: Žižka zemřel ve vojenském táboře na lůžku a stačil svým věrným projevit poslední vůli. Jako příčina úmrtí byl nejčastěji v podezření mor, ten se však v Čechách prokazatelně objevil až o rok později. Odborníci se shodují spíš s výkladem profesora
Josefa Thomayera, podle něhož mohl Žižku trápit takzvaný karbunkl, hnisavé ložisko, které je nutné odstranit chirurgicky a léčit s pomocí antibiotik. Dnes v polích u Přibyslavi stojí
Žižkova mohyla. Tělo statečného válečníka bylo pochováno v
kostele sv. Ducha v
Hradci Králové a později bylo přeneseno do
Čáslavi.
1624: 400 let od vzniku Valdštejnského paláce a Komenského mapy Moravy
Kdyby to šlo, nechal by si
Albrecht z Valdštejna v
Praze nepochybně postavit hrad nebo zámek. Jenže na ty v centru města nebylo místo, a tak vévoda frýdlantský skoupil nebo konfiskoval řadu nemovitostí na
Malé Straně. Nechal zbourat 26 domů, dvě cihelny a zrušit šest zahrad, a na jejich místě pak začal v roce 1624 budovat honosný palác.
Pražskému hradu přes veškerou snahu konkurovat nemohl, ale říkalo se, že jeho palác starý královský hrad předstihl výstavností i přepychovou výzdobou. Dnes
Valdštejnský palác slouží jako sídlo
Senátu České republiky a v hlavní sezoně se sem každou sobotu můžete vypravit na prohlídku. Kolem pěti nádvoří se rozkládají palácové, administrativní a hospodářské budovy, z jihu areál obklopuje
Valdštejnská zahrada se salou terrenou a jízdárnou, v letní sezoně přístupná veřejnosti.
Z roku 1624 také pochází
nejstarší výtisk mapy Moravy Jana Amose Komenského. Mapa zachycuje 720 zeměpisných názvů, z toho 28
řek a rybníků. Na řekách jsou vyznačeny mosty a v
horách průsmyky, což souvisí s cestovním charakterem mapy, objevíte tu i speciální značky pro
vinice,
léčivé prameny a lázně.
1724: 300 let křišťálových lustrů z Preciosy
Nepřerušená sklářská tradice se v
Křišťálovém údolí v
Libereckém kraji začala odvíjet již v roce 1548, kdy se rozběhly první sklářské hutě. V roce 1688 se tu poprvé zatřpytil první křišťál, dokonale čiré sklo, který změnilo sklářství po celém světě a z českého království učinilo sklářskou velmoc. Roku 1724 pak byla v Práchni u
Kamenického Šenova založena první továrna na výrobu a vývoz křišťálových lustrů, základní kámen
společnosti Preciosa. V následujících letech české lustry ozdobily například královské paláce ve Versailles a Fontainebleau, sídla osmanských sultánů i ruských carů. O stovky let později, v prosinci 2023, bylo
umění českých sklářů oceněno zápisem
ruční výroby skla na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva
UNESCO.
1824: 200 let od dokončení chrámu Tří grácií
Ve výčtu
stovkových výročí roku 2023 jsme vám připomněli dokončení
kolonády na Reistně, vyhlídky v nejvyšším bodě
Lednicko-valtického areálu. V roce 1824 se začal budovat další z drobných letohrádků a zámečků, neoklasicistní
chrám Tří grácií. Jméno dostal podle sousoší tří bohyní krás a půvabu, stojících na prostranství před kolonádou.
V roce 1824 se také narodili
hudební skladatel Bedřich Smetana a sběratel orchidejí
Benedikt Roezl, a ve
Stavovském divadle v
Praze se pravidelně začaly hrát české divadelní hry.
1924: 100 let od narození a úmrtí slavných osobností
V roce 1924 se narodili šumavský převaděč a asi skutečný Král Šumavy
Josef Hasil, skladatel a herec
Jiří Šlitr, filmoví režiséři
Karel Kachyňa,
Oldřich Lipský a
František Vláčil, architekt
Karel Hubáček, autor slavného
vysílače na Ještědu, herečky
Slávka Budínová a
Libuše Havelková, herci
Josef Bláha a
Ilja Prachař, spisovatelé
Josef Škvorecký a
Eduard Petiška, anebo karikaturista
Jiří Winter-Neprakta. Připomeneme si také 100 let od úmrtí básníka
Jiřího Wolkera, spisovatele
Franze Kafky a malíře
Jakuba Schikanedera.