Letošní rok připomene 150. výročí narození Adolfa Loose

V prosinci 2020 uplyne 150 let od chvíle, kdy se v Brně narodil světově proslulý architekt a průkopník moderní architektury Adolf Loos. Muzeum hlavního města Prahy a Národní památkový ústav proto vyhlásily rok 2020 „Rokem Adolfa Loose“. K těmto institucím se připojilo i Muzeum města Brna, Národní technické muzeum nebo Magistrát města Plzně, které se pyšní významnými Loosovými interiéry.

Adolf Loos se narodil v rodině brněnského kamenosochaře 10. prosince 1870. Studoval na Královské státní průmyslové škole v Liberci, dále pak na Vysoké škole technické v Drážďanech, odkud po třech letech odešel do Spojených států. Po návratu zpět do Evropy získal práci v ateliéru architekta Carla Mayredera a v roce 1897 si ve Vídni založil vlastní ateliér. Architekt Adolf Loos je řazen mezi nejvýznamnější osobnosti architektonické moderny, tedy po bok Franka Lloyda Wrighta, Le Corbusiera a Ludwiga Miese van der Rohe. Mezi nejdůležitější Loosovy stavby patří obchodní dům Goldman a Salatsch na Michalském náměstí ve Vídni (1910–1911), dům básníka Tristana Tzary v Paříži (1926), nerealizovaný projekt vily pro Josephinu Bakerovou a Müllerova vila v Praze (1929–1930), která je považována za Loosovo nejvyspělejší dílo.

V českých zemích vytvořil Adolf Loos řadu realizací. Nadvakrát působil v Plzni (v letech 1907–1908 a v letech 1928–1933), kde navrhoval bytové interiéry, v letech 1914–1932 realizoval několik projektů a staveb v Brně a Praze. 17. března 1911 vystoupil Adolf Loos poprvé veřejně v Praze, v Polytechnickém spolku německé techniky, s přednáškou "Ornament a zločin". Vyvrcholením jeho práce pak byla v roce 1930 stavba rodinného domu pro Dr. Ing. Františka Müllera v Praze.
 

Rok Adolfa Loose 2020 nabídne zajímavé výstavy

Muzeum města Brna otevře v červnu 2020 výstavu Evropan Adolf Loos: (nejen) brněnské stopy Adolfa Loose. Ta návštěvníky¨seznámí nejen s kořeny a rodným zázemím Adolfa Loose v Brně, ale také stavbami, které projektoval pro rodné Brno a široké okolí.

Brno nabídne i další zajímavost, a to výstavu Adolf Loos – modely ve vile Stiassni v Brně. Bude se jednat o modely nejznámějších realizovaných i nerealizovaných staveb Adolfa Loose. Výstavu připravuje Národní památkový ústav na červen až září 2020.

Hlavním projektem Muzea hlavního města Prahy bude výstava Světoobčan Adolf Loos, kterou MHMP připravuje ve spolupráci s Národním technickým muzeem. Otevřená bude od prosince 2020 do srpna 2021 a připomene, že Loosovy realizace nejsou jen v České republice, ale i jinde v Evropě. V rámci výstavy plánuje Národní technické muzeum postavit tzv. poslední dům Adolfa Loose. Půjde o dřevostavbu, kterou na vyžádání Františka Müllera navrhl Loos pro jeho Müllerovu dceru Miladu. "Vila" by měla stát na pozemku Národního technického muzea v Praze na Letné jako venkovní exponát.

V Plzni se bude od října do listopadu 2020 konat výstava o rekonstrukci vybraných Loosových plzeňských interiérů.
 

Kam za Loosovými stavbami po celý rok?

Muzeum hlavního města Prahy má ve správě Müllerovu vilu, nacházející se na rozhraní Střešovic a Ořechovky. Během návštěvy máte možnost dovědět se více o unikátní památce moderní architektury, která svým významem a pozoruhodností nemá na území naší republiky obdoby, a ve světě patří mezi šest nejvýznamnějších vilových domů 20. století. Na prohlídku vily je vždy nutná předchozí rezervace prostřednictvím rezervačního formuláře na stránkách Muzea hlavního města Prahy.

V Praze se nachází i další z významných Loosových staveb, Winternitzerova vila v Praze 5. Veřejnosti je otevřená formou galerie a lidé sem mohou přijít po celý rok od pondělí do středy a během neděle. Komentované prohlídky vily probíhají každou sobotu a v neděli vám zde poskytnou dostatek oficiálních i soukromých informací přímo členové rodiny původních majitelů. Můžete si vybrat z časů 10:00, 12:00, 14:00 a 16:00 hodin. Prohlídka trvá zhruba 70 minut, vstupné je za 260 Kč – nutná je však rezervace předem.

Velice známé jsou také Loosovy interiéry v Plzni. Každý z nich je jiný, za návštěvu ale rozhodně stojí všechny. V bytě manželů Krausových v Bendově 10 se podíváte do podle odborníků nejkrásnějšího Loosova salónu s obkladem ze švýcarského mramoru Cipollino a stropem z mahagonových desek. Návštěva apartmánu Dr. Vogla v Klatovské 12 představí jako zázrakem dochovanou místnost, obývací salón s replikami původního nábytku a travertinovou jídelnu. Další prohlídková trasa nabízí Brummelův dům na Husově 58, Loosem přestavěný v dvougenerační bydlení, a posledním interiérem je byt rodiny Oskara Semlera na Klatovské 110. Jedná se o jediný z plzeňských interiérů, ve kterém byl využit Loosův princip raumplanu. Semlerův byt však prochází od roku 2018 rekonstrukcí a je zatím nepřístupný.

Naopak dosud opomíjenou stavbou je dům Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna. Pochází  z roku 1918 a je nejstarším domem s plochou střechou v Česku a zároveň jediným větším dílem Adolfa Loose na jižní Moravě. Vilu se snaží dostat do svého majetku město Hrušovany – zchátralý funkcionalistický klenot chce obec koupit a opravit. Pak by ve vile zřídilo muzeum Adolfa Loose s ohledem na tvorbu v českých zemích a hlavně v Hrušovanech. Mimo Bauerovy vily totiž Loos v Hrušovanech postavil restauraci poblíž nádraží. Tento objev vešel ve známost zcela nedávno a historici umění budou Loosovu tvorbu v Hrušovanech u Brna zkoumat dál.