Nejvyšší budovu České republiky si jako na dlani prohlédnete třeba z teras a parků kolem
hradu Špilberk nebo z
Denisových sadů pod
Petrovem: v žebříčku
nejvyšších budov Česka patří první místo
AZ Tower v
Brně. Měří 111 metrů, má třicet nadzemních podlaží a celkem sedmnáct tisíc metrů čtverečních obchodních, kancelářských a rezidenčních ploch. V AZ Tower je rovněž
nejvýše položený rezidenční prostor v Česku, mezonetový apartmán ve 28. a 29. podlaží domu. Ten byl prodán dokonce jako jeden z prvních. Autorem stavby, která by měla přijít celkem na 800 milionů korun, je
architektonická kancelář Aleše Buriana a Gustava Křivinky.
Prozkoumejte s
Kudy z nudy další české mrakodrapy!
Jak vysoký musí být mrakodrap?
Zvláštní slovo
mrakodrap je doslovným překladem anglického slova
skyscraper. Složenina slov
sky (obloha, nebe) a
scrape (škrabat, dřít) je něco, co se doslova škrábe vzhůru k nebi. I když mrakodrapy nemají žádnou oficiální definici a na konci 19. století se tak označovaly budovy s deseti až dvaceti patry, postupně se pohled na ně (i z nich) měnil. S narůstající výškou nejvyšších staveb světa se dnes pod pojmem mrakodrap chápe budova, která měří nejméně 150 metrů a má přes čtyřicet pater. Kromě toho by mrakodrapy měly sloužit jako byty, kanceláře, hotely či komerční prostory, to aby se vyloučily podobně vysoké vysílače, stožáry, kostelní a vyhlídkové věže.
Další nejvyšší budovy Česka
Další budovy, z jejichž střech je to k nebi nejblíž, najdete v
Praze na
Pankráci. Vedle sebe stojí
City Tower, se 109 metry druhá nejvyšší budova v Česku, 104 metry vysoký bytový dům
V Tower a o pár desítek centimetrů nižší
City Empiria.
Nejvyšší z nich,
City Tower, tu stojí už od osmdesátých let minulého století. Na jeho konečné podobě se podílel ateliér
amerického architekta Richarda Meiera a původně měl být sídlem
Československého rozhlasu. Ještě starší je sousední
City Empiria, známá také pod původním názvem
Motokov. V jejich sousedství na Pankrácké pláni stojí eště několik vyšších budov, které vytvářejí zajímavou skupinu, viditelnou z velké dálky.
Svého času nejvyšší budovou v Československu byla
budova SHD Komes v
Mostě. Má 23 nadzemních podlaží, měří 96 metrů a sloužila jako sídlo ředitelství
Severočeských hnědouhelných dolů, nyní ji vlastní dceřiná společnost Severočeských dolů.
Druhá nejvyšší budova v Evropě
Věřte nebo ne, svého času v Česku vznikla
druhá nejvyšší budova v Evropě. Šlo o
Baťův mrakodrap ve
Zlíně, kam se vedení
obuvnické firmy Baťa přestěhovalo na přelomu let 1938 a 1939. Budova takzvané
Jednadvacítky měřila na výšku 77,5 metru – a v té době byl v Evropě vyšší jen
palác Všeobecné bankovní jednoty v
belgických Antverpách s 87 metry. I když zlínský mrakodrap už překonaly desítky budov v celé zemi, dodnes je vyhledávaným cílem turistů. Pozornost přitahuje
kancelář ve výtahu, vyhlídková terasa s kavárnou nebo
expozice o baťovské minulosti.
Další nejvyšší budovy Česka na obzoru
Žebříček nejvyšších budov České republiky čekají změny, jen nevíme, za jak dlouho. Vůbec nejvyšším mrakodrapem v tuzemsku by se měla stát
budova Ostrava Towers podle projektu
studia Chybík+Krištof. V
Ostravě se sice ještě nezačalo stavět, ale projekt už za sebou má spoustu změn. Tou, která nás zajímá nejvíc, je snížení z původně zamýšlených 235 metrů na 170 metrů. Důvod? Mrakodrap má stát na
Nové Karolině, tedy v území poznamenaném důlní činností. Dlouho se proto řešilo, zda zdejší podloží tak velký dům vůbec unese. Zahájení stavby je naplánováno na rok 2028, předpokládaný termín dokončení a spuštění provozu pak do roku 2032. Dalším českým mrakodrapem, který zatím můžete vidět jen ve vizualizaci a na papíře, je přes 120 metrů vysoký
Top Tower, který by měl vyrůst v
Praze ve čtvrti Nové Butovice. Věž navrženou
Davidem Černým a
Tomášem Císařem ze
studia Black n' Arch má doplnit 135 metrů vysoký vrak lodi s vyhlídkou na vrcholu.
Muzeum ve věžácích
Věžáky v
Kladně sice nesplňují neoficiální definici mrakodrapů, ale mají jinou výhodu: můžete si je prohlédnout zevnitř. Zažijete atmosféru 50. let a navíc poznáte vůbec
první expozici sídlištní architektury v České republice. Výstavba šestice 48 metrů vysokých věžových domů podle projektu
architekta Josefa Havlíčka začala v březnu 1953. První dům byl předán do užívání předán těsně před Vánocemi 1956, do posledního věžáku se lidé stěhovali přesně o rok později, na Vánoce 1957. Při návštěvě
Muzea věžáků si věžák projdete od sklepa až po střechu, a to včetně krytu civilní obrany, ukázkového bytu či střešní terasy s výhledem.