Kolem svobodných zednářů se odedávna rojí spousta fantastických teorií. Skutečně jde o záhadné bratrstvo, které hýbá světem, rozpoutává i zažehnává války a tajně řídí celý svět? Sami zednáři na to odpovídají, že kdyby tomu tak bylo, vypadal by určitě líp.
Zednáři sami sebe popisují jako společenské hnutí, usilující o mravní zdokonalení člověka a lidstva. Jistá tajuplnost je daná tím, že jde o výběrové společenství: zednáři sami rozhodují o tom, koho přijmou a koho ne, a přijetí nových členů provází důkladný přípravný proces a složitý zasvěcovací obřad.
Svobodné zednářství
První zednářská společenství se v Evropě objevila ve 14. století a šlo o prosté členy stavitelských cechů. Moderní svobodné zednářství vzniklo počátkem 18. století v Anglii a brzy se rozšířilo po celé Evropě. V zednářských lóžích se setkávali pokrokoví šlechtici, měšťané, akademici a umělci. V našich zemích nastal rozkvět svobodného zednářství až po založení samostatného Československa, kdy mezi svobodné zednáře patřili třeba Alfons Mucha, Edvard Beneš, Alois Rašín, František Křižík, Josef Skupa, Karel Čapek a další představitelé státu, spisovatelé, dramatici, novináři nebo umělci.
Základní organizační jednotkou Řádu svobodných zednářů byla a je lóže. Většinou jde o několik desítek lidí, kteří se scházejí k zednářským rituálům nebo jiným méně formálním schůzkám. Lóže si každoročně volí Mistra lóže, který ji vede, a Radu lóže, která spolu s ním koordinuje lóžové aktivity. Jako lóže se často označuje také místo, kde se zednáři scházejí k obřadům, ovšem správnější označení je zednářský chrám nebo templ.
Veliká Lóže Československá obnovila svou činnost až po sametové revoluci a od té doby vznikly desítky dalších. Na otázku, zda je Řád svobodných zednářů přísně tajná společnost, existuje jednoduchá odpověď: jakápak tajná společnost, když si její adresu můžete najít v telefonních seznamech nebo na internetu? Veliká Lóže České republiky je řádně evidované občanské sdružení, které však nezveřejňuje seznamy svých členů. O tom, zda přiznat příslušnost k Řádu, si každý zednář rozhoduje sám.
Nejvzácnější památky dávných stavitelů v Praze
Roku
1312 byl na
papežův příkaz zrušen řád templářů. Ti začali
zakládat stavitelské cechy zedníků a kameníků, zachovali si své okultní znalosti i tajemství a stali se spojnicí mezi starými a soudobými zednáři. Za krále Václava I. se usadili v Praze a na Moravě. Poznávali se podle
zvláštního pozdravu a rozlišovali se podle
stupňů vědomostí na učně, tovaryše, mistry a velmistry. Mezi nejvzácnější památky těchto stavitelů patří
Týnský chrám,
Prašná brána nebo
letohrádek královny Anny.
Tajemná lóže na zámku Zbiroh
Při prohlídce
zámku Zbiroh také narazíte na
zednářský salonek. Nejvíce se toho zde kolem jejich lóže odehrávalo v období, kdy na zámku Alfons Mucha maloval svou jedinečnou a nezapomenutelnou
Slovanskou epopej. V té době se za ním na zámek
sjížděli zednáři z celé Evropy, neboť slavný malíř, který zde tvořil 18 let, byl jedním z členů tajného uskupení. V meziválečném obdobé v Čechách působilo na 20 lóží asi s tisícovkou členů. Z toho je zřejmé, jaký vliv na celkové dění měl Nejjasnější svrchovaný komandér Mucha, který se se Zednáři stýkal nejen na Zbirohu, ale i v Praze na Žofíně. Za druhé světové války však toto
místo znesvětili svými rituály nacisté, kteří se na zámku usídlili…
Rituální zednářské zástěry na Kynžvartě
Na zámku
Kynžvart naleznete
kabinet kuriozit knížete Metternicha, který byl známý tím, že
zednáře přímo nesnášel. Jejich pokrokové myšlenky považoval za mimořádně podezřelé, a tak se není čemu divit, že mu nesměli na oči. O to pikantnější je, že jak
jeho otec, tak jeho syn k zednářům patřili. V kabinetu tak naleznete i obřadní zednářské zástěry a další předměty, které zednáři při svých rituálech používali. Podotkněme ještě jednu perličku ze zákulisí, a to, že v roce 2002, se zde zednáři sešli na zasedání lóže.
Znovuobjevená zednářská zahrada v Lednici
V
zámeckém parku v Lednici je vedle běžně známého procházkového okruhu vedoucího k
minaretu i další, dnes
zapomenutá zahrada, ze které se zachovalo pouhé torzo. Zahrada vznikla na základě barokní kompozice. Stromy a květiny zde vysázené tvořily
geometrické obrazce, uprostřed pak stával sluneční chrám. Z dalších zednářských symbolů jsou zde do kruhů vysázené stromy nebo klikaté cestičky s palouky. Na významných bodech někdejší
Zednářské zahrady z 18. století ještě dnes stojí
prastaré kaštany. Zahrada, dnes zakletá v porostu stromů, se probouzí jen jednou za rok,
když v parku
rozkvetou právě tyto staré kaštany, které jsou, jak jsme zmínili výše, záměrně vysazené na klíčových místech.
Mystický salonek ve Vranově nad Dyjí
Také zámek Vranov se může chlubit upomínkou na zednáře. Zednářský salon si nechal na počátku 19. století zřídit hrabě Stanislav Mniszek a zřejmě se jednalo o osobní komnatu zámeckého pána, který byl aktivním členem lóže v Polsku. Výzdoba, která nemá na žádném moravském zámku obdoby, souvisí se
spirituální alchymií,
esoterismem i rituály v zednářských lóžích. Salon tak představuje zasvěcovací místnost, ve které je zobrazena prostřednictvím emblémů a zednářských symbolů „
cesta zasvěcence za poznáním“.
Vzdělávací ústav hraběnky z Waldburg-Zeilu na zámku Kunín
Zámek v Kuníně náleží k nejcennějším barokním zámeckým stavbám na Moravě. Na přelomu 18. a 19. století zde žila
hraběnka Marie Walburga, kterou mezi sebe získali brněnští zednáři. Právě díky nim v
Kuníně zakládá hraběnka
vzdělávací a výchovný ústav filantropinum, který se stal střediskem vzdělanosti, a kde nezáleželo na náboženském vyznání. Žáci se učili od rána do večera, a to všem předmětům, podnikali výlety po okolí a otužovali se. Nejznámějšími žáky tohoto ústavu byl pozdější velký český historik
František Palacký a Josef Kronenberger, pozdější zakladatel rakouského četnictva. Duch tolerance na
Kuníně přetrvává dodnes.
Náhrobní kámen mista zednářského cechu
Obejdete-li známou
katedrálu sv. Petra a Pavla v Brně až k její zadní části, můžete mezi jinými kameny na venkovní stěně presbytáře vidět krásně zachovaný
náhrobní kámen mistra zednického cechu, datovaný do roku 1579. Jedná se o náhrobek mistra Beníčka, který v
Brně žil asi dvě stě let před zdejším rozvojem zednářství, ale právě on značí
prvopočátky stop i symboliky zednářství u nás.
To by pro dnešek stačilo, odkrývat tajemství zednářů se nevyplácí ani staletí po jejich největší slávě. Ale pokud máte sami tip na místo spojené s jejich lóží, určitě se s námi o něj podělte.