Ve výčtu
nejničivějších přírodních katastrof v dějinách lidstva se Česko krčí někde v pozadí, ovšem neznamená to, že by se střední
Evropě přírodní pohromy vyhýbaly. Mezi ně můžeme započítat
záplavy, vichřice, krupobití i
deštivé roky s mizernou úrodou, po nichž v minulosti logicky následovaly hladomory.
Malou útěchou nám může být
13. říjen coby
Mezinárodní den za omezení přírodních katastrof. OSN jej vyhlásila již v roce 1989 a má nám připomenout například to, že sice díky moderní technice můžeme povodně, hurikány či zemětřesení předvídat, ale způsoby, jak jim můžeme předcházet, jsou velmi omezené. Zkrátka příroda nad námi má stále dost navrch a zdá se, že ještě dlouho mít bude.
Zemětřesení a tornáda
Česku se nevyhýbají ani
zemětřesení: od toho dosud nejsilnějšího, které zasáhlo
Chebsko na přelomu let 1985 a 1986, už uplynulo téměř čtyřicet let. Nejsilnější otřes tehdy dosáhl na desetibodové Richterově stupnici hodnoty až 4,7. Výsledkem byly popraskané zdi domů, padající komíny a opadaná omítka, na řadě míst se dočasně ztratila voda ve studních.
Nejčastěji k otřesům dochází v
Karlovarském kraji. V
Moravskoslezském kraji pak vznikají důlní zemětřesení. Poslední silné zemětřesení o síle 3,4 Richterovy stupnice zasáhlo v březnu 2024
Písecko. Proběhlo v hloubce 13 kilometrů a epicentrum otřesů se nacházelo obcí
Mirotice.
Ještě horší následky měly extrémní bouře provázené krupobitím a tornádem, které ve čtvrtek
24. června 2021 kolem půl osmé večer prošly několika obcemi na
jižní Moravě. Katastrofa zasáhla sedm obcí, nejpostiženější byly
Moravská Nová Ves,
Mikulčice,
Hrušky,
Lužice a části
Hodonína Bažantnice a Pánov.
Povodně a Protržená přehrada
Důvěrněji známe
záplavy a povodně. Ve výčtu
největších přírodních katastrof v Česku se jako vztyčený varovný prst již více než sto let skví
Protržená přehrada na
Bílé Desné v
Jizerských horách. Její historie byla krátká, následky děsivé. Měla být součástí
soustavy vodních děl na obou tocích řeky Desné, Černé i Bílé. Obě díla se začala budovat v druhé polovině roku 1911, ve stejný den v listopadu 1915 došlo k jejich kolaudaci, ale vydržela jen jedna –
přehrada Souš na Černé Desné. Druhá nádrž se přesně deset měsíců poté protrhla.
Katastrofa stála život 65 lidí,
370 osob zůstalo bez přístřeší a 1 020 lidí přišlo o práci, v
Desné přívalová vlna zničila několik desítek domů včetně pily a myslivny, několik brusíren a obytných domů s hasičskou zbrojnicí, desítky dalších poškodila. Katastrofu dnes v
Desné připomíná
pamětní deska na balvanu, který přinesla z hor přívalová vlna, a také
dřevěné sochy, lemující
cesty k Protržence.
Více obětí si ale připsala povodeň na říčce Blšance v
Podbořanech a okolí ve dnech 25. a 26. května 1872. Údaje o obětech hovoří o
100 až 300 obětech.
Největší důlní katastrofa
Česku se nevyhýbají ani důlní neštěstí.
Dosud největší katastrofou s 319 oběťmi byl požár v
dole Marie na
Březových horách u
Příbrami 31. května 1892. Jeho příčinou byl neuhašený knot olejové lampy, z něhož oheň přeskočil na výdřevu chodeb i naolejovaná důlní lana. Většina horníků se při požáru v dole otrávila, část z nich uhořela. Zbylo po nich 286 vdov a 961 sirotků, dalších 33 dětí se narodilo až po smrti svých otců. A smutný paradox? Příbramské doly tehdy byly na vrcholu slávy, používala se nejmodernější technika a vytěžilo se tu 90 procent rakousko-uherské produkce stříbra a olova. Jen bezpečnostní otázky do té doby nikdo moc neřešil, takže báňská záchranná družstva vznikla až po tragédii. Pokud se chcete dozvědět podrobnosti, vypravte se do autentických míst katastrofy, do expozic příbramského
Hornického muzea.
Další důlní katastrofy
- Mezi důlní neštěstí se stovkami obětí se řadí také výbuch na dole Františka 14. června 1894, s 235 mrtvými největší důlní neštěstí v Ostravsko-karvinském revíru. Neštěstí se stalo impulsem pro vznik románové trilogie Šikmý kostel.
- Výbuch na dole Nelson III v Oseku na Teplicku 3. ledna 1934 stál život 142 lidí.
- Dosud největším poválečným důlním neštěstím byl požár na dole Dukla na Havířovsku 7. července 1961. O život tehdy přišlo 108 lidí, nejmladšímu nebylo ani 17 let, nejstaršímu bylo 56. Zůstalo po nich 63 vdov, 107 sirotků, dalších šest dětí se narodilo po smrti svých otců.
- Leckdo také pamatuje na jedno z největších důlních neštěstí v novodobé hornické historii. Došlo k němu 3. září 1981 na dole Pluto II v Louce u Litvínova, o život tehdy přišlo 65 horníků, mezi nimi 15 báňských záchranářů.