ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: Národní divadlo v Praze a jeho slavná výročí
Kultura

Věda a historie není nuda: Národní divadlo v Praze a jeho slavná výročí

  • 24. října 2023
Poslechněte si audio verzi článku
Národní divadlo v Praze má tak bohatou historii, že může kulatá či půlkulatá výročí slavit skoro každý rok. Poprvé bylo otevřeno 11. června 1881, podruhé se po požáru a následné rekonstrukci otvíralo 18. listopadu 1883. V obou případech se hrála opera Bedřicha Smetany Libuše, nachystaná právě pro tuto slavnostní příležitost.
Národní divadloJak tedy šel čas s Národním divadlem v Praze, považovaným za ztělesnění vůle českého národa po národní svébytnosti a samostatnosti?

S myšlenkou vybudování důstojného kamenného divadla přišli čeští vlastenci na podzim 1844. V následujícím roce předložil František Palacký oficiální žádost o zřízení divadla stavovskému výboru českého sněmu, a ta byla po několika měsících kladně vyřízena. V dubnu 1851 byly zahájeny první finanční sbírky (a také se čistě náhodou zrodil legendární pozdrav nazdar).

národní divadloDo sbírky tehdy přispěla řada šlechtických rodů: kníže Lobkowicz věnoval na Národní divadlo šest tisíc zlatých, hraběcí rodina Chotků přes čtyři a půl tisíce, rod Kolowrat-Krakovských čtyři tisíce, mezi dárci byli i Schwarzenberkové, Harrachové nebo rodiny Kinských, Černínů a Nosticů. Pozadu nezůstávali ani nastupující průmyslníci, vědci a umělci, například rodiny Ringhofferů a Rottů, František Palacký, František Ladislav Rieger a další. Pro bližší představu: roční plat úředníka v té době byl asi 300 zlatých.

V roce 1852 byl pro divadlo zakoupen pozemek bývalé solnice na nábřeží Vltavy u dnešního mostu Legií. Ještě před Národním divadlem vzniklo Prozatímní divadlo, navržené architektem Vojtěchem Ignácem Ullmanem; to bylo slavnostně otevřeno 18. listopadu 1862.
 

Stavba Národního divadla

Návrh budovy Národního divadla vypracoval architekt Josef Zítek v letech 1865 až 1866, o rok později začaly první práce na staveništi. Dne 16. května 1868 proběhlo současně s premiérou Smetanovy opery Dalibor slavnostní položení základních kamenů. Národní divadlo jich má skutečně rekordní počet a redakce Kudy z nudy zmapovala jejich cesty do Prahy i zajímavé příběhy.

V roce 1875 dosáhla novostavba divadla nejvyššího bodu, tedy po střešní úroveň, a roku 1877 bylo divadlo pod střechou. Mezitím se už rozběhly práce na výzdobě interiérů. Na ní se podíleli umělci, později označovaní jako generace Národního divadla, například Bohuslav Schnirch, Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Josef Václav Myslbek, Antonín Pavel Wagner, Václav Brožík a Julius Mařák.
 

1881: první otevření Národního divadla

První slavnostní otevření Národního divadla se konalo 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa. Odehrálo se ještě dalších jedenáct představení, a pak se divadlo znovu zavřelo kvůli dokončovacím pracím. Černým dnem byl 12. srpen 1881, kdy divadlo vyhořelo. Oheň, s nímž hasiči bojovali celých dvanáct hodin až do šesté ranní následujícího dne, zničil střechu, hlediště, jeviště s oponou Františka Ženíška i dekorace k opeře Libuše. Zajděte se podívat do expozice Praha hoří v Novomlýnské vodárenské věži: díky moderním technologiím se přenesete přímo do nitra hořícího divadla.
 

Když divadlo hořelo

požár NDTraduje se, že u zrodu katastrofy stála instalace hromosvodu a klempíři, kteří končili 12. srpna práci na střeše. Před odchodem sice dřevěné uhlí v kamínkách na letování zalili vodou, ale když uhlíky vysypali do žlabu okapu, jejich jádra bylo pořád žhavá. Byla tak horké, že rozžhavily měděný okap, od něhož chytlo dřevěné bednění střechy. Jako první oheň zpozoroval kolem šesté odpoledne hasič při obchůzce divadlem. Včas sepnul hlásič v budově, ale shodou okolností ve stejný okamžik nahlásil požár také strážník z nedaleké Poštovské ulice, a v hasičské centrále proto zaznamenali místo kódu ND v morseovce jen čárku a nepoznali, kde hoří. Za půl hodiny byl požár nahlášen znovu, ale to již bylo pozdě – oheň se už začal nekontrolovatelně šířit.

Tragédii nahrála řada dalších náhod. Pár minut po příjezdu hasičů přestala z hadic tryskat voda, protože ve vodárně na Karlově, která obsluhovala Národní divadlo, den předtím prasklo přívodní potrubí a v nádrži značně klesla hladina vody. Navíc při hašení někdo spustil kropicí zařízení nad jevištěm a otevřel všechny hydranty v budově, což snížilo tlak vody a brzy vyčerpalo její zásoby. Šíření ohně podporoval i silný vítr a nakonec vzplanul zbytkový plyn v potrubí. Zanedlouho se zřítil strop budovy i s nádherným lustrem.
 

Obnova a znovuotevření Národního divadla v roce 1883

Požár se sice obešel bez ztráty lidských životů, klempíři Emil Jenisch a Václav Zinniburg byli odsouzeni pro přestupek a dostali týden vězení, ale pro český národ to byla katastrofa. Ovšem s lehkou nadsázkou se dá říci, že Národní divadlo ještě hořelo a mezi lidmi se už začalo vybírat na nové.

Za 47 dní byl vybrán milion zlatých. K prvním štědrým přispěvatelům patřili příslušníci panovnického rodu Habsburků: císař František Josef I. a císařovna Alžběta přispěli částkou 20 000 zlatých, korunní princ Rudolf s chotí Štěpánkou částkou 5000 zlatých a arcivévoda Ludvík Viktor, nejmladší císařův bratr, částkou 1000 zlatých. Architekta Zítka vystřídal jeho žák, architekt Josef Schulz, novou oponu namaloval kvůli Ženíškově zaneprázdněnosti (a možná také kvůli výšce honoráře) malíř Vojtěch Hynais. Po dvou letech, 18. listopadu 1883, se Národní divadlo otvíralo podruhé, a to opět představením opery Libuše. Skladatel Bedřich Smetana se sice představení účastnil, ale v té době už byl velmi nemocný; zemřel o necelý rok později.


 

Národní divadlo a 100. výročí otevření

OperaTechnicky dokonale vybavená budova s elektrickým osvětlením a ocelovou konstrukcí jeviště sloužila bez velkých přestaveb skoro sto let. Pak přišel 1. duben 1977, kdy se Národní divadlo představením Jiráskovy Lucerny na více než šest let zavřelo a začala jeho generální rekonstrukce. Rozsáhlá přestavba spojená s dostavbou okolí divadla byla ukončena tak, aby se 18. listopadu 1983 mohlo oslavit 100. výročí otevření.

Na programu opět byla Smetanova Libuše, o den později byla slavnostně otevřena Nová scéna. Novodobé Národní divadlo je hlavní scénou tří uměleckých souborů, činohry, opery a baletu. Celek kolem náměstí Václava Havla doplňuje restaurační budova a moderní provozní budova, v níž je umístěna i hlavní pokladna a zkušebny.
Věda a historie není nuda: pražská NEJ aneb po stopách „jiných“ pražských zajímavostí

Věda a historie není nuda: pražská NEJ aneb po stopách „jiných“ pražských zajímavostí

Praha nabízí spousty zajímavých a kuriózních míst. Některá jsou všeobecně známá, o jiných ale zdaleka každý neví. Pojďte se s portálem Kudy z nudy seznámit třeba s nejstarší pražskou dopravní značkou, uličkami, které se na noc zamykají, historickými patníky a nárožníky anebo s rekordy pražského metra. Objevte Prahu jak ji neznáte!

7 věcí, které nevíte o... hasičích, lesních požárech a hasičské technice

7 věcí, které nevíte o... hasičích, lesních požárech a hasičské technice

O ohni se říká, že je dobrý sluha, ale zlý pán. Rádi navštěvujeme hasičská muzea, žasneme nad krásou starých hasičských stříkaček a dojímají nás příběhy o zachráněných památkách, zároveň ale jen těžko zapomeneme, jak v roce 2022 hořelo České Švýcarsko, v roce 2014 Pustevny a v roce 2017 dřevěný kostel Božího Těla v Gutech. Každoročně si připomínáme 4. května Mezinárodní den hasičů a svátek sv. Floriána, který je patronem všech hasičů a zabraňuje požárům. Právě na ničivé požáry, jejich likvidaci a následky se tentokrát podíváme s Kudy z nudy podrobněji.

Kampa – romantika v centru Prahy Životní styl

Kampa – romantika v centru Prahy

Malý romantický ostrov Kampa na řece Vltavě v Praze nabízí prohlídku místa s malebnými domky a dávnou historií. Nepravý ostrov je od Malé Strany oddělen uměle vytvořenou mlýnskou strouhou zvanou Čertovka. Skupina domů, mezi nimiž Čertovka protéká, je označovaná jako Pražské Benátky.

Kam v Praze za kulturou? Tipy na návštěvu pražských divadel

Kam v Praze za kulturou? Tipy na návštěvu pražských divadel

Hlavní město nabízí dostatek zábavy v kteroukoliv roční dobu. Pokud patříte k milovníkům divadelních představení, nechte se inspirovat našimi tipy a vyražte za známými herci do velkých i komorních divadel, kde je zaručena osobitá atmosféra prosycená přímým kontaktem se samotnými herci. Navíc v řadě divadel se s nimi můžete sejít po představení v divadelní kavárně. Neseďte doma a užijte si jedinečný kulturní zážitek!

7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast

7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast

Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Teď si Mou vlast můžete vychutnat i na portálu Kudy z nudy se všemi zajímavostmi, pikanteriemi a překvapivými detaily z hudebního zákulisí.

Divadelní opona v Národním divadle – nejslavnější divadelní opona v České republice

Divadelní opona v Národním divadle – nejslavnější divadelní opona v České republice

V pražském Národním divadle se nachází nejslavnější česká divadelní opona, vytvořená Vojtěchem Hynaisem. Opona oslavuje obětavost českého národa při budování Národního divadla. Slavný nápis "Národ sobě" připomíná vlastence, kteří darovali prostředky na stavbu Zlaté kapličky.

Výlet za malířem Františkem Ženíškem po Praze

Výlet za malířem Františkem Ženíškem po Praze

František Ženíšek (25. května 1849, Praha-Nové Město – 15. listopadu 1916, Praha) byl český malíř z generace umělců kolem Národního divadla. Pro úspěšného umělce své doby bylo charakteristické perfektní zvládnutí řemesla a uhlazený styl, který dokonale vyhovoval tehdejšímu oficiálnímu vkusu. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat do míst, kde žil a hlavně tam, kde tvořil – třeba do pražského Karlína, do Národního muzea, Obecního domu, Národní galerie anebo do Národního divadla.

Střelecký ostrov – relaxační oáza v srdci Prahy Příroda

Střelecký ostrov – relaxační oáza v srdci Prahy

Střelecký ostrov leží na Vltavě v centru Prahy. Po rekonstrukci byl ostrov slavnostně otevřen 26. září 2013 a veřejnost zde opět může trávit příjemné chvíle. Pokud chcete prožít příjemné odpoledne, posedět si a zapomenout na každodenní shon, využijte tuto oázu klidu.

Státní opera Praha – přední pražská operní scéna Kultura

Státní opera Praha – přední pražská operní scéna

Státní opera Praha, divadlo s operním a baletním souborem, patří k nejvýznamnějším hudebním scénám v Evropě. Hlavní událostí operní sezony 2020 bylo znovuotevření Státní opery po její několikaleté generální rekonstrukci.

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička Kultura

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička

Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.

Expozice Praha hoří v Novomlýnské vodárenské věži

26. 4.1. 6.
Expozice Praha hoří v Novomlýnské vodárenské věži

Expozice o pražských požárech v dobách minulých a historii pražských hasičů je umístěna v poprvé veřejnosti zpřístupněné Novomlýnské vodárenské věži.