ÚvodAktualitySeznamte se: saxofony pro Billa Clintona, cimbál, MyCello a další české hudební rarity
Kultura

Seznamte se: saxofony pro Billa Clintona, cimbál, MyCello a další české hudební rarity

O českých zemích se kdysi mluvilo jako o konzervatoři Evropy a díky tomu se zrodilo i okřídlené úsloví „co Čech, to muzikant“. Možná už tak docela neplatí, ale o skvělé hudební nástroje z Česka je ve světě stále zájem. Zdaleka nejde jen o klasiku, na Kudy z nudy vám představíme skutečné hudební rarity – třeba cimbál, MyCello, největší varhany anebo dva saxofony Billa Clintona.
Klasika jako jsou klavíry Petrof, harmoniky, kytary, housle a další hudební nástroje jsou sice krásné, ale zřejmě nikoho nepřekvapí. Zato české hudební kuriozity, to je jiná! Víte například, že když v roce 1994 navštívil americký prezident Bill Clinton Českou republiku, zavítal do jazzového klubu Reduta a zahrál na saxofon, který mu věnoval tehdejší prezident Václav Havel? V březnu 2024 na pozvání prezidenta Petra Pavla Bill Clinton navštívil Prahu u příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO – a při své druhé oficiální návštěvě dostal druhý saxofon. Bývalému americkému prezidentovi ho na Velvyslanectví USA osobně daroval Roman Staněk, majitel společnost Amati z Kraslic, která oba nástroje vyrobila.

A cimbál? Kdo ví, jak by dnes prastarý hudební nástroj vypadal, nebýt Václava Josefa Schundy (1845–1923), rodáka z Dubče u Říčan. Stolový cimbál vybavil větší ozvučnou skříní, více než čtyřoktávovým chromatickým rozsahem, a hlavně ho postavil na nohy a doplnil k němu pedály. Koncertní verze cimbálu nakonec zatlačila do pozadí všechny své předchůdce a menší cimbálové sourozence.

Vypravit se můžete také za historií výroby varhan a prohlédnout si největší nástroje svého druhu u nás, a to varhany v kostele sv. Mořice v Olomouci coby největší varhany na Moravě a varhany v kostele sv. JakubaPraze, vůbec největší varhany v České republice.

Originální příběh přináší také MyCello, ryze moderní a první elektrické violoncello na světě vytištěné na 3D tiskárně. Naopak přehlídku starších a neméně kuriózních hudebních instrumentů předkládá svým návštěvníků České muzeum hudby v Praze: k vidění jsou takové rarity jako ofiklejda nátrubková, čínský klobouk, trumšajt nebo niněra. A také historické dudy, i když největší dudáckou sbírku u nás si prohlédnete v expozicí dud a dudáctví v Muzeu středního Pootaví na Strakonickém hradě.

Tajemstvím je obestřený nástroj, který existoval pouze v jediném exempláři a už neexistuje. Instrument, který jeho tvůrce Prokop Diviš neskromně nazýval Denis d'or, tedy Zlatý Diviš, je považovaný za první elektrický hudební nástroj na světě.
 
Rok české hudby 2024: kde najdete muzea hudby a expozice slavných hudebníků

Rok české hudby 2024: kde najdete muzea hudby a expozice slavných hudebníků

Oslavte Rok české hudby 2024 stylově – třeba návštěvou některého muzea hudby nebo expozice, věnované našim slavným skladatelům. Pozveme vás ale také do muzea klavírů a k několika kuriózním sochám, které by nevznikly, nebýt právě hudby. Užijte si Rok české hudby s Kudy z nudy netradičně a zábavně!

České značky: Petrof vyrábí klavíry a piana již více než 150 let

České značky: Petrof vyrábí klavíry a piana již více než 150 let

Hraje na ně a zná je celý svět: značka Petrof má ve světě klavírů podobně skvělý zvuk jako Steinway či Bechstein. Na malý výlet do dějin společnosti se ale musíme vydat hluboko do minulosti. Začalo to v roce 1857, kdy osmnáctiletý Antonín Petrof odešel na zkušenou do Vídně a začal se učit řemeslu stavitele klavírů.

Kde bydlí múzy aneb přehlídka našich nejkrásnějších operních a koncertních sálů

Kde bydlí múzy aneb přehlídka našich nejkrásnějších operních a koncertních sálů

Múzy známe z řecké mytologie jako bohyně všech múzických umění, od poezie přes komedie a tragédie až po tanec a zpěv. Myslíte si, že svůj domov mají na bájném Olympu? Kdepak, žijí hlavně tam, kde se jim daří: v těch nejkrásnějších operních, divadelních a koncertních sálech po celém Česku. Které to jsou?

Co přinese Rok české hudby 2024?

Co přinese Rok české hudby 2024?

Česká hudební historie má jeden kouzelný detail: každý letopočet končící čtyřkou si připomínáme řadu výročí narození nebo úmrtí významných českých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Z této náhody se zrodila tradice Roků české hudby. Platí to i pro letopočet 2024: pojďte s Kudy z nudy důstojně slavit Rok české hudby 2024!

České značky: dokonalé hudební nástroje aneb co Čech, to muzikant

České značky: dokonalé hudební nástroje aneb co Čech, to muzikant

Muzikální nadání bylo pro Čechy tak charakteristické, že se kdysi naší zemi říkalo konzervatoř Evropy a zrodilo se i okřídlené úsloví „co Čech, to muzikant“. Na dávné tradice navázali výrobci hudebních nástrojů a o nejednom z nich platí, že jde o největší výrobce svého druhu v Evropě. Kde tedy slavné kousky přicházejí na svět?

Věda a historie není nuda: nový život starých kostelů aneb muzea, galerie a svatební místa

Věda a historie není nuda: nový život starých kostelů aneb muzea, galerie a svatební místa

Vydejte se s Kudy z nudy prozkoumat bývalé, zrušené i takzvaně odsvěcené kostely! I když už neslouží pro církve a církevní obřady, stále jsou to místa s krásnou architekturou a jedinečným geniem loci. A také se spoustou překvapení: ukážeme vám například jediný kostel na světě, kde najdete Spidermana nebo Barta Simpsona vedle Jana Nepomuckého.

Kde domov můj – česká státní hymna

Kde domov můj – česká státní hymna

Vedle malého a velkého státního znaku, státních barev, vlajky, prezidentské standarty a státní pečetě patří k sedmi státním symbolům hymna, slavnostní skladba, která se hraje při významných příležitostech. Tvoří ji první sloka písně Kde domov můj, která poprvé zazněla v divadelní hře Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka.

Bleskosvod – první praktické využití vědeckých poznatků o elektřině

Bleskosvod – první praktické využití vědeckých poznatků o elektřině

Bleskosvod znamenal první praktické využití vědeckých poznatků o elektřině. Prokop Diviš začal experimentovat s elektřinou a v roce 1754 vztyčil v Příměticích 15 m (později 41,5 m) vysoký bleskosvod, který nazval machina meteorologica.

Cimbál – starý hudební nástroj, jemuž dal dnešní podobu Čech

Cimbál – starý hudební nástroj, jemuž dal dnešní podobu Čech

Cimbálové kapely sice obvykle mají v repertoáru lidové písničky, ale hrají různé žánry od folku, rocku, jazzu a country až po taneční a klasickou hudbu se známými skladbami z filmů a pohádek. U toho samozřejmě nesmí chybět cimbál, zvláštní hudební nástroj. Je vyrobený z pečlivě vybraného dřeva, má převážně 133 ocelových strun a jeho historie sahá tisíce let daleko.

Největší varhany na Moravě  –  varhany sv. Mořice v Olomouci

Největší varhany na Moravě – varhany sv. Mořice v Olomouci

Olomoucký gotický proboštský farní kostel má největší varhany na Moravě. Postavil je známý varhanář ze slezské Wroclawi Michael Engler a poprvé zahrály v předvečer svátku svatého Mořice 21. září 1745. Varhany mají pět manuálů, 95 rejstříků a 7884 píšťal.

Dudy – největší dudácká sbírka ve střední Evropě ve Strakonicích

Dudy – největší dudácká sbírka ve střední Evropě ve Strakonicích

Dudy, zvané též gajdy, pukl či moldánky, zná celá Evropa. Používat se začaly už před několika tisíci lety a jeden z mnoha domovů našly i u nás. V Muzeu středního Pootaví ve Strakonicích je k vidění speciální expozice dud a dudáctví, ve městě navíc se také každé dva roky koná Mezinárodní dudácký festival.

MyCello – první elektrické violoncello na světě vytištěné na 3D tiskárně

MyCello – první elektrické violoncello na světě vytištěné na 3D tiskárně

MyCello je unikátní violoncello, ve kterém se propojují tradiční a moderní prvky ve futuristickém vzhledu s technologii 3D tisku. Tiché elektrické violoncello na míru přesně podle představ zákazníků a za skvělou cenu vyvinula přerovská firma Sensio.

Šestinotónové harmonium – unikát mikrotonální hudby

Šestinotónové harmonium – unikát mikrotonální hudby

Šestinotónové harmonium vzniklo ve dvacátých letech minulého století na zadání průkopníka mikrotonální hudby Aloise Háby. Komponistovi současníci možnosti ojedinělého instrumentu příliš nedocenili. Po téměř století ale zažívá renesanci, pomalu přitahuje zájem odborné veřejnosti, hudebníků i skladatelů. Teprve druhá sólová skladba pro tento nástroj, kterou napsal Ian Mikyska, měla světovou premiéru v roce 2021.

#světovéČesko, Česká mše vánoční aneb Rybovka a další písně Vánoc

#světovéČesko, Česká mše vánoční aneb Rybovka a další písně Vánoc

Ta hudba provází Vánoce už 220 let: Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby poprvé zazněla roku 1796. Proč ji máme tak rádi a čím nás dojímá, i když ji slyšíme třeba posté? A jak si naše bytostně česká Rybovka stojí v porovnání s ostatními vánočními hity?

Klavíry Petrof v Hradci Králové – největší evropský výrobce klavírů a pianin

Klavíry Petrof v Hradci Králové – největší evropský výrobce klavírů a pianin

První koncertní nástroj postavil Antonín Petrof v truhlářské dílně svého otce roku 1864. Rodinný podnik, největší evropský výrobce klavírů a pianin světové kvality, trvá už v páté generaci. Dodnes se většina práce dělá ručně, jeden nástroj tvoří asi sedm tisíc součástek a jeho výroba trvá přibližně devět měsíců.

Výroba dechových hudebních nástrojů v Kraslicích – místo první sériové výroby foukacích harmonik na světě

Výroba dechových hudebních nástrojů v Kraslicích – místo první sériové výroby foukacích harmonik na světě

Město Kraslice je nejen významným střediskem zimních sportů, ale je i známé výrobou hudebních nástrojů. Můžeme je pokládat za skutečnou kolébku výroby hudebních nástrojů u nás, protože smyčcové nástroje se zde začaly vyrábět již na počátku 17. století.