Výročí měsíce: Mozartova opera Don Giovanni a světová premiéra 29. října 1787 ve Stavovském divadle v Praze

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Mohutná budova Clam-Gallasova paláce v Husově ulici na Starém Městě pražském leží na křižovatce důležité středověké spojnice Pražského hradu s centrem Starého Města, zvané též Královská cesta, a prastaré komunikace vedoucí k Vyšehradu.

Božský Čech, Il divino Boemo: to byl Josef Mysliveček, (9. března 1737, Praha – 4. února 1781, Řím). Láska k hudbě ho zavedla do Itálie, kde se stal jedním z nejvyhledávanějších barokních operních skladatelů druhé poloviny 18. století. Jeho závratnou kariéru i pád do bídy a zapomnění zmapoval režisér Petr Václav ve filmu Il Boemo.

Nynější dům Mozarteum byl zbudován v místě klasicistního domu s dvorem. Pro nakladatele hudebnin Mojmíra Urbánka vytvořil novou budovu Jan Kotěra. K samotné realizaci došlo roku 1913. Součástí domu se stala i koncertní síň, později divadlo D 34.

V minulosti letní sídlo olomouckých arcibiskupů s obrazárnou a rozsáhlou knihovnou, památka UNESCO. Sněmovní sál bývá označován za jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů v České republice, natáčel se tu například film Amadeus režiséra Miloše Formana.

Přes dva metry vysoká socha od Kurta Gebauera stojí na pět metrů vysokém pískovcovém soklu a shlíží na Zelný trh. Nahý Mozart s dětským tělem a dospělou tváří stojí na svém místě od roku 2008.

Miloš Forman (18. února 1932 Čáslav, Československo – 13. dubna 2018 Danbury, Connecticut, USA) – držitel dvou Oscarů za nejlepší režii, tří Zlatých glóbů a ceny BAFTA ve stejné kategorii. Oscarový holywoodský režisér filmů Přelet nad kukaččím hnízdem či Amadeus již před svou emigrací do USA (1968) spoluvytvářel v 60. letech tzv. novou vlnu;, respektované umělecké hnutí mladých československých filmových scenáristů a režisérů.

Rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart (27. ledna 1756 Salcburk – 5. prosince 1791 Vídeň) měl Prahu rád. Přijel sem celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna dirigoval ve Stavovském divadle svou operu Figarova svatba. Zatímco vídeňské obecenstvo ji nijak zvlášť neocenilo, diváci v Praze byli nadšení. Árie z Figara si zpíval a pískal kdekdo. Mozart to prý spokojeně komentoval slovy „Moji Pražané mi rozumějí.“

Vídeňský ateliér architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera patřil k nejznámějším v Rakousko-Uhersku. Specializoval se na koncertní sály a divadla, z nichž mnohá dodnes stojí, a to po celé Evropě od švýcarského Curychu až po ukrajinskou Oděsu. Do rodiny divadel značky Fellner a Helmer patří i Státní opera v Praze.

Český film má dlouhou tradici. První filmy se zde natáčely koncem 19. století, tehdy ještě černobíle a bez zvukového záznamu. Díky dlouhé tradici a rozvoji filmových ateliérů v Praze před druhou světovou válkou, které z filmu udělaly doslova průmysl, je Česká republika dodnes místem, kde své filmy režiséři z celého světa natáčí rádi. Někdy si české památky zahrají sama sebe, jindy jen zastanou roli kulis a výsledný film se odehrává někde úplně jinde. Poznáte místa, která vidíte na stříbrném plátně nebo televizi?

Rafael Jeroným Kubelík (29. června 1914 Býchory – 11. srpna 1996 Kastanienbaum, kanton Lucern, Švýcarsko) byl český dirigent, skladatel a houslista. Fenomenální dirigent, skladatel a houslista Rafael Kubelík,proslul především jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Byl též vyhlášeným odborníkem na skladby Gustava Mahlera či Bély Bartóka.

Hotel The Mozart Prague je bývalou rezidencí hraběte Karla Pachty a kdysi v něm při svém pobytu ve městě přespával Mozart; palác se pyšní nádhernými nástěnnými malbami, klenutými stropy, sochami a krby.

Moderní hotel postavený v roce 1995 je pojmenovaný podle slavné Mozartovy opery Don Giovanni. Jjediný hotel řetězce Great Hotels of The World v České republice.

Barrandovská filmová studia se začala stavět v roce 1931 a už o dva roky později byl na světě první „barrandovský“ film. Jmenoval se Vražda v Ostrovní ulici, natočil ho režisér Svatopluk Innemann a odstartoval úžasný příběh filmových ateliérů, které už bezmála sto let do Prahy lákají filmaře z celého světa. Vítejte v evropském Hollywoodu!

Stavovské divadlo je jednou z nejkrásnějších historických divadelních staveb v Evropě. Jeho historie je nerozlučně spjata s postavou geniálního hudebního skladatele W. A. Mozarta, který zde osobně zažil úspěch svojí Figarovy svatby a pod tímto dojmem napsal pro Prahu operu oper, Dona Giovanniho.

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Jedno ze starobylých staroměstských náměstí, je Uhelný trh, který získal své pojmenování podle domu, který od nepaměti až do začátku 19. století stával uprostřed trhu a byla v něm kovárna, i havířská huť, v níž se od 14. století prodávalo i dřevěné uhlí.

Vydejte se po stopách malého Mozarta, který s rodiči uprchnul před epidemií černých neštovic z Vídně. Délka trasy je 1,7 km a její projití zabere přibližně hodinu.

Arcidiecézní muzeum bylo založeno v roce 1998. Jedná se o první muzeum tohoto typu v Česku. Návštěvníci v něm naleznou nespočet exponátů z českých církevních dějin včetně starých biblí, církevních mincí, obrazů olomouckých arcibiskupů a nejrůznějších duchovních předmětů.

Rozsáhlý barokní palác, který dal v druhé polovině 17. století vystavět tehdejší nejvyšší kancléř Jan Hartwig z Nostitz v sobě skrývá unikátní knihovnu s 15 tisíci historickými svazky, kapli a obrazárnu. Palác není běžně přístupný, konají se zde však krátkodobé výstavy.

Bývalá usedlost v klasicistním stylu je obklopená krásným parkem se salou terrenou, fontánou a bustou W. A. Mozarta. Věhlas letohrádku dali manželé Duškovi, kteří zde Mozarta hostili – právě tady složil v roce 1787 svou nejznámější operu Don Giovanni.

Divadlo Reduta prošlo od roku 1640, kdy soubor budov získalo město Brno, mnoha dramatickými okamžiky. V jejích zdech bylo provozováno divadlo, byla společenským centrem i městskou tržnicí, podlehla třem zničujícím požárům a nesčetněkrát byla přestavována.

Před Stavovským divadlem sedí na soklu zvláštní postava. Dílo vytvořila sochařka a malířka Anna Chromy a nazvala ji italským výrazem Il Commendatore – Komtur, podle jedné z postav z opery Don Giovanni.

Bruegel, van Dyck, Tizian, Angelika, Mozart, Foucault a desítky dalších osobností by vám potvrdily, že Kroměříž je skutečně světová. Ve městě s téměř devítisetletou historií totiž téměř na každém kroku čekají překvapení, inspirovaná příběhy z celé Evropy.