Ozdobné patníky před Lichtenštejnským palácem v Praze – symbolické hlavy sedmadvaceti českých pánů

Jak dobře znáte Pražský hrad? Víte, kde mezi stovkami oken najdete ta, která patří Vladislavskému sálu? Kdy vznikl, proč se jmenuje právě Vladislavský, k čemu všemu sloužil a jak vypadal v minulých staletích? Vypravte se s Kudy z nudy na výlet hluboko do minulosti, do časů končící gotiky a počátků renesance. Tehdy se zrodil reprezentativní prostor, dnes pevně spojený s českou státností.

Vybrali jsme pro vás čtrnáct krásných náměstí, v každém kraji jedno. Co mají společného? Jsou výjimečná, zajímavá a plná života. Jsou pevně spojená s životem místních obyvatel, odehrávají se na nich trhy, festivaly, koncerty, sportovní akce, městské slavnosti i demonstrace. Užijte si společně s portálem Kudy z nudy pestrou podívanou, spoustu zážitků i krásné léto plné hudby, trhů a dalších akcí na náměstích.

Prahu provází pověst jednoho z nejkrásnějších měst světa už od středověku. Unikátní historické jádro společně s Pražským hradem, Karlovým mostem a množstvím kostelů, paláců a zahrad je zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Praha je, ale také město s neopakovatelnou atmosférou, romantické a kypící životem, majestátní a lehce tajemné, zároveň však přátelské a blízké.

Pražské baroko je skutečný pojem. Objevíte je téměř všude, nechalo svůj otisk na fasádách kostelů, paláců i měšťanských domů na Malé Straně a na Starém Městě. Barokní architekti vtiskli městu nad Vltavou neopakovatelný styl a jedinečnou krásu, která přitahuje návštěvníky z celého světa.

Jednu z nejtemnějších kapitol v dějinách pražského Staroměstského náměstí představují popravy – ať už to bylo stětí vůdce pražské chudiny Jana Želivského roku 1422 nebo poprava posledního husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé s jeho druhy roku 1437.

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

Historické centrum Prahy bylo 4. prosince 1992 společně s historickými centry Českého Krumlova a Telče zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Historická jádra těchto měst byla vůbec našimi prvními památkami, zapsanými na tento prestižní Seznam. Oslavit toto významné výročí můžete pěknou procházkou po historických koutech hlavního města. Kam se vydat vám poradí Kudy z nudy.

První veřejná pitva se v Praze konala v roce 1600. Provedl ji tehdy třiatřicetiletý lékař Ján Jesenský (27. prosince 1566, Wrocław, dnešní Polsko – 21. června 1621, Praha) a trvala několik dnů. Anatomické pitvy spojené s výukou na lékařské fakultě se v té době už v českých zemích prováděly, ale nikoli jako představení pro veřejnost.

Jan Neruda (9. července 1834, Praha – 22. srpna 1891, Praha) byl český básník, prozaik a novinář. S jeho stopami se setkáte na řadě míst Prahy, zejména pak na Malé Straně. Nerudovým vrcholným prozaickým dílem jsou Povídky malostranské, vzpomínky na jednu z nejstarších částí Prahy takovou, jaká byla v první polovině 19. století.

Chcete navštívit Prahu, ale nemáte moc času? Kudy z nudy vám přináší několik skvělých nápadů, jak poznat ta nejhezčí místa během jediného dne. Samozřejmě můžete náš návod použít i jako tipy pro vícedenní dovolené a pobyt si prodloužit, třeba na dva dny nebo na prodloužený víkend.

Místa popisovaná v následujících deseti knížkách jsou různá, společné však mají jedno: jejich autory okouzlila města, krajina a dechberoucí historie země v srdci Evropy. Nadpřirozené, filosofické i satirické romány světové literatury mohou posloužit jako neobvyklí průvodci na vašich cestách po Česku.

V den letního slunovratu, v ranních hodinách 21. června 1621, se pražské Staroměstské náměstí proměnilo v jeviště. Exekuce sedmadvaceti vůdců stavovského protihabsburského povstání, jejíž výročí vám portál Kudy z nudy připomíná, totiž v lecčems připomínala pečlivě připravené divadlo.

To místo na západním okraji Prahy zná kdekdo: pláň na Bílé hoře, kde jedné listopadové neděle roku 1620 proběhla bitva. Obora, letohrádek Hvězda a další stavby tu už v té době stály, další vznikly krátce po bitvě. Právě tady utrpěl český národ v boji za svobodu zásadní porážku, která upevnila moc Habsburků v českých zemích na celá staletí. Pojďte si projít někdejší bojiště krok za krokem.

Restituce patří mezi nejsledovanější kauzy posledních třiceti let. Majetek se nevracel jen bývalým šlechtickým rodům, ale také městům, obcím a soukromníkům. Do rukou původních majitelů se přesouvaly nájemní domy, hotely a restaurace, řemeslnické dílny, mlýny a pily, obchody i malé živnostenské provozovny. Některé z nich určitě dobře znáte.

Pondělí 21. června 1621, pět hodin ráno. Na Staroměstské radnici v Praze odtikávají poslední minuty a hodiny života vůdcům stavovského povstání proti císaři. Je jich osmadvacet, jeden z nich překvapivě dostane milost. Od nejděsivější hromadné popravy, jakou Praha do té doby nezažila, letos uplyne rovných 400 let.

Když se dočtete, že od Pražské defenestrace uplynulo 400 let, je třeba dodat, že to bylo už potřetí, co pražští radní letěli z oken. Pražských defenestrací si všiml i anglický spisovatel Jerome Klapka Jerome, autor řady humoristických povídek a cestopisů. Jeho nejznámějším dílem jsou Tři muži ve člunu a volné pokračování Tři muži na toulkách.

Dobrodružná venkovní on-line hra Hero of the White Hill: ten, který tam byl vás zavede do doby povstání českých protestantských stavů proti císaři. Je to trochu divadlo, trochu procházka a trochu bojovka, kterou si s sebou nesete ve svém mobilním telefonu.

21. června 1621 vykonal kat Jan Mydlář popravu 27 předáků (3 páni, 7 rytířů, 17 měšťanů). Dodnes připomíná místo tohoto hrůzného divadla 27 křížů v dlažbě Staroměstského náměstí.

Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se shromáždí davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Jiní odpočívají na lavičkách nebo na zahrádkách kaváren a vdechují atmosféru tohoto místa.

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.