ÚvodČeská nejHistorickéZikmund Lucemburský – král zvaný Liška ryšavá
Historické

Zikmund Lucemburský – král zvaný Liška ryšavá

Diplomat i válečník, reformátor církve a muž, který hovořil sedmi jazyky a miloval rytířské turnaje: tím vším byl Zikmund Lucemburský (14. února 1368, Norimberk nebo Praha – 9. prosince 1437, Znojmo), nejperspektivnější ze synů Karla IV.
Zikmund Lucemburský byl o sedm let mladší než jeho bratr Václav IV. Otcem byl král a císař Karel IV., matkou jeho čtvrtá žena Alžběta Pomořanská, tedy dvojice, kterou znáte z filmového muzikálu Noc na Karlštejně. Přezdívku Liška ryšavá dostal Zikmund už v dětství, a to nikoli kvůli lstivé povaze, ale zrzavé barvě vlasů.

Po otcově smrti se Zikmund přesunul na uherský dvůr a po sňatku s dědičkou trůnu Marií Uherskou se v roce 1387 stal na padesát let uherským králem. Maďaři považují Zikmundovo panování za jedno z nejvýznamnějších období svých dějin: král vybudoval a udržel fungující a prosperující stát, který dokázal čelit Osmanské říši. Zikmund byl úspěšný i jinde: v roce 1411 převzal i korunu římského krále, v roce 1433 se stal římským císařem, a také jako první císař Svaté říše římské navštívil Anglii.

Svoláním církevního koncilu do Kostnice Zikmund Lucemburský ukončil nepřehledné papežské schizma, kdy měla katolická církev hned tři papeže současně. Češi mu ale nikdy neodpustili smrt Jana Husa a Jeronýma Pražského, a tak když se po smrti Václava IV. měl ujmout českého trůnu, nešlo to. Jako panovníka ho odmítl zemský sněm, země se navíc zmítala ve víru husitských válek. Situace se změnila teprve v roce 1434 po bitvě u Lipan a Zikmund nakonec sice nakrátko, ale přece jenom usedl na český trůn.

Na svou dobu se Zikmund dožil vysokého věku, bezmála 70 let. Zemřel ve Znojmě 9. prosince 1437 na cestě do Uher, deska v dlažbě Masarykova náměstí označuje místo, kde stižený mrtvicí spadl z koně. Je pohřbený v katedrále v rumunském městě Oradea / Velký Varadín.

O Zikmundovi se mluví jako o posledním císaři středověku, a i když mu Češi v minulosti vyčítali upálení Jana Husa, křížové výpravy do Čech nebo popravu husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé, na rozdíl od neschopného staršího bratra Václava IV. patřil k největším evropským panovníkům. S ním vymřela česká linie Lucemburků po meči, ale potomci jeho jediné dcery Alžběty, narozené ze svazku s druhou manželkou Barborou Celjskou, pronikli do řady panujících evropských dynastií včetně Jagellonců a Habsburků.

O Zikmundovu popularitu se postaral také populární komiks Opráski sčeskí historje, kde „Zmikund“, král se zrzavými vousy a liščím ocasem, vystupuje docela jinak, než se o něm léta tradovalo.
 
Kalendář 2024: Husitské bitvy aneb výlety k památným místům husitských dějin

Kalendář 2024: Husitské bitvy aneb výlety k památným místům husitských dějin

Letos, 11. října 2024, tomu bude 600 let, co zemřel hejtman husitských polních vojsk, Jan Žižka z Trocnova. Udělejte si výlet do míst, kde probíhaly největší bitvy husitského období. Mnohé z nich si budete pamatovat ze školních lavic, ale vidět ona bitevní pole na vlastní oči, to je něco docela jiného. V našem kalendáři husitských bitev naleznete ta největší střetnutí husitů s katolíky – pamatujete si na slavnou bitvu u Sudoměře, bitvu na Vítkově, kardinálský klobouk u Domažlic nebo finální bitvu u Lipan? V husitských dějinách je zajímavých příběhů mnohem víc, pojďte je s námi objevit!

Evropa v Česku: proč máme rádi Lucembursko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Lucembursko?

Země jako ze starých pohádek, středověké hrady, městečko Esch-sur-Sure anebo hlavní město Lucemburk s katedrálou Notre Dame, v jejíž kryptě jsou uloženy ostatky českého krále Jana Lucemburského: je tolik věcí, které máme rádi v Lucembursku! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy, v jedné z nejmenších evropských zemí. Pojďte s Kudy z nudy poznat Lucembursko!

Znojemský hrad Kultura

Znojemský hrad

Na západním okraji městského centra ve Znojmě se nachází Hradní ulice s hradním komplexem. Hrad samotný zaujímá ostrožnu nad soutokem Dyje a Gránického potoka ve Znojmě. Součástí hradního komplexu je také známá rotunda svaté Kateřiny.

Věda a historie není nuda: opravdu znáte všechna královská sídla v Praze?

Věda a historie není nuda: opravdu znáte všechna královská sídla v Praze?

Ta otázka vypadá jednoduše: kde měli své pražské rezidence naši králové a císaři? Jasně, na Pražském hradě, to přece ví kdekdo. Jenže to není docela pravda, naši panovníci užívali k bydlení a vládnutí celou řadu hradů, hrádků a paláců. Kde jsou? A kde stály ty, které už neexistují? Pojďte je vypátrat s Kudy z nudy.

7 věcí, které nevíte o... Václavovi IV.

7 věcí, které nevíte o... Václavovi IV.

Vytoužený dědic a milovaný syn velkého císaře, rozporuplný král, jehož nálady se měnily jako počasí, a také stavitel hradů, za jejichž hradbami hledal útočiště před neklidným světem: tím vším byl Václav IV. Která místa jsou spojená s jeho osudy a která si oblíbil?

Tajemství, zajímavosti a poklady katedrály sv. Víta na Pražském hradě

Tajemství, zajímavosti a poklady katedrály sv. Víta na Pražském hradě

Symbol českého státu, korunovační chrám nebo hrobka přemyslovských knížat: tím vším je katedrála sv. Víta na Pražském hradě. Přestože základní kámen ke stavbě gotické katedrály položil král Jan Lucemburský už 21. listopadu 1344, teprve 28. září 1929 se lidem představila tak, jak ji známe dnes. Skutečně ji ale známe?

Výlet za Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem na pražské veže

Výlet za Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem na pražské veže

Víte, že údajně „stověžatá“ Praha má ve skutečnosti věží víc než pět set? Navíc kdyby se započítala ozdobná nároží měšťanských domů a nejrůznější menší věžičky a věžice, počet by směle vyšplhal k několika tisícům. Ať už ale zahrnete do celkového součtu cokoliv, všem pražským věžím budou navždy vládnout tři věže katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

Toulky Prahou s Karlem IV.

Toulky Prahou s Karlem IV.

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Karel IV. byl římsko-německý král od července 1346 a od roku 1355 císař římský. Vydejte se s námi po stopách jedné z nejvýznamnějších osobností evropských dějin. Která místa v Praze by vám jeho veličenstvo ukázalo, kdyby se ujalo role vašeho průvodce?

Výlet do zapomenutého kraje na Vladař

Výlet do zapomenutého kraje na Vladař

Žlutice jsou neprávem opomíjené městečko na břehu řeky Střely, založené na důležité staré stezce z Prahy do Chebu. Asi čtyři kilometry východně od Žlutic ční k obloze mohutná čedičová stolová hora Vladař, která vévodí celému kraji a plně si zaslouží své jméno.

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Poznejte královská města Moravy a Slezska

Poznejte královská města Moravy a Slezska

Čeští králové rozšiřovali svou moc nejen na území Čech, ale také v dalších zemích koruny české, na území Moravy a Slezska (tj. v Markrabství moravském a na území Vévodství slezského). Zde se středobody panovníkovy vlády stávala právě královská města. Někdy jsou označována také jako markrabská, což má jednoduché vysvětlení – jestliže byl panovníkem Moravy člověk, který neměl žádný jiný titul než markrabě, byla jemu podřízená města označována jako markrabská, pokud však měl zároveň i titul českého krále, byla pak města označována jako královská. Poznejte s námi opěrné body mocných panovníků českého středověku.

Objevujte královská města Čech

Objevujte královská města Čech

Navštivte města, jejichž historie spadá hluboko do minulosti. Vydejte se s námi na cestu po královských městech Čech. K panovníkem udělovanému titulu „královské město“ se vázala značná privilegia a vzácné výsady, díky nimž města bohatla a celkově prosperovala. A která města tyto výsady v Čechách požívala? To vám ukážeme v našich tipech na výlety do měst, která spadala přímo pod královský majestát.

Vydejte se po stopách šlechtických rodů – Rožmberků, Pernštejnů, Lucemburků, Valdštejnů a dalších

Vydejte se po stopách šlechtických rodů – Rožmberků, Pernštejnů, Lucemburků, Valdštejnů a dalších

Portál Kudy z nudy pátral v minulosti po dějinách rodu Rožmberků, Pernštejnů, pánů z Kunštátu a Poděbrad, Lucemburků, Valdštejnů a dalších rodů zapsaných v naší historii. Pojďte si připomenout nejvýznamnější památky, osobnosti i události. Vydejte se s námi na výlety po stopách šlechtických rodů.

Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

Mistr Jan Hus – nejznámější český reformátor církve

Mistr Jan Hus – nejznámější český reformátor církve

Jan Hus (kolem roku 1370, Husinec – 6. července 1415, Kostnice) patří mezi nejznámější a nejdůležitější osobnosti českých dějin. Kněze a brilantního kazatele, náboženského myslitele, vysokoškolského pedagoga a reformátora připomíná řada míst, od památníku v jihočeském Husinci přes Betlémskou kapli v Praze až po hrad Krakovec. Ten byl posledním místem, kde Hus působil před svým odchodem do Kostnice.

Seznamte se: knížata, králové a císaři Českého království

Seznamte se: knížata, králové a císaři Českého království

Seznamte se s nejznámějšími českými panovníky, knížaty a králi! Všechny v naší řadě nenajdete, ale ty nejznámější ano. Prozradíme vám i to, který vládl nejdéle, který se dožil nejvyššího věku, anebo kdo začal Zikmundovi Lucemburskému říkat Liška ryšavá.

Jiří z Poděbrad – jediný zvolený český král

Jiří z Poděbrad – jediný zvolený český král

Jiří z Poděbrad (23. dubna 1420, ? – 22. března 1471, Praha) byl jediný český král, který nepocházel z panovnické dynastie. Za krále si jej jednomyslně zvolili čeští pánové v roce 1458 a úřad vykonával až do své smrti. Kdyby se ujal jeho návrh na vytvoření mírové organizace evropských křesťanských panovníků, Organizaci spojených národů nebo Evropské unii už mohlo být přes 500 let.

Václav IV. – král s pověstí špatného panovníka

Václav IV. – král s pověstí špatného panovníka

Václav IV. (26. února 1361, Norimberk – 16. srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické. Na český trůn nastoupil jako sedmnáctiletý a vládl 41 let, do té doby nejdéle ze všech českých králů.

#světovéČesko a Praha: město jako památka UNESCO a jeho srdce Pražský hrad

#světovéČesko a Praha: město jako památka UNESCO a jeho srdce Pražský hrad

Praha, stověžaté město českých králů, patří k nejhezčím v Evropě. V roce 1992 to ocenil i svět a historické jádro našeho hlavního města bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Která místa patří do památkové zóny a která ne, co se vyplatí vědět a kde udělalo UNESCO výjimku?

Bitva u Domažlic – největší vítězství husitů v českých zemích

Bitva u Domažlic – největší vítězství husitů v českých zemích

Za největší husitský úspěch je považováno vítězství nad pátou křížovou výpravou u Domažlic v srpnu 1431. Křižáci se při zaslechnutí husitského chorálu "Ktož sú boží bojovníci" rozutekli a stáhli zpět do Bavorska, aniž by vůbec došlo k boji.

#světovéČesko a hrad Křivoklát: poklady, pohádky a slavíci pro královnu

#světovéČesko a hrad Křivoklát: poklady, pohádky a slavíci pro královnu

Jeden z nejkrásnějších českých hradů si zamilovala řad českých knížat a králů. Snadno si ho oblíbíte i vy: Křivoklátem prochází několik prohlídkových tras, do okolí se rozhlédnete z vysoké válcové věže a v hradní krčmě nebo u stánků na nádvoří si můžete dát něco dobrého k snědku. Hrad je sice schovaný mezi kopci, ale na místa, odkud se na něj otvírají hezké výhledy, vedou upravené vycházkové trasy. Poradíme vám, co na hradě podniknout a kde najdete nejhezčí záběr pro společnou fotku!

#světovéČesko a katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha: klenot Pražského hradu

#světovéČesko a katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha: klenot Pražského hradu

Hlavní a největší pražský chrám, duchovní symbol českého státu a impozantní koruna Pražského hradu: to je katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. V jejím interiéru objevíte spousty zajímavostí a na prohlídku se vyplatí vyhradit si hodně času: jsou tu nádherně vyzdobené kaple, podzemní hrobka českých králů anebo obří náhrobek sv. Jana Nepomuckého z čistého stříbra.

Císař, král a liška ryšavá Zikmund Lucemburský: 650 let od narození

Císař, král a liška ryšavá Zikmund Lucemburský: 650 let od narození

Středa 14. února nebude patřit jen valentýnským oslavám, ale také jednomu zajímavému výročí. 14. února 1368 se totiž narodil Zikmund Lucemburský, muž, který na rozdíl od svého staršího bratra Václava IV. získal titul římského císaře a na stará kolena se stal i českým králem.

Hra Kingdom Come zve na virtuální i skutečné toulky Posázavím

Hra Kingdom Come zve na virtuální i skutečné toulky Posázavím

Král unesený vlastním bratrem, národ na pokraji války a okolo vás rozlehlý a živoucí středověký svět, to je hra Kingdom Come: Deliverance. Do děje vtáhne jak fandy realistické historické RPG, tak milovníky středověku. Bonusem pro české hráče je to, že děj se odehrává na skutečných místech v srdci českého království. Vydejte se s námi na výlet!

Hrad Karlštejn – nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV.

Hrad Karlštejn – nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV.

Nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV., kam prý neměly přístup ženy, aby tu panovníka nic nerušilo ve státnických či teologických úvahách, bylo založeno jako sejf pro korunovační klenoty, svaté ostatky a státní písemnosti.