ÚvodČeská nejHistorickéPřemysl Otakar I. – první český král, který získal dědičný titul

">

Přidat foto

Zobrazit mapu

Zobrazit vzdálenost

Historické

Přemysl Otakar I. – první český král, který získal dědičný titul

Přemysl Otakar I. (asi 1155/1167 – 15. prosince 1230, Praha) byl nejstarší syn Vladislava II., druhého českého krále z rodu Přemyslovců, a jeho druhé manželky Judity Durynské. Obratný politik a válečník pro české království a své potomky získal Zlatou bulu sicilskou, která potvrdila dědičnost královského titulu.

Uložit

Navštívit

0 z 5 (0x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Popularita článku: 59 %

</> Embedovat

Přemysl Otakar I. se dožil zřejmě nejvyššího věku ze všech přemyslovských panovníků: i když neznáme rok narození, vládl českému království od roku 1198 až do své smrti v roce 1230. Byl první český král, kterému se podařilo dědičně zajistit královský titul i pro své potomky. Zaručila mu to Zlatá bula sicilská, vydaná roku 1212. Už ve středověku byl hodnocen jako obratný i vojensky zdatný politik, díky diplomatickým schopnostem tvůrce silného českého království a jeden z největších panovníků naší historie. Jeho odkaz ocenil císař Karel IV., když mu dal v jedné z kaplí katedrály sv. Víta na Pražském hradě zřídit velkolepý náhrobek. Králova tvář se rovněž objevila na papírové dvacetikoruně, vydané po rozdělení Československa. Jeho skutečnou podobu ale neznáme, umělecky zobrazen je společně se svou sestrou, abatyší Anežkou, na reliéfu v tympanonu baziliky a kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.

Za vlády Přemysla Otakara I. vznikla první města, a to Bruntál, Uničov, Opava, Znojmo, Jemnice či Hradec Králové, možná i Hodonín, Litoměřice a Žatec. Řadu detailů z jeho života neznáme, nad jinými se vznášejí otazníky: skutečně byl osobně přítomen u vysvěcení kostela sv. Václava v Hulíně, roku 1228 při vysvěcení cisterciáckého kláštera v Oslavanech a ve stejném roce při svěcení klášterního chrámu na Velehradě? Nevíme a už nikdy se to zřejmě nedozvíme.

Přemysl Otakar I. se dlouho pohyboval ve stínu slavnějších a mladších panovníků, teprve v současnosti se stal hrdinou historických románů Ludmily Vaňkové či Vlastimila Vondrušky. Románového zpracování se dočkal také příběh Přemyslových dvou manželek, Adléty Míšeňské a Konstancie Uherské, anebo Přemyslovy dcery Markéty. Přemyslovská princezna, kterou provdali za dánského krále Waldemara II., do historie vstoupila jako dánská královna Dagmar. Obratnou sňatkovou politikou provázal Přemysl Otakar I. rod Přemyslovců s řadou významných evropských vládnoucích rodů, a to včetně syna a budoucího krále Václava I., který byl už od dvou let zasnouben s Kunhutou Štaufskou, dcerou římského krále Filipa Švábského. Proslavila se i nejmladší dcera Přemysla Otakara I., kterou chtěli provdat za anglického krále i za císaře. Z plánovaných svateb ale nebylo nic, princezna se rozhodla pro duchovní život a dnes ji známe jako svatou Anežku Českou.

GPS:: 50,090797 14,400547

Region:: Praha

Tipy na výlet:: Praha a okolí

Nahlásit neaktuální obsah

Příroda

Královská obora Stromovka v Praze

V sousedství holešovického Výstaviště leží Královská obora, dnes zvaná park Stromovka. V současné době slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům. Rozloha obory se v různých dobách měnila, rozkládá se asi na 95 ha.

Památky

Slovanské přemyslovské hradiště Levý Hradec

Na území dnešního města Roztoky, v části zvané Žalov, stávalo raně středověké hradiště Levý Hradec. Toto hradiště bylo pravděpodobně původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentu.

Zlatá bula sicilská – jedna z nejdůležitějších listin české historie

Zlatá bula sicilská z roku 1212 poprvé v historii českých zemí zaručila tehdejšímu králi Přemyslu Otakarovi I. dědičný královský titul a potvrdila rovněž nedělitelnost, celistvost a suverenitu Českého království. Proč se jí ale říká sicilská, když byla vydána v Basileji?

Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (20. ledna 1211, Praha – 2. března 1282, Praha) je patronkou všech nemocných, chudých a trpících. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na Národní třídě v Praze sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.

Památky

Bazilika a klášter sv. Jiří na Pražském hradě

Románská trojlodní bazilika sv. Jiří na Pražském hradě je nejstarší dochovanou sakrální stavbou v Praze. Její bílé věže z pečlivě opracovaných opukových kvádrů výrazně zasahují do siluety hradního komplexu. V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.

Kultura

Národní galerie Praha – Klášter sv. Anežky České

V autentickém prostředí prvního kláštera klarisek v Čechách, založeného pravděpodobně roku 1231 sv. Anežkou Českou, dcerou krále Přemysla Otakara I., je zpřístupněna expozice středověkého a raně renesančního umění Národní galerie Praha.

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

V katedrále sv. Víta v Praze je pohřbeno celkem 14 knížat a králů. Z Kaple sv. Kříže vedou schody do podzemních prostor chrámu, kde se nalézá královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů; Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II.