Přemysl Otakar I. se dožil zřejmě nejvyššího věku ze všech přemyslovských panovníků: i když neznáme rok narození, vládl českému království od roku 1198 až do své smrti v roce 1230. Byl první český král, kterému se podařilo dědičně zajistit královský titul i pro své potomky. Zaručila mu to
Zlatá bula sicilská, vydaná roku 1212. Už ve středověku byl hodnocen jako obratný i vojensky zdatný politik, díky diplomatickým schopnostem tvůrce silného českého království a jeden z největších panovníků naší historie. Jeho odkaz ocenil císař
Karel IV., když mu dal v jedné z kaplí
katedrály sv. Víta na
Pražském hradě zřídit velkolepý náhrobek. Králova tvář se rovněž objevila na papírové dvacetikoruně, vydané po rozdělení Československa. Jeho skutečnou podobu ale neznáme, umělecky zobrazen je společně se svou sestrou, abatyší
Anežkou, na reliéfu v tympanonu
baziliky a kláštera sv. Jiří na
Pražském hradě.
Za vlády
Přemysla Otakara I. vznikla první města, a to
Bruntál, Uničov, Opava, Znojmo, Jemnice či
Hradec Králové, možná i
Hodonín, Litoměřice a
Žatec. Řadu detailů z jeho života neznáme, nad jinými se vznášejí otazníky: skutečně byl osobně přítomen u vysvěcení
kostela sv. Václava v
Hulíně, roku 1228 při vysvěcení
cisterciáckého kláštera v
Oslavanech a ve stejném roce při svěcení
klášterního chrámu na
Velehradě? Nevíme a už nikdy se to zřejmě nedozvíme.
Přemysl Otakar I. se dlouho pohyboval ve stínu slavnějších a mladších panovníků, teprve v současnosti se stal hrdinou historických románů
Ludmily Vaňkové či
Vlastimila Vondrušky. Románového zpracování se dočkal také
příběh Přemyslových dvou manželek,
Adléty Míšeňské a
Konstancie Uherské, anebo Přemyslovy dcery
Markéty. Přemyslovská princezna, kterou provdali za dánského krále
Waldemara II., do historie vstoupila jako dánská královna
Dagmar. Obratnou sňatkovou politikou provázal
Přemysl Otakar I. rod
Přemyslovců s řadou významných evropských vládnoucích rodů, a to včetně syna a budoucího krále
Václava I., který byl už od dvou let zasnouben s
Kunhutou Štaufskou, dcerou římského krále
Filipa Švábského. Proslavila se i nejmladší dcera
Přemysla Otakara I., kterou chtěli provdat za anglického krále i za císaře. Z plánovaných svateb ale nebylo nic, princezna se rozhodla pro duchovní život a dnes ji známe jako
svatou Anežku Českou.