ÚvodČeská nejHistorickéPřemysl Otakar I. – první český král, který získal dědičný titul
Historické

Přemysl Otakar I. – první český král, který získal dědičný titul

Přemysl Otakar I. (asi 1155/1167 – 15. prosince 1230, Praha) byl nejstarší syn Vladislava II., druhého českého krále z rodu Přemyslovců, a jeho druhé manželky Judity Durynské. Obratný politik a válečník pro české království a své potomky získal Zlatou bulu sicilskou, která potvrdila dědičnost královského titulu.
Přemysl Otakar I. se dožil zřejmě nejvyššího věku ze všech přemyslovských panovníků: i když neznáme rok narození, vládl českému království od roku 1198 až do své smrti v roce 1230. Byl první český král, kterému se podařilo dědičně zajistit královský titul i pro své potomky. Zaručila mu to Zlatá bula sicilská, vydaná roku 1212. Už ve středověku byl hodnocen jako obratný i vojensky zdatný politik, díky diplomatickým schopnostem tvůrce silného českého království a jeden z největších panovníků naší historie. Jeho odkaz ocenil císař Karel IV., když mu dal v jedné z kaplí katedrály sv. Víta na Pražském hradě zřídit velkolepý náhrobek. Králova tvář se rovněž objevila na papírové dvacetikoruně, vydané po rozdělení Československa. Jeho skutečnou podobu ale neznáme, umělecky zobrazen je společně se svou sestrou, abatyší Anežkou, na reliéfu v tympanonu baziliky a kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.

Za vlády Přemysla Otakara I. vznikla první města, a to Bruntál, Uničov, Opava, Znojmo, Jemnice či Hradec Králové, možná i Hodonín, Litoměřice a Žatec. Řadu detailů z jeho života neznáme, nad jinými se vznášejí otazníky: skutečně byl osobně přítomen u vysvěcení kostela sv. VáclavaHulíně, roku 1228 při vysvěcení cisterciáckého klášteraOslavanech a ve stejném roce při svěcení klášterního chrámu na Velehradě? Nevíme a už nikdy se to zřejmě nedozvíme.

Přemysl Otakar I. se dlouho pohyboval ve stínu slavnějších a mladších panovníků, teprve v současnosti se stal hrdinou historických románů Ludmily Vaňkové či Vlastimila Vondrušky. Románového zpracování se dočkal také příběh Přemyslových dvou manželek, Adléty Míšeňské a Konstancie Uherské, anebo Přemyslovy dcery Markéty. Přemyslovská princezna, kterou provdali za dánského krále Waldemara II., do historie vstoupila jako dánská královna Dagmar. Obratnou sňatkovou politikou provázal Přemysl Otakar I. rod Přemyslovců s řadou významných evropských vládnoucích rodů, a to včetně syna a budoucího krále Václava I., který byl už od dvou let zasnouben s Kunhutou Štaufskou, dcerou římského krále Filipa Švábského. Proslavila se i nejmladší dcera Přemysla Otakara I., kterou chtěli provdat za anglického krále i za císaře. Z plánovaných svateb ale nebylo nic, princezna se rozhodla pro duchovní život a dnes ji známe jako svatou Anežku Českou.
 
Zlatá bula sicilská – jedna z nejdůležitějších listin české historie

Zlatá bula sicilská – jedna z nejdůležitějších listin české historie

Zlatá bula sicilská z roku 1212 poprvé v historii českých zemí zaručila tehdejšímu králi Přemyslu Otakarovi I. dědičný královský titul a potvrdila rovněž nedělitelnost, celistvost a suverenitu Českého království. Proč se jí ale říká sicilská, když byla vydána v Basileji?

Bazilika a klášter sv. Jiří na Pražském hradě Památky

Bazilika a klášter sv. Jiří na Pražském hradě

Románská trojlodní bazilika sv. Jiří na Pražském hradě je nejstarší dochovanou sakrální stavbou v Praze. Její bílé věže z pečlivě opracovaných opukových kvádrů výrazně zasahují do siluety hradního komplexu. V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.

Hrady, zámky a jejich známí i neznámí stavitelé: od gotiky přes baroko až po secesi

Hrady, zámky a jejich známí i neznámí stavitelé: od gotiky přes baroko až po secesi

Všichni víme, že Česko je zemí krásných hradů a zámků. Užíváme si je při výletech, slouží jako kulisy letních divadelních představení pod širým nebem, známe je z filmových pohádek a na některých se dokonce můžeme najíst, ubytovat anebo si užít adrenalinové zážitky v mučírnách. S Kudy z nudy se ale tentokrát vypravíme na velkou hradozámeckou cestu trochu jinak: kromě nejznámějších hradů a zámků jednotlivých uměleckých slohů vás seznámíme také s lidmi, kteří tahle krásná místa postavili.

Seznamte se: české kněžny, královny a císařovny

Seznamte se: české kněžny, královny a císařovny

Zakládaly kostely a kláštery, pečovaly o královská věnná města. Milovaly i nenáviděly, jejich manželství byla šťastná i nešťastná. Lámaly meče, byly korunovány českými královnami a vládly českým zemím: seznamte se s našimi nejznámějšími kněžnami, královnami a císařovnami.

Slovanské přemyslovské hradiště Levý Hradec Památky

Slovanské přemyslovské hradiště Levý Hradec

Na území dnešního města Roztoky, v části zvané Žalov, stávalo raně středověké hradiště Levý Hradec. Toto hradiště bylo pravděpodobně původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentu.

Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (20. ledna 1211, Praha – 2. března 1282, Praha) je patronkou všech nemocných, chudých a trpících. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na Národní třídě v Praze sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.

Věda a historie není nuda: rok 1212 a Zlatá bula sicilská

Věda a historie není nuda: rok 1212 a Zlatá bula sicilská

Letopočet 1212 si jako rok vydání Zlaté buly sicilské z hodin dějepisu pamatuje kdekdo. Mnohem méně lidí ale ví, že Zlatá bula sicilská byla jedna z nejdůležitějších listin naší historie. Poprvé v historii českých zemí zaručila tehdejšímu králi Přemyslu Otakarovi I. dědičný královský titul a potvrdila rovněž nedělitelnost, celistvost a suverenitu Českého království.

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

V katedrále sv. Víta v Praze je pohřbeno celkem 14 knížat a králů. Z Kaple sv. Kříže vedou schody do podzemních prostor chrámu, kde se nalézá královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů; Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II.

Národní galerie Praha – Klášter sv. Anežky České Kultura

Národní galerie Praha – Klášter sv. Anežky České

V autentickém prostředí prvního kláštera klarisek v Čechách, založeného pravděpodobně roku 1231 sv. Anežkou Českou, dcerou krále Přemysla Otakara I., je zpřístupněna expozice středověkého a raně renesančního umění Národní galerie Praha.

Královská obora Stromovka v Praze Příroda

Královská obora Stromovka v Praze

V sousedství holešovického Výstaviště leží Královská obora, dnes zvaná park Stromovka. V současné době slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům. Rozloha obory se v různých dobách měnila, rozkládá se asi na 95 ha.

Panovníci a státníci našich dějin: tipy na výlety k jejich sochám

Panovníci a státníci našich dějin: tipy na výlety k jejich sochám

Řada panovníků a státníků, jako je například Přemysl Otakar II., Karel IV., Marie Terezie, Josef II. nebo T. G. Masaryk má svoji sochu či pomník. Vybavíte si ale, kde konkrétně ta či ona socha stojí? Za připomínkou našich státníků vás pozveme v dnešních tipech.