Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Ludmila (asi 860 – 15. září 921, hradiště Tetín) byla vůbec první česká svatá. Stala se patronkou české země a také ochránkyní rodin, matek, babiček a všech křesťanských vychovatelů. Její svátek se slaví 16. září, atributy svaté Ludmily jsou dlouhý plášť, knížecí čapka, korunka a závoj, jímž byla uškrcena.

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Hmatová expozice odlitků sochařských děl českého středověkého umění. Haptická expozice je umístěna v severním křídle křížové chodby kláštera sv. Anežky České. Zrakově postižení se však díky výstavě přesto mohou alespoň zprostředkovaně s tvorbou sochařů a řezbářů období českého středověku seznámit.

V autentickém prostředí prvního kláštera klarisek v Čechách, založeného pravděpodobně roku 1231 sv. Anežkou Českou, dcerou krále Přemysla Otakara I., je zpřístupněna expozice středověkého a raně renesančního umění Národní galerie Praha.

Kostel stojí na náměstí Jiřího z Poděbrad a je dílem známého slovinského architekta Josipa Plečnika, realizovaným v letech 1928 až 1932. Velmi osobitá stavba je inspirována starokřesťanskými vzory. Jde o ojedinělý příklad meziválečné české architektury.

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Zakládaly kostely a kláštery, pečovaly o královská věnná města. Milovaly i nenáviděly, jejich manželství byla šťastná i nešťastná. Lámaly meče, byly korunovány českými královnami a vládly českým zemím: seznamte se s našimi nejznámějšími kněžnami, královnami a císařovnami.

Tesaři, kuchaři, policisté, hasiči, cukráři, hostinští, malíři, lékárníci a další profese: ti všichni mají své ochránce a patrony. Na Kudy z nudy jsme zkusili vypátrat ty nejznámější i zapomenuté. Pojďte se s nimi seznámit a zjistit, kdo drží ochrannou ruku nad vaším koníčkem nebo zaměstnáním!

Kostely a kláštery jsou od pradávna vyhledávaným cílem nejen věřících, tím spíše pak poutní místa, jež jsou obvykle vystavěna v místech, které se staly díky některému z tradovaných zázraků cílem náboženských poutí. K nejnavštěvovanějším sakrálním památkám patří bezesporu poutní areál Svatá Hora v Příbrami, Velehrad nebo areál Sedlec – katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele a kostnice v Kutné Hoře.

Bez Františkánů by neexistovala překrásná Františkánská zahrada v centru Prahy a v Jindřichově Hradci, Zásmukách, Opočně a Hostinném by lidé neslavili Porcinkule. Jaký by ostatně byl svět bez jednoho z nejoblíbenějších světců, svatého Františka z Assisi?

Architektka, světice, královna i královská dcera, zpěvačka, modelka, tenistka, oštěpařka, lyžařka a rychlobruslařka, automobilová závodnice, vědkyně, knihovnice, světoběžnice, politička, kuchařka i světoznámá pravěká kráska, uplácaná z hlíny: to je naše přehlídka dívek, paní a dam pro březnový Mezinárodní den žen. Pojďte se s portálem Kudy z nudy seznámit s osudovými ženami, které kralují svým oborům a na místa, která by bez nich neexistovala anebo nebyla tak krásná a přitažlivá.

Letopočet 1212 si jako rok vydání Zlaté buly sicilské z hodin dějepisu pamatuje kdekdo. Mnohem méně lidí ale ví, že Zlatá bula sicilská byla jedna z nejdůležitějších listin naší historie. Poprvé v historii českých zemí zaručila tehdejšímu králi Přemyslu Otakarovi I. dědičný královský titul a potvrdila rovněž nedělitelnost, celistvost a suverenitu Českého království.

Dnešní moderní kostel stojí na místě, kde se původně nacházel gotický kostel sv. Václava z počátku 14. století. Ten byl následkem pádů věže v roce 1962 stržen. Nový kostel je postaven podle projektu brněnského výtvarníka a architekta Ludvíka Kolka.

V rotundě hradu Loket je nově umístěn unikátní keramický portrét svaté Anežky České. Právě rotundu měla podle dobových záznamů patrně v roce 1226 Anežka navštívit a zachránit přitom život německému kazateli Konradovi z Halle. Na výlet na Loket můžete vyrazit i nyní. Otevřeno je zde celoročně.

Udělejte si netradiční večerní výlet do hradní či zámecké kaple. V rámci celorepublikové akce Noc kostelů 2019 můžete tyto mnohdy opomíjené architektonické poklady blíže objevovat. Řada hradů a zámků totiž v pátek 24. května 2019 tyto své ukryté skvosty otevře široké veřejnosti k nahlédnutí.

Jedním z velkých okamžiků roku 1989 bylo svatořečení Anežky České, úzce spojené se sametovou revolucí. Pouhých pět dní po kanonizaci, k níž došlo 12. listopadu ve Vatikánu, odstartovaly události na Národní třídě pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že v Čechách bude dobře teprve tehdy, až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou?