ÚvodČeská nejOsobnostSvatá Anežka Česká – nejznámější česká světice
Osobnost

Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (20. ledna 1211, Praha – 2. března 1282, Praha) je patronkou všech nemocných, chudých a trpících. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na Národní třídě v Praze sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.
Nejmladší dcera krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé ženy Konstancie Uherské se stejně jako většina přemyslovských princezen měla stát pěšákem na politické šachovnici evropských panovnických dvorů. Na vychování a vzdělání ji poslali do cisterciáckého kláštera v polské Třebnici a k premonstrátkám do Doksan. Už v dětském věku byla několikrát zasnoubena, ale ze sňatků vždy z různých důvodů sešlo. Od svatebních plánů měla Anežka klid teprve po otcově smrti v roce 1230. Zbýval ještě poslední nápadník, a to samotný císař Fridrich II., ovšem Anežčin bratr a nový český král Václav I. nechal rozhodnutí na sestře. Anežka císaře odmítla a rozhodla se pro duchovní život.

Společně s bratrem založila roku 1232 v Praze na Starém Městě špitální bratrstvo, z něhož se stal řád křižovníků s červenou hvězdou, jediný řád, který vznikl v českých zemích. Dodnes sídlí u Karlova mostu na Křižovnickém náměstí. O dva roky později Anežka s Václavem opět společně v místě zvaném Na Františku založili nový podvojný klášter žen a mužů řehole sv. Františka, později nazývaných klarisky a minorité. Dnes jej známe jako Anežský klášter. Anežka se stala první představenou klarisek, vystupovala jako výrazná osobnost politického, kulturního a společenského života, a jak napsal Jan Pavel II., „...sytila hladové, ošetřovala nemocné, pečovala o přestárlé, povzbuzovala bezradné, a tak byla schopna šířit pokoj a smíření, dodávat útěchu a vlévat novou naději.“

Do Anežského kláštera bylo z kostela sv. Víta na Pražském hradě přeneseno rovněž pohřebiště českých panovníků, a sem byla pochována i Anežka. Její ostatky ale později byly přeneseny jinam a místo jejího posledního odpočinku neznáme.

O kanonizaci Anežky se usilovalo stovky let, do snah se zapojil i císař Karel IV., ale neúspěšně. Za blahoslavenou byla prohlášena v roce 1874 z podnětu pražského arcibiskupa, kardinála Bedřicha Josefa Schwarzenberga, svatořečil ji ale teprve 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II.

Svatá Anežka Česká bývá zobrazována s modelem kostela v ruce a v řeholních šatech s korunkou. Patří mezi české zemské patrony a najdete ji i mezi svatými kolem jezdeckého pomníku sv. Václava na Václavském náměstí v Praze.
 
Církevní řády: Františkáni, následovníci Františka z Assisi

Církevní řády: Františkáni, následovníci Františka z Assisi

Bez Františkánů by neexistovala překrásná Františkánská zahrada v centru Prahy a v Jindřichově Hradci, Zásmukách, Opočně a Hostinném by lidé neslavili Porcinkule. Jaký by ostatně byl svět bez jednoho z nejoblíbenějších světců, svatého Františka z Assisi?

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech Památky

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech

Kostel stojí na náměstí Jiřího z Poděbrad a je dílem známého slovinského architekta Josipa Plečnika, realizovaným v letech 1928 až 1932. Velmi osobitá stavba je inspirována starokřesťanskými vzory. Jde o ojedinělý příklad meziválečné české architektury.

Věda a historie není nuda: rok 1212 a Zlatá bula sicilská

Věda a historie není nuda: rok 1212 a Zlatá bula sicilská

Letopočet 1212 si jako rok vydání Zlaté buly sicilské z hodin dějepisu pamatuje kdekdo. Mnohem méně lidí ale ví, že Zlatá bula sicilská byla jedna z nejdůležitějších listin naší historie. Poprvé v historii českých zemí zaručila tehdejšímu králi Přemyslu Otakarovi I. dědičný královský titul a potvrdila rovněž nedělitelnost, celistvost a suverenitu Českého království.

Václavské náměstí v Praze – symbol české státnosti Památky

Václavské náměstí v Praze – symbol české státnosti

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Znáte české svaté patrony?

Znáte české svaté patrony?

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Národní galerie Praha – Klášter sv. Anežky České Kultura

Národní galerie Praha – Klášter sv. Anežky České

V autentickém prostředí prvního kláštera klarisek v Čechách, založeného pravděpodobně roku 1231 sv. Anežkou Českou, dcerou krále Přemysla Otakara I., je zpřístupněna expozice středověkého a raně renesančního umění Národní galerie Praha.

Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Seznamte se: české kněžny, královny a císařovny

Seznamte se: české kněžny, královny a císařovny

Zakládaly kostely a kláštery, pečovaly o královská věnná města. Milovaly i nenáviděly, jejich manželství byla šťastná i nešťastná. Lámaly meče, byly korunovány českými královnami a vládly českým zemím: seznamte se s našimi nejznámějšími kněžnami, královnami a císařovnami.

Hmatová expozice nejen pro nevidomé v Anežském klášteře Kultura

Hmatová expozice nejen pro nevidomé v Anežském klášteře

Hmatová expozice odlitků sochařských děl českého středověkého umění. Haptická expozice je umístěna v severním křídle křížové chodby kláštera sv. Anežky České. Zrakově postižení se však díky výstavě přesto mohou alespoň zprostředkovaně s tvorbou sochařů a řezbářů období českého středověku seznámit.

Kostel sv. Václava a sv. Anežky České Hustopeče Památky

Kostel sv. Václava a sv. Anežky České Hustopeče

Dnešní moderní kostel stojí na místě, kde se původně nacházel gotický kostel sv. Václava z počátku 14. století. Ten byl následkem pádů věže v roce 1962 stržen. Nový kostel je postaven podle projektu brněnského výtvarníka a architekta Ludvíka Kolka.

Svatá Ludmila – první česká světice

Svatá Ludmila – první česká světice

Svatá Ludmila (asi 860 – 15. září 921, hradiště Tetín) byla vůbec první česká svatá. Stala se patronkou české země a také ochránkyní rodin, matek, babiček a všech křesťanských vychovatelů. Její svátek se slaví 16. září, atributy svaté Ludmily jsou dlouhý plášť, knížecí čapka, korunka a závoj, jímž byla uškrcena.

Do rotundy na  Lokti se vrátila svatá Anežka Česká

Do rotundy na Lokti se vrátila svatá Anežka Česká

V rotundě hradu Loket je nově umístěn unikátní keramický portrét svaté Anežky České. Právě rotundu měla podle dobových záznamů patrně v roce 1226 Anežka navštívit a zachránit přitom život německému kazateli Konradovi z Halle. Na výlet na Loket můžete vyrazit i nyní. Otevřeno je zde celoročně.

Objevte tajemství hradních a zámeckých kaplí

Objevte tajemství hradních a zámeckých kaplí

Udělejte si netradiční večerní výlet do hradní či zámecké kaple. V rámci celorepublikové akce Noc kostelů 2019 můžete tyto mnohdy opomíjené architektonické poklady blíže objevovat. Řada hradů a zámků totiž v pátek 24. května 2019 tyto své ukryté skvosty otevře široké veřejnosti k nahlédnutí.

Třicáté výročí svatořečení Anežky České: výstavy, národní pouť a dávná legenda

Třicáté výročí svatořečení Anežky České: výstavy, národní pouť a dávná legenda

Jedním z velkých okamžiků roku 1989 bylo svatořečení Anežky České, úzce spojené se sametovou revolucí. Pouhých pět dní po kanonizaci, k níž došlo 12. listopadu ve Vatikánu, odstartovaly události na Národní třídě pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že v Čechách bude dobře teprve tehdy, až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou?