ÚvodAktualityHrady, zámky a jejich známí i neznámí stavitelé: od gotiky přes baroko až po secesi

Zobrazit mapu

Zobrazit vzdálenost

Zážitky

Hrady, zámky a jejich známí i neznámí stavitelé: od gotiky přes baroko až po secesi

Poslechněte si audio verzi článku

zámek hrad architekt styl Pražský hrad gotika secese baroko Rudolf II. Kilián Ignác Dientzenhofer Praha výlet Česko kostel Jože Plečnik

Všichni víme, že Česko je zemí krásných hradů a zámků. Užíváme si je při výletech, slouží jako kulisy letních divadelních představení pod širým nebem, známe je z filmových pohádek a na některých se dokonce můžeme najíst, ubytovat anebo si užít adrenalinové zážitky v mučírnách. S Kudy z nudy se ale tentokrát vypravíme na velkou hradozámeckou cestu trochu jinak: kromě nejznámějších hradů a zámků jednotlivých uměleckých slohů vás seznámíme také s lidmi, kteří tahle krásná místa postavili.

Uložit

Navštívit

5 z 5 (2x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Popularita článku: 55 %

</> Embedovat

Ne, nebude to jednoduché: varovně zní už zpráva o vůbec nejstarším hradu u nás, Přimdě. Podle záznamu v Kosmově kronice ho postavili v roce 1121 „nějací Němci“. Protože hrad byl postaven v pohraničním hvozdu na české straně, kníže Vladislav I. ho nedlouho poté dobyl a Přimda se stala významnou českou pohraniční pevností. Jméno stavitele ale neznáme a můžeme být rádi za poznámku o „nějakých Němcích“.

Gotika: zlatá doba hradů

Zlatý čas hradů trval přibližně od 12. století do roku 1550, kde od gotiky zvolna přebrala žezlo renesance. Víme, že král Přemysl Otakar I. založil několik nejstarších královských hradů jako byly třeba Zvíkov nebo Jindřichův Hradec. Král Jan Lucemburský založil hrad Preitenstein jako vysloveně vojenský objekt, a známe i další hrady jako Křivoklát, Týřov nebo Bezděz. Zakladatele tedy známe, ale o jejich projektantech a stavitelích toho víme jen málo nebo vůbec nic.

Malým světlem na konci tunelu jsou hrady, které budoval král a císař Karel IV. Například stavitelem královského hradu Radyně, postaveného v letech 1356 až 1361, byl pravděpodobně Michal Parléř z rodiny pražského dvorního architekta Petra Parléře, výstavbu organizačně zajišťoval Vít Hedvábný. Stejné jméno historikové vykutali z dobových záznamů o stavbě hradu Kašperk: i tam jako „stavbyvedoucí“ čili magister fabricae působil muž jménem Vít Hedvábný. Bohužel se už nedochovala zpráva, kdo hrad projektoval. Podle některých náznaků není ani u Kašperku vyloučena spolupráce slavné stavitelské rodiny Parléřů.

Renesance: od hradů k zámkům

Znáte poslední hrad a zároveň první zámek v Čechách? Je to Točník, reprezentativní soukromá rezidence krále Václava IV. Nebýt příchodu husitských válek a nutnosti „znovuopevňování“, proměnil by se v zámek mnohem dřív, než tomu bylo ve skutečnosti. Už za vlády Vladislava Jagellonského kolem roku 1500 a zejména během 16. století začala řada majitelů v renesančním slohu přestavovat staré hrady nebo budovat nová sídla, pro která se ujalo pojmenování zámek. V té době v českých zemích působil stavitel a architekt Benedikt Rejt (1454–1536). S jeho jménem je spojená zejména velkolepá přestavba Pražského hradu s Vladislavským sálem (s délkou 62 metrů, šířkou 16 metrů a výškou asi 13 metrů to ve své době byl největší zaklenutý sál bez středových podpěr ve střední Evropě) a chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře, na řadě míst rovněž zanechal svůj umělecký podpis v podobě stanových střech. Pro Švihovské z Rýzmberka přestavěl hrady Rabí a Švihov. Tam Rejt navrhl nejenom vodní opevnění, ale i renesanční okna, která se podobají těm ve Vladislavském sálu a která pustila do potemnělých středověkých interiérů slunce, světlo a čerstvý vzduch.

Renesanční stavitelé a architekti

Renesance kromě typických prvků architektury přinesla také zprávy, písemné záznamy a cenné informace: díky nim tak dávní architekti a stavitelé vystoupili z anonymity a na rozdíl od gotiky už většinou známe jejich jména. Tak například víme, že renesanční zámek v Litomyšli, památku zapsanou na Seznamu světového dědictví UNESCO, nechal v druhé polovině 16. století vystavět Vratislav II. z Pernštejna; italský architekt Giovanni Battista Aostalli de Sala, jehož Vratislav do Litomyšle pozval, se prý v návrhu nechal inspirovat moravskými renesančními zámky. Autorem projektu renesančního zámku v Moravské Třebové byl nejspíš architekt císaře Rudolfa II. Giovanni Maria Filippi. Zámek Bučovice s velkolepými renesančními arkádami projektoval Jacopo de Strada, vzdělaný znalec umění, historik, architekt a také správce uměleckých sbírek tří císařů z rodu Habsburků, Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II.

Půvabný zámek Kratochvíle ve stylu italské vily, obklopený vodním příkopem a krásnou renesanční zahradou, zase navrhl Baldassare Maggi z Arogna, jeden z předních stavitelů ve službách rodu Rožmberků. Renesanční zámek Nelahozeves coby reprezentační šlechtické sídlo typu severoitalského kastelu je spojováno se jménem královského architekta Bonifáce Wohlmuta. Letohrádek královny Anny v Královské zahradě na Pražském hradě, zvaný též Belveder, je považovaný za jeden z nejčistších příkladů renesanční architektury mimo Itálii. I u něj známe autora, respektive autory, jichž se na celkem drobné stavbě vystřídala pěkná řádka. Za autora architektonické koncepce letohrádku je považován Paolo della Stella, na stavbě se ale podíleli také italští stavitelé Giovanni Spazio a Giovanni Maria Aostalli, jihoněmecký stavitel Hans Tirol, již zmíněný Bonifác Wohlmut a možná i vídeňský architekt a stavitel italského původu Pietro Ferabosco.

Baroko: hlavní styl zámků v českých zemích

Nejtypičtější sloh českých zámků je baroko, umělecký a kulturní styl, který vládl v 17. a 18. století. Vznikl v Itálii a rozšířil se po celé Evropě a v jejích koloniích. V té době řada budoucích stavitelů zamířila do Itálie na studijní a tovaryšské cesty a inspirovali se tamní architekturou pro budoucí vlastní tvorbu.

Na zámku ve Vranově nad Dyjí se tak setkáte se jménem autora oválného Sálu předků, vídeňského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. České baroko, to je ale především rodina Dientzenhoferů v čele s Kryštofem Dientzenhoferem a jeho synem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Oba působili zejména ve službách církevních řádů, a tak stavěli především kostely, kláštery a další církevní památky. Výjimkou je například vila Portheimka, kterou si Kilián Ignác v Praze na Smíchově postavil jako letní sídlo své rodiny.

Přibližně 200 staveb navrhl mistr barokní gotiky Jan Blažej Santini. Také jeho doménou byly kláštery a kostely, ze zámeckých areálů navrhl například zámek Karlova Koruna, u některých staveb se objevuje u jeho jména otazník, například u loveckého zámečku Diana. Na projektování zámků se zato specializoval Giovanni Battista Alliprandi; navrhl například zámek Opočno, zámek Hořín, zámek Liblice, zámek Veltrusy a ve spolupráci s Jakubem Augustonem zámek Týnec, a také řadu šlechtických paláců v Praze. Další umělec italského původu, architekt a štukatér Carlo Lurago, je podepsaný pod proměnou starobylého náchodského zámku na reprezentativní barokní šlechtické sídlo, pro Humprechta Jana Černína pak postavil zámeček Humprecht.

K nejžádanějším architektům patřil František Maxmilián Kaňka, autor zámku Ctěnice, zámku Jemniště, zámku Krásný Dvůr, zámku Loučeň anebo zámku Liběchov.

Rokoko: zámek Nové Hrady

Závěr barokního období ovládlo rokoko, bohatě zdobný styl, v českých zemích spíše výjimečný. Jednou z mála rokokových stavebních památek u nás je zámek Nové Hrady na Českomoravském pomezí, někdy přezdívaný malý Schönbrunn nebo české Versailles. Základní podobu zámku navrhl osobně hrabě Jan Antonín Harbuval Chamaré, projekt vytvořil tyrolský architekt Josef Jäger po vzoru letních sídel ve Francii.

Klasicismus a empír: poslední čas velkých zámků

Antické vzory, střízlivý rozum, uměřenost a pravidelný řád: to je klasicismus a empír, umělecké slohy, který se v průběhu 18. a začátkem 19. století rozšířily z Francie do celé Evropy. Příkladem klasicistní architektury jsou třeba zámek Veltrusy anebo zámek Kačina, který pro rod Chotků navrhl drážďanský architekt Ch. F. Schuricht. Ve stylu pozdního klasicismu s prvky empíru je postavený například letohrádek Kinských v Praze na Smíchově, a to podle projektu vídeňského architekta Heinricha Kocha. Stejný autor navrhl také Nový zámek v Kostelci nad Orlicí. Zámek Pohansko a další stavby Lednicko-valtického areálu pak jsou dílem stavitelů Josefa Hardtmutha a Josefa Kornhäusela, kteří pracovali ve službách Lichtenštejnů.

Secese: zámek v Novém Městě nad Metují

Během 19. století se dostaly ke slovu ještě další umělecké styly, a to biedermeier, historismus a secese. V té době sice už zámkům odzvonilo, ale nová doba se tu a tam projevila ve výzdobě jejich interiérů. Autentické interiéry ve stylu secese i art deco můžete vidět například v zámku v Novém Městě nad Metují. Pocházejí ze začátku 20. století, kdy sídlo průmyslnické rodiny Bartoňů z Dobenína upravovali architekti Dušan Jurkovič a Pavel Janák.

Benedikt Rejt – nejvýznamnější architekt a stavitel české pozdní gotiky

Stopy působení stavitele a architekta Benedikta Rejta (1454–1536) najdeme na řadě míst po celých Čechách. Pocházel z jižního Německa, stal se dvorním architektem krále Vladislava Jagellonského a dvacet let se zabýval přestavbou Pražského hradu, sídla českých panovníků.

Giovanni Battista Alliprandi – tvůrce řady krásných barokních zámků

Zámky Veltrusy, Opočno a Týnec u Klatov, několik paláců v Praze, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově anebo Kuks: to všechno jsou místa, na kterých zanechal otisk svého mistrovství barokní architekt italského původu Giovanni Battista Alliprandi (asi 1665, patrně Laino ve Val d'Intelvi, Provincie Como, Itálie) – 13. března 1720, Litomyšl).

Carlo Lurago a Anselmo Lurago – známí barokní architekti italského původu

V dobách baroka zamířila do českých zemí řada italských umělců. Patřil k nim i architekt a štukatér Carlo Lurago (1615, Pellio Inferiore, Itálie – 22. října 1684, Pasov). Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří Klementinum v Praze, poutní areál na Svaté Hoře u Příbrami a zámek Humprecht u Sobotky. Do stejné rodiny patřil i Anselmo Lurago (leden 1701, Como, Itálie – 29. listopadu 1765, Praha), poslední významný umělec rodu Luragů a představitel pražského rokoka.

100 tipů na výlet na zámek – pohádková místa i neobjevené skvosty, známá i neznámá místa

Kudy z nudy přináší obsáhlý přehled zámeckých tipů na výlet v Čechách, na Moravě i ve Slezsku, které si zaslouží naši pozornost. Některé zámky nabízejí také speciální prohlídkové okruhy pro děti. Kromě prohlídky expozic na vás čeká spousta dalších zážitků.

Věda a historie není nuda: kontroverzní přestavby památek

Co spojuje hrady Helfštýn, Karlštejn a Špilberk, katedrálu sv. Víta na Pražském hradě, Museum Kampa, Kunsthalle na Klárově, a karlínskou Invalidovnu? Jsou to spory, hádky a ostré výměny názorů o jejich moderní přestavby. Něco jiného si myslí odborníci a historici, něco jiného návštěvníci, občas se do sebe dokonce pustí dvě či více skupin památkářů.

Tři trubky, Lešná, Větruše nebo Hněvín: naplánujte si výlety k našim nejmladším zámkům

Hledáte zajímavé tipy na rodinné výlety? Nechte se pozvat na nejmladší zámky, hrady a zámečky u nás. Dýchají romantikou a nabízejí nevšední příběhy i rozmanité zážitky: někde objevíte úžasné vyhlídky, jinde hotely nebo výletní restaurace. Dokonce se svezete lanovkou a navštívíte zoologickou zahradu!

Nejkrásnější proměny památek: hradní paláce, hotely, zámky, zahrady i továrny

Krásné proměny: podívejte se na nejlépe opravené památky a přehlídku zdařilých rekonstrukcí. Užijte si společně s portálem Kudy z nudy příběhy o tom, jak zanedbané a roky opomíjené hrady, zámky a další památky, roubenky, staré továrny i ryze praktické technické stavby vstaly z popela, chytily druhý dech a rozzářily se k novému životu.

100 tipů na výlety na zříceniny

Staré zpustlé hrady a tvrze... Svědkové dávnověku a neúprosného času, sídla českých rodů, místa pamětihodných událostí, dějiště velkých historických činů a bitev, ale stejně tak i romantických pověstí a zajímavých vyprávění, to vše jsou zříceniny. Kam se vydáte na výlet?

100 tipů na výlet na hrady, tvrze a zříceniny v Česku

Hrady, tvrze a hradní zříceniny jsou němými svědky naší historie, kultury, bitev i rozmachu. Kam se vydat na zajímavý výlet vám poradí náš výběr tipů pro inspiraci na cestování ve dvou, s dětmi nebo s kamarády.

Česká republika – jedna ze zemí s největší koncentrací památek UNESCO

Na Seznamu světového dědictví UNESCO bylo v roce 2023 zapsáno 1188 míst. V České republice najdete celkem 17 památek UNESCO, dalších devět zápisů má Česko v kategorii nehmotného kulturního dědictví.

Tajemství, zajímavosti a poklady katedrály sv. Víta na Pražském hradě

Symbol českého státu, korunovační chrám nebo hrobka přemyslovských knížat: tím vším je katedrála sv. Víta na Pražském hradě. Přestože její základní kámen byl položen roku 1344, teprve 28. září 1929 se lidem představila tak, jak ji známe dnes. Skutečně ji ale známe?

Matyáš Bernard Braun – nejznámější barokní sochař

Barokní sochař, řezbář a kameník Matyáš Bernard Braun (24. února 1684, Sautens, Tyrolsko – 15. února 1738, Praha) patří k nejvýznamnějším představitelům českého vrcholně barokního sochařství. S jeho sochařskými díly se setkáte na řadě míst, od Prahy přes zámek Valeč až po Kuks.

Výlet za Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem na pražské veže

Víte, že údajně „stověžatá“ Praha má ve skutečnosti věží víc než pět set? Navíc kdyby se započítala ozdobná nároží měšťanských domů a nejrůznější menší věžičky a věžice, počet by směle vyšplhal k několika tisícům. Ať už ale zahrnete do celkového součtu cokoliv, všem pražským věžím budou navždy vládnout tři věže katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Vydejte se po stopách šlechtických rodů – Rožmberků, Pernštejnů, Lucemburků, Valdštejnů a dalších

Portál Kudy z nudy pátral v minulosti po dějinách rodu Rožmberků, Pernštejnů, pánů z Kunštátu a Poděbrad, Lucemburků, Valdštejnů a dalších rodů zapsaných v naší historii. Pojďte si připomenout nejvýznamnější památky, osobnosti i události. Vydejte se s námi na výlety po stopách šlechtických rodů.

Johann Bernhard Fischer z Erlachu – barokní architekt, který diktoval umělecký vkus habsburské říše

Zámek Schönbrunn, kostel sv. Karla Boromejského známý jako Karlskirche anebo Rakouská národní knihovna ve Vídni: to je jen malá ukázka umění Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (20. července 1656, Graz – 5. dubna 1723, Vídeň), rakouského architekta, sochaře a rytce. Stál u zrodu barokní architektury, která formovala vkus aristokracie přinejmenším na dalších sto let.

Jakub Auguston – známý stavitel západočeského baroka

V době baroka se téměř ve všech regionech objevili výrazní umělci, za nimiž zůstalo často ohromující dílo. Osobností západočeského baroka se stal stavitel Jakub Auguston (mezi lety 1665 až 1670, Řím – 3. února 1735, Plzeň), autor četných měšťanských domů, kostelů a zámků.

Jan Blažej Santini – mistr barokní gotiky

Výjimečná a překrásná architektura, která vás oslní hrou světel a stínů, harmonií i zvláštní atmosférou: to jsou stavby Jana Blažeje Santiniho (3. února 1677 Praha – 7. prosince 1723 Praha), významného představitele středoevropského vrcholného baroka. Některé jeho stavby jsou zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, například poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

Kilián Ignác Dientzenhofer – jeden z nejvýznamnějších architektů vrcholného baroka

Mistr vrcholného baroka, geniální architekt a autor nejkrásnějších sakrálních staveb v Čechách, to byl Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689, Praha – 18. prosince 1751, Praha). Nejtalentovanější a nejproduktivnější člen věhlasného stavitelského rodu Dientzenhoferů byl jedním z těch, kdo české krajině vtiskl její originální barokní ráz.

Kryštof Dientzenhofer – jeden z nejvýznamnějších barokních stavitelů a architektů v Čechách

Když se píše o stavitelské rodině Dientzenhoferů, nejčastěji se objevuje jméno Kiliána Ignáce. Jeho otec Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655, St. Margarethen, Německo – 20. června 1722, Praha) zůstává skrytý v pozadí a téměř neznámý. Přitom i jeho dílo je mimořádné svým rozsahem i úrovní barokní architektury.

Jan Kotěra – vůdčí osobnost české architektonické moderny

Stavby Jana Kotěry (18. prosince 1871, Brno – 17. dubna 1923, Praha) nenajdete jen v Praze, Hradci Králové či Prostějově, ale i ve světě. Navrhl venkovský dům F. Tondra na břehu jezera v rakouském St. Gilgenu, hotely v chorvatské Opatiji a v Dubrovníku, studia u profesora Otto Wagnera na vídeňské umělecké akademii zakončil návrhem ideálního přímořského města a tunelu pod kanálem La Manche.

Otto Rothmayer – neoficiální architekt Pražského hradu

Architekt, designér a pedagog Otto Rothmayer (28. 2. 1892 Praha-Vinohrady – 24. 9.1966 Praha-Břevnov) byl žákem slovinského architekta Jože Plečnika. Až do Plečnikova odchodu z Československé republiky byl jeho nejbližším spolupracovníkem a ještě dlouho poté na Pražském hradě působil, byť nikoliv v roli hlavního hradního architekta.

Jože Plečnik – architekt, který proměnil Pražský hrad a Lány v rezidence českých prezidentů

Slovinský architekt Jože Plečnik (23. 1. 1872 Lublaň, Slovinsko – 7. 1. 1957 tamtéž) se na přání prezidenta T. G. Masaryka stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu a výrazně ovlivnil jeho podobu. Pojďte se vypravit po jeho stopách nejenom po Hradčanech, ale také do rezidence našich prezidentů v Lánech a ke kostelu na pražských Vinohradech, který patří k nejpůsobivějším Plečnikovým stavbám.

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.