První pražská defenestrace se odehrála
30. července 1419. Z oken
Novoměstské radnice tehdy bylo svrženo deset až patnáct osob, událost je považovaná za počátek husitských válek.
Druhou pražskou defenestrací za vlády
krále Vladislava Jagellonského 24. září 1483 opět vyvrcholily spory mezi kališnickou a katolickou stranou. Davy dobyly
Staroměstskou i
Novoměstskou radnici, nepokoje zasáhly
Malou Stranu,
Pražský hrad,
Vyšehrad i
židovskou čtvrť. Podle některých historiků se děsivý výjev spojený s pobíjením konšelů a vyhazováním živých i mrtvých z oken odehrál jen na
Novém Městě, jiné zdroje ale tvrdí, že z oken
Staroměstské radnice letěl purkmistr.
Ačkoli se
třetí pražská defenestrace z
23. května 1618 obešla bez mrtvých, měla nejkatastrofálnější důsledky: odstartovala totiž české stavovské povstání a třicetiletou válku, a české země i celou Evropu poznamenala na stovky let. Odehrála se ve
Starém královském paláci na
Pražském hradě a z oken
České kanceláře tehdy vyletěli dva katoličtí místodržící s písařem. Pád z výšky přibližně sedmnácti metrů prý všichni tři přežili jen díky tomu, že dopadli na prudkou stráň a zároveň smetiště.