Tři pražské defenestrace – největší počet defenestrací v jediném českém městě

Jak dobře znáte Pražský hrad? Víte, kde mezi stovkami oken najdete ta, která patří Vladislavskému sálu? Kdy vznikl, proč se jmenuje právě Vladislavský, k čemu všemu sloužil a jak vypadal v minulých staletích? Vypravte se s Kudy z nudy na výlet hluboko do minulosti, do časů končící gotiky a počátků renesance. Tehdy se zrodil reprezentativní prostor, dnes pevně spojený s českou státností.

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Václav IV. (26. února 1361, Norimberk – 16. srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické. Na český trůn nastoupil jako sedmnáctiletý a vládl 41 let, do té doby nejdéle ze všech českých králů.

Úžasnými stavbami starověkého Egypta jsou společně s pyramidami také obelisky. Elegantní monumenty vyrobené z jediného kusu kamene nedají spát milovníkům tajemna, kteří v nich hledají nejrůznější symboly. Můžete pátrat společně s nimi, a to na výletech s portálem Kudy z nudy, které tentokrát míří k nejkrásnějším obeliskům v Česku.

Vytoužený dědic a milovaný syn velkého císaře, rozporuplný král, jehož nálady se měnily jako počasí, a také stavitel hradů, za jejichž hradbami hledal útočiště před neklidným světem: tím vším byl Václav IV. Která místa jsou spojená s jeho osudy a která si oblíbil?

Zřejmě největší vojevůdce české historie Jan Žižka z Trocnova (kolem roku 1360, Trocnov – 11. října 1424, okolí Přibyslavi) se řadí mezi nikdy neporažené velikány světových bojišť. Proslavil se použitím vozové hradby, soudobé dokonalé obranné techniky, zároveň se ale řadí mezi nejkontroverznější postavy českých dějin.

Polyxena z Lobkovic (1566 – 24. května 1642, Praha) byla česká šlechtična z rodu Pernštejnů. Roku 1628 věnovala klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné v Praze vzácnou voskovou sošku Pražského Jezulátka, kterou její matka přivezla z rodného Španělska.

Zámek byl původně gotickou tvrzí z roku 1460. V 16. století byl přestavěn na renesanční arkádový zámek s gotickou věží. Do roku 1798 patřil rodu Martiniců. V polovině 18. století byl znovu upraven, ale zachoval si původní vzhled. V zámecké zahradě se nachází salla terrena z roku 1730.

Když se dočtete, že od Pražské defenestrace uplynulo 400 let, je třeba dodat, že to bylo už potřetí, co pražští radní letěli z oken. Pražských defenestrací si všiml i anglický spisovatel Jerome Klapka Jerome, autor řady humoristických povídek a cestopisů. Jeho nejznámějším dílem jsou Tři muži ve člunu a volné pokračování Tři muži na toulkách.

V pátek 30. července 1419 došlo k historické události, která předznamenala kruté časy husitských válek. Jednalo se o první pražskou defenestraci, při které byli protihusitští konšelé svrženi z oken pražské Novoměstské radnice a následně krutě ubiti. Jako vzpomínku na 600. výročí 1. defenestrace připravila Novoměstská radnice dvouhodinové komentované prohlídky a večerní promítání filmu Jan Žižka.

Kostel sv. Štěpána, který se nachází v Praze ve Štěpánské ulici, byl založen v roce 1351 Karlem IV. a byl jedním ze dvou hlavních farních kostelů zakládaného Nového Města pražského. V současné době kostel patří římskokatolické církvi.

Martinický palác na Hradčanském náměstí v Praze patří mezi nejkrásnější renesanční stavby druhé poloviny 16. století. Kuriozitou je prostorové uspořádání domu, které se shoduje s uspořádáním Královského paláce na Pražském hradě, avšak v polovičním měřítku.

Dobrodružná venkovní on-line hra Hero of the White Hill: ten, který tam byl vás zavede do doby povstání českých protestantských stavů proti císaři. Je to trochu divadlo, trochu procházka a trochu bojovka, kterou si s sebou nesete ve svém mobilním telefonu.

Přijďte a poznejte historii a krásu části středočeského kraje – Slaný a okolí. Projděte si a vychutnejte atmosféru historického centra, prohlédněte si kostel sv. Gotharda, kostel a klášter Nejsvětější Trojice i kostel v Ovčárech.

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.