ÚvodČeská nejKulturníRafael Kubelík – bývalý šéfdirigent České filharmonie
Kulturní

Rafael Kubelík – bývalý šéfdirigent České filharmonie

Fenomenální dirigent a houslista Rafael Kubelík (29. června 1914, Býchory – 11. srpna 1996, Kastanienbaum, Švýcarsko) se proslavil jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Sedm let působil jako šéfdirigent České filharmonie a vidět ho můžete také v oscarovém snímku Jana Svěráka Kolja.
Rafael Kubelík se narodil ve středočeských Býchorech, v rodině světoznámého českého houslisty Jana Kubelíka a jeho ženy, maďarské hraběnky Marianne rozené Csáky-Széll. V letech 1928–1933 absolvoval pražskou konzervatoř, již v roce 1934 poprvé řídil Českou filharmonii a vyjel s ní také na koncertní turné do Itálie a Anglie. Jak se psalo v tehdejším tisku, „…všemi listy byl zaznamenán triumfální úspěch České filharmonie v Anglii pod vedením třiadvacetiletého dirigenta Rafaela Kubelíka, syna slavného otce Jana. Rafael měl štěstí, že jeho otec, poznav jeho nadání, dal mu již od čtyř let věku hudební vzdělání, jež rozvilo jeho talent tak, že nyní mu přináší světové úspěchy."

V pořadí čtvrtým šéfdirigentem České filharmonie v Praze se Kubelík stal na podzim 1941. Za druhé světové války pak co nejvíce uváděl díla, která lidem dávala novou víru a naději: Smetanovu Mou vlast, Sukův Svatováclavský triptych či Janáčkova Tarase Bulbu. Kubelík se během svého působení zasadil o postátnění České filharmonie, čímž pro hudební těleso skončilo padesát let existenčních nejistot, a jeho zásluhou rovněž Česká filharmonie založila mezinárodní hudební festival Pražské jaro; na jeho prvním ročníku v roce 1946 odehrála všechny koncerty. Kubelík dirigoval Českou filharmonii naposledy 5. července 1948, pak z Československa ovládaného komunistickou diktaturou emigroval.

Během svého působení v zahraničí Kubelík žil střídavě v USA a Švýcarsku. Intenzivně propagoval českou hudbu a rád uváděl díla Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. Působil jako šéfdirigent Chicagského symfonického orchestru, umělecký ředitel a dirigent Královské opery v Londýně, šéfdirigent Symfonického orchestru bavorského rozhlasu v Mnichově či dirigent Metropolitní opery v New Yorku.
Rafael Kubelík se stal jedním ze symbolů českého zahraničního odboje proti komunistickému režimu. Ačkoli jej na sklonku života sužovalo onemocnění kloubů, po Listopadu 1989 se vrátil z exilu, aby v květnu 1990 řídil zahajovací koncert Pražského jara. O měsíc později pak po pětačtyřiceti letech společně s Českou filharmonií, Státní filharmonií Brno a Slovenskou filharmonií dirigoval v Praze Smetanovu Mou vlast.

V roce 1990 byl Kubelíkovi udělen čestný doktorát Karlovy univerzity v Praze a byl jmenován doživotním čestným šéfdirigentem České filharmonie, o rok později mu byl udělen Řád Tomáše Garrigue Masaryka. Zemřel ve Švýcarsku 11. srpna 1996 a po posledním rozloučení v Rudolfinu byly jeho ostatky byly uloženy na vyšehradském Slavíně vedle jeho otce.
 
7 věcí, které nevíte… o filharmoniích, orchestrech a kapelách

7 věcí, které nevíte… o filharmoniích, orchestrech a kapelách

V rámci oslav Roku české hudby 2024 kolem našich uší neproplouvá jen hudba. Občas slyšíme výrazy z hudební terminologie, které sice známe, ale ne příliš důvěrně. Pojďte s Kudy z nudy otevřít vrátka do světa hudby a zjistit, co se skrývá za slovem filharmonie.

Seznamte se: přehlídka nejznámějších českých hudebních skladatelů

Seznamte se: přehlídka nejznámějších českých hudebních skladatelů

S Kudy z nudy slavíme Rok české hudby 2024. Tradice se zrodila ze souhry náhod, protože v letopočtech končících čtyřkami si připomínáme nespočet výročí známých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Se kterými se na Kudy z nudy můžete seznámit podrobněji?

7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast

7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast

Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Teď si Mou vlast můžete vychutnat i na portálu Kudy z nudy se všemi zajímavostmi, pikanteriemi a překvapivými detaily z hudebního zákulisí.

Procházka po Praze s dirigentem Rafaelem Kubelíkem

Procházka po Praze s dirigentem Rafaelem Kubelíkem

Rafael Jeroným Kubelík (29. června 1914 Býchory – 11. srpna 1996 Kastanienbaum, kanton Lucern, Švýcarsko) byl český dirigent, skladatel a houslista. Fenomenální dirigent, skladatel a houslista Rafael Kubelík,proslul především jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Byl též vyhlášeným odborníkem na skladby Gustava Mahlera či Bély Bartóka.

Dušičky – dušičkové výlety, zajímavé hřbitovy, zvláštní pomníky a funerální stezky

Dušičky – dušičkové výlety, zajímavé hřbitovy, zvláštní pomníky a funerální stezky

Dušičky jsou jedním z nejvýznamnějších svátků u nás. 2. listopadu si připomínáme zesnulé příbuzné a blízké osoby. Mezi tradice patří návštěva hřbitova a ozdobení hrobů, v Česku se pokládají věnce a květiny a zapalují se svíčky. Oslava Dušiček se odvíjí od slavnosti Všech svatých, který připadá na 1. listopadu. V noci z 31. října na 1. listopadu slavili Keltové konec léta a nový rok, svátek Samhain. Památku všech zemřelých dodržuje okolo 80 % lidí v České republice. Pro některé morbidní téma a místo, kam by nikdy dobrovolně nevkročili, pro jiné zase skvělý prostor pro rande, výlet nebo procházku se psem. Ostatně třeba o Olšanských hřbitovech se v poslední době píše v superlativech jako o zelených plicích Prahy – a komu by v pěkném podzimním dni vadilo, že kolem spočívají ostatky přibližně dvou milionů lidí?

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů Památky

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Poznejte slavné hudební skladatele a jejich oblíbená místa

Poznejte slavné hudební skladatele a jejich oblíbená místa

Nechte se vtáhnout do světa hudby! Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů – čtyři velká jména české hudby, která se stala světovým fenoménem. Máme pro vás i další jména a výlety za poznáním míst, kde rádi tvořili slavní skladatelé.

Gustav Mahler, Antonín Dvořák a hudba, která učarovala světu

Gustav Mahler, Antonín Dvořák a hudba, která učarovala světu

V roce 2011 si připomínáme výročí narození a úmrtí dvou věhlasných skladatelů. V květnu uplyne sto let od smrti Gustava Mahlera, v září 170 let od narození Antonína Dvořáka. Co mají společného? Dvořákovy i Mahlerovy skladby se neproslavily jen v jejich vlasti, ale po celém světě, a zájem o jejich hudbu trvá více než sto let.

Jakub Hrůša – dirigent a hudební ředitel Královské opery v Londýně

Jakub Hrůša – dirigent a hudební ředitel Královské opery v Londýně

Když časopis Gramophone označil světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůšu (* 23. července 1981, Brno) za jednoho z dirigentů s hvězdnou budoucností, nespletl se. Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem Královské opery / The Royal Opera House v londýnské Covent Garden. Na tomto postu bude již druhým Čechem, před ním operu v polovině 20. století tři roky řídil Rafael Kubelík.

Dirigent Jakub Hrůša byl jmenován novým hudebním ředitelem Královské opery v Londýně

Dirigent Jakub Hrůša byl jmenován novým hudebním ředitelem Královské opery v Londýně

Senzační zpráva pro českou kulturu: dirigent Jakub Hrůša byl jmenován novým hudebním ředitelem Královské opery v Londýně! Svého místa ujme od sezony 2024/2025, a tak máte ještě tři roky na to, abyste si jeho vynikající dirigentské umění mohli vychutnat i u nás doma – a to nejlépe hned.

Česká filharmonie – nejvýznamnější český symfonický orchestr

Česká filharmonie – nejvýznamnější český symfonický orchestr

Česká filharmonie se záhy po svém vzniku stala nejvýznamnějším českým symfonickým orchestrem. Značné renomé si na evropských scénách vybudovala již před první světovou válkou a díky své tradici a úspěchům se stala jedním ze symbolů české kultury.

Palác Žofín na Slovanském ostrově v Praze Památky

Palác Žofín na Slovanském ostrově v Praze

V paláci Žofín na Slovanském ostrově se konají důležitá společenská setkání, kongresy, koncerty či plesy. Velký sál paláce Žofín pravidelně hostí největší osobnosti z ekonomického, politického a kulturního života od nás i ze zahraničí.