1. Koruna pro Karla IV.
Sebehezčí slova ani fotografie nestačí, alespoň jednou v životě by
korunovační klenoty měl na vlastní oči vidět každý Čech. Jenže bylo to přání
Karla IV. a dodnes se dodržuje:
korunovační klenoty se vystavují pouze při výjimečných příležitostech, jako je výročí vzniku České republiky, volba prezidenta anebo výročí Karlova úmrtí či narození. Od roku 2024 jsou
vystaveny každoročně také při příležitosti
státního svátku sv. Václava, který si připomínáme
28. září jako
Den české státnosti.
Zatímco
koruna, žezlo a jablko jsou trvale uloženy v
korunní komoře v chrámu sv. Víta zamčené sedmi klíči, korunovační plášť ze zlatohlavu lemovaný hermelínem odpočívá ve speciálním klimatizovaném depozitáři ve sbírkách
Pražského hradu. Zato
zlatý relikviářový kříž zvaný Korunovační a
obřadní Svatováclavský korunovační meč jsou k vidění běžně ve
stálé expozici Svatovítského pokladu na II. hradním nádvoří.
České korunovační klenoty – výstava na Pražském hradě
2. Čtvrtá nejstarší… a nejméně viditelná
Téměř dva a půl kilogramu vážící
Svatováclavská koruna, kterou dal
Karel IV. zhotovit k vlastní korunovaci v roce 1346, patří k
nejstarším korunovačním klenotům evropských panovníků. Starší je zřejmě jen
lombardská železná koruna, jíž byli korunováni římští králové při cestě k císařské korunovaci do Říma (například v roce 1355 náš Karel IV.), vystavená v
katedrále v Monze,
koruna a jablko římských císařů, vystavené v
Císařské klenotnici ve Vídni, a
Svatoštěpánská koruna. Také ta je společně s jablkem, žezlem a mečem uherských králů vystavená trvale, a to v nejhonosnějším sále
budovy maďarského parlamentu v Budapešti. Uherskou korunu provází zajímavá kuriozita: křížek na jejím vrcholu byl údajně poškozen při tajném vynášení z královského paláce a nikdy nebyl narovnán.
3. Jak klenoty cestovaly?
Když
Karel IV. založil
hrad Karlštejn, nešlo jen o venkovskou rezidenci, ale také o nedobytnou pokladnici, střežící největší klenoty Svaté říše římské. Podle původního Karlova záměru sice
korunovační klenoty vůbec neměly opustit
Prahu, ale na Karlštejn je nechal převézt už jeho syn Václav IV. na počátku 15. století. Na
Pražský hrad se vracely jen při korunovačních slavnostech. Mezitím hodně cestovaly: při husitských bouřích byly odvezeny do uherského
Visegrádu a pak do
Norimberka, nějakou dobu strávily na
hradě Velhartice, po bitvě na Bílé hoře se pro změnu ocitly na
pražské Staroměstské radnici, v
Českých Budějovicích a nakonec ve
Vídni, odkud se do českých zemí vrátily až v roce 1791 při korunovaci císaře Leopolda II. českým králem. Naposledy Svatováclavská koruna posloužila v roce 1836, kdy byl českým králem korunován
císař Ferdinand I. Dobrotivý.
4. Královskou cestou do katedrály
Nejkrásnější trasa
historickým centrem Prahy je
Královská cesta. Vede stejnými místy, kudy se ubíraly
korunovační průvody českých králů, od
Prašné brány přes
Staré Město,
Karlův most a
Malou Stranu až na
Pražský hrad. Během 398 let si po Královské cestě dojelo pro českou korunu dojelo 19 vládců, ovšem ten nejznámější, Karel IV. řečený Otec vlasti, mezi nimi nebyl. Tradice korunovačních cest byla založena až 60 let po jeho smrti.
5. Mysterium Svatováclavské koruny
Když nechal
královskou korunu zhotovit
Karel IV., proč se jí neříká Karlovská? Nejcennější památka českého státu a českého národa sice je symbolem moci, zároveň ale je zasvěcena
sv. Václavovi. Podle Karlova záměru patří jemu, patronovi české země, a český král z jeho rukou jen symbolicky přejímá zemi do správy.
6. Žezlo a jablko zůstaly ve Vídni
Rakouské císařské korunovační klenoty s korunou panovníků Svaté říše římské, kterou nechal v roce 1602 zhotovit
císař Rudolf II., osmihranná koruna Svaté říše Římské národa německého z druhé poloviny 10. století, kterou byli korunováni říšští císaři, žezla, jablka, meče, prsteny, kříže, náboženské relikvie, Burgundský poklad z 15. století a poklad Řádu Zlatého rouna: to je přehlídka skvostů, vystavených v
Císařské klenotnici / Kaiserliche Schatzkammer v bývalém císařském paláci Hofburgu ve Vídni. Mezi všemi klenoty je vystaven i kel bájného jednorožce, ovšem podobně jako v
barokní lékárně v Klatovech jde „pouze“ o
kel mořského narvala. Nás ale mnohem víc zajímají
žezlo a jablko: kousky v současné kolekci českých korunovačních klenotů totiž pocházejí až ze 16. století. Ve Vídni můžete vidět původní karlovské klenoty, jednodušší, méně zdobené a bez drahokamů. Patrně tam zůstaly po některém z mnoha stěhování.
7. Další korunovační klenoty
Korunovační klenoty to nemají jednoduché: pasou po nich lupiči, opakovaně se ztrácejí a občas je někdo dokonce zničí nebo roztaví. Takový osud potkal v 17. století
britské korunovační klenoty; byly kompletně nahrazeny a nyní jsou vystavené v londýnském Toweru. Jednoduché to neměly ani
polské korunovační klenoty: pokořené Polsko zbavili jeho symbolů státnosti Prusové, když v roce 1811 korunu, žezlo a jablko roztavili na mince.
Zajímavá je rovněž
klenotnice moskevského Kremlu, kde se vystavená přehlídka pohádkových pokladů ruských carů. V záplavě zlatých a stříbrných předmětů, klenotů, korun, zbraní, brnění, trůnů a šatů vyniká několik
slavných Fabergého vajec, symbolů carského luxusu, a
Monomachova čapka, někdejší koruna moskevských velkoknížat a ruských carů ze zlata a drahokamů, lemovaná kožešinou. Její původ je neznámý, možná vznikla už v 8. či 9. století, ke korunovacím ruských carů sloužila až do roku 1682.
Výstavy originálu i replik korunovačních klenotů