ÚvodAktualityČesko mezi řádky: Europeana, nejpřekládanější česká kniha po roce 1989 a Patrik Ouředník
Zážitky

Česko mezi řádky: Europeana, nejpřekládanější česká kniha po roce 1989 a Patrik Ouředník

Poslechněte si audio verzi článku
Nejpřekládanější česká kniha po roce 1989 se jmenuje Europeana. Svérázná historická příručka má přibližně sto stránek, není členěná na kapitoly a nenajdete v ní ani jednu přímou řeč. Její autor Patrik Ouředník v ní přesto dokázal obsáhnout celé dvacáté století s jeho válkami, myšlenkovými směry, vynálezy a banalitami. Seznamte se s Europeanou i jejím autorem na Kudy z nudy!
Patrik Ouředník (* 23. dubna 1957, Praha) je jednou z nejoriginálnějších postav české literatury. Sám se nejčastěji označuje za překladatele, ostatně za překlad Pantagruela Françoise Rabelaise obdržel Cenu Josefa Jungmanna. Z francouzštiny přeložil díla Borise Viana, Jacquese Brela, Alfreda Jarryho a dalších autorů, naopak do francouzštiny překládá básnické sbírky Vladimíra Holana, Jana Skácela a dalších. Dílem Françoise Rabelaise se navíc Ouředník zaobírá tak důkladně, že byl oceněn i za mystifikaci v autorově stylu. Vedle překladatele je ale také spisovatelem: je laureátem Státní ceny za literaturu, za knihu Antialkorán získal Magnesii Literu a obdržel řadu dalších knižních cen. Mezi jeho díly pak vedle slovníku nekonvenční češtiny Šmírbuch jazyka českého (v níž najdete šestnáct tisíc výrazů z oblasti argotu, slangu a „nekonvenční češtiny“ z let 1945 až 1989) vyniká kniha Europeana – Stručné dějiny dvacátého věku. Experimentální próza z roku 2001 byla přeložena do sedmatřiceti jazyků, čímž se stala nejpřekládanější českou knihou od sametové revoluce v roce 1989.

Jak svou knihu popisuje sám autor? „Europeana vznikla na podkladě tří slov, které jsem v té fázi koncepce zvolil za charakteristická pro dvacáté století. Slova byla tři. Šlo o slovo překotnost, dvacáté století bylo nepochybně překotnější než jiná. O slovo infantilismus, dvacáté století bylo nepochybně infantilnější než jiná a o slovo scientismus, který se nezrodil ve dvacátém století, ale naplno se rozbujel po nějakém čase. Takže v momentě, kdy jsem měl tahle tři slova pohromadě, šlo o to napsat překotný, infantilní a řekněme pseudovědecký text. Čili Europeana jsou výslednicí téhle jakési svaté lexikální trojice.

Ouředníkův text se pohybuje na pomezí beletrie a esejistiky. Jednolitý text bez vypravěče a kapitol je provokativním pokusem, jak pomocí fiktivních příběhů, dokumentárních prvků, historických dat, úvah a parafrází sestavit bizarní kroniku dvacátého století, nejvražednějšího století lidských dějin. Jak uvádí nakladatelství Volvox Globator, k otázkám, které vás pří čtení napadnou, však Ouředník neposkytuje odpovědi a řešení – přesněji řečeno jich nonšalantně nabízí tolik, že výsledek trochu vypadá jako ve výprodeji zlevněného zboží u vetešníků 20. století. Kniha Europeana zvítězila ve vánoční anketě Lidových novin o nejzajímavější knihu roku 2001 a byla nominována na cenu Magnesia Litera 2001 za beletrii. Její dramatizaci můžete vidět v Divadle Na zábradlí v Praze.
 

Kdo je Patrik Ouředník

Patrik Ouředník se narodil v Praze v rodině lékaře a středoškolské profesorky francouzštiny, Francouzky italského původu, žijící od roku 1949 v Čechách. V 70. letech se podílel na činnosti Jazzové sekce, v roce 1979 podepsal petici za propuštění politických vězňů v Československu a kvůli tomu nemohl studovat. Vystřídal řadu zaměstnání a v roce 1984 emigroval do Francie. Několik let pracoval jako šachový trenér a konzultant, později jako knihovník. Vystudoval francouzskou literaturu, byl redaktorem a vedoucím literární rubriky ve čtvrtletníku L'Autre Europe a přednášel na Svobodné univerzitě v Nouallaguetu, u jejíhož vzniku stál. V letech 2003–2007 vedl v nakladatelství Paseka ediční řadu Smil: jazykem o jazyce.

Patrik Ouředník žije ve Francii, nerad mluví s novináři, rozhovory poskytuje málo, a k literárním cenám má vztah lhostejný až mírně negativní. Dosud se mu podařilo nezúčastnit se jediného převzetí a místo sebe pro ceny posílá pro ocenění nakladatele.
Jaroslav Seifert – jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu

Jaroslav Seifert – jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu

Město v slzách, Samá láska, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka a Chlapec a hvězdy – to je jen část básnických sbírek Jaroslava Seiferta (23. září 1901, Praha-Žižkov – 10. ledna 1986, Praha). Básník, spisovatel, novinář a překladatel je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Zdeněk Jirotka – spisovatel a autor oblíbeného humoristického románu Saturnin

Zdeněk Jirotka – spisovatel a autor oblíbeného humoristického románu Saturnin

Spisovatel Zdeněk Jirotka (7. ledna 1911, Ostrava – 12. dubna 2003, Praha) byl novinář, autor soudniček a fejetonů, rozhlasových her a také humoristických povídek a románů. Nejznámější z jeho knih je Saturnin, román, který v roce 2009 s velkým náskokem vyhrál anketu České televize Kniha mého srdce o nejoblíbenější knihu všech dob.

České značky: Albatros, Euromedia, Paseka, Argo, Jota, Host a další česká nakladatelství

České značky: Albatros, Euromedia, Paseka, Argo, Jota, Host a další česká nakladatelství

Máte rádi knížky? My na Kudy z nudy ano, ať už jde o beletrii pro děti i pro dospělé, poezii, pohádky, kuchařky, učebnice nebo cestopisy. Aby knížky vycházely a dostaly se v pořádku až do rukou čtenářů, k tomu jsou potřeba nakladatelství. Pojďte se proletět světem papírových i elektronických knížek a audioknih, seznámit se s největšími nakladatelskými domy i s oceněními, která autoři za svá díla dostávají.

Den samizdatu

Den samizdatu

Den samizdatu se poprvé objevil v kalendáři významných dnů v roce 2024. Připomíná vydávání nezávislých tiskovin vlastním nákladem v době totality a je také památkou českých a slovenských vydavatelů samizdatu, kteří 12. října 1988 dopisem adresovaným tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustavu Husákovi protestovali proti uvěznění křesťanského aktivisty Ivana Polanského.

Kalendář 2024: I knihy mají svou duši – objevte kouzlo literatury na festivalech i v muzeích a knihovnách

Kalendář 2024: I knihy mají svou duši – objevte kouzlo literatury na festivalech i v muzeích a knihovnách

Objevte kouzlo knih. Krásné starobylé knihovny lze obdivovat při prohlídkách klášterů, přímo do výroby papíru se dostanete v jedné z nejstarších evropských manufaktur ve Velkých Losinách, kde se tradičním způsobem papír vyrábí dodnes. Navštívit můžete i památník Bible kralické, knihovnu Latinské školy v Jáchymově a další zajímavá muzea. Navíc milovníci a milovnice knih jistě netrpělivě očekávají začátek festivalu Svět knihy, který startuje již tento čtvrtek 23. května 2024. Podívejte se s portálem Kudy z nudy i na další zajímavé akce, které potěší knihomolky a knihomoly.

Česko mezi řádky: Krvavý román, Litomyšl a Josef Váchal

Česko mezi řádky: Krvavý román, Litomyšl a Josef Váchal

Znáte knihu, kde vystupuje zazděná milenka, lidojedi, hrabě podezřívaný z toho, že je vlkodlak, anebo pracovník pitevny, který jezuitům dodává pokrmy z lidských těl? Jde jen o malou přehlídku hrdinů Krvavého románu Josefa Váchala (1884–1969), mysticky založeného výtvarníka a grafika. Kniha poprvé vyšla v roce 1924.

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Gurmánské speciality od cibulačky až po crème brûlée a makronky, víno, sýry, Cannes a nejslavnější filmový festival na světě, Paříž, Le Mont Saint Michel, zámky na Loiře, cyklistický závod Tour de France, Azurové pobřeží, Bretaň a Provence provoněná levandulí: je tolik věcí, které máme rádi ve Francii! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy. Pojďte s Kudy z nudy poznat Francii!

Max Brod – spisovatel, který pro svět zachránil díla Franze Kafky

Max Brod – spisovatel, který pro svět zachránil díla Franze Kafky

Max Brod (27. května 1884, Praha – 20. prosince 1968, Tel Aviv) byl všestranná kulturní osobnost: spisovatel, hudební a literární kritik, editor a překladatel. Coby německy píšící spisovatel židovského původu a člen Pražského kruhu se zasloužil o publikování děl Franze Kafky a šíření děl českých autorů, jako byli Leoš Janáček nebo Jaroslav Hašek.

Česko mezi řádky: Směšné lásky, Brno a Milan Kundera

Česko mezi řádky: Směšné lásky, Brno a Milan Kundera

Deset románů, z toho čtyři napsané francouzsky, povídky, dramata a čtyři svazky esejů: to je dílo Milana Kundery. Se seriálem Česko mezi řádky se vrátíme do jeho rodného města Brna. Právě tam, v kavárně Bellevue, se odehrávají jeho povídky, shrnuté do tří sešitů Směšných lásek.

Česko mezi řádky: Literární ceny Magnesia Litera 2002–2024

Česko mezi řádky: Literární ceny Magnesia Litera 2002–2024

Nejoblíbenějším koníčkem řady lidí je četba. Čteme doma i na výletech, v parcích i v knihovnách, v knihkupectvích, v posteli, u vody i u moře. Zkrátka všude. Možnost strávit volnou chvilku s knížkou je pro spoustu z nás jedním z nejlákavějších způsobů trávení volného času. Hledáte na Kudy z nudy tipy, co číst? Vyzkoušejte vítěze knižních cen Magnesia Litera.

Magnesia Litera – nejznámější české literární ocenění

Magnesia Litera – nejznámější české literární ocenění

Knižní ceny Magnesia Litera se každoročně udělují od roku 2002. Magnesia Litera propaguje kvalitní literaturu a dobré knihy, a jejím nejdůležitějším úkolem je probudit zájem těch, kteří knihy nečtou či přestávají číst. Od roku 2016 ceny provází kovové sošky knihy od výtvarníka Jakuba Berdycha Karpelise.

7 věcí, které nevíte o... českém pivu

7 věcí, které nevíte o... českém pivu

Jsme národ pivařů, pivo milujeme a jak dokládají statistiky spotřeby piva na osobu a rok, máme ho téměř nejraději ze všech zemí na celém světě. Proč se nápoj s poměrně malým obsahem alkoholu těší takové oblibě, proč se kolem piva točí tolik knih a filmů, a co všechno obnáší pivní kultura? A co všechno o pivu ještě nevíme?

Portmoneum – Museum Josefa Váchala v Litomyšli Kultura

Portmoneum – Museum Josefa Váchala v Litomyšli

Interiér domu Josefa Portmona vyzdobil ve 20. letech grafik, spisovatel, mystik a knihtiskař Josef Váchal. K vidění jsou unikátní nástěnné malby, vyřezávaný malovaný nábytek i videomapping. Portmoneum je památkou evropského významu.

Česko ve filmu: výlety na místa, kde se natáčely české filmy s Oscarem – Ostře sledované vlaky, Amadeus nebo Kolja

Česko ve filmu: výlety na místa, kde se natáčely české filmy s Oscarem – Ostře sledované vlaky, Amadeus nebo Kolja

Zatímco Oscar aneb Cena Akademie (Academy Award) se v USA poprvé uděloval v roce 1929, zahraniční filmy začali Američané oceňovat až od roku 1948; tu první získal de Sicův film Děti ulice. Samostatná kategorie pro filmy v jiném než anglickém jazyce ale vznikla až v roce 1956. Oscara za nejlepší cizojazyčný film se dosud podařilo získat dvěma československým a jednomu českému filmu: v roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka.

Česko mezi řádky: Winterbergova poslední cesta, vlaky a Jaroslav Rudiš

Česko mezi řádky: Winterbergova poslední cesta, vlaky a Jaroslav Rudiš

Jaroslav Rudiš (*1972) žije střídavě v Česku a Německu, přesto je Winterbergova poslední cesta prvním románem, který napsal v němčině. Do češtiny román přeložila Michaela Škultéty. Kniha se stala záhy po vydání literární událostí, byla nominována na prestižní cenu Lipského knižního veletrhu a získala nominaci na cenu Magnesia Litera za překladovou knihu 2022.

Hlava Jana Skácela v Brně Památky

Hlava Jana Skácela v Brně

Sochu brněnského básníka, spisovatele a překladatele najdete na jižním svahu špilberského parku. Jedná se o reliéf hlavy Jana Skácela vymodelované z několika tisíců nerezových trubek.

Petr Sís – světově uznávaný ilustrátor, spisovatel a filmař

Petr Sís – světově uznávaný ilustrátor, spisovatel a filmař

Ilustrátor, spisovatel, malíř, grafik a autor animovaných filmů: tím vším je Petr Sís (* 11. května 1949 Brno). Je držitelem nejprestižnějšího ocenění za dětské knihy Ceny Hanse Christiana Andersena (2012), ceny Duhový nosorožec za nejkrásněji ilustrovanou knížku pro děti (1987), Zlatého medvěda z Filmového festivalu v Berlíně či dvou Magnesií Liter (2006 a 2008) v kategorii Cena čtenářů.

Šest míst, která milovníky knih naprosto okouzlí

Šest míst, která milovníky knih naprosto okouzlí

Historické klášterní knihovny, architektonické skvosty, domy předních českých spisovatelů. Místa, která vás uchvátí svou nezapomenutelnou atmosférou. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za knihami do nejstaršího premonstrátského kláštera v Čechách, knihovny Latinské školy, do muzea plného unikátních nástěnných maleb nebo do domu Karla Havlíčka Borovského.