1. Pivo: odkud se vlastně vzalo?
Pivo patří společně s vínem a medovinou mezi
nejstarší kvašené nápoje, jeho historie sahá až k mladší době kamenné a prapředkové dnešních
ležáků se dají vystopovat už před 4000 lety v
Mezopotámii. Protože Summerové neznali chmel, hořkost nápoje obstarávaly byliny nebo slad pražený v popelu. Výsledku říkali kaš a chutnal samozřejmě úplně jinak než dnešní „tekuté zlato“, ale lidé si ho oblíbili. Do dějin nápoje se významně zapsal babylonský král
Chammurapi, který ve svém slavném zákoníku, vydaném kolem roku 1686 před naším letopočtem, uvedl:
„Kdo bude míchat do piva vodu, bude utopen v sudu, nebo trychtýřem bude do něj lito tak dlouho pivo, dokud nezemře.“ Samotné
slovo pivo je zřejmě slovanského původu a podle nejstarších svědectví kdysi označovalo všechno, co se hodí a co je určeno k pití.
2. Břevnov a téměř nejstarší pivovar světa
Pivo se v českých zemích pilo
odjakživa; stopy po jeho výrobě a konzumaci archeologové našli u Keltů, Germánů i Slovanů. První písemná zpráva o pivu pochází z roku 993, kdy se právě vysvěcený
biskup Vojtěch pozastavil nad rozsáhlou výrobou piva a vína v
Břevnovském klášteře, tedy v dnešním
Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha. Bohužel výroba piva tu byla v historii několikrát přerušena a naposled se obnovila až roku 2011, a tak
titul nejstaršího pivovaru světa míří jinam: drží jej rovněž
klášterní a zároveň benediktinský Weihenstephan Brauerei v Německu. První doklad o vaření piva v tamním svatoštěpánském klášteře pochází už z roku 768, ale teprve roku 1040 získal klášter povolení k vaření a prodeji přebytků piva v okolí.
Tradice klášterních pivovarů se u nás udržela dodnes: pivo se kromě
Břevnova vaří také ve
Strahovském klášterním pivovaru, v
Želivském klášterním pivovaru, v
pivovaru Ossegg v Oseckém klášteře,
pivovaru Vorkloster v Předklášteří nebo v
klášterním pivovaru v Broumově, na staré klášterní tradice navázaly také
Knížecí pivovar v Plasech a
Městský zámecký pivovar Oslavany.
3. Chmel budiž pochválen – zejména ten žatecký
V 15. století se do piva začal coby koření přidávat chmel a pivo tak získalo svou charakteristickou hořkost. Chmel se záhy stal nepostradatelnou surovinou a poptávka po něm stoupala. Českou celebritou je v tomto směru
žatecký poloraný červeňák, odrůda chmele otáčivého pěstovaná kolem
Žatce, výrazně aromatická a přitom jemná, používaná pro výrobu nejkvalitnějších piv po celém světě. Na náměstí v centru poblíž radnice objevíte
maličkou chmelnici: prý je nejmenší na světě. Pěkně zblízka si tu můžete prohlédnout nejenom chmel, ale také soubor
památek, historicky spojených s jeho pěstováním, skladováním a zpracováním, zábavný i poučný komplex
Chrám Chmele a piva,
chmelový orloj,
renesanční sladovnu s expozicí sladovnictví a
galerií anebo
Chmelařské muzeum. Od září 2023 jsou
historické centrum Žatce a chmelařská krajina v okolí zapsány na
Seznamu světového dědictví UNESCO. Je to první chmelařská krajina na světě, která získala tento prestižní status.
4. Ledaři, ledárny, led a Vltava
Velkou změnu ve výrobě piva přinesl rok 1876, kdy
německý vědec Carl von Linde (1842–1934) vynalezl princip strojního chlazení, tedy lednice. Do té doby se nízké teploty potřebné pro spodní kvašení a zrání piva v pivovarských sklepech řešily pomocí ledování. To probíhalo tak, že ledaři – dělníci, kteří v letním období často pracovali jako voraři – v zimě za silných mrazů ze zamrzlých hladin řek a rybníků vyřezávali ve velkých blocích přírodní led. Ledové kvádry se pak odvezly do sklepa. Pokud byly podzemní prostory dobře izolované, led v nich vydržel až do další zimy. Z pivovarů se také kusy ledu rozvážely nejenom do hostinců, ale také do nemocnic, restaurací a potravinářských provozů.
Později
pražští hospodští a restauratéři založili
obchodní společnost Akciové ledárny, která v letech 1909 až 1911 vybudovala
secesní industriální areál Branických ledáren. V hale, která fungovala jako obří lednice (měla plochu 2 300 metrů čtverečních, zdi silné až 2,5 metru a izolované korkem), byl led uskladněn po celý rok. Manipulaci s ledovými kvádry usnadňovala uměle vyhloubená zátoka, která existuje dodnes. Provoz ledáren byl ukončen v roce 1954 v souvislosti s výstavbou
Vltavské vodní kaskády: řeka
Vltava od té doby v zimě téměř vůbec nezamrzá, a to ani za největších mrazů.
5. Nejznámější pivní etiketa
Druhá polovina 19. století už znamenala jednoznačný příklon k velkovýrobě a české země v rámci Rakousko-Uherska se staly nejvýznamnější
pivovarskou a sladovnickou oblastí. V této době se také začalo pivo stáčet do skleněných lahví a roku 1890 se objevila
první pivní etiketa. Dnes jich existuje nepřeberné množství, k nejznámějším ale patří
etikety piva Březňák z Velkého Března s více než sto let starým portrétem
Viktora Cibicha, svátečně oděného padesátníka s pečlivě upraveným plnovousem a doutníkem. Viktor Cibich se narodil v roce 1856 v
Hustopečích a byl velkým milovníkem piva. V roce 1906 jej oslovila správní rada pivovaru s nabídkou stát se
tváří piva Březňák, za což získal
doživotní rentu třicet tupláků piv týdně. Stal nejvíce portrétovaným Čechem na světě, protože etiketu převzaly pivovary z celého světa, například ve Vietnamu, Itálii, Francii nebo ve střední Americe.
Viktor Cibich, drážní úředník, později přednosta stanice Velké Březno a nakonec drážní inspektor, zemřel roku 1916 v 59 letech.
6. Česko jako pivní velmoc
Princip výroby piva se už nyní příliš nemění, pouze dochází ke zdokonalování známé technologie. V současnosti je pivo
nejprodávanějším slabě alkoholickým nápojem na světě a jen v České republice existuje přibližně
500 pivovarů, od maličkých až po obří podniky, jako je
Pilsner Urquell či
smíchovský Staropramen. Přestože naše pivovary nepatří mezi nejstarší na světě, mají pořádně dlouhou tradici a některým z nich je přes 600 let. Je to například
třeboňský pivovar Regent založený roku 1379. Velmi slavný je i
pražský pivovar U Fleků, o kterém se poprvé píše v roce 1499, kdy dům koupil sladovník Vít Skřemenec. Řada pivovarů založila vlastní muzea – namátkou můžete navštívit
Pivovarské muzeum v Plzni nebo
Pivovarské muzeum v pivovaru Holba v
Hanušovicích. V
Praze si pak nenechte ujít interaktivní
zážitkovou expozici Pilsner Urquell: The Original Beer Experience; najdete ji v dolní části
Václavského náměstí.
7. Pivo v literatuře a filmu
Když v lednu roku 1994 navštívil
Prahu americký prezident Bill Clinton, společně s
prezidentem Václavem Havlem se vypravili do proslulé
staroměstské pivnice U Zlatého tygra v Husově ulici. Mezi zdejší nejslavnější štamgasty patřil
spisovatel Bohumil Hrabal (1914–1997), který zvěčnil pivo v řadě svých knížek. Mezi nejslavnější patří
Postřižiny, kterým dal filmovou podobu
režisér Jiří Menzel. Film se natáčel v
Dalešickém pivovaru u
Třebíče a současní majitelé se snaží, aby idylická prvorepubliková atmosféra Postřižin dýchala z každého detailu. Kromě
stylového pivovarského hotelu, restaurace a prohlídek pivovar nabízí také
Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví a
půjčovnu horských kol a elektrokol.
Na úspěchu Postřižin pluje i
Postřižinský pivovar v Nymburce, který vyrábí
Postřižinské pivo a je povinnou zastávkou pro všechny, kdo se vydají na výlet po Hrabalových stopách.