Seznamte se: 25. července má svátek Jakub

svátek Jákob herec Jakub Arbes Jára Cimrman Jakub Jan Ryba Jakub Hrůša Jakub Auguston Jakub Hron Metánovský Jan Neruda kostel baroko Kraj Vysočina Metánov Národní muzeum

Jakubům patří svět: je to jméno, které se společně s Tomáši, Jany, Adamy, Vojtěchy, Martiny či Lukáši řadu let drží v žebříčku nejpopulárnějších jmen pro novorozené chlapečky. Pochází z hebrejštiny a používá se na celém světě. Portál Kudy z nudy přeje všem Jakubům, Jakoubkům, Kubům, Kubíkům a Kubíčkům k jejich svátku vše nejlepší!

Uložit

Navštívit

0 z 5 (0x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Popularita článku: 34 %

</> Embedovat

Málokteré jméno má tak hezké vysvětlení jako mužské křestní jméno Jakub. Vzniklo z hebrejského jména Jahagóbh aneb Jákob, a výklad s významem „druhorozený“ se váže k biblickému příběhu. Jákob, patriarcha hebrejského národa, byl druhorozeným dvojčetem, a při porodu držel za patu svého bratra Ezaua.

Jisté je, že Jakub patří k nejoblíbenějším jménům nejenom u nás, stačí si připomenout všechny anglické Jamese a Jimy, německé Jakoby, francouzskou variantu Jacques, italskou verzi Giacomo a další, namátkou Jacobo, Jaime, Jago, Diego, Santiago, Jakab či Jakov. Jakuby samozřejmě najdete i v galerii našich NEJ na Kudy z nudy. Mezi slavné nositele jména patřil třeba Jakub Krčín z Jelčan, hudební skladatel a učitel Jakub Jan Ryba, autor slavné Rybovky alias České mše vánoční, barokní stavitel a architekt Jakub Auguston, spisovatel Jakub Arbes, anebo Jakub Hron Metánovský, originální předobraz Járy Cimrmana z Vysočiny. Ze současníků vám představíme třeba dirigenta Jakuba Hrůšu a připomeneme také herce Jakuba Prachaře, herce a hudebníka, zpěváka Jakuba Smolíka, novináře Jakuba Železného nebo rybáře Jakuba Vágnera.

Tak oblíbené jméno samozřejmě zanechalo spousty stop i jinde – stačí vzpomenout na spousty kostelů zasvěcených svatému Jakubovi, Svatojakubské poutní cesty, vedoucí až do Santiaga de Compostela, Svatojakubský pivovar na Hluboké anebo Sklářskou huť Jakub v Tasicích, místo, které proslavil televizní seriál Jaroslava Dietla Synové a dcery Jakuba skláře.

Jakub Arbes – spisovatel, který v české literatuře zavedl žánr romaneto

Stejně jako je Malá Strana v Praze spojená s dílem Jana Nerudy, ke Smíchovu patří Jakub Arbes (12. června 1840, Praha – 8. dubna 1914, Praha), básník, prozaik a novinář. Smíchovský patriot do své rodné čtvrti zasadil řadu svých děl včetně Svatého Xaveria, jednoho ze svých nejznámějších romanet.

Jakub Hron Metánovský – předobraz Járy Cimrmana z Vysočiny

Metánov je malá vesnička na Vysočině. Proslavil ji Jakub Hron (4. června 1840, Metánov – 29. dubna 1921, Metánov), který používal přízvisko Metánovský. Profesor, spisovatel, fyzik, matematik, vynálezce a také tvůrce řady českých novotvarů byl jednou z hlavních předloh pro Járu Cimrmana.

Jakub Auguston – známý stavitel západočeského baroka

V době baroka se téměř ve všech regionech objevili výrazní umělci, za nimiž zůstalo často ohromující dílo. Osobností západočeského baroka se stal stavitel Jakub Auguston (mezi lety 1665 až 1670, Řím – 3. února 1735, Plzeň), autor četných měšťanských domů, kostelů a zámků.

Jakub Jan Ryba – autor České mše vánoční, nejoblíbenější skladby našich Vánoc

Česká mše vánoční provází Vánoce od roku 1796, kdy poprvé zazněla při štědrovečerní bohoslužbě v kostele Povýšení sv. Kříže v Rožmitálu pod Třemšínem. Za varhany tehdy usedl samotný autor Jakub Jan Ryba (26. října 1765, Přeštice – 8. dubna 1815, Voltuš), učitel a varhaník, autor téměř 1 400 duchovních a světských skladeb. Právě podle něj se také České mši vánoční říká Rybovka.

Jakub Hrůša – dirigent a hudební ředitel Královské opery v Londýně

Když časopis Gramophone označil světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůšu (* 23. července 1981, Brno) za jednoho z dirigentů s hvězdnou budoucností, nespletl se. Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem Královské opery / The Royal Opera House v londýnské Covent Garden. Na tomto postu bude již druhým Čechem, před ním operu v polovině 20. století tři roky řídil Rafael Kubelík.

72 jmen na fasádě Národního muzea – největší přehlídka osobností českého národa

Při pozorném pohledu objevíte na fasádě Národního muzea v Praze řadu skvostů. Rekonstrukce jí vrátila světlejší barvu, jakou měla na konci 19. století, zlato rozzářilo dvě zadní kopule, na jejichž pozlacení našim předkům chyběly finance. Vrátily se také vlajkové stožáry, které musely ustoupit stavbě metra. Podobně jako kdysi je i nyní do opraveného pláště budovy zlatým písmem vepsáno 72 jmen osobností české historie.