Noc pod padajícími hvězdami: přenocujte na hradě!

Srpen, osmý měsíc v roce, je časem dožínek a oslav dokončených sklizní. Padají hvězdy, hospodyňky ostošest suší a zavařují letní poklady, dny se začínají krátit a noci se ochlazují – přesně tak, jak to na konci července předpověděli svatá Anna se svatým Jakubem. Užijte si poslední týdny léta s pořekadly a pranostikami na Kudy z nudy!

Zřícenina gotického hradu leží na skalisku nad řekou Mží u obce Plešnice, 15 km západně od Plzně. První písemná zmínka pochází z roku 1394, kdy zde sídlil Heřman z Bubnu.

Užijte si romantiku letních nocí a nejoblíbenější „kosmický ohňostroj“ roku – meteorický roj Perseidy! Padající hvězdy můžete pozorovat téměř do konce srpna. Perseidy, oblíbené objekty letního pozorování oblohy, se objevují od 17. července do 24. srpna, letošní maximum srpnového meteorického roje Perseid nastane mezi 12. a 13. srpnem. Za dobrého počasí zazáří 50-100 meteorů v každé hodině. Nejznámější meteorický roj se lidově nazývá Slzy svatého Vavřince podle světce, jenž byl umučen 10. srpna roku 258. Tehdy několik nocí po jeho popravě z nebe „padaly třpytivé slzy“. Nejlepší pozorování budete mít na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Kam se na pozorování létavic vydat vám prozradí Kudy z nudy.

V přírodní rezervaci nad řekou Sázavou se tyčí zřícenina královského hradu Zbořený Kostelec, která je volně přístupná. Počátky dějin hradu nejsou doloženy. První písemná zmínka o Zbořeném Kostelci (původně se jmenoval Kostelec nad Sázavou) pochází z roku 1341.

Co nabízí letní obloha na přelomu července a srpna? Tak třeba dobře patrnou Mléčnou dráhu, padající hvězdy Perseidy, jasný Saturn a světlo zvířetníku. Vyhlédněte v noci nebo k ránu na oblohu. Jasné dny bez bouřek slibují ideální pozorovací podmínky!

Na ostrohu nad Třemošnicí byl v 2. pol. 13. století vybudován hrad Lichnice. Hrad je přístupný oficiálně od května do října, ale kolem brány se dá projít po cestičce vždy a hrad tak navštívit kdykoli.

Pokud uvažujete o výletu k přehradám vltavské kaskády, zařaďte do svého plánu i návštěvu někdejšího hradu Vrškamýk (Hunec). Není to zřícenina ledajaká – hrad kdysi sloužil jako letní sídlo nejstarších českých panovníků, a teprve poté, co jeho úlohu převzal slavný Karlštejn, byl opuštěn a zapomenut.

Letní tábořiště Western Vochtánka se nachází nedaleko krásné zříceniny hradu Potštejn v malebném Anenském údolí, kterým protéká Divoká Orlice. K dispozici jsou čtyři chatky; možnost táboření (i karavany) a restaurace. Celou sezonu se tu konají country a westernové akce.

V půvabné krajině východních Čech, v místech, kde si proklestila dravá voda Divoké Orlice uprostřed rozlehlých lesů cestu v hlubokém zákrutu, se na vrcholku nevysokého pahorku vypíná hrad Litice.

Na hoře Malošíně vzdálené asi necelých pět kilometrů od městečka Bavorova, se vypínají rozsáhlé zbytky gotického hradu.

Monumentální romantická zřícenina rozprostřená na vysoké skále v překrásné přírodě nad soutokem Křemžského potoka a řeky Vltavy mezi městy České Budějovice a Český Krumlov.

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2024 naskytnou. Bude mezi nimi setkání planet s Měsícem, polární záře viditelná z našeho území a v neposlední řadě také částečné zatmění „velkého“ Měsíce. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Hrad a zámek Horní Hrad také řečený Hauenštejn je středověký strážní hrad nedaleko Stráže nad Ohří, rozšířený a upravený v polovině 19. století ve stylu anglické novogotiky.

Poměrně rozsáhlé zříceniny hradu Kyšperka naleznete nedaleko města Krupky. Dochovalo se zde několik místností, hradby a část velké věže. Hrad je skvělé romantické místo pro přespání pod širákem.

Téměř zapomenutá zřícenina hradu Oheb, s nádherným výhledem a kolmým srázem do Sečské přehrady. Hrad se připomíná na začátku 15. století, kdy vznikl nejspíše na ochranu území patřícího tehdejšímu vilémovskému klášteru.

Milovníci přírody a opuštěných míst s tajemnou atmosférou mohou vyrazit na originální naučnou stezku v přírodním parku Manětínská hornatina. V zaniklé osadě Umíř na hranici Plzeňského a Karlovarského kraje bylo vybudováno i bivakovací místo, kde mohou strávit noc až tři lidé.

Vypravte se na hrad, který býval honosným sídlem Buška z Velhartic, který rád popíjel víno s Karlem IV. Budete-li mít štěstí, uvidíte vzácnou chráněnou rostlinu Áron plamatý. Hradu dnes dominuje nejvíce zbytek donjonu (obytné velké věže), dochovaly se i zbytky hradeb.

Zbytky hradu na vysokém ostrohu nad soutokem Vltavy a Mastníku jsou poprvé zmiňovány v roce 1419. Hrad zanikl ale již kolem roku 1542.

Hrad Lísek (někdy zvaný také Bukov) patří k nejstarším šlechtickým hradům na Moravě. Do dnešní doby je zde patrný hluboký příkop, zbytek okrouhlé věže i torzo paláce a hradeb.

Břecštejn, nověji Břečtejn (též Bruštejn či Silberštejn) je hradní zřícenina asi 6 kilometrů západně od podkrkonošského města Trutnov.

Dnes už jenom nepatrné pozůstatky hradu Hausberg (Greslein) najdete na vrchu Hradiště u západočeského města Kraslice. Hrad nad říčkou Svatavou je poprvé doložen k roku 1272 jako královské léno. Dnes po něm zbyly jen terénní stopy, příkopy a valy.

Jedná se o zbytky zaniklého strážního hrádku z počátku 14. století. Fungoval i jako celní stanice, místem procházela obchodní stezka. Hrádek zanikl během husitského tažení v roce 1428.

Na zalesněném vrchu asi 2 km severozápadně od pohraniční osady Ostrůvek je patrné hradiště s obranným valem, příkopem a s velkými balvany uprostřed.

Hrad Lukov se nachází v jihozápadní části Hostýnských vrchů, asi 2 km nad obcí Lukov nedaleko Zlína. Svojí rozlohou se jedná o jeden z největších hradů na Moravě, dnes již rozsáhlou zříceninu gotického hradu se zachovalým pilířovým mostem a vstupní branou.

Sirotčí hrad (Rossenstein) dostal svůj název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev Sirotků se přestěhovala v první polovině 13. století z Rakous na Moravu.

Zřícenina Státního hradu Nový Hrádek se nachází v nádherném prostředí Národního parku Podyjí, západně od Znojma. Původní vojenský význam hradu po třicetileté válce ustoupil. Počátkem 19. století byla jeho přední část upravena jako lovecký hrádek.

Hrad Týřov stojící na skále vysoko nad hladinou Berounky, postavil nejspíše až ke konci své vlády král Václav I. Hrad patří mezi hrady typu francouzského kastelu a byl jedním z prvních hradů tohoto typu na našem území, který umožňoval aktivní obranu.

Z hradu ve Chvatěrubech se dochovaly jen některé základní zdi na kterých byl stavěn nikdy nedokončený zámek. Hlavní jádro dnes tvoří obdélná renesanční palácová budova, která v úrovni sklepů obsahuje gotickou hradbu. Na palác pak navazují nedostavěná barokní zámecká křídla.

Zřícenina hradu Quinburk se nachází 7 km severozápadně od Vrbna pod Pradědem, stojí na strmé skále (868 m) nad řekou Černá Opava v blízkosti bývalé myslivny Drakov. Dnes zůstaly na místě, srázně spadajícím na sever a severozápad, jen zbytky zdí.

Hrad na východním úbočí hory Strážný (1115 m) na dálku soupeří s Kašperkem – titul nejvýše položeného královského sídla v Čechách by si možná zasloužil právě on.

Romantickou zříceninu hradu Pravda z bílé opuky najdete 16 km jižně od Loun poblíž vesnic Pnětluky a Domoušice. Archeologické jeho vznik datují nejpozději do první poloviny 14. století. V písemných pramenech se poprvé připomíná k roku 1523.

Tichému údolí jižně od Liblína vévodí osamělý hrádek svou vysokou, mohutnou věží. Vrch, na němž stojí, je z obou stran oddělen údolím dvou bystřin od sousedních zalesněných strání, které jej převyšují. Hrad patří k vrcholům šlechtické hradní architektury doby Karla IV.

Malebná zřícenina hradu Krašova stojí na skalnatém ostrohu nad levým břehem řeky Berounky jihovýchodně od Kralovic na Plzeňsku. Krašov je jedním z nejstarších šlechtických hradů u nás.