Pojmenování Praha stověžatá patrně vzniklo na začátku 19. století. Tehdy to svému rodnému městu „spočítal“ matematik Bernard Bolzano (1781–1848), a dospěl k výsledku 103. Možná se o jeho propočtech doslechl rakouský historik a politik Joseph Hormayer, který prý ve stejné době jako vůbec první použil spojení Praha stověžatá. I když už tehdy to nebyla pravda: Bolzano totiž vynechal vodárenské věže i ozdobné věžičky a arkýře na měšťanských domech.
Stověžatá Praha s tisíci věžemi
Stejně jako se od té doby rozrůstá
Praha, zvyšuje se i počet pražských věží. Už dávno to není Praha stověžatá, jen těch velkých věží a věžiček je podle
Pražské informační služby přinejmenším 500. Ve skutečnosti se ale jejich počet odhaduje na několik tisíc, ale to k velkým a známým věžím musíme připočítat i
technické stavby nebo
nárožní věže některých paláců a výstavných domů především na
Starém Městě a
Novém Městě,
Malé Straně a na
Hradčanech.
Nejhezčí staroměstské pohledy na Prahu
Rádi se díváte na svět očima ptáků? Pak se vám bude líbit pohled z
pražských věží, které spravuje
Prague City Tourism. Rozhlédněte se na starobylá náměstí, červené střechy domů a paláců, na mosty přes
řeku Vltavu a na desítky dalších věží, věžiček a kupolí pražského historického jádra.
Nejjednodušší je výstup na téměř 70 metrů vysokou
věž Staroměstské radnice: jako jediná ze středověkých pražských věží je bezbariérová a na ochoz vás doveze moderní prosklený výtah. Zastavte se také u slavného
orloje, kde se každou celou hodinu ve dvou okénkách objevuje dvanáct vyřezávaných barevných figur apoštolů. Společně s nimi ožívají i další figurky, tedy kostlivec, Turek, lakomec, marnivec a kohout.
Zajímavé pohledy na město se otvírají z pozdně gotické
Prašné brány, kudy vedl monumentální vstup do
Starého Města. Tudy vcházely do města korunovační průvody českých králů. Brána stojí u
Obecního domu a jméno získala proto, že skutečně sloužila jako skladiště střelného prachu.
Nevšední zážitek nabízí prohlídka 68 metrů vysoké
Astronomické věže, která se tyčí nad areálem
Klementina, sídla
Národní knihovny. Na ochoz vede 172 strmých točitých schodů. Podíváte se tak do míst, kde se dlouho prováděla astronomická a klimatická pozorování a vedli tu
nejstarší záznamy o počasí v Evropě. Od roku 1842 se z Klementina mávnutím praporu hlásilo poledne, od roku 1891 až do roku 1926 doprovázené
dělovou salvou z Hradčan.
Krásná podívaná se otvírá také z obou mosteckých věží
Karlova mostu.
Staroměstská mostecká věž patří k nejpůsobivějším gotickým stavbám na světě, za krásným rozhledem musíte vystoupat po 138 schodech. Věž, kterou nechal společně s mostem postavit
císař Karel IV., vznikla jako symbolický vítězný oblouk, pod nímž procházeli čeští králové na své korunovační
Královské cestě městem. Dokončena byla před rokem 1380.
Malostranské pohledy na Prahu a Petřínská rozhledna
Stejně úchvatný, i když docela jiný je výhled z
Malostranské mostecké věže na protější straně
Karlova mostu. Ta je zhruba o sto let mladší než její staroměstská kolegyně, ale na rozdíl od ní jí chybí původně plánovaná sochařská výzdoba.
Fascinující stavbou a strážcem
Malé Strany je
zvonice vedle známého barokního
chrámu sv. Mikuláše s charakteristickou mohutnou zelenou měděnou kupolí. Stejně jako chrám i zvonici postavil
Kilián Ignác Dientzenhofer a byla to poslední v
Praze postavená hlásná věž, z níž se vyzvánělo při požáru. Za komunistického režimu tu měla pozorovatelnu Státní tajná bezpečnost, dnes se sem můžete vypravit na prohlídky. K ochozu ve výšce 65 metrů vede 299 schodů, cestou si prohlédnete
byt věžníka i unikátní
černou kuchyni.
Nejmladší z věží v historickém centru
Prahy je 58,7 metrů vysoká
Petřínská rozhledna, postavená v roce 1891 jako volná kopie
Eiffelovy věže v Paříži. Na vrcholek
Petřína se pohodlně dostanete
lanovkou, na vyhlídkový ochoz vás vyveze výtah anebo musíte vyšlápnout 299 schodů.
Výhled z Pražského hradu a šikmá věž Eva
Z
nejvyšší kostelní věže v Čechách do
Prahy nedohlédnete, prvenství patří 102,6 metrů vysoké věži
katedrály sv. Bartoloměje v
Plzni. Hlavní
věž katedrály sv. Víta na
Pražském hradě sice je o pár metrů nižší, ale výhledy nabízí překrásné – jenom je potřeba překonat skoro 300 schodů. Během výstupu si prohlédnete několik zvonů, mezi nimiž je i
největší český zvon Zikmund.
Přístupné jsou i
Mihulka a
Daliborka, tedy věže severního opevnění, které v 16. století stavěl
Benedikt Rejt. Zajímavé věže má i
Jiřský klášter. Románská trojlodní
bazilika sv. Jiří je nejstarší dochovanou pražskou sakrální stavbou a její bílé věže z pečlivě opracovaných opukových kvádrů tak možná jsou nejstarší věže v Praze. Říká se jim
Adam a Eva; právě ta užší, Eva, je vychýlená o čtyřicet centimetrů a patří mezi
české šikmé věže.
Vodárenské věže a Jindřišská věž s Muzeem pražských věží
Škoda, že
Bernard Bolzano nám už neodpoví na otázku, proč mezi 103 věží své Stověžaté Prahy nezapočítal
vodárenské věže. Zajímavé
technické památky si totiž rozhodně zaslouží respekt: například
Novomlýnská věž, která stojí v Petrské čtvrti u
řeky Vltavy, byla přístupná jako rozhledna už v 17. století. Dnes si tu prohlédnete
expozici Praha hoří, věnovanou požárům, které město postihly v uplynulých staletích i době nedávné.
Pro život města byly důležité i další
vodárenské věže, ať už je to
věž Šítkovská,
Letenská,
věž Vinohradská,
vodárenská věž v Michli od
Jana Kotěry anebo samostatně stojící zvonice. To je například
Petrská zvonice nebo
Jindřišská věž, nejvyšší volně stojící zvonice v
Praze. Téměř 66 metrů vysoká zvonice
kostela svatého Jindřicha a svaté Kunhuty vyrostla na Senném, nyní
Senovážném náměstí, a po rekonstrukci v ní najdete
zvonohru, kavárnu, restauraci a také
Muzeum pražských věží. To dokumentuje příběhy asi 120 nejznámějších pražských věží.
Věže moderní a nepřehlédnutelné
V rozrůstající se Praze přibývají další věže – třeba Žižkovský vysílač aneb Tower Park Praha, nejvyšší stavba hlavního města a se svými 216 metry i jedna z nejvyšších věží v České republice. Observatoř ve výšce 93 metrů nad zemí nabízí jako jediná v Praze 360° pohled na metropoli.
Mezi moderní pražské věže patří také rozhledna Doubravka na Černém Mostě anebo věže na Tančícím domě, inspirované tanečníky Ginger Rogersovou a Fredem Astairem. Mezi věže by mohla patřit i budova Zlatý anděl na Smíchově, kterou navrhl francouzský architekt Jean Nouvel, a také výškové budovy na Pankráci, třeba City Tower nebo „véčková“ V Tower.