V roce 2023 se město
Žatec s unikátním souborem skladů a sušáren, kde probíhalo zpracování chmele, a
chmelařská krajina v okolí staly v pořadí sedmnáctou
památkou hmotného kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jsou
vůbec prvním chmelařským dědictvím se světovou značkou UNESCO. Příběh o
českém pivu a pěstování, zpracování a obchodování s chmelem, který je základem vaření piva po celém světě, ale bude mít pokračování, a to v podobě
zápisu české pivní kultury do seznamů nehmotného dědictví UNESCO.
Česká pivní kultura
Na žádost
Českého svazu pivovarů a sladoven byla v roce 2023
Pivní kultura zapsána do seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury
Plzeňského kraje. Proč právě tam? Za prvé proto, že národnímu a mezinárodnímu uznání
české pivní kultury a jejímu zapsání na
seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO musí předcházet úroveň krajská. Za druhé právě
Plzeňský kraj je kolébkou slavného
spodně kvašeného ležáku, který v
pivovaru Plzeňský Prazdroj poprvé uvařili v roce 1842. Plzeňské pivo se záhy stalo prototypem nového pivního druhu a dnes je pod názvem
Pilsner Urquell zná celý svět.
Kdy se česká pivní kultura objeví v UNESCO?
Svaz pivovarů a sladoven v přihlášce uvádí, že
české pivo je symbolem národní hrdosti. Ve světě je známá jak unikátní
tradice výroby českého ležáku, tak používání
českého sladu a
žateckého chmele. Pověstný je rovněž um našich sládků i pivovarské profese jako takové. To vše spolu s českou hospodou definuje českou pivní kulturu.
Svaz v přihlášce popsal pivní kulturu také jako turistický cíl.
„Pivo totiž již dávno není pouze nápoj. České hospody jsou odjakživa centry kulturního a společenského života. Zde se psaly dějiny. Zde se slaví výročí, navazují vztahy, fandí se fotbalu a hokeji nebo hledají řemeslníci. Představují naši minulost, současnost i budoucnost. Potvrdil to i průzkum agentury Nielsen Admosphere, kdy 97 procent všech respondentů považuje českou pivní kulturu za součást naší historie a tradice,“ říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven
František Šámal.
Optimistický odhad zní, že
české pivo by se na seznamu UNESCO mohlo objevit přibližně za čtyři roky. A nebude tam samo, protože například už v roce 2016 byla na seznam nehmotného dědictví UNESCO zapsána
belgická pivní kultura.
Zlatá pivní pečeť
Legendární
ležák Pilsner Urquell samozřejmě není jediným nositelem
české pivní kultury, stačí se podívat na množství pivních festivalů a nejrůznějších pivních soutěží.
Jednou z nejprestižnějších českých pivovarnických cen je
Zlatá pivní pečeť, certifikované ocenění piva v největší a nejstarší degustační soutěži v České republice udělované na
Mezinárodním pivním festivalu. Ceny se udělují každoročně v několika desítkách kategorií, soutěží se účastní pravidelně kolem 200 pivovarů a více než 1000 piv. Ocenění medailisté z jednotlivých kategorií pak soutěží ve finálovém kole o Zlatou pivní pečeť, která určí absolutního vítěze.
Mezi vítězi se pravidelně objevuje
pivovar Zubr z
Přerova, který byl rovněž vyhlášen vítězem
Zlatého superpoháru Pivex 1992 až 2022, tedy pivovarem třicetiletí.
Úspěšnými účastníky klání bývají pravidelně
Rodinný pivovar Bernard z
Humpolce,
pražský pivovar Cobolis,
pivovar Holba z
Hanušovic,
pivovar Kácov,
Pivovar Svijany,
Pivovar Chodovar z
Chodové Plané,
Pivovar Platan z
Protivína,
Jelínkova vila – pivovar Velké Meziříčí,
Pivovar Volt z
Jablonce nad Nisou nebo
Pivovar Trojan z
Telče.
Pivní degustační soutěž České pivo
Každý rok vyhlašuje výsledky také
odborná degustační soutěž České pivo. Zpočátku existovaly jen dvě kategorie,
světlá výčepní piva a
světlé ležáky, nyní se soutěží v
kategoriích světlé ležáky, 11% světlé ležáky, světlá výčepní piva a tmavá piva, speciální kategorie pak mají
ochucená i
neochucená nealkoholická piva.
Královskou kategorii ležáků opakovaně ovládají moravské pivovary
Zubr,
Holba a
Litovel, mezi úspěšné účastníky patří i
Rodinný pivovar Bernard,
Pivovar Velké Popovice,
Pivovary Staropramen,
Pivovar Černá Hora nebo
Pivovar Nymburk.
České pivo ve statistikách a číslech
- Český svaz pivovarů a sladoven sdružuje pivovary, sladovny a další instituce, které se přímo či nepřímo podílejí na výrobě piva v České republice. Mezi členy jsou rovněž chmelaři, výrobci pivního skla, etiket, technologických a technických zařízení pro pivovarský sektor, vzdělávací instituce a další subjekty. Svaz navazuje na tradici, která sahá až do druhé poloviny 19. století, a jeho hlavním cílem je prosazování a obhajování práv a společných zájmů všech členů.
- K iniciativě zápisu na seznam nehmotného kulturního dědictví se připojil také Českomoravský svaz minipivovarů. Ten sdružuje nejmenší pivovary celé České republiky.
- V oboru pivovarnictví je zaměstnáno asi 60 000 lidí.
- Pokud jde o spotřebu piva na osobu, nemá Česko ve světě konkurenci: podle údajů z roku 2022 každý Čech v průměru vypije 136 litrů piva za rok.
- Objem výroby piva se sice po pandemii koronaviru zvedl, stále je ale o zhruba milion hektolitrů nižší než v roce 2019 před jejím vypuknutím.
- Z dat Českého svazu pivovarů a sladoven vyplývá, že stabilně mírně roste především spotřeba ležáků, tedy spodně kvašených piv se stupňovitostí 11° až 12°. Z celkové produkce tvoří ležáky přes 56 procent.
- Už deset let roste výroba nealkoholických piv a jejich ochucených variant, které jsou vyhledávané jako vítané osvěžení nejen v teplých měsících.
- Prodej piva v hospodách se však podle svazu drží na nejnižší úrovni za poslední desítky let. Zatímco v roce 2009 se v hospodách a restauracích vypila téměř polovina piva, v roce 2022 to bylo 31 procent.
- Export českého piva v roce 2022 meziročně vzrostl o dvě procenta na 5,4 milionu hektolitrů. Nejvíc piva se vyváží na Slovensko, do Polska a Německa. Podíl zahraničních piv podle svazu tvoří jen 3,4 procenta české spotřeby.