České pivo patří také k
nejkvalitnějším na světě, což potvrzuje Chráněná zeměpisná značka udělená Evropskou unií českému pivu pro jedinečnost produktů používaných k jeho výrobě (speciální odrůdy ječmene a chmele) i technologie výroby, která je odlišná než ve většině jiných zemí. Česká města
Plzeň a
České Budějovice dala jména světovým značkám světlých ležáků
Pilsner a
Budweiser. Unikátnost českého piva se opírá o tradiční ryze české technologické postupy a kvalitu použitých surovin. Vyniká sytější barvou, plnou chutí, intenzivní hořkostí a výrazným chmelovým aroma.
České pivo se pije po celém světě a milovníkům zlatavého moku se otevírá řada možností, kde svou oblíbenou pochoutku mohou nejenom ochutnat, ale seznámit se do nejmenších podrobností s výrobním procesem. Městem piva je především
Plzeň, kde vás s tajemstvím a historií jedinečného varního postupu
piva Pilsner Urquell seznámí
prohlídka pivovaru Plzeňský Prazdroj a
Pivovarského muzea. Pivovarů, které mají vlastní restaurace a nabízejí exkurze do výrobních prostor je samozřejmě mnohem víc, řadu zážitků nabízí například
Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru v
Českých Budějovicích,
pivovar s pivními lázněmi v Chodové Plané, plzeňský pivovar,
Regent v Třeboni nebo
pivovar Krumlov (bývalý Eggenberg) v Českém Krumlově.
Ke
skvělému pivu a posezení v útulné hospůdce s vynikající kuchyní láká také pivovar
U Fleků,
Kocour,
Starobrno,
Harrachov,
Holba Hanušovice,
Centrum Pivovar Děčín,
Pivovar Dalešice,
Únětický pivovar, jihlavský
Ježek,
Zámecký pivovar Chyše, minipivovar
Dobřany s restaurací Modrá hvězda,
Černokostelecký zájezdní pivovár nebo oblíbené
Krušovice se zájezdním hostincem.
Jak se vaří pivo
Výroba piva probíhá ve třech fázích: sladování ječmene, příprava mladiny a její zkvašování.
Slad vzniká procesem řízeného máčení, klíčení a sušení. Při máčení stoupne obsah vody v zrnech, vzniknou tak podmínky pro jejich klíčení. To probíhá v tzv. Saladinových skříních – velkých betonových vanách vybavených klimatizací a mechanickým převracením klíčícího zrna.
Naklíčený ječmen (tzv. zelený slad) se následně suší na vytápěném zařízení zvaném hvozd.
Druhá fáze výroby,
příprava mladiny, se opírá o proces rmutování. Během něj dochází k přeměně cukernatých složek sladu do takzvané sladinky. Ta se po oddělení od zbytku sladového šrotu (mláta) povaří s chmelem. Během tzv. chmelovaru přecházejí
hořké látky z chmele do roztoku. Vzniká mladina, která se ještě horká zbavuje chmele a zbytků kalů. Koncentrace extraktu mladiny rozhoduje o stupňovitosti piva a tím i o obsahu alkoholu.
Mladina je přečerpána do vířivé kádě, na jejímž dně se usazují jemné kaly, poté odpočívá a chladí se na 6-7 °C. Následné
zakvašení vlastní kulturou kvasnic probíhá v kovových cylindrokónických tancích (CKT) ve dvou oddělených fázích – kvašení a zrání. Při kvašení se část mladiny činností kvasinek přeměňuje na alkohol a oxid uhličitý. Řízení celého procesu usnadňuje sládkům počítačová technika. Následnou filtrací se odstraňují zbylé kvasinky. Poté už se
pivo plní do transportních nádob – cisteren, KEG sudů, lahví a plechovek.
Návrh na zapsaní české pivní kultury na seznam UNESCO
Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) usiluje o zapsání české pivní kultury na
seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Zatím podal návrh na zápis na krajské úrovni, následovat bude muset národní úroveň. Docílit zápisu až na celosvětové úrovni by se mohlo podařit v roce
2026.