ÚvodČeská nejHistorickéKarel Kramář – první premiér Československé republiky
Historické

Karel Kramář – první premiér Československé republiky

První ministerský předseda Československé republiky Karel Kramář (27. prosince 1860, Vysoké nad Jizerou – 26. května 1937, Praha) byl pravicový politik, za Rakouska-Uherska předák mladočeské strany a poslanec Českého zemského sněmu (1894–1913). V roce 1918 po vyhlášení samostatného Československa se stal premiérem vůbec první československé vlády.
Karel Kramář se na politickou kariéru připravoval již od univerzitních studií v Praze. Vystudoval práva a ve studiích pokračoval na několika zahraničních univerzitách. Rád cestoval, hovořil několika jazyky a v roce 1889 založil spolu s T. G. Masarykem a J. Kaizlem realistické hnutí, v pouhých třiceti letech se stal nejmladším poslancem vídeňského Říšského parlamentu.

Po vypuknutí 1. světové války stál u zrodu domácího odboje; společně s Aloisem Rašínem a dalšími českými politiky byl zatčen a za velezradu odsouzen k trestu smrti. Trest jim byl posléze změněn na 20 let žaláře, o pár měsíců později byli propuštěni po amnestii a opět se zapojili do politického života. Kramář získal pověst hrdiny, který pro vlast riskuje vlastní život, a v říjnu 1918 po vyhlášení samostatného Československa stanul jako premiér v čele první československé vlády.

V lednu 1919 jen náhodou přežil pokus o atentát: na chodbě Pražského hradu se jej pokusil zastřelit 17letý Alois Josef Šťastný. Kramář měl štěstí: první kulka se zastavila o předměty, které měl v náprsní kapse těžkého zimního kabátu, druhá se vzpříčila v hlavni. Jeho kolega Alois Rašín o pár let později takové štěstí neměl, ten na následky atentátu v roce 1923 zemřel.

Funkci ministerského předsedy Kramář vykonával do července 1919, volby skončily pro národní demokraty neúspěchem. V žádné další československé vládě již nezasedl, nezískal ani vysněný post prezidenta; po Masarykovi funkci převzal Edvard Beneš. Až do smrti v roce 1937 byl Kramář „jen“ poslancem Národního shromáždění.

Karla Kramáře známe především díky Kramářově vilePraze. Společně s manželkou Naděždou Nikolajevnou Abrikosovovou (1862–1936), s níž se oženil v roce 1900, si nechali postavit také vilu Větrov ve Vysokém nad Jizerou, odkud Kramář pocházel, a podle projektu Jana Kotěry zámeček Barbo na Krymu. Manželé jsou společně pochováni v pravoslavném chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech, který Naděžda nechala postavit za první republiky.
 
Masarykova věž samostatnosti s hvězdářskou kupolí v Hořicích Příroda

Masarykova věž samostatnosti s hvězdářskou kupolí v Hořicích

Dominanta východočeského města Hořice stojí na hřebeni Hořického chlumu v nadmořské výšce 408 metrů. Z vyhlídkového ochozu je možné za dobré viditelnosti spatřit celé panorama Krkonoš.

Kramářova chata na Suchém vrchu – legenda Orlických hor Ubytování

Kramářova chata na Suchém vrchu – legenda Orlických hor

Turistická chata na Suchém vrchu, která byla postavena podle plánů architekta Jaroslava Stejskala, je známá od 20. let minulého století. Své honosné jméno má podle prvorepublikového předsedy vlády Karla Kramáře. Obnova chaty byla dokončena v červenci 2012 a nyní opět slouží turistům a návštěvníkům.

Kramářova vila ve Vysokém nad Jizerou Ubytování

Kramářova vila ve Vysokém nad Jizerou

Vila připomínající zámek významného politika Karla Kramáře byla postavena v letech 1927–1931 jako letní sídlo jeho rodiny.

Kramářova vila v Praze Památky

Kramářova vila v Praze

Sídlo vysokých státních představitelů tvoří bezesporu nepřehlédnutelnou dominantu letenského panoramatu a je považováno za jednu z výrazných staveb pražské vilové architektury.

Osobnosti první Československé republiky: Karel Kramář

Osobnosti první Československé republiky: Karel Kramář

Prvního československého premiéra Karla Kramáře dnes známe především díky Kramářově vile v Praze. Víte, proč se dnešnímu oficiálnímu sídlu předsedů vlád říkalo Vzdorohrad? A že letos při výročí oslav 100 let od vzniku Československa poprvé můžete dovnitř nahlédnout každou sobotu?

Park básníků v Vysokém nad Jizerou Příroda

Park básníků v Vysokém nad Jizerou

Městské sady nebo také Park básníků, se nachází v jihovýchodní části města. V parku se nachází několik soch známých českých básníků a další zajímavosti.

Praha – Letná Památky

Praha – Letná

Když se řekne Letná, vybaví se nám především park Letenské sady a Letenská pláň, místo kulturních a sportovních akcí. Mimo je Letná také jednou z čtvrtí Prahy 7 se zajímavou zástavbou či stadion AC Sparta Praha.