Míst, která se dají označit za divočinu, sice v Česku moc není, ale přesto existují. Jedním z nejvzácnějších
přírodních pokladů jsou
Jizerskohorské bučiny, vzácný kousek starých lesů Evropy. V roce 2021 se staly
první českou přírodní památkou na seznamu UNESCO. Připojily se tak k památce, která byla pod názvem
Původní bukové lesy Karpat na seznam světového dědictví zapsána už v roce 2007. Od té doby se název rozšířil o dodatek
„…a dalších oblastí Evropy“, protože se k původnímu zápisu se svými přírodními poklady postupně přidávají další a další země. Na seznamu UNESCO jsou zapsány staré bukové lesy a pralesy z řady evropských zemí od Pyrenejí po Černé moře; kromě České republiky tento evropský přírodní skvost sdílí
Albánie, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Severní Makedonie, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko a
Ukrajina.
Jizerskohorské bučiny
Národní přírodní rezervace
Jizerskohorské bučiny je největším chráněným územím v
Jizerských horách a zároveň představuje
největší komplex bukových lesů v naší zemi. Rezervace vznikla v roce 1999 spojením několika ostrůvků smíšených a bukových lesů, roztroušených na severních svazích
Jizerských hor, a to rezervací
Špičák, Stržový vrch,
Poledník,
Štolpichy,
Frýdlantské cimbuří,
Paličník a
Tišina. Předmětem ochrany je především zachovalý lesní podrost a lesní ekosystémy, které se vyvíjejí samovolně a bez zásahů člověka. Oceníte ale i spousty vyhlídek a zajímavých skalních útvarů.
Na
Kudy z nudy najdete několik
výletů, které vás zavedou právě do
Jizerskohorských bučin, na slavné vyhlídky a k nejkrásnějším místům rezervace. Trasy jsou dobře dostupné z
Hejnic a
Lázní Libverda. Oblíbenou kuriozitou je vedle
stovek pomníčků také
kamenná hlava gorily: neobyčejný skalní útvar si prohlédnete na
naučné stezce Oldřichovské háje a skály.
Příroda pod ochranou UNESCO
Lesy v
Jizerskohorských bučinách nejsou jediným
přírodním pokladem UNESCO v České republice. Pod ochranu UNESCO spadají i
biosférické rezervace. Jejich původ sahá až do roku 1968, kdy UNESCO zorganizovala první biosférickou konferenci. Ta vedla k vyhlášení
programu MaB, Člověk a biosféra. Závěry konference se staly předzvěstí současného pojmu
trvale udržitelný rozvoj.
Pro každou z biosférických rezervací UNESCO je důležité zapojení místních komunit a účast všech zainteresovaných v procesu plánování a péče o celé území. Lidé by v nich měli fungovat jako šetrní hospodáři, rozumní uživatelé bohatých přírodních statků i tvůrci krajiny, která si uchová přírodní rozmanitost, tedy biodiverzitu.
Deset bodů biosférických rezervací
- Šance pro budoucnost regionu
- Širší nadhled na území
- Prostor pro přírodu i kulturu
- Uchování přírodní rozmanitosti
- Udržení kulturního dědictví
- Účast v celosvětové síti biosférických rezervací
- Sdílení zkušeností v rámci sítě
- Podpora kulturní pestrosti
- Laboratoř udržitelného rozvoje
- Dobrá adresa pro život
Biosférické rezervace UNESCO
Možná čekáte, že život v
biosférických rezervacích je svázaný spoustou omezení, není to ale pravda. Ochrana přírody samozřejmě respektuje pravidla
národních parků a chráněných krajinných oblastí, jinak ale k životu biosférických rezervací patří například
regionální výrobky a produkty,
turistická informační centra se zážitkovými expozicemi a aktivitami ekologické výchovy,
kulturní akce, zajímavá
dětská hřiště a herní areály, cyklobusy a zelené linky, anebo
místní průvodci, kteří vás vezmou tam, kam většina běžných turistů vůbec nechodí.
Z našich
biosférických rezervací UNESCO je nejstarší
Třeboňsko, vyhlášené již v roce 1977. Ve stejném roce se biosférickou rezervací UNESCO stalo
Křivoklátsko, později vyhlášené i
ptačí oblastí v rámci soustavy Natura 2000 a
lesnickým parkem. V roce 1990 byla vyhlášena
biosférická rezervace Šumava, a to ještě před vyhlášením
Národního parku Šumava (1991). Biosférická rezervace zahrnuje území celého národního parku a většinu plochy CHKO Šumava. V roce 1992 následovala
biosférická rezervace Krkonoše, v roce 1996
biosférická rezervace Bílé Karpaty a v roce 2003 seznam uzavřela zatím poslední
biosférická rezervace Dolní Morava. Ta vznikla rozšíření
biosférické rezervace Pálava o
Lednicko-valtický areál a
Podluží s lužními lesy v oblasti mezi
Břeclaví a
Mikulčicemi. Patří sem také rozsáhlý komplex lužních lesů v
oboře Soutok u soutoku řek
Moravy a
Dyje v nejjižnějším cípu
Jihomoravského kraje.
Světový den divoké přírody v číslech
Den, který připomíná, jak důležitá je ochrana divoké přírody, připadá na 3. března. Proč právě toto datum?
Světový den divoké přírody sice Valné shromáždění OSN vyhlásilo v prosinci 2013, ovšem Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy
volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) vstoupila v platnost už
3. března 1973. Měla zajistit, aby mezinárodní obchod neohrozil přežití jednotlivých druhů a forem divoké přírody – a právě proto byl na 3. března stanoven i svátek divoké přírody. Česká republika se k mezinárodní ochraně divoké přírody připojila v roce 1992. Navzdory všem snahám je totiž stále kriticky ohroženo přes osm tisíc druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, třicet tisíc dalších pak je považováno za ohrožené nebo zranitelné.
Tipy pro šetrné a udržitelné cestování
Na
Kudy z nudy můžete prozkoumat
tipy pro
ekologické cestování,
udržitelné ubytování,
udržitelné akce,
udržitelné zážitky i pro
gastronomii a regionální produkty. Rady a tipy, jak cestovat udržitelně a ekologicky, máme dokonce i pro
karavanisty.