Také je pro vás
Pražský hrad coby sídlo českých králů symbolem státnosti a národní hrdost, kde je na místě úcta a pokora? Důvodů k tomu existuje celá řada: Hrad byl od devátého století domovem
českých knížat a králů, nyní je sídlem
prezidenta republiky a společně s historickým jádrem
Prahy je zapsaný na
Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Hrad je také jedinečnou klenotnicí a galerií, ilustrující vývoj českých dějin. Projděte si ji s
Kudy z nudy krok za krokem!
Obrazárna Pražského hradu
Když si
císař Rudolf II. vybral
Prahu za své sídelní město, na
Pražském hradě shromažďoval a vystavoval své umělecké sbírky. Jejich cena údajně přesahovala hodnotu všech tehdejších pražských domů a paláců; byla v ní zahrnuta díla
Leonarda da Vinci, Michelangela, Lucase Cranacha, Raffaela, Tiziana, Rubense, Albrechta Dürera a dalších světoznámých umělců. V roce 1612, kdy Rudolf II. zemřel, čítala
Obrazárna na 3 000 děl.
Většina pokladů zmizela po třicetileté válce jako válečná kořist ve
Švédsku, a to na popud
Jana Amose Komenského, který chtěl poklady českého království uchránit před katolickými
Habsburky. Část sice odvezl
Matyáš II. coby habsburský královský majetek, když se dvůr vrátil do Vídně, Obrazárna ale v
Praze zůstala až do přestavby Pražského hradu za vlády
Marie Terezie. Po jejím zrušení obrazy sloužily jen jako dekorace královských apartmánů, část byla prodána v dražbě.
Obnovení se
Obrazárna Pražského hradu dočkala až v šedesátých letech 20. století, kdy byla vybudována z rozhodnutí tehdejšího
prezidenta Antonína Novotného na místě bývalých koníren pod
Španělským sálem. Pro veřejnost byla zpřístupněna
15. ledna 1965. I když v porovnání s rudolfinskou dobou zahrnuje jen zlomek uměleckých děl, kvalitou se vyrovná nejvýznamnějším evropským uměleckým kolekcím. Připomeňte si tu časy, kdy byl Pražský hrad císařskou rezidencí a centrem dvorské rudolfinské kultury!
Reprezentační sály Pražského hradu
Kdybyste z křídla mezi I. a II. nádvořím
Pražského hradu odbočili doleva, prošli byste
Sloupovou síní s měděným stropem od
architekta Jože Plečnika do
Španělského sálu a Rudolfovy galerie. Doprava se jde k úředním a reprezentačním prostorám prezidenta České republiky. Mezi nejznámější části
Nového paláce patří
Trůnní sál, sloužící pro nejvýznamnější státní návštěvy či jmenování vlády,
Brožíkův salon a Zrcadlový salon.
Reprezentační prostory Pražského hradu nejsou běžně přístupné, pro veřejnost se otvírají jen výjimečně.
Jinam se ale můžete podívat celý rok, třeba do
Starého královského paláce s
Vladislavským sálem a stálou expozicí
Příběh Pražského hradu, do
baziliky sv. Jiří anebo do
katedrály sv. Víta, která je rovněž jedinečnou uměleckou galerií. Prohlédnout si můžete i
Rožmberský palác, který si v 16. století nechal na Hradě vybudovat
rod pánů z Rožmberka.
Lobkowiczký palác a Brueghelův obraz Senoseč
Utajeným uměleckým klenotem v rozlehlém areálu
Pražského hradu je
Lobkowiczký palác, který vlastní starobylý
panský rod Lobkowiczů. Rodinné umělecké sbírky patří k nejstarším, nejrozsáhlejším a nejcennějším šlechtickým umělecko-historickým kolekcím v Evropě. Stáří některých artefaktů dosahuje i více než dvou tisíc let. Velká část sbírek je vystavena ve dvou stálých expozicích, tedy v
Lobkowiczkém paláci a na
zámku v Nelahozevsi. Vedle obrazů a dalších uměleckých předmětů v Lobkowiczkých sbírkách najdete zbraně, knihovnu s více než 65 tisíci svazky, rozsáhlý rodový archiv, hudební nástroje i dobové partitury a party, některé z nich anotované samotnými skladateli.
Mezi zhruba 1500 obrazy se nachází díla slavných mistrů jako byli
Veronese, Velázquez, Rubens, Bellotto a
Lucas Cranach starší. V Lobkowiczkých sbírkách také najdete po Madridu a Vídni třetí nejrozsáhlejší
sbírku španělských renesančních portrétů,
nejpočetnější dochovaný delftský jídelní servis na světě anebo
obraz Senoseč vlámského malíře Pietera Bruegela staršího. Jeden z nejcennějších kousků
Lobkowiczkých sbírek vznikl roku 1565 a původně šlo o součást kolekce šesti obrazů, z nichž každý měl reprezentovat dva měsíce v roce.
Senoseč, která představuje červen a červenec, byla součástí rudolfinských sbírek, ale kdy a jak císařské sbírky opustila a kde se stovky let toulala nevíme; v Lobkowiczké sbírce je uváděna až od roku 1870.
Cyklus jako celek už nikdy neuvidíme: tři obrazy z původní série se nachází v
Kunsthistorickém muzeu ve Vídni, jeden je v
Metropolitním muzeu v New Yorku a poslední se ztratil.
Na Pražský hrad na výstavu
Některé části
Pražského hradu jsou přístupné jako stálé expozice. Vedle
Obrazárny Pražského hradu a dalších uvedených míst to je třeba
Zlatá ulička,
Svatovítský poklad,
věž Mihulka nebo
Dům sokolníka.
Další zajímavé interiéry se ale otvírají při výstavách: to je například
Jízdárna Pražského hradu, jejíž barokní průčelí tvoří téměř celou jednu stranu
ulice U Prašného mostu. Pro výstavní účely a krátkodobé akce slouží i
Císařská konírna anebo renesanční
Míčovna a
letohrádek královny Anny v
Královské zahradě.
Pražský hrad je tradiční sídlo českých panovníků, nejnavštěvovanější památka Česka a jeden z největších hradních komplexů na světě.
Pražský hrad byl od devátého století domovem českých knížat a králů a nyní je sídlem prezidenta republiky.
Obrazárna Pražského hradu je umělecká galerie, kde jsou vystaveny sbírky uměleckých děl, které shromažďoval císař Rudolf II., včetně děl od Leonarda da Vinci a Michelangela.
Obrazárna byla obnovena v 60. letech 20. století a pro veřejnost byla znovu otevřena 15. ledna 1965.
Na Pražském hradě můžete navštívit Starý královský palác, baziliku sv. Jiří, katedrálu sv. Víta, Rožmberský palác a Lobkowiczký palác s unikátními uměleckými sbírkami.
Lobkowiczký palác je částí Pražského hradu, kde je vystavena široká paleta uměleckých děl ze sbírek rodiny Lobkowiczů, včetně obrazů, knih, hudebních nástrojů a historických dokumentů.
V Lobkowiczkých sbírkách najdete díla od Veronese, Velázqueze a Rubense, dále španělské renesanční portréty a obraz Senoseč vlámského malíře Pietera Bruegela.
Jako stálé expozice jsou přístupné Obrazárna Pražského hradu, Zlatá ulička, Svatovítský poklad a věž Mihulka.
Nejstarší sakrální stavba na Pražském hradu je románská bazilika sv. Jiří.
Během speciálních výstav se otevírají další prostory jako Jízdárna Pražského hradu, Císařská konírna, Míčovna a letohrádek královny Anny.