ÚvodAktualityCesty za uměním: Obrazárna a umění na Pražském hradě
Kultura

Cesty za uměním: Obrazárna a umění na Pražském hradě

Poslechněte si audio verzi článku
Klenot Prahy, tradiční sídlo českých panovníků, nejnavštěvovanější památka Česka a jeden z největších hradních komplexů na světě: to všechno je Pražský hrad. Místo, které tvoří nezaměnitelné panorama hlavního města, je také úžasnou uměleckou galerií. Pojďte s Kudy z nudy prozkoumat Hrad tak, jak ho neznáte!
Také je pro vás Pražský hrad coby sídlo českých králů symbolem státnosti a národní hrdost, kde je na místě úcta a pokora? Důvodů k tomu existuje celá řada: Hrad byl od devátého století domovem českých knížat a králů, nyní je sídlem prezidenta republiky a společně s historickým jádrem Prahy je zapsaný na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Hrad je také jedinečnou klenotnicí a galerií, ilustrující vývoj českých dějin. Projděte si ji s Kudy z nudy krok za krokem!


 

Obrazárna Pražského hradu

Když si císař Rudolf II. vybral Prahu za své sídelní město, na Pražském hradě shromažďoval a vystavoval své umělecké sbírky. Jejich cena údajně přesahovala hodnotu všech tehdejších pražských domů a paláců; byla v ní zahrnuta díla Leonarda da Vinci, Michelangela, Lucase Cranacha, Raffaela, Tiziana, Rubense, Albrechta Dürera a dalších světoznámých umělců. V roce 1612, kdy Rudolf II. zemřel, čítala Obrazárna na 3 000 děl.

Většina pokladů zmizela po třicetileté válce jako válečná kořist ve Švédsku, a to na popud Jana Amose Komenského, který chtěl poklady českého království uchránit před katolickými Habsburky. Část sice odvezl Matyáš II. coby habsburský královský majetek, když se dvůr vrátil do Vídně, Obrazárna ale v Praze zůstala až do přestavby Pražského hradu za vlády Marie Terezie. Po jejím zrušení obrazy sloužily jen jako dekorace královských apartmánů, část byla prodána v dražbě.



Obnovení se Obrazárna Pražského hradu dočkala až v šedesátých letech 20. století, kdy byla vybudována z rozhodnutí tehdejšího prezidenta Antonína Novotného na místě bývalých koníren pod Španělským sálem. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. ledna 1965. I když v porovnání s rudolfinskou dobou zahrnuje jen zlomek uměleckých děl, kvalitou se vyrovná nejvýznamnějším evropským uměleckým kolekcím. Připomeňte si tu časy, kdy byl Pražský hrad císařskou rezidencí a centrem dvorské rudolfinské kultury!
 

Reprezentační sály Pražského hradu

Kdybyste z křídla mezi I. a II. nádvořím Pražského hradu odbočili doleva, prošli byste Sloupovou síní s měděným stropem od architekta Jože Plečnika do Španělského sálu a Rudolfovy galerie. Doprava se jde k úředním a reprezentačním prostorám prezidenta České republiky. Mezi nejznámější části Nového paláce patří Trůnní sál, sloužící pro nejvýznamnější státní návštěvy či jmenování vlády, Brožíkův salon a Zrcadlový salon. Reprezentační prostory Pražského hradu nejsou běžně přístupné, pro veřejnost se otvírají jen výjimečně.



Jinam se ale můžete podívat celý rok, třeba do Starého královského paláceVladislavským sálem a stálou expozicí Příběh Pražského hradu, do baziliky sv. Jiří anebo do katedrály sv. Víta, která je rovněž jedinečnou uměleckou galerií. Prohlédnout si můžete i Rožmberský palác, který si v 16. století nechal na Hradě vybudovat rod pánů z Rožmberka.
 

Lobkowiczký palác a Brueghelův obraz Senoseč

Utajeným uměleckým klenotem v rozlehlém areálu Pražského hradu je Lobkowiczký palác, který vlastní starobylý panský rod Lobkowiczů. Rodinné umělecké sbírky patří k nejstarším, nejrozsáhlejším a nejcennějším šlechtickým umělecko-historickým kolekcím v Evropě. Stáří některých artefaktů dosahuje i více než dvou tisíc let. Velká část sbírek je vystavena ve dvou stálých expozicích, tedy v Lobkowiczkém paláci a na zámku v Nelahozevsi. Vedle obrazů a dalších uměleckých předmětů v Lobkowiczkých sbírkách najdete zbraně, knihovnu s více než 65 tisíci svazky, rozsáhlý rodový archiv, hudební nástroje i dobové partitury a party, některé z nich anotované samotnými skladateli.



Mezi zhruba 1500 obrazy se nachází díla slavných mistrů jako byli Veronese, Velázquez, Rubens, Bellotto a Lucas Cranach starší. V Lobkowiczkých sbírkách také najdete po Madridu a Vídni třetí nejrozsáhlejší sbírku španělských renesančních portrétů, nejpočetnější dochovaný delftský jídelní servis na světě anebo obraz Senoseč vlámského malíře Pietera Bruegela staršího. Jeden z nejcennějších kousků Lobkowiczkých sbírek vznikl roku 1565 a původně šlo o součást kolekce šesti obrazů, z nichž každý měl reprezentovat dva měsíce v roce. Senoseč, která představuje červen a červenec, byla součástí rudolfinských sbírek, ale kdy a jak císařské sbírky opustila a kde se stovky let toulala nevíme; v Lobkowiczké sbírce je uváděna až od roku 1870.

Cyklus jako celek už nikdy neuvidíme: tři obrazy z původní série se nachází v Kunsthistorickém muzeu ve Vídni, jeden je v Metropolitním muzeu v New Yorku a poslední se ztratil.
 

Na Pražský hrad na výstavu

Některé části Pražského hradu jsou přístupné jako stálé expozice. Vedle Obrazárny Pražského hradu a dalších uvedených míst to je třeba Zlatá ulička, Svatovítský poklad, věž Mihulka nebo Dům sokolníka.

Další zajímavé interiéry se ale otvírají při výstavách: to je například Jízdárna Pražského hradu, jejíž barokní průčelí tvoří téměř celou jednu stranu ulice U Prašného mostu. Pro výstavní účely a krátkodobé akce slouží i Císařská konírna anebo renesanční Míčovna a letohrádek královny AnnyKrálovské zahradě.
Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Zlatá ulička – jedno z nejrozmanitějších míst Pražského hradu Kultura

Zlatá ulička – jedno z nejrozmanitějších míst Pražského hradu

Dlouhá řada drobných domků je jedno z nejmalebnějších míst Prahy. Romantická pověst spojuje název uličky s alchymisty na dvoře Rudolfa II., kteří zde však ve skutečnosti nikdy nebydleli. Zdejší pitoreskní prostředí zaujalo řadu spisovatelů a výtvarných umělců, žil zde i spisovatel Franz Kafka.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Cesty za uměním: Tizian, nejslavnější obraz v Česku a zámek Kroměříž

Cesty za uměním: Tizian, nejslavnější obraz v Česku a zámek Kroměříž

Apollon a Marsyas je brutální výjev malovaný v odstínech krve, jedno z posledních děl slavného italského malíře Tiziana a zároveň obraz, o kterém se mluví jako o možná nejlepším Tizianově díle. Pojďte se s Kudy z nudy podívat na nefalšovaný umělecký poklad: je vystavený v Zámecké obrazárně v Kroměříži.

Reprezentační prostory Pražského hradu Památky

Reprezentační prostory Pražského hradu

Mezi reprezentační prostory Pražského hradu patří například Španělský sál, Rudolfova galerie či Sloupová síň s Rothmayerovým sálem.

Císařská konírna na Pražském hradě Památky

Císařská konírna na Pražském hradě

Císař Rudolf II. byl kromě jiných kuriózních zájmů také vášnivým milovníkem a sběratel koní. Pro svou vášeň nechal zbořit část hradních hradeb a na jejich místě vystavěl kolem roku 1583 nové nádherné stáje. V současnosti slouží konírna k výstavním účelům.

Svatovítský poklad na Pražském hradě Památky

Svatovítský poklad na Pražském hradě

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Letohrádek královny Anny v Praze – Belveder Kultura

Letohrádek královny Anny v Praze – Belveder

Na východním okraji Královské zahrady na Pražském hradě (nesprávně Belveder) dal vybudovat v letech 1538 – 1560 Ferdinand I. Královský letohrádek, zvaný také Letohrádek královny Anny. Letohrádek je nejčistší vlašská renesanční architektura mimo italskou půdu.

Příběh Pražského hradu – stálá expozice ve Starém královském paláci Kultura

Příběh Pražského hradu – stálá expozice ve Starém královském paláci

Příběh hlavního hradního komplexu v ČR a lidí s ním spojených, tedy panovníků a prezidentů přes šlechtice a dvořany, proslulé umělce, stavitele, architekty či vědce až po řemeslníky a služebnictvo, vám představí expozice Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci na Pražském hradě.

Obrazárna Pražského hradu Kultura

Obrazárna Pražského hradu

V Obrazárně jsou po celý rok vystavena díla z proslulých sbírek císaře Rudolfa II. Mezi více než stovkou unikátních děl nechybí obrazy Tiziana, Aachena či Rubense. Nově je obrazárna otevřena od 1.1.2023.

Lobkowiczký palác na Pražském hradě Kultura

Lobkowiczký palác na Pražském hradě

Lobkowiczký palác v areálu Pražského hradu doposud vlastní starobylý panský rod Lobkowiczů. Vystřídalo se zde mnoho členů rodu a několikrát byl palác rodině odebrán. Po jeho navrácení zde Lobkowiczové zřídili rodinné muzeum, které je díky své povaze nejen českým, ale i evropským unikátem.

Bazilika a klášter sv. Jiří na Pražském hradě Památky

Bazilika a klášter sv. Jiří na Pražském hradě

Románská trojlodní bazilika sv. Jiří na Pražském hradě je nejstarší dochovanou sakrální stavbou v Praze. Její bílé věže z pečlivě opracovaných opukových kvádrů výrazně zasahují do siluety hradního komplexu. V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.

Cesty za uměním: do Prahy a Kroměříže za obrazy malíře Lucase Cranacha staršího

Cesty za uměním: do Prahy a Kroměříže za obrazy malíře Lucase Cranacha staršího

Chcete poznat velkolepé obrazy slavného německého renesančního malíře, tiskaře a obchodníka Lucase Cranacha staršího (1472–1553)? Samozřejmě se za jeho díly můžete vydat do světa, ale pár působivých Cranachových děl máme i v České republice. Pojďte je objevit s Kudy z nudy!

Evropa v Česku: proč máme rádi Švédsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Švédsko?

Masové kuličky köttbullar, heboučké vlněné svetry, fantastická jezera, Vasův běh aneb Vasaloppet, polární záře, letní slunovrat, Stockholm, ostrovy Gotland a Öland, nejstarší skanzen na světě anebo Pipi Dlouhá punčocha a další knížky Astrid Lindgrenové: je tolik věcí, které máme rádi ve Švédsku! Seriál o evropských zemích pokračuje ve Skandinávii. Pojďte s Kudy z nudy poznat Švédsko!

Starý královský palác na Pražském hradě Památky

Starý královský palác na Pražském hradě

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Rožmberský palác na Pražském hradě – Ústav šlechtičen Památky

Rožmberský palác na Pražském hradě – Ústav šlechtičen

Součástí areálu Pražského hradu je také Rožmberský palác, ve kterém v minulosti působil ústav, vychovávající z mladých urozených dam opravdové šlechtičny.

Habsburkové – jeden z nejvýznamnějších panovnických rodů Evropy

Habsburkové – jeden z nejvýznamnějších panovnických rodů Evropy

Šlechtický rod, který si zvolil jméno podle svého sídla, hradu Habsburg v oblasti Aargau na severu Švýcarska, se poprvé objevil kolem roku 1100. Do nejvyšší evropské politiky Habsburkové vstoupili roku 1273, kdy byl Rudolf Habsburský zvolen římským králem. V dalších staletích pak ovládali zejména střední Evropu, Nizozemí, Pyrenejský poloostrov a jih Itálie.

Marie Terezie – jediná vládnoucí žena na českém trůně

Marie Terezie – jediná vládnoucí žena na českém trůně

Marie Terezie (13. května 1717 Vídeň – 29. listopadu 1780 Vídeň) z rodu Habsburků, arcivévodkyně rakouská, královna uherská, královna česká a markraběnka moravská. Císařovnou, jak bývá občas označována, ale nebyla. Za vlády Marie Terezie došlo k radikální proměně feudální říše v centralizovaný stát. Reformy se významně dotkly i českého království. Období její vlády je označováno jako osvícenecký absolutismus.

Prašná věž – Mihulka Kultura

Prašná věž – Mihulka

Prašná věž Mihulka byla vystavěna Benediktem Rietem koncem 15. století jako nejmohutnější dělová bašta nového hradního opevnění. Dle tradice zde v době Rudolfa II. zde byla císařská alchymistická laboratoř.

Dům sokolníka na Pražském hradě Památky

Dům sokolníka na Pražském hradě

Dům sokolníka na dvoře proti Jízdárně Pražského hradu je drobná jednopatrová stavba s dřevěnou pavlačí. V domě se nachází expozice, která evokuje život jeho prvního obyvatele, kterým byl v 17. století právě sokolník, jenž se u dvora staral o lovecké dravce i zpěvné ptáky.

Královská zahrada Pražského hradu Příroda

Královská zahrada Pražského hradu

Původně renesanční Královská zahrada z roku 1534 se stala jedním z mála klidných míst v centru Prahy. Zahradu na místě původních středověkých vinic založil Ferdinand I. Habsburský. Nachází se nedaleko letohrádku královny Anny.

Cesty za uměním: Peter Paul Rubens, hrůzostrašná Medusa a další obrazy slavného malíře, které uvidíte v Česku

Cesty za uměním: Peter Paul Rubens, hrůzostrašná Medusa a další obrazy slavného malíře, které uvidíte v Česku

K nejvzácnějším obrazům v našich galeriích patří ten, na němž se povaluje uťatá hlava Medusy. Z krku vylézají hadi, poblíž pak rozeznáte pavouky, štíra, mloka skvrnitého nebo břečťan. Teprve před několika lety se přišlo na to, že autorem děsivého výjevu je malíř Peter Paul Rubens (1577⁠–⁠1640), jeden z největších světových malířů v historii, mistr barokního stylu a nejznámější vlámský malíř 17. století.

Cesty za uměním: Pieter Bruegel, Senoseč, Pražský hrad a bruegelovský brajgl

Cesty za uměním: Pieter Bruegel, Senoseč, Pražský hrad a bruegelovský brajgl

Lovci ve sněhu, Stavba babylónské věže, Dětské hry anebo Zápas masopustu s půstem: to jsou nejznámější obrazy vlámského malíře Pietera Bruegela. Jeho nejcennějším dílem v Česku je obraz Senoseč z cyklu Měsíce, vystavený v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě.

Lobkowiczové – jeden z nejstarších českých šlechtických rodů

Lobkowiczové – jeden z nejstarších českých šlechtických rodů

Lobkowiczký zámek v Roudnici nad Labem, Lobkowiczký palác na Pražském hradě anebo Lobkovický palác na Malé Straně. Píší se různě, za všemi ale stojí šlechtický rod Lobkowiczů. Jejich rodové kořeny sahají do konce 14. století a ačkoli část rodiny po komunistickém převratu 1948 odešla do zahraničí, mnozí se po sametové revoluci 1989 vrátili a nyní žijí v Čechách.

Cesty za uměním: Albrecht Dürer, obraz Růžencová slavnost a moucha na koleně Panny Marie

Cesty za uměním: Albrecht Dürer, obraz Růžencová slavnost a moucha na koleně Panny Marie

Od narození nejslavnějšího německého malíře Albrechta Dürera (1471–1528) uplynulo více než 550 let. Už téměř sto let patří jeho obraz Růžencová slavnost ke klenotům Národní galerie v Praze. Sám autor o něm po jeho dokončení v roce 1506 napsal, řekl, že podle něj v celé zemi není lepší dílo.

Seznamte se: knížata, králové a císaři Českého království

Seznamte se: knížata, králové a císaři Českého království

Seznamte se s nejznámějšími českými panovníky, knížaty a králi! Všechny v naší řadě nenajdete, ale ty nejznámější ano. Prozradíme vám i to, který vládl nejdéle, který se dožil nejvyššího věku, anebo kdo začal Zikmundovi Lucemburskému říkat Liška ryšavá.

Jože Plečnik – architekt, který proměnil Pražský hrad a Lány v rezidence českých prezidentů

Jože Plečnik – architekt, který proměnil Pražský hrad a Lány v rezidence českých prezidentů

Slovinský architekt Jože Plečnik (23. 1. 1872 Lublaň, Slovinsko – 7. 1. 1957 tamtéž) se na přání prezidenta T. G. Masaryka stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu a výrazně ovlivnil jeho podobu. Pojďte se vypravit po jeho stopách nejenom po Hradčanech, ale také do rezidence našich prezidentů v Lánech a ke kostelu na pražských Vinohradech, který patří k nejpůsobivějším Plečnikovým stavbám.

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

Jízdárna Pražského hradu – unikátní výstavní prostory s jezdeckou minulostí Kultura

Jízdárna Pražského hradu – unikátní výstavní prostory s jezdeckou minulostí

Barokní průčelí Jízdárny Pražského hradu z konce 17. století tvoří téměř celou jednu stranu ulice U Prašného mostu, která vede na Pražský hrad ze severní strany, přes Jelení příkop. V polovině 20. století byla Jízdárna adaptována na výstavní síň.

Vladislavský sál na Pražském hradě Památky

Vladislavský sál na Pražském hradě

Vladislavský sál ve Starém paláci na Pražském hradě vás ohromí svojí velikostí a zejména unikátně řešenou klenbou. Aby se panstvo nemuselo moc unavovat, tak se do něj vjíždělo přímo na koních. Unikátem je také to, že se do současnosti sál zachoval ve své původní podobě.

Míčovna Pražského hradu Památky

Míčovna Pražského hradu

Nádherná renesanční budova uvnitř Královské zahrady na okraji Jeleního příkopu byla postavena v 16. století architektem Bonifácem Wolmutem a Ulrikem Aostalisem. Průčelí je krásně zdobené dobovými sgrafity, přesto zde naleznete i námět se srpem a kladivem.