ÚvodAktualityEvropa v Česku: proč máme rádi Irsko?
Památky

Evropa v Česku: proč máme rádi Irsko?

Poslechněte si audio verzi článku
Smaragdový ostrov, národní parky Glenveagh či Killarney s překrásnými jezery, středověké hrady, typické irské hospody a puby, černé pivo, svatý Valentýn anebo oslavy Dne svatého Patrika: je tolik věcí, které máme rádi v Irsku! Se seriálem o evropských zemích tentokrát navštívíme jednu z nejzápadněji položených zemí Evropské unie. Vydejte se s Kudy z nudy poznat Irsko!
Irsko je země tajemných klášterů a hradů, zelených pastvin a divokých mořských útesů s dobrými lidmi, tisíci pasoucích se ovcí a všude znějící hudbou. K tomu připočítejte dávné keltské kříže a ještě starší megalitické hrobky, hory a moře s ostrovy a vysokými útesy, daleké výhledy a nádhernou přírodu. Právě kvůli krásným zeleným pastvinám se Irsku přezdívá Smaragdový ostrov. Pojďte se seznámit se zemí Evropské unie, která je asi tak velká jako Česká republika a na jejímž názvu si zlomíte jazyk. Oficiální název Irská republika totiž irsky zní Poblacht na hÉireann, zkráceně Éire, hlavní město Dublin se pak irsky jmenuje Baile Átha Cliath.


 

Irsko, svatý Patrik a svatý Valentýn

Přestože to do Irska je z České republiky docela z ruky, s Kudy z nudy jsme se do vzdálené ostrovní země už vypravili. Moderní genetické průzkumy prokázaly, že s Iry sdílíme keltskou DNA. Do Irska také vedou stopy Moravských bratrů, zvaných též Moravané či Moravská církev. V roce 2024 dokonce UNESCO zařadilo severoirský Gracehill, saský Herrnhut a Betlehem v americké Pensylvánii na seznam světového dědictví. Obce s unikátním urbanistickým konceptem založili právě Moravští bratři, exulanti z Moravy, kteří uprchli před pronásledováním katolickou církví.

Do Irska také můžete jet stylově oslavit 17. března Den svatého Patrika, patrona Irska, který v zemi působil ve druhé polovině 5. století. Slavit samozřejmě můžete i v Praze, třeba v irských barech a hospůdkách The Dubliner a The James Joyce Irish Pub, anebo při výuce irských tanců v tanečních klubech a studiích Rinceoirí, Element či Seamróg.



Tím to ale nekončí: v hlavním městě Irska, v Dublinu, se v kostele na ulici Aungier Street nacházejí ostatky patrona zamilovaných, svatého Valentýna. Pokud se vám ovšem tak daleko cestovat nechce, potěší vás, že části jeho ostatků jsou mnohem blíž, třeba na Karlštejně, na Pražském hradě či na Vyšehradě.
 

Irský hrad v Pošumaví

Do historie Nalžovských Hor, městečka v Pošumaví, se významně zapsal původně irský šlechtický rod Taaffe z Carlingfordu. Kolem roku 1840 nechal Ludvík Taaffe, prezident nejvyššího soudu v rakouské monarchii, romanticky upravit les Prašivice. Místní kameník Kvíčala přitesal a vybarvil kamenné balvany do podoby draka a želvy, v lese vyrostly altánky, umělé jezírko a v nejvyšším bodě lesa pak dokonce umělá zřícenina hradu Ballymotte. Na tom by nebylo nic až tak zvláštního, kdyby nešlo o idealizovanou kopii někdejšího rodového sídla Taaffů v irském hrabství Sligo, nostalgickou panskou vzpomínku na vzdálený domov. Z náměstí Nalžovských Hor ke zřícenině vede turistická značka.


 

Vizitka: Irsko v číslech

Irsko s rozlohou 70 273 kilometrů čtverečních se tradičně dělilo do pěti provincií, Connacht, Leinster, Munster, Meath a Ulster, a do 32 hrabství. Provincie Meath už neexistuje, takže zůstaly čtyři historické provincie. Šest z devíti hrabství Ulsteru je součástí Severního Irska a tedy Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Irskou republiku tvoří zbylých 26 hrabství, anglicky „county“.

Povrch Irska je převážně nížinatý, ostatně i nejvyšší vrchol Carrauntoohill (irsky Carrán Tuathail) v pohoří Macgillycuddy´s Reeks na jihozápadě země dosahuje pouhých 1 041 metrů nadmořské výšky. Další významnější pohoří představuje Wicklow Mountains na východě a Glens of Antrim v Severním Irsku. Pro nás ze střední Evropy je fascinující především západní pobřeží, velmi členité, s mnoha zálivy, poloostrovy a útesy vysokými až 600 metrů. V Irsku také objevíte nejdelší řeku celých Britských ostrovů, 386 kilometrů dlouhou řeku Shannon.



I když oficiálním jazykem je irština, jedním z úředních jazyků Evropské unie se stala po více než třech desetiletích od vstupu Irska do Evropské unie (1973). Nejpoužívanějším jazykem je angličtina, po celé zemi ale objevíte dvojjazyčné nápisy i názvy v anglicko-irské verzi.
 

Co byste měli navštívit v Irsku?

Máte rádi kamenné varhany? Až budete v Irsku, zajeďte se podívat na ty irské, sloupce přírodního čediče v Giant’s Causeway, přírodním útvaru vytvořeném sopečnou erupcí a zařazeném na seznamu světového dědictví UNESCO. Pravou irskou romantiku objevíte také v národních parcích Glenveagh či Killarney s překrásnými jezery anebo ve Wicklow Mountains.

S Irskem je spojený také seriál Hry o trůny, natočený podle předlohy amerického spisovatele George R. R. Martina. Vedle Malty se nejdůležitější natáčecí lokací stalo právě Irsko a jeho divoké pobřeží se strmými útesy, maličké rybářské vesnice a přístavy i středověké hrady. Část filmových míst se nachází v Severním Irsku, například pláž Downhill v hrabství Londonderry, Inch Abbey aneb malebné ruiny kdysi monumentálního cisterciáckého kláštera v hrabství Down, anebo Dark Hedges, přírodní tunel ze staletých buků. Jde vlastně o alej podél cesty mezi vesničkami Armoy a Stranocum v hrabství Antrim, kterou nechal vybudovat James Stuart roku 1775 ke svému vesnickému sídlu Gracehill House.

Většina interiérových scén byla postavena ve studiích Titanic Studios v Belfastu, hlavním městě Severního Irska. Název není náhodný: v Belfastu v loděnicích Harland & Wolff byl na objednávku společnosti White Star Line postavený i slavný Titanic, druhý ze série tří lodí třídy Olympic (RMS Olympic, RMS Titanic a HMHS Britannic).
Kostel sv. Michaela ve Vítochově Památky

Kostel sv. Michaela ve Vítochově

Od raného středověku stávala vysoko nad Vítochovem svatyně, kterou nechal údajně založit sv. Metoděj. Řadí se tak k nejstarším památkám na Moravě. Románsko-gotický vzhled se zbytky zdi a hranolovitá bašta připomíná časy, kdy by kostelík zároveň i pevností.

Keltský skanzen Nasavrky – Země Keltů Kultura

Keltský skanzen Nasavrky – Země Keltů

Keltský skanzen v Nasavrkách je rekonstrukcí keltského "města" z mladší doby železné, tj. z 2. až 1. stol. př. n. l. Na takovém sídlišti ve své době žilo několik set obyvatel. Všechny velké stavby (jedná se zejména o obytné domy) mají svoji předlohu v archeologických nálezech. Rozloha – 3 ha.

Věda a historie není nuda: z Moravy až do Ameriky po stopách Moravských bratrů a Jednoty bratrské

Věda a historie není nuda: z Moravy až do Ameriky po stopách Moravských bratrů a Jednoty bratrské

Co spojuje Nový Jičín, Fulnek a Příbor s městy, jako jsou irský Gracehill, saský Herrnhut a Betlehem v americké Pensylvánii? Jsou to místa spojená s evangelickou komunitou Moravských bratří. Na Kudy z nudy vám představíme jejich příběhy, osobnosti a další zajímavosti – třeba ochranovskou hvězdu, tradiční vánoční ozdobu.

Hobit a Pán prstenů v Česku aneb místa z románů pana Tolkiena

Hobit a Pán prstenů v Česku aneb místa z románů pana Tolkiena

Nebýt anglického spisovatele Johna Ronalda Reuela Tolkiena, neznali bychom Hobita, Pána prstenů ani fiktivní kontinent Středozem, kde se jeho díla odehrávají. Na portálu Kudy z nudy tu a tam o některých místech píšeme, že připomínají místa z Tolkienových knížek. Která to jsou a kde je najdete?

Seznamte se: který patron drží ochrannou ruku nad vaší profesí nebo řemeslem?

Seznamte se: který patron drží ochrannou ruku nad vaší profesí nebo řemeslem?

Tesaři, kuchaři, policisté, hasiči, cukráři, hostinští, malíři, lékárníci a další profese: ti všichni mají své ochránce a patrony. Na Kudy z nudy jsme zkusili vypátrat ty nejznámější i zapomenuté. Pojďte se s nimi seznámit a zjistit, kdo drží ochrannou ruku nad vaším koníčkem nebo zaměstnáním!

Hradiště Obří hrad na Šumavě Památky

Hradiště Obří hrad na Šumavě

Asi 6 km jihovýchodně od Kašperských Hor se nachází pozůstatek pravěkého hradiště, kterému se říká Obří hrad. Údajně jde o zbytky keltského kultovního místa, které je opředené řadou záhad a tajemství.

7 věcí, které (možná) nevíte o… Evropské unii

7 věcí, které (možná) nevíte o… Evropské unii

Česká republika se stala součástí Evropské unie 1. května 2004. Jak stará je vize sjednoceného starého světadílu, kolika jazyky vlastně Evropská unie hovoří a kdy slaví svátek? A z jakého materiálu jsou originální dárky, které Česko reprezentují na jednáních?

Věda a historie není nuda: po stopách starých Keltů

Věda a historie není nuda: po stopách starých Keltů

Udatní válečníci, zruční řemeslníci a zemědělci, první stavitelé cest i špitálů: to všechno byli Keltové. Národy označované Řeky jako Keltoi, Keltai nebo Galatai a Římany jako Celti, Celtae a Galli kdysi ovládaly půlku Evropy a podrobit si je nedokázali ani Římané. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, kde objevíte stopy po Keltech u nás.

Věda a historie není nuda: měření času a hodiny sluneční, vodní, přesýpací i náramkové

Věda a historie není nuda: měření času a hodiny sluneční, vodní, přesýpací i náramkové

Měření času je pro nás samozřejmost, ale dokážete zjistit kolik je hodin i bez hodinek, mobilů a dalších vychytávek? Jak lidé měřili čas předtím, než byly vynalezeny hodiny? A kdo vlastně rozhodl, že den bude mít čtyřiadvacet hodin? S Kudy z nudy se vypravte do muzeí hodin a hodinek a na další místa, kde se měří čas – minutu po minutě, hodinu po hodině.

Oslavte svátek Svatého Patrika

Oslavte svátek Svatého Patrika

Důvodů k oslavám není nikdy dost, tak proč bychom 17. března nemohli společně s Iry slavit Den svatého Patrika? Věřte nebo ne, tenhle svátek slaví celý svět a protože irského patrona provází zelená barva, nazeleno se přebarvuje kdeco – v Chicagu řeka, jinde zase sjezdovky. Pije se zelené pivo, jí se zelené housky a zeleně oblečení lidé si na tváře malují jetelové trojlístky. S jejich pomocí prý svatý Patrik pohanům vysvětloval princip svaté Trojice.

Umělá zřícenina Ballymotte Památky

Umělá zřícenina Ballymotte

Nad městečkem Nalžovské Hory byla kolem roku 1840 postavena věrná kopie irského rodového sídla hraběte Taaffe – hradu Ballymotte. Kolem zříceniny postupně vyrostl svérázný lesní park s jezírkem.

Keltská naučná stezka v Nasavrkách Příroda

Keltská naučná stezka v Nasavrkách

Keltská stezka Železnými horami vás provede místy původního keltského osídlení v okolí Hradiště a Nasavrk. Prochází nádhernou přírodou Železných hor, především pak údolím řeky Chrudimky, potoků Debrného a Krkanka (Hradišťský potok).

Geopark Podbeskydí Příroda

Geopark Podbeskydí

Geopark Podbeskydí se rozkládá v centrální části Podbeskydské pahorkatiny na ploše 530 km². Území je ohraničeno sníženinou Oderské brány, úbočím Palkovických vrchů, prvním hřebenem Moravskoslezských Beskyd a úbočím Kojetínských vrchů.

Les Prašivice – pohádkové místo v Nalžovských horách Příroda

Les Prašivice – pohádkové místo v Nalžovských horách

U Nalžovských hor v lese Prašivice si nechal kolem roku 1840, Hrabě Taafe, majitel zdejšího panství původně z Irska, postavit věrnou kopii irského rodového sídla, hradu Ballymotte. K parku a zřícenině vede z Nalžovských Hor modrá značka, u lesa parkoviště není.

Bába, Veles, Mokoš nebo Radegast: kde potkáte staré slovanské bohy?

Bába, Veles, Mokoš nebo Radegast: kde potkáte staré slovanské bohy?

Když přijde řeč na slovanské bohy, možná se vám vybaví Radegast. Sochu, která stojí u cesty z Pusteven na Radhošť, a po ní pojmenované pivo zná opravdu leckdo. Pojďte se ale seznámit i s dalšími bohy našich předků, třeba s Velesem, Svantovítem, Perunem nebo Svarogem!

#světovéČesko a Lidový rok: Dušičky, Samhain nebo Halloween?

#světovéČesko a Lidový rok: Dušičky, Samhain nebo Halloween?

Svátek dušiček je vzdálenou ozvěnou pohanských časů. Dřív lidé věřili, že právě na začátku listopadu nastává magický čas, kdy se svět živých prolíná se světem zemřelých, dnes spíš vzpomínáme na své blízké a modlíme se za duše, dlící v očistci. A vlastně je úplně jedno, jestli podzimnímu svátku říkáme Dušičky, Halloween nebo Samhain: jejich prolínáním zkrátka vznikla tradice, stará jako lidstvo samo.

Hřeb z Kristova kříže v Milevském klášteře – raritní pašijová relikvie

Hřeb z Kristova kříže v Milevském klášteře – raritní pašijová relikvie

Jednu z nejvzácnějších pašijových relikvií na světě vlastní Milevský klášter. Svatý hřeb pocházející pravděpodobně z Kristova kříže našli v roce 2020 archeologové ukrytý v tajné chodbě ve zdi kostela svatého Jiljí. Nález šesticentimetrového hřebu je světovou raritou.

Zřícenina hradu Brada v Českém ráji Památky

Zřícenina hradu Brada v Českém ráji

Zalesněnému hřebeni nad Jinolickými rybníky vévodí Přivýšina – 463 m a nedaleko, východně pod tímto vrcholem, stával raně gotický hrad Brada. Dnes jsou na vrcholu na památku prusko-rakouské bitvy umístěny sochy sv. Petra a Pavla s dřevěným křížem.

Největší dudácká sbírka ve střední Evropě – dudy ve Strakonicích

Největší dudácká sbírka ve střední Evropě – dudy ve Strakonicích

Dudy, zvané též gajdy, pukl či moldánky, zná celá Evropa. Používat se začaly už před několika tisíci lety a jeden z mnoha domovů našly i u nás. V Muzeu středního Pootaví ve Strakonicích je k vidění speciální expozice dud a dudáctví, ve městě navíc se také každé dva roky koná Mezinárodní dudácký festival.

#světovéČesko a česká Hra o trůny aneb výlet Dračí uličkou do Dračích skal

#světovéČesko a česká Hra o trůny aneb výlet Dračí uličkou do Dračích skal

Rádi byste navštívili Zimohrad, Královo přístaviště a další místa ze Hry o trůny, proslulé fantasy ságy George R. R. Martina a seriálu kabelové televize HBO? Na mapách Česka je nenajdete, zato draků se nám celkem urodilo. Vydejte se do Dračího města, Dračích skal a míst opředených pověstmi o bájných létajících legendách.

#světovéČesko a náš nejznámější menhir: Kamenný pastýř a kamenné řady

#světovéČesko a náš nejznámější menhir: Kamenný pastýř a kamenné řady

Kdo zavítá do Bretaně, obvykle si nenechá ujít Carnac, největší a nejznámější „naleziště“ menhirů na evropském kontinentu. Právě tak při cestě z Prahy do Loun málokdo odolá malé zajížďce do Klobuk, kde z návrší severně od vsi dohlíží na krajinu zvláštní kamenný strážce. Seznamte se: je to nejznámější český menhir, zvaný Kamenný muž nebo také Zkamenělý pastýř.

Církevní řády: Benediktini, jejich svět a dochované i zaniklé kláštery

Církevní řády: Benediktini, jejich svět a dochované i zaniklé kláštery

Benediktinští mniši působili jako věrozvěstové v českých zemích dříve, než tu vznikly první kláštery. Právě řádu svatého Benedikta, nejstaršímu mnišskému řádu západního křesťanství, také náležel náš nejstarší klášter: ženský klášter svatého Jiří na Pražském hradě.

Čertův sloup na Vyšehradě Památky

Čertův sloup na Vyšehradě

Čertův sloup se v Karlachových sadech na Vyšehradě nachází od roku 1888. Jednotlivé kusy mají délku 160 až 240 cm. Podle pověsti sem prý sloup dopravil sám pekelník, když se s místním knězem vsadil, že donese na Vyšehrad z chrámu sv. Petra v Římě sloup dříve, než kněz doslouží mši.

Keltské hradiště Stradonice Památky

Keltské hradiště Stradonice

Keltské oppidum Stradonice patří mezi nejznámější české pravěké objekty, a to hlavně díky tisícům nálezů a „zlaté horečce“, která se rozpoutala v roce 1877, po nálezu pokladu, jenž obsahoval asi 200 zlatých a stříbrných mincí.

Keltské oppidum Třísov Památky

Keltské oppidum Třísov

Nejjižněji položené keltské hradiště v Čechách bylo podle nálezů osídleno už v době bronzové. Oppidum leželo na strategické obchodní cestě. Mohutné opevnění dnes připomínají dvě linie valů.

Hlava Kelta z Mšeckých Žehrovic – nejcennější keltská plastika v Evropě

Hlava Kelta z Mšeckých Žehrovic – nejcennější keltská plastika v Evropě

Pravděpodobně nejznámějším uměleckým dílem z keltského období v českých zemích je světově proslulá „hlava Kelta“ – kamenná hlava nalezená roku 1943 v lomu u Mšeckých Žehrovic. Jedná se o cca 25 cm vysokou sošku hlavy z bělohradské opuky, zobrazující muže s typickým keltským nákrčníkem, jenž svého nositele řadil mezi vyšší vrstvu. Dnes si hlavu Kelta z 3. století př. n. l. můžete prohlédnout v Muzeu Nové Strašecí.