Hobitín v horách nebo u Vltavy
Začneme přímo tam, kde začínají i Tolkienovy romány: v
Hobitíně, domově hobitů. Nemusíte jezdit až na Nový Zéland, kde filmaři před časem postavili věrnou maketu Tolkienova Hobitína. V
Orlických horách kousek od
Deštného vybudoval
pan Svatoslav Hofman, obdivovatel knih a fantastických příběhů J. R. R. Tolkiena,
Český Hobitín. Některé domečky s typickými kulatými okny a dveřmi můžete obdivovat zvenčí, do jiných se dá v hlavní sezoně nahlédnout i dovnitř. Pokud to do
Orlických hor máte kapku z ruky,
podobnou podívanou nabízí kolonie vinných sklepů v jihomoravské Vrbici. Anebo se projděte po náplavkách
Rašínova a
Hořejšího nábřeží v
Praze:
zrekonstruované „kobky“, kulaté prostory v nábřežních zdech, které dřív sloužily jako skladiště, si s hobitími norami v ničem nezadají.
Labský kaňon a pozvánka na pohádkovou plavbu
Vůbec
nejmohutnější pískovcový kaňon v Evropě sevřený až
300 metrů vysokými skalními stěnami se táhne od
Děčína do
Hřenska.
Řeka Labe protéká
pohádkovou krajinou pískovcových skal, v níž se snadno přenesete na stránky Tolkienova Pána prstenů a do bájné Středozemě, a to včetně
romantických skalních mostů, divokých soutěsek, starodávných schodišť mezi skalami, žebříků a balvanů. Impozantní skalní hradby si můžete prohlížet mnoha způsoby: ze značených turistických stezek po obou stranách údolí, z oken vlaků, které projíždějí po mezinárodní železniční trati, při jízdě na kole po
Labské cyklostezce, z
lodí, a dokonce i z
via ferraty na Pastýřské stěně v Děčíně.
Podzemní říše Moria
Chtěli byste se podívat do
starého trpasličího města Moria pod Mlžnými horami? Magická spleť podzemních chodeb, propastí, štol, dolů, jezer a obrovských sálů se objevuje jak v knížce
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, tak v románu
Pán prstenů, v
Silmarillionu a dalších dílech. Ve filmové trilogii Pán prstenů byl její vzhled inspirován především ilustracemi, jež vytvořil
Alan Lee. Právě takovou podívanou ve skutečnosti nabízí
prohlídka fascinujících starých vodojemů – třeba
lapidária ve starých hradních vodojemech na
brněnském Špilberku,
historických vodojemů na Žlutém kopci v
Brně anebo
podzemních prostor Staré čistírny odpadních vod v Praze-Bubenči.
Můstek nad propastí v Khazad-dûm
Do
Morie, původně zvané
Trpasluj a v trpasličí řeči
Khazad-dûm, se ovšem podíváte i jinde: v
Moravském krasu, v
Sloupsko–šošůvských jeskyních. Klenotem podzemí je
Nagelova propast, kterou ze spodních pater objevil již roku 1748 matematik J. A. Nagel. Přibližně 90 metrů hlubokou propast překlenují
dva můstky: vypadají křehce, ale jsou absolutně bezpečné a alespoň na chvilku vás zavedou do fantasy podzemí. Jeskyně jsou
zpřístupněné i v zimě a navíc nabízejí
zážitkovou trasu, pojmenovanou právě po Nagelovi.
Gandalf nebo Krakonoš?
Dobrý duch
Krkonoš zvaný
Krakonoš byl zřejmě jedním z inspiračních zdrojů pro
postavu čaroděje Gandalfa. Oba jsou zobrazováni jako starci s dlouhým vousem, velkým kloboukem a pláštěm, a z Nového Zélandu si tak turisté odvážejí upomínkové předměty s podobnými obrázky jako lidé z
výletů do Krkonoš. Navíc na pohlednici s obrázkem Krakonoše od
německého malíře Josefa Madlenera si prý britský spisovatel poznamenal
„The origin of Gandalf“, tedy původ Gandalfa.
Keltský telegraf
Okouzlily vás
postupně zapalované obří ohně na vrcholcích horských pásem Středozemě, které vzplály v posledním dílu filmové trilogie Pána prstenů? Právě tak funguje
Keltský telegraf, světelné signály, které se vždy první jarní sobotu v roce vysílají z jednoho stanoviště na druhé po dohodnutých trasách napříč krajinou. Se vzpomínkou na dávné obyvatele střední Evropy, kteří si ohni předávali zprávy o hrozícím nebezpečí, novodobí Keltové ohňovými signály symbolicky vítají jaro a propojují Česko a Slovensko.
Letopisy Narnie a Pravčická brána
John Ronald Reuel Tolkien (3. ledna 1892 Bloemfontein – 2. září 1973 Bournemouth) byl anglický spisovatel, filolog a univerzitní profesor. Díky jeho nejznámějším dílům
Hobit, Pán Prstenů a dalším je považován za
otce moderní fantasy literatury. V letech 1925–1945 působil jako profesor staré angličtiny, v letech 1945–1959 pak jako profesor anglického jazyka a literatury na
Univerzitě v Oxfordu. A protože k jeho nejbližším přátelům patřil
irský spisovatel Clive Staples Lewis, autor série knih
Letopisy Narnie a podobně jako Tolkien člen
literárního diskusního klubu Inklings, jako bonus přidáváme ještě dva tipy ze
severozápadních Čech.
Skalní město v Tisé si kvůli bohaté sněhové pokrývce (v jiných scénách je sníh umělý) a fantaskním pískovcovým stěnám vybral
režisér Andrew Adamson, aby tu natočil
film Letopisy Narnie – Lev, čarodějnice a skříň. Ve filmu se jako skalní most objevila i proslulá
Pravčická brána z nedalekého
Českého Švýcarska.