Hobitín v horách nebo u Vltavy
![český hobitín](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/a72f3ae7-41de-477e-9853-4bce162bf2f3/cesky-hobitin-shutterstock-1979504990.jpg.aspx&width=300&height=200)
Začneme přímo tam, kde začínají i Tolkienovy romány: v
Hobitíně, domově hobitů. Nemusíte jezdit až na Nový Zéland, kde filmaři před časem postavili věrnou maketu Tolkienova Hobitína. V
Orlických horách kousek od
Deštného vybudoval
pan Svatoslav Hofman, obdivovatel knih a fantastických příběhů J. R. R. Tolkiena,
Český Hobitín. Některé domečky s typickými kulatými okny a dveřmi můžete obdivovat zvenčí, do jiných se dá v hlavní sezoně nahlédnout i dovnitř. Pokud to do
Orlických hor máte kapku z ruky,
podobnou podívanou nabízí kolonie vinných sklepů v jihomoravské Vrbici. Anebo se projděte po náplavkách
Rašínova a
Hořejšího nábřeží v
Praze:
zrekonstruované „kobky“, kulaté prostory v nábřežních zdech, které dřív sloužily jako skladiště, si s hobitími norami v ničem nezadají.
Labský kaňon a pozvánka na pohádkovou plavbu
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/d7cb4cf7-495b-46bd-af5d-9577a9ffafa8/labsky-kanon-shutterstock-1239075361.jpg.aspx&width=300&height=200)
Vůbec
nejmohutnější pískovcový kaňon v Evropě sevřený až
300 metrů vysokými skalními stěnami se táhne od
Děčína do
Hřenska.
Řeka Labe protéká
pohádkovou krajinou pískovcových skal, v níž se snadno přenesete na stránky Tolkienova Pána prstenů a do bájné Středozemě, a to včetně
romantických skalních mostů, divokých soutěsek, starodávných schodišť mezi skalami, žebříků a balvanů. Impozantní skalní hradby si můžete prohlížet mnoha způsoby: ze značených turistických stezek po obou stranách údolí, z oken vlaků, které projíždějí po mezinárodní železniční trati, při jízdě na kole po
Labské cyklostezce, z
lodí, a dokonce i z
via ferraty na Pastýřské stěně v Děčíně.
Podzemní říše Moria
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/1ee6eba7-4fc6-4088-a24c-15839d3f2230/087-vodojemy-zluty-kopec.jpg.aspx&width=300&height=198)
Chtěli byste se podívat do
starého trpasličího města Moria pod Mlžnými horami? Magická spleť podzemních chodeb, propastí, štol, dolů, jezer a obrovských sálů se objevuje jak v knížce Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, tak v románu Pán prstenů, v Silmarillionu a dalších dílech. Ve filmové trilogii Pán prstenů byl její vzhled inspirován především ilustracemi, jež vytvořil
Alan Lee. Právě takovou podívanou ve skutečnosti nabízí
prohlídka fascinujících starých vodojemů – třeba
lapidária ve starých hradních vodojemech na
brněnském Špilberku,
historických vodojemů na Žlutém kopci v
Brně anebo
podzemních prostor Staré čistírny odpadních vod v Praze-Bubenči.
Můstek nad propastí v Khazad-dûm
![nagel](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/f6b0a80a-7c73-487a-9e88-6e0f16551aa7/nagel-propast2.jpg.aspx&width=300&height=200)
Do Morie, původně zvané Trpasluj a v trpasličí řeči Khazad-dûm, se ovšem podíváte i jinde: v
Moravském krasu, v
Sloupsko–šošůvských jeskyních. Klenotem podzemí je
Nagelova propast, kterou ze spodních pater objevil již roku 1748 matematik J. A. Nagel. Přibližně 90 metrů hlubokou propast překlenují
dva můstky: vypadají křehce, ale jsou absolutně bezpečné a alespoň na chvilku vás zavedou do fantasy podzemí. Jeskyně jsou
zpřístupněné i v zimě a navíc nabízejí
zážitkovou trasu, pojmenovanou právě po Nagelovi. Termín prohlídky je třeba předem objednat na tel. 516 435 335 nebo 730 575 973. Prohlídky jsou 2× denně pro skupiny min. 4 a max. 10 osob, o výšce nejméně 140 cm.
Gandalf nebo Krakonoš?
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/d08d6b47-cd27-46dd-a6e5-a33c4dd48606/krakonos-harrachov.jpg.aspx&width=300&height=199)
Dobrý duch
Krkonoš zvaný
Krakonoš byl zřejmě jedním z inspiračních zdrojů pro
postavu čaroděje Gandalfa. Oba jsou zobrazováni jako starci s dlouhým vousem, velkým kloboukem a pláštěm, a z Nového Zélandu si tak turisté odvážejí upomínkové předměty s podobnými obrázky jako lidé z
výletů do Krkonoš. Navíc na pohlednici s obrázkem Krakonoše od
německého malíře Josefa Madlenera si prý britský spisovatel poznamenal
„The origin of Gandalf“, tedy původ Gandalfa.
Keltský telegraf
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/e2fc35d4-479d-40fe-8271-857f5ec3fc73/264-06-ohen-shutterstock-287956994.jpg.aspx&width=300&height=202)
Okouzlily vás postupně zapalované obří ohně na vrcholcích horských pásem Středozemě, které vzplály v posledním dílu filmové trilogie Pána prstenů? Právě tak funguje
Keltský telegraf, světelné signály, které se vždy první jarní sobotu v roce vysílají z jednoho stanoviště na druhé po dohodnutých trasách napříč krajinou. Se vzpomínkou na dávné obyvatele střední Evropy, kteří si ohni předávali zprávy o hrozícím nebezpečí, novodobí Keltové ohňovými signály symbolicky vítají jaro a propojují Česko a Slovensko.
Letopisy Narnie a Pravčická brána
John Ronald Reuel Tolkien (3. ledna 1892 Bloemfontein – 2. září 1973 Bournemouth) byl anglický spisovatel, filolog a univerzitní profesor. Díky jeho nejznámějším dílům
Hobit, Pán Prstenů a dalším je považován za
otce moderní fantasy literatury. V letech 1925–1945 působil jako profesor staré angličtiny, v letech 1945–1959 pak jako profesor anglického jazyka a literatury na
Univerzitě v Oxfordu. A protože k jeho nejbližším přátelům patřil
irský spisovatel Clive Staples Lewis, autor série knih
Letopisy Narnie a podobně jako Tolkien člen
literárního diskusního klubu Inklings, jako bonus přidáváme ještě dva tipy ze
severozápadních Čech.
Skalní město v Tisé si kvůli bohaté sněhové pokrývce (v jiných scénách je sníh umělý) a fantaskním pískovcovým stěnám vybral
režisér Andrew Adamson, aby tu natočil
film Letopisy Narnie – Lev, čarodějnice a skříň. Ve filmu se jako skalní most objevila i proslulá
Pravčická brána z nedalekého
Českého Švýcarska.