Evropa v Česku: proč máme rádi Bulharsko?

Česká republika se stala součástí Evropské unie 1. května 2004. Jak stará je vize sjednoceného starého světadílu, kolika jazyky vlastně Evropská unie hovoří a kdy slaví svátek? A z jakého materiálu jsou originální dárky, které Česko reprezentují na jednáních?

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny se rozkládá na strmých severních svazích Jizerských hor. V červenci 2021 se oblast s řadou skalních vyhlídek i největším vodopádem Jizerských hor stala první českou přírodní památkou zařazenou na seznam Světového dědictví organizace UNESCO.

O Slovanech jsme se všichni učili ve škole, ale co vlastně víme o obyvatelích slovanských zemí a jejich předcích? Odkud přišli, kdy se usadili v českých zemích, jak žili a jaké bohy uctívali? Pojďte se s Kudy z nudy vypravit po stopách dávných obyvatel naší vlasti, na slovanská hradiště, naučné stezky a do archeologických expozic.

Krátce před půlnocí 20. srpna 1968 překročila hranice tehdejšího Československa vojska pěti států východního bloku. Invaze armád Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za Pražským jarem, tedy pokusem liberálního křídla Komunistické strany Československa vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří“. Naopak začalo období normalizace, které ukončila teprve sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.

Alfons Mucha, významný představitel evropské secese. Jeho snové krásky s květinami, zarámované v romantických scenériích, známe z kalendářů, plakátů, dekorativních zástěn, obalů od čokolád, likérů či sušenek.

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Zavřete oči a nechte se vést vůní rostlin – trojskou botanickou zahradou vede Vonná stezka, originální vzdělávací projekt, který postupně zahrnuje jednotlivé expozice. Vznikl díky spolupráci Botanické zahrady hl. m. Prahy s přední českou odbornicí na vůně Petrou Hlavatou.

Císařská cesta spojuje historická divadla přístupná veřejnosti, která představují to nejcennější, co se nám v oblasti historické divadelní architektury zachovalo.

Připomeňte si zásadní momenty naší historie! V noci z úterý 20. srpna na středu 21. srpna 1968 začala invaze do Československa a okupace vojsky Varšavské smlouvy. Vedle Sovětů se ho účastnili vojáci z Polska, Maďarska a Bulharska. Vojska NDR hranice ČSSR nakonec nepřekročila a stejně se zachovalo Rumunsko a Albánie. Začalo tak dlouhé normalizační období, které ukončil až listopad 1989. Vojska SSSR u nás pak zůstala až do roku 1991. Portál Kudy z nudy připravil výběr tipů, kde si můžete připomenout letošní výročí smutných událostí.

Světové prvenství mají pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic, kde žili naši předkové před 25 000 lety. Jsou zde četné nálezy hlavně z doby lovců mamutů, mezi nimi i jeden z nejvýznamnějších Věstonická venuše.

Film 3Bobule volně navázal na letní komedie Bobule a 2Bobule. S Terezou Ramba, Kryštofem Hádkem, Lukášem Langmajerem a Miroslavem Táborským se opět podíváte do prosluněných jihomoravských vinic, do kraje vinných sklepů a rázovitých vinařů.

Téměř půl století rozdělovala Železná opona Evropu a svět na východ a západ. V současnosti se všech 16 evropských států podél této historické a politické linie podílí na budování jedinečné trasy pro cyklisty i pěší. Česká část vede od západního výběžku u Aše jižní hranicí s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot. Často kopíruje v terénu vedení známých magistrál (Šumavská, Lipenská) nebo dálkových tras (Greenways Praha – Vídeň). Na hranicích mezi Rakouskem, Českem a Slovenskem prochází obzvláště pěkný úsek, který měří 329 kilometrů.

Máchovo jezero, Lipno, Špindlerův Mlýn nebo Český ráj: to jsou místa, kam se za socialismu jezdilo na dovolenou. Prázdniny jsme trávili také na chatách a na chalupách a záviděli jsme těm, kteří jeli na výlet do Prahy, protože taková jízda metrem a po eskalátorech, to byl vážně zážitek! Vydejte se s Kudy z nudy na dovolenou v retro stylu.

Rybník Bulhar v obci Unhošť má pohnutou historii – nejprve byl ve vzdálené minulosti vybudován, pak se jej obec rozhodla vysušit a po několika desetiletích pak došlo k jeho obnově. Dne 10. 7. 1950 zde utonul bulharský státní příslušník a od té doby je rybník v Unhošti znám pod názvem "Bulhar".

Zubr evropský je největší volně žijící přežvýkavec v Evropě, kterého lidé v 18. století téměř vyhubili a ve 20. století opět vyšlechtili z jedinců žijících v zajetí. U nás se zubři vyskytují pouze na několika málo místech a pocházejí většinou z chovů na východě Polska. Největším evropským sudokopytníkům se u nás ale daří, aktuálně jich v Česku žije okolo 120. Kam se za nimi vydat vám poradí Kudy z nudy.

Své národní stromy má řada zemí na celém světě. Pro Českou republiku je takovým stromem lípa, symbol ochrany, pomoci a lásky. Její květy líbezně voní, široká koruna poskytuje stín a ochranu. Oblíbili si ji už staří Slované a máme ji rádi dodnes: stačí připomenout tradici Lip republiky, vysazovaných v roce 1918 při vzniku Československé republiky, i v roce 2018 při stém výročí samostatnosti.

Prusko-rakouská válka roku 1866 mohla skončit jinak, kdyby rakouská armáda vyzbrojila pěšáky puškou zvanou zadovka. Moderní zbraně se nabíjely zezadu, armáda ale používala pušky značky Lorenz, které se nabíjely zepředu, tedy mnohem pomaleji. Český puškař a vynálezce Sylvestr Krnka (29. prosince 1825 – 4. ledna 1903) přitom pušku zadovku vyrobil už v roce 1849.

Kdo zná Alfonse Muchu jako autora divadelních plakátů a krásných dívek z období belle epoque, toho první setkání se Slovanskou epopejí překvapí: je to dílo pro malíře netypické, které se od všech ostatních ve všem liší – barevností, velikostí i vše prostupujícím symbolismem, fantaskním viděním světa i slovanskými mýty. Vyvolává nadšení i opovržení, mluví se o ní jako o Muchově bombastické závěti a je nejzmiňovanějším uměleckým dílem v českých médiích.

Krásné dívky s těžkými víčky a překrásnými šperky, složité květinové ornamenty, divadelní plakáty, kalendáře, dekorativní zástěny, obaly čokolád i obří plátna zachycující historii slovanských národů: tak vypadají díla malíře a grafika Alfonse Muchy, který dal světu nový secesní styl. Bez Muchy by zkrátka éra Belle Époque nikdy nebyla tak krásná.

Na podzim převzala 350letá Chudobínská borovice od Nadace Partnerství titul Strom roku České republiky díky podpoře bezmála čtyř a půl tisíce hlasujících. Úderem prvního února podporovatele unikátního stromu čeká další výzva v podobě evropského kola. V konkurenci další patnáctky zemí bude Královna zatopeného údolí, jak stromu místní z obcí Vír a Dalečín přezdívají, soutěžit o titul Evropský strom roku. O vítězi jubilejního desátého ročníku ankety, do kterého vždy postupují vítězové národních kol, rozhodují Evropané v online hlasování od 1. do 29. února 2020.

Evropská dálková trasa E3 začíná v Santiagu de Compostela, prochází napříč Evropou a na našem území vede od Chebu do Beskyd, většinou při severní hranici. Od Jeseníků míří do Beskyd na Bumbálku, a odtud dále na Slovensko.

Špičák, Stržový vrch, Poledník, Štolpichy, Tišina, Frýdlantské cimbuří a Paličník: to je sedm vzácných kousků přírody Jizerských hor, jejichž sloučením vznikla v roce 1999 národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny. Prastaré bukové lesy na strmých horských svazích se v červenci 2021 staly první českou přírodní památkou zařazenou na seznam Světového dědictví organizace UNESCO.