Na světě neexistuje země, která by nám byla bližší než
Slovensko. Češi mají ke Slovensku nejpozitivnější vztah ze všech zemí světa, a totéž platí naopak. Náš nejbližší soused a bratrský národ s námi stovky let sdílel společnou historii v rámci habsburské monarchie, a v letech 1918 až 1992 dokonce společnou zemi. Rozdělením Československa se toho moc nezměnilo, vztahy obou zemí i jejich obyvatel zůstávají na nadstandardní úrovni.
Nová tradice: první zahraniční návštěva českých a slovenských prezidentů
Jednou z novodobých tradic se například stala první zahraniční návštěva
slovenských a českých prezidentů: stejně jako pro slovenského prezidenta vede první zahraniční cesta ve funkci hlavy státu do Česka, naši prezidenti jezdí na Slovensko. Zrovna tak slovenští prezidenti rádi jezdí na dovolenou do Česka, ti čeští zase na Slovensko. Už
Tomáš Garrigue Masaryk rád jezdíval na
prezidentskou dovolenou do slovenských
Topoľčianek a na další místa.
Vizitka: Slovensko v číslech a střed Evropy
Slovenská republika má rozlohu asi 49 tisíc kilometrů čtverečních a 5,5 milionu obyvatel. Hlavním městem je
Bratislava, úředním jazykem slovenština a v roce 2004 Slovensko rozšířilo společně s
Českou republikou, Estonskem, Kyprem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem a
Slovinskem rodinu zemí
Evropské unie.
A zeměpisné rekordy? Porovnejte je s
nejvyššími a nejnižšími místy v Česku: nejvyšším bodem je
Gerlachovský štít ve
Vysokých Tatrách, nejnižší bod leží v nadmořské „nížce“ 94 metrů u obce
Klin nad Bodrogom v regionu
Zemplín, nejdelší řeka je se 403 kilometry
Váh a největší řeka
Dunaj. Slovensku připadá z jeho 2 850 kilometrů dlouhého toku úsek měřící 172 kilometrů.
Střed Slovenska najdete v národní přírodní rezervaci
Ľubietovský Vepor v oblasti kolem vrcholu Hrb (1255 m), raritou pak je
střed Evropy u
kostela sv. Jana Křtitele v
Kremnických Baniach.
Kdo je Největší Slovák?
Podobně jako v Česku i na Slovensku rozvířilo obrovské debaty
soutěžní hlasování o Největším Slovákovi. Zatímco v Česku diskvalifikovali neexistujícího
Járu Cimrmana, Slováci museli z TOP 10 vyřadit válečného zločince
Jozefa Tisa. Vypadla také zpěvačka
Marika Gombitová, která se rozhodla přenechat své místo v anketě jiné osobnosti. Díky společným česko-slovenským dějinám budete určitě znát většinu lidí z první desítky.
Umístili se v ní
Jozef Gabčík, jeden ze strůjců
atentátu na Reinharda Heydricha, zakladatel Československého státu
Milan Rastislav Štefánik, umělec a politik
L’udovít Štúr, politik
Alexander Dubček, zbojník
Juraj Jánošík, věrozvěstové
Cyril a Metoděj, kněz
Anton Srholec a cyklista
Peter Sagan. Mezi kontroverzní osobnosti patří normalizační politik
Gustáv Husák a zakladatel Hlinkovy l‘udové strany
Andrej Hlinka.
Výlety na Slovensko aneb na skok přes hranice
O něco delší než slovenský úsek Dunaje je hranice Slovenska s Českou republikou: od
Trojmezí u Hrčavy k soutoku řek
Moravy a
Dyje v nejjižnějším cípu
jihomoravské obory Soutok meří 252 kilometrů. V
seriálu Na skok přes hranice jste se s
Kudy z nudy podívali na Slovensko už několikrát, třeba na
Velkou Javořinu, kde se odehrávají tradiční letní
Slavnosti bratrství Čechů a Slováků, anebo z
Mikulčic po
lávce přes řeku Moravu ke
kostelu sv. Markéty Antiochijské a do městečka
Skalica, kde se zrodila tradice sladkých trdelníků.
Na Slovensko jsme se také několikrát podívali se
seriálem #světovéČesko: představili jsme vám například
„vyšívanou“ vesnici Čičmany,
temný příběh Čachtické paní anebo
bukové lesy Vihorlatu, zapsané na
seznamu Světového dědictví UNESCO jako Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy. Svezli jsme se také
Čiernohronskou železnicí, úzkokolejnou lesní dráhou v Horehroní, do
Vydrovské doliny a
Lesnického skanzenu Vydrovo.
Slovenské UNESCO aneb tipy, kam se podívat na Slovensku
O propojení Česka a Slovenska vypovídá i několik tradic, zapsaných na
Seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Společný zápis pro obě země se týká
loutkářství, sokolnictví a
modrotisku. Živé dědictví UNESCO ze Slovenské republiky dále reprezentuje hudební nástroj
fujara a jeho hudba,
Terchovská muzika, Gajdošská kultura, Horehronský vícehlasý zpěv, drátenictví a
tradice spojené s chovem koní plemene Lipican.
Lákají vás další slovenské
památky UNESCO? Určitě vás nezklame
Banská Štiavnica a technické památky v jejím okolí, město
Levoča a
Spišský hrad, rezervace lidové architektury
Vlkolínec, historické jádro města
Bardejov, hranice Římské říše –
Dunajský Limes, římské vojenské tábory
Gerulata v Rusovcích a v Iži, anebo dřevěné chrámy. Jednotlivé kostely a kostelíky najdete v
Hervartově, Tvrdošíně, Kežmarku, Leštinách, Hronseku, Bodružalu, Ladomirové a
Ruské Bystré.
Pestrá je i nabídka míst světového přírodního dědictví UNESCO, kam se řadí
jeskyně Slovenského krasu a
Aggteleckého krasu Domica, Gombasecká jeskyně, Jasovská jeskyně, Ochtinská aragonitová jeskyně, Dobšinská ledová jeskyně a
Krásnohorská jeskyně. O bukových lesích v Karpatech jsme se už zmínili, ochrana UNESCO se vztahuje na
prales Havešová, Vihorlat, Rožok, Udavu a
Stužicu v
Bukovských vrchách.