ÚvodAktualityEvropa v Česku: proč máme rádi Slovinsko?
Životní styl

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovinsko?

Poslechněte si audio verzi článku
Lublaň, Bled a Bledské jezero, Kranjska Gora, jeskyně Postojna, Bohinjské jezero, soutěsky Mostnica a Vingar, světoznámé skokanské středisko Planica, Lipica a lipicánští koně, hrad Predjama, Maribor anebo pobřeží Jadranu s městy Piran a Izola: je tolik míst, která milujeme ve Slovinsku! Se seriálem o evropských zemích tentokrát míříme do země na pomezí Alp, Balkánu a Středomoří. Vydejte se s Kudy z nudy poznat Slovinsko!
Cestovní kanceláře často Slovinsko představují jako malou zemi, která na malém prostoru nabízí všechno, co je pro Evropu typické. Je tu opravdu všechno, od mořského pobřeží až po Alpy, velehory s hlubokými jezery a horskými štíty, které dosahují výšky přes dva tisíce metrů. Kromě toho tu objevíte krásná středověká města, krasové jeskyně, fascinující říční soutěsky a také stavby Jože Plečnika (1872–1957), slovinského architekta, který proměnil Pražský hrad a zámek v Lánech v rezidence českých prezidentů. Průkopník moderní architektury 20. století obsáhl široký prostor mezi rodnou Lublaní, Vídní a Prahou, kam jej přivedlo přátelství se spolužákem Janem Kotěrou. Právě v Lublani objevíte nejhezčí Plečnikovy stavby, zapsané mezi slovinskými památkami UNESCO. Mezi jeho nejznámější díla patří Trojmostí přes řeku Lublanici, tržnice, Národní a univerzitní knihovna, kostel sv. Michala na Blatech či takzvaný Žehličkový dům na výjimečně dlouhém a úzkém trojúhelníkovém pozemku.


 

Slovinská kuchyně aneb průsečík národních chutí

Obrovské bohatství skrývá slovinská kuchyně. Jsou v ní zastoupeny všechny chutě okolních zemí, především Rakouska, Itálie a Maďarska. O tenhle kulinářský zážitek byste se neměli nechat ochudit! Vedle balkánských specialit z mletého masa, šopského salátu, rakouských špekových knedlíků, pršutu nebo klobás se zelím ochutnáte třeba štruklji, tradiční slovinské jídlo složené z těsta a různých druhů náplní. Pokrm nejvíc připomíná plněný závin či knedlík, může být vařený nebo pečený, a má širokou škálu náplní, sladkých i slaných. Možná vás přiláká obara a žganci, polévka podávaná s pohankovými škubánky s cibulkou a škvarky, anebo dezerty. Mezi nimi kralují potica, nejtradičnější sváteční moučník podobný naší bábovce, Prekmurska gibanica aneb dezert z šesti vrstev, a hlavně Blejska kremna rezina. Tradiční krémový řez ve stylu tradičního kremeše se skládá z vanilkového pudinku a šlehačkového krému, které jsou vložené mezi tenké plátky listového těsta. Jak název napovídá, nejlépe si vychutnáte v místě s výhledem na ikonické jezero Bled.


 

Vizitka: Slovinsko v číslech

Slovinsko má rozlohu asi 20 tisíc kilometrů čtverečních, což je zhruba čtvrtina rozlohy České republiky. V zemi žijí přes dva miliony obyvatel, hlavním městem je Lublaň (asi 290 tisíc obyvatel). Členským státem Evropské unie je Slovinsko od roku 2004.

A zeměpisné rekordy? Porovnejte je s nejvyššími a nejnižšími místy v Česku. Na severozápadě Slovinska se tyčí vápencové Julské Alpy s nejvyšší horou Triglav (2864 m), Kamnicko-savinjské Alpy i hřeben Karavenke. U severních hranic s Rakouskem leží ještě horské pásmo Pohorje a na jihu se tyčí Dinárské hory, které se táhnou celou bývalou Jugoslávií až do Albánie. Unikátní je Kras, krasové území se spoustou jeskyní a podzemních řek, které se rozkládá mezi Lublaní a Středozemním mořem. Právě slovinský Kras dal vzniknout obecnému pojmenování všech krasových oblastí včetně našeho Moravského krasu nebo Českého krasu.

Důkazem, že ve Slovinsku skutečně najdete všechna tradiční evropská lákadla, je pobřeží Jadranu. Po rozpadu bývalé Jugoslávie sice slovinské pobřeží Terstského zálivu Jaderského moře měří pouhých 43 kilometrů, ale objevíte tu všechno, co k dovolené u moře patří včetně oblíbených letovisek Koper, Izola, Piran a Portorož.
 

Původní bukové lesy Karpat, přírodní památka UNESCO

S Českou republikou spojuje Slovinsko ještě jedna zajímavost. Více než polovinu rozlohy Slovinska zabírají lesy, a to včetně pravěkých a prastarých bukových lesů. Ty byly zapsány na seznam UNESCO už roku 2007 jako Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy. V červenci 2021 byla k této památce připojena coby první česká přírodní památka zařazená na seznam Světového dědictví UNESCO i národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, oblast s řadou skalních vyhlídek i největším vodopádem Jizerských hor. Původní bukové lesy Karpat společně s námi a Slovinskem sdílí také Albánie, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Německo, Francie, Itálie, Chorvatsko, Severní Makedonie, Rakousko, Polsko, Rumunsko, Švýcarsko, Slovensko, Španělsko a Ukrajina.


 

Slovinsko a jeho poklady

Jedním z nejoblíbenějších míst Slovinska, kam každý rok zamíří tisíce turistů, je Bledské jezero s ostrůvkem, kostelíkem a Bledským hradem. Leží u lázeňského města Bled, směrem na jihozápad se pak o něco hlouběji v Triglavském národním parku nachází Bohinjské jezero, největší sladkovodní plocha Slovinska. Za vidění stojí také soutěska Mostnica a soutěska Vintgar, 1600 metrů dlouhá a místy až 250 metrů hluboká. Prochází tudy naučná stezka, která vede po spoustě lávek a můstků.

Znát byste měli i jeskyni Postojna jama, velkolepý podzemní labyrint chodeb, krápníkových dómů a podzemních jezer. Podzemí, které vytvořila podzemní říčka Pivka, je dlouhé asi 19 kilometrů, takže Postojna je rovněž nejdelší jeskyní Slovinska. Zároveň je jedinou zpřístupněnou jeskyní na světě, kam byla zavedena železnice a na vlastní oči zde spatříte takzvanou lidskou rybu, endemita macaráta jeskynního. Mimochodem, první návštěvníci se do jeskyně podívali již v roce 1819 a elektrické osvětlení bylo v jeskyni nainstalováno již v roce 1872, což bylo dříve než v hlavním městě Lublani. Podle nejznámější jeskyně Slovinska získala své jméno jeskyně Postojna, největší jeskyně Českého ráje.

Milovníkům koní nabízí Slovinsko návštěvu Lipice, místa spojeného s chovem koní plemene Lipican. Počátky chovu sahají až do 16. století, Lipicáni mají většinou bílou barvu a jsou blízcí příbuzní našich Starokladrubáků.
Otto Rothmayer – neoficiální architekt Pražského hradu

Otto Rothmayer – neoficiální architekt Pražského hradu

Architekt, designér a pedagog Otto Rothmayer (28. 2. 1892 Praha-Vinohrady – 24. 9.1966 Praha-Břevnov) byl žákem slovinského architekta Jože Plečnika. Až do Plečnikova odchodu z Československé republiky byl jeho nejbližším spolupracovníkem a ještě dlouho poté na Pražském hradě působil, byť nikoliv v roli hlavního hradního architekta.

Evropská dálková trasa E6 – pěšky z Chebu do Železné Rudy Letní sporty

Evropská dálková trasa E6 – pěšky z Chebu do Železné Rudy

E6 naše území jen tak olízne a spěchá dál. Její počátek lze nalézt až na finském severozápadě. K nám se dostává nedaleko Chebu, vede přes Mariánské Lázně a Šumavou k hraničnímu přechodu Alžbětín, kde se stáčí do Rakouska. Dále pak směřuje na Balkán a končí v řecké Alexandropolis.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech Památky

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech

Kostel stojí na náměstí Jiřího z Poděbrad a je dílem známého slovinského architekta Josipa Plečnika, realizovaným v letech 1928 až 1932. Velmi osobitá stavba je inspirována starokřesťanskými vzory. Jde o ojedinělý příklad meziválečné české architektury.

Evropa v Česku: proč máme rádi Nizozemsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Nizozemsko?

Amsterdam, Rijksmuseum s Rembrandtovou Noční hlídkou, sýry, tulipány, světoznámá květinová burza v Aalsmeer, delftský modrý porcelán, větrné mlýny, vodní kanály, rybí speciality anebo Naarden, místo s českou stopou, kde je pochovaný Jan Amos Komenský: je tolik věcí, které máme rádi na Nizozemsku! Se seriálem o evropských zemích tentokrát navštívíme zemi na pobřeží Severního moře. Poznejte s Kudy z nudy Nizozemsko!

Největší věžní hodiny v České republice – Věžní hodiny na Vinohradech

Největší věžní hodiny v České republice – Věžní hodiny na Vinohradech

Věžní hodiny na kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech mají průměr 7,6 m. Byly osazeny na původní okna kostelní věže. Jedná se o největší věžní hodiny v České republice.

Evropa v Česku: proč máme rádi Lotyšsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Lotyšsko?

Hlavní město Riga a jeho historické centrum, největší lotyšský národní park Gauja, středověký hrad Turaida, ledovcová jezera anebo Jurmala, letovisko na pobřeží Baltského moře, které se proslavilo už v době carského Ruska: je tolik věcí, které máme rádi v Lotyšsku! Seriál o evropských zemích pokračuje v Pobaltských zemích. Pojďte s Kudy z nudy poznat Lotyšsko!

Hotelové hvězdičky: co znamenají a jak se nenechat napálit?

Hotelové hvězdičky: co znamenají a jak se nenechat napálit?

Vybíráte si ubytování v hotelu? Nejjednodušší je řídit se počtem hvězdiček: ty vám prozradí, co můžete očekávat. Protože však jejich používání je pouze orientační a dobrovolné, rozhodně nic nepokazíte, když se při výběru hotelu zaměříte také na popis ubytování, služby, které ubytovací zařízení poskytuje, fotografie i recenze hostů.

Evropa v Česku: proč máme rádi Chorvatsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Chorvatsko?

Dovolená u Jadranu, letní atmosféra chorvatských ostrovů a pláží, úžasné moře, národní park Plitvická jezera, města Dubrovník, Poreč, Trogir, Šibenik či Pula, dary moře, kaskády řeky Krky anebo místo, kde se natáčely příběhy nejznámějšího evropského indiána, náčelníka Apačů Vinnetoua: je tolik věcí, které milujeme v Chorvatsku! Se seriálem o evropských zemích tentokrát míříme do nejoblíbenějších destinace letních dovolených u moře. Pojďte s Kudy z nudy poznat Chorvatsko!

Evropa v Česku: proč máme rádi Bulharsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Bulharsko?

Slunečné pobřeží, moře, písečné pláže a voda prohřátá sluncem, růžový olej, šopský salát, pohoří Rila a Rilský klášter, římské památky, starobylá města anebo Sofie a majestátní katedrála sv. Alexandra Něvského: je tolik věcí, které milujeme v Bulharsku! Se seriálem o evropských zemích tentokrát míříme do jedné z nejoblíbenějších destinací letních dovolených. Pojďte s Kudy z nudy poznat Bulharsko!

Evropa v Česku: proč máme rádi Litvu?

Evropa v Česku: proč máme rádi Litvu?

Tisíce jezer, nekonečné pobřeží Baltského moře a písečné duny, jantar, rybářské vesnice, barevné domky, jezero Galvé s hradem Trakai, poutní místo Hora křížů, města Vilnius, Kaunas anebo Rumšiškės s vyhlášeným skanzenem: je tolik věcí, které máme rádi v Litvě! Seriál o evropských zemích pokračuje v Pobaltských zemích. Pojďte s Kudy z nudy poznat Litvu!

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovensko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovensko?

Brynzové halušky, jeskyně, Nízké i Vysoké Tatry, Roháče, Jánošík, termální bazény, lázně, víno, Slovenský ráj, Bratislava, husacina ze Slovenského Grobu nebo trdelník: je tolik věcí, které milujeme na Slovensku! Nový seriál o evropských zemích proto nemůže začít nikde jinde než u našich východních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Slovensko!

7 věcí, které (možná) nevíte o… Evropské unii

7 věcí, které (možná) nevíte o… Evropské unii

Česká republika se stala součástí Evropské unie 1. května 2004. Jak stará je vize sjednoceného starého světadílu, kolika jazyky vlastně Evropská unie hovoří a kdy slaví svátek? A z jakého materiálu jsou originální dárky, které Česko reprezentují na jednáních?

Evropa v Česku: proč máme rádi Maďarsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Maďarsko?

Budapešť, impozantní parlament, Rybářská bašta a lázně Széchenyi, víno, guláš, klobásy a všudypřítomná paprika, překrásná historická města s úžasnými památkami, termální lázně, vinařská oblast Tokaj, Balaton, fascinující jeskyně Aggtelek a řeka Dunaj: je tolik věcí, které máme rádi v Maďarsku! Seriál o evropských zemích pokračuje u jednoho ze sousedů bývalého Československa. Pojďte s Kudy z nudy poznat Maďarsko!

První česká přírodní památka UNESCO – Jizerskohorské bučiny

První česká přírodní památka UNESCO – Jizerskohorské bučiny

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny se rozkládá na strmých severních svazích Jizerských hor. V červenci 2021 se oblast s řadou skalních vyhlídek i největším vodopádem Jizerských hor stala první českou přírodní památkou zařazenou na seznam Světového dědictví organizace UNESCO.

Evropa v Česku: proč máme rádi Polsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Polsko?

Fascinující solné doly Wieliczka, Mazurská jezera, kouzelná Wrocław plná trpaslíků, Krakov s drakem a hradem Wawel, zářící historická centra Toruně a Gdaňsku, hrad Malbork, noblesní zámky, zubři v Bělověžském pralese, pobřeží Baltského moře, bigos, žurek, pirohy a zapiekanky: je tolik věcí, které máme rádi na Polsku! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Polsko!

Zahrady, hrad a kostel: pražské stopy Jože Plečnika

Zahrady, hrad a kostel: pražské stopy Jože Plečnika

Když si mezi přáteli zděláte malou anketu o místech s nejhezčím výhledem na Prahu, určitě vám někdo doporučí Jižní zahrady Pražského hradu. Od roku 2016 je můžete vidět v podobě, kterou jim vtiskl slovinský architekt Josip Plečnik. Vydejte se s portálem Kudy z nudy po jeho stopách.

S osobností na procházku: z Prahy do Lán, Vídně a Lublaně s Jože Plečnikem

S osobností na procházku: z Prahy do Lán, Vídně a Lublaně s Jože Plečnikem

Slovinský architekt Jože Plečnik (23. 1. 1872 Lublaň, Slovinsko – 7. 1. 1957 tamtéž) se na přání prezidenta T. G. Masaryka stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu a výrazně ovlivnil jeho podobu. Pojďte se vypravit po jeho stopách nejenom po Hradčanech, ale také do rezidence našich prezidentů v Lánech a ke kostelu na pražských Vinohradech, který patří k nejpůsobivějším Plečnikovým stavbám.

Za kouzlem pražské bohémy z Vinohrad na Žižkov

Za kouzlem pražské bohémy z Vinohrad na Žižkov

Žižkov je snad nejlegendárnější pražskou čtvrtí mimo historické centrum. V minulosti jeho převážně dělnické obyvatelstvo, veselý život místních hospůdek a kabaretů i kopcovitý terén pod Vítkovem společně vytvořily neodolatelnou auru, které propadl kdekterý aspirující umělec. Vycházka vás nejprve přivede do čtvrti Královské Vinohrady. Nesou své jméno po skutečných vinicích, jež se ve středověku rozkládaly na zdejších svazích. Dnes vinice vystřídaly nádherně zdobené domy, které doplňuje strohá moderna překvapivých tvarů i barev. Klikatá cesta žižkovskými ulicemi vás zavede i do blízkosti televizního vysílače.

S osobností na procházku: do Bílovic nad Svitavou se spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem a liškou Bystrouškou

S osobností na procházku: do Bílovic nad Svitavou se spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem a liškou Bystrouškou

V období před druhou světovou válkou byly Bílovice nad Svitavou oblíbeným letoviskem a výletním místem řady českých umělců. Jezdili sem básníci, malíři a spisovatelé, mezi nimi i spisovatel Rudolf Těsnohlídek (1882–1928). Právě tady společně s přáteli našel dva dny před Vánocemi roku 1919 v lese opuštěnou holčičku.

Evropská cesta historickými divadly Kultura

Evropská cesta historickými divadly

Císařská cesta spojuje historická divadla přístupná veřejnosti, která představují to nejcennější, co se nám v oblasti historické divadelní architektury zachovalo.

Jože Plečnik – architekt, který proměnil Pražský hrad a Lány v rezidence českých prezidentů

Jože Plečnik – architekt, který proměnil Pražský hrad a Lány v rezidence českých prezidentů

Slovinský architekt Jože Plečnik (23. 1. 1872 Lublaň, Slovinsko – 7. 1. 1957 tamtéž) se na přání prezidenta T. G. Masaryka stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu a výrazně ovlivnil jeho podobu. Pojďte se vypravit po jeho stopách nejenom po Hradčanech, ale také do rezidence našich prezidentů v Lánech a ke kostelu na pražských Vinohradech, který patří k nejpůsobivějším Plečnikovým stavbám.