ÚvodAktualityLidové pranostiky: březen, čápi svatého Řehoře a začátek jara
Životní styl

Lidové pranostiky: březen, čápi svatého Řehoře a začátek jara

Poslechněte si audio verzi článku
Březen je měsíc plný drobných radostí, ale také půstu. Ten začíná Popeleční středou a končí Velikonocemi. Právě půst a postní neděle, kdy každá má své jméno a své zvyklosti a tradice, se postarají o většinu březnových lidových pranostik. Seznamte se na Kudy z nudy s březnovou sprškou pořekadel, mouder a průpovídek.
I když neznámější průpovídka zní Březen – za kamna vlezem, v březnu konečně přichází to pravé jaro! Příroda se probouzí ze zimního spánku, začínají rašit divoké zelené byliny i sasanky, bledule, kosatce, modřence, narcisy a tulipány. Ze sklepa vytahujeme poslední zimní zásoby zeleniny a jablek, přilétají špačci a čápi, rodí se malí zajíčci, a na rybnících hnízdí husy. Dokonce ani půst, doba odpouštění a odříkání, nemusí být nuda: podívejte se u nás na Kudy z nudy na kalendář šesti postních nedělí, kdy část z nich připadá každý rok právě na březen.
 

Březnové pranostiky

Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát, zní jedna z březnových pranostik. Ostatně slunce a počasí opět v pranostikách a průpovídkách hraje důležitou roli. Tady jsme shrnuli ty nejznámější:
 
  • Březen bez vody, duben bez trávy.
  • Březnové slunce od nohou studí.
  • Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
  • Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
  • Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.

Podobně jako v lednovýchúnorových pranostikách se i v těch březnových často objevují zvířata. Zatím necháme stranou svatého Řehoře a jeho čápy a žáby, ale i bez nich nás čeká pestrá přehlídka jarní fauny:
  • Laštovčin zobáček je krátký, ale zvlášť v březnu sladký.
  • Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.
  • Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
  • Žežule, které v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro.

O zvířatech se zmiňuje také pranostika k prvnímu březnovému dni, o který se dělí svatí Bedřich, Albína a Eudokie:
  • Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.

Varovně pak zní průpovídka k 2. březnu: Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí. Tak si dávejte pozor a povalování na mezích posuňte až na další měsíce!
 

Čas jarních povodní

Začátek třetího měsíce roku rozhodně nebývá tak optimistický jako jeho slunečnější konec: na přelomu února a března totiž hladiny řek zvedá tající sníh a přicházejí povodně. Takzvaná Matějská obleva, která s poměrně vysokou pravděpodobností přichází mezi svatým Matějem (24. února) a osmým březnem, bývá neklamným znamením, že končí zima a je čas pustit se do příprav na zahájení jarních zemědělských prací.
 

Na svatého Řehoře…

…čápi letí přes moře. Tohle pořekadlo zná kdekdo, ale zdaleka ne každý ví, že den svatého Řehoře je 12. března. Také se říkávalo, že Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, a šelma sedlák, který neoře. Navzdory všem pranostikám ale v polovině března občas přichází takzvaná řehořská zima, která je považovaná za poslední záchvěv zimy.


 

Jak Josef s Marií zabíjejí zimu

Definitivní tečkou za zimou pak bývají josefská tepla (svátek svatého Josefa je 19. března) a také mariánské oteplení, pojmenované podle svátku Zvěstování Panny Marie, později svatého Viktorína (25. března). Naši předci je spojovali dohromady ve výstižné průpovídce Josef s Marijú zimu zabijú.

Poněkud záhadně zní pranostika na 27. března, která tvrdí, že jaké počasí je na svatého Ruprechta, takové bude i v červenci. Červenec je ještě daleko, a tak zatím počítejme s tím, že je březen, a tedy čas vlézt za kamna. Tahle pranostika pokračuje veršíkem „…duben – ještě tam budem, máj – vyženem kozy v háj.“ Tak uvidíme, kde se potkáme za měsíc, jestli stále zalezlí za kamny, anebo někde venku.
Lidové pranostiky: únor, Hromnice, Valentýnské mrazy a masopust

Lidové pranostiky: únor, Hromnice, Valentýnské mrazy a masopust

Únor, to nejsou jen šedivé a studené dny mezi ledovým lednem a jarním březnem, ale také spousta lidových svátků – Hromnice, Valentýn, svatý Matěj a především masopustní veselí. Všechny se objevují také v lidových pranostikách: pojďte se s Kudy z nudy projít únorovou snůškou pořekadel, mouder a průpovídek.

Lidové pranostiky: leden, psí dny a Fabiánská zima

Lidové pranostiky: leden, psí dny a Fabiánská zima

Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti, říkávali naši předkové, a dodávali, že když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují. V lednu, nejchladnějším měsíci roku, vás na Kudy z nudy seznámíme s pořekadly, která komentují začátek roku a zkouší předpovídat, co nás čeká v následujících měsících. Sami uvidíte, jestli se v nich skrývá alespoň špetka pravdy.

Na svatého Řehoře čápi letí od moře aneb když se jaro vrací

Na svatého Řehoře čápi letí od moře aneb když se jaro vrací

Na 12. března připadá svátek svatého Řehoře, který v minulosti slavili hlavně školáci a studenti ve městech, na venkově se začínalo se zemědělskými pracemi. K tomuto dni, který oslavuje 64. papeže katolické církve (590–604) se váže také řada jarních pranostik o příletu ptáků ze zimovišť a předpokládaném vývoji počasí.

7 věcí, které nevíte o... jarní rovnodennosti

7 věcí, které nevíte o... jarní rovnodennosti

Světový den štěstí, Světový den vrabců, první den astronomického jara a také jarní rovnodennost: to všechno nastane ve středu 20. března. Čas jarní rovnodennosti je dokonce spočítaný na minuty přesně: dojde k ní 20. března 2024 ráno ve 4:06 hodin. Pozorovat se dá vlastně odkudkoliv, protože rovnodennost znamená jen to, že noc je stejně dlouhá jako den. Ale skutečně je to tak?

Naplánujte si Velikonoce! 7 tipů, kde si užít jarní zvyky a tradice

Naplánujte si Velikonoce! 7 tipů, kde si užít jarní zvyky a tradice

Hrady, zámky i skanzeny po celé zemi chystají program na pomalu nadcházející svátky jara. Chcete-li si připomenout starobylé zvyky a obyčeje, nasát velikonoční atmosféru, nebo zažít prohlídky interiérů „jinak“, vybírejte z nabídky portálu Kudy z nudy.

Svatý Josef: zvyky a tradiční srdce z perníku

Svatý Josef: zvyky a tradiční srdce z perníku

Na 19. březen připadá svátek často užívaného mužského jména, kterým je Josef čili Pepík. Oblíbené české jméno má prastarý hebrejský původ a znamená „Bůh ti dá následovatele“. V našich končinách se kolem tohoto data tradičně koná spousta „josefských“ akcí. Znáte ale i zvyky, které se na Josefa dodržovaly? Anebo proč se Josefům vlastně říká Pepík? Připomeneme si i několik pranostik, které v tak významný den nemohou chybět.

Konečně přichází pravé jaro – kdy nastane jarní rovnodennost?

Konečně přichází pravé jaro – kdy nastane jarní rovnodennost?

Astronomicky první jarní den přijde ve čtvrtek 20. března 2025 přesně v 10:01 hodin. To bude onen okamžik, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana. Zároveň bude tento den vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Den bude stejně dlouhý jako noc a zatímco na jižním pólu Slunce vyjde, na severním naopak ve stejném okamžiku zapadne… Zajímavostí je také to, že na stejný den připadá Světový den vrabců.

Jaro je tady! Naplánujte si výlet na místa spojená s dávnými rituály

Jaro je tady! Naplánujte si výlet na místa spojená s dávnými rituály

Definovat jaro není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Astronomové jako počátek jara počítají den jarní rovnodennosti, tedy okamžik, kdy Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu protíná světový rovník – přechází z jižní polokoule na severní. V jarním bodě bude letos ve středu 20. března 2024 v 4:06 hodin.

Naplánujte si Velikonoce – kouzelné svátky jara! Máme pro vás první tipy na jarní výlety

Naplánujte si Velikonoce – kouzelné svátky jara! Máme pro vás první tipy na jarní výlety

Oslavíte svátky jara ve městech, v probouzejících se parcích, na zámcích anebo v dobovém stylu ve skanzenu? V Česku můžete Velikonoce prožít na desítky způsobů! V roce 2024 připadá Velikonoční neděle na 31. března. Školákům začínají velikonoční prázdniny už ve čtvrtek 28. března a volno je i na Velký pátek 29. března. Velikonoční pondělí oslavíme 1. dubna.

Velikonoce 2024: velikonoční půst a další tradice postního období

Velikonoce 2024: velikonoční půst a další tradice postního období

Nejvýznamnější křesťanské svátky se v České republice pojí s množstvím lidových zvyků a tradic. Po masopustních rejích a zábavách přichází na řadu velikonoční půst a množství zvyků připomínajících blížící se konec zimy a příchod toužebně očekávaného jara.

Vynášení Morany anebo očistné rituály? Přivítejte jaro tradičními zvyky!

Vynášení Morany anebo očistné rituály? Přivítejte jaro tradičními zvyky!

Už jste někdy vynášeli smrtku, Moranu nebo Mařenu? Prastarý pohanský rituál má něco do sebe: můžete se rozloučit nejenom se zimou, ale symbolicky se vším, co vás trápí. Jaro pak přivítáte ve víru očistných rituálů a s novou energií. Jak na to vám poradíme na portálu Kudy z nudy.

Tradice: Jarní rituály a Velikonoce

Tradice: Jarní rituály a Velikonoce

Přivítejte jaro s otevřenou náručí a vyberte si ze světa tradic a velikonočních rituálů ty, které vám zvednou náladu a udělají dobře na duši. Nabídka je neskutečně bohatá, protože příchod jara lidé oslavovali odnepaměti a tradice se tak slily do lehce nepřehledného kulturního koktejlu. Ovšem když se vám nebudou líbit domácí obyčeje, nezaškodí napodobit sousedy. Některé staré zvyky jsou totiž neodolatelné i dnes!

Smrtní jeskyně v Moravském krasu Příroda

Smrtní jeskyně v Moravském krasu

Smrtní jeskyně se nachází na kraji Vilémovic. Do jeskyně se na jaře nosila smrtka (Morana) a před jeskyní se upalovala. V daleké minulosti byla obydlena jeskynními medvědy, jejichž kosti zde byly objeveny.

Tradice: péče o úrodu a její sklizeň aneb pranostiky, pověry a rituály našich předků

Tradice: péče o úrodu a její sklizeň aneb pranostiky, pověry a rituály našich předků

Považujete pověry a pranostiky týkající se sklizní jen za úsměvné veršovánky? Pro naše předky to byly zásadní informace, které se vyplatilo dodržovat – ostatně řada obyčejů a rituálů souvisela se zemědělstvím a ochranou úrody, a na úspěšné sklizni závisely životy lidí i jejich hospodářských zvířat. Tedy něco, co nebylo radno podceňovat.

7 věcí, které nevíte o… jízdách králů

7 věcí, které nevíte o… jízdách králů

Lidový obyčej, zapsaný v roce 2011 na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, fascinuje svým tajemným poselstvím. Obřady provázející svátek zvaný letnice se dřív odehrávaly na mnoha místech, dnes se zvyk udržuje už jen v několika vesnicích na Slovácku a na střední Moravě.

Obecní muzeum Skoronice – expozice Jízdy králů Kultura

Obecní muzeum Skoronice – expozice Jízdy králů

Budova obecního muzea je ukázkou původní venkovské zástavby na Slovácku a její současný stav kopíruje dispozici a vnitřní členění domu z roku 1903. Stavení bylo v roce 2013 rekonstruováno a v původních světnicích byly instalovány dvě expozice.

Čápi se pomalu vracejí na svá hnízda

Čápi se pomalu vracejí na svá hnízda

V průběhu března nastává hlavní čas návratů čápů bílých i černých ze vzdálených zimovišť. Když je zima teplá, vracejí se ptáci dřív, letos však byla zima dlouhá a chladná, a čápi teprve přilétají. Obsazená hnízda hlásí nejvíce Plzeňský, Jihočeský a Karlovarský kraj.