Prohlídky katedrály sv. Víta: ikonická památka Prahy zdarma i s průvodcem

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Na místě dnešní katedrály původně stála rotunda sv. Víta, kterou zde nechal kolem roku 925 postavit sv. Václav. O století později – po roce 1060, ji nahradila románská bazilika. Roku 1344 zahájil Karel IV. stavbu gotické katedrála. První stavitelé, Matyáš z Arrasu a později Petr Parléř, postavili chór s věncem kaplí, Svatováclavskou kapli, Zlatou bránu a spodní část Velké jižní věže. Tu začal stavět Petr Parléř, ale nedokončil ji. Do původně zamýšlené výšky ji doplnil renesanční ochoz a helmice ze 16. století, kterou ale v 18. století nahradila současná kupole. Stavbu katedrála v roce 1419 přerušily husitské války a chrám zůstal po staletí nedokončen, přestože se někteří panovníci pokoušeli pokračovat ve stavbě. Mimo jiné byla postavena hudební kruchta a průčelí chrámu bylo provizorně uzavřeno. Teprve ve 2. polovině 19. století zahájila Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta opravu původní části a dostavbu katedrály v novogotickém slohu (přistavěna byla  západní loď chrámu se dvěma věžemi). V roce 1929 byl chrám slavnostně vysvěcen. Ještě v pozdějších letech se ladil interiér katedrály.

Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Katedrála je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů. V jejím impozantním interiéru se nachází mj. malbami a polodrahokamy nádherně vyzdobená Svatováclavská kaple s hrobem sv. Václava, v podzemí hrobka českých králů (v současné době uzavřena) a Korunní komora, kde jsou uloženy korunovační klenoty. Otevírací doba katedrály svatého Víta se liší podle období. V letní sezóně (duben-říjen) je otevřená 9:00-17:00 a v neděli až od 12:00. V zimní sezóně (listopad-březen) je pak otevírací doba o hodinu zkrácená 9:00-16:00 hodin.
 

Prohlídka katedrály sv. Víta zdarma

Jestliže vám stačí jen letmé nahlédnutí do katedrály bude vám stačit pouze vstup do přední části katedrály, která je návštěvníkům přístupná zdarma. Pro návštěvníky bez vstupenky je vymezen prostor pod západní kruchtou, neboli kůrem. Jedná se tedy o vstup do přední novogotické části katedrály. Novogotickou část katedrály tvoří hlavní loď a úzké boční lodi s postranními kaplemi osvětlenými barevnými okny a severní křídlo příčné lodi. Na západní kruchutu mají být umístěny nové varhany z Barcelony. Kvůli stavebním úpravám je tak bezplatná zóna od října 2023 až do odvolání uzavřena.

Přesto však existuje způsob, jak se do katedrály sv. Víta bezplatně dostat. Všichni věřící a poutníci jsou dovnitř zváni zdarma, a to nejen k účasti na pravidelných či svátečních liturgiích, ale i mimo liturgický provoz k individuální modlitbě či jako organizované poutní skupiny. Věřící (jednotlivci či rodiny), kteří přicházejí za účelem modlitby, mají bezplatný vstup i během turistického návštěvního provozu, a to na vyžádání u pracovníků ostrahy při vchodu do katedrály. Každý pátek se v eucharistické kapli také koná celodenní výstav Nejsvětější Svátosti. V případě, že přijdete do katedrály na bohoslužbu, musíte po celou dobu jejího trvání sedět v lavici a nesmíte fotit. Po skončení mše však máte trochu času chrám si projít. Poslední možný vstup je 20 minut před koncem otevírací doby. Návštěvní doba může být podle provozních podmínek upravena, zejména s ohledem na konání bohoslužeb – v průběhu církevních obřadů není prohlídka chrámu možná.

Organizované skupiny poutníků se musejí k návštěvě objednat nejméně tři dny předem na adrese katedrala@efara.cz, v případě potřeby je možno kontaktovat pracovníky provozu katedrály na tel. čísle +420 724 558 889 nebo +420 734 648 727. Skupiny poutníků doprovázené katolickým knězem mohou také slavit mši svatou v eucharistické kapli katedrály.
 

Prohlídka katedrály sv. Víta s průvodcem

Turistický provoz katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha spadá pod Správu Pražského hradu, takže je nutné pořídit si vstupenku na celý okruh Hradem. Tu si zakoupíte v infocentru Pražského hradu na 2. a 3. nádvoří za 450 Kč. Základní okruh zahrnuje Starý královský palác, Baziliku sv. Jiří, Zlatou uličku a konečně katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Vstupenka se vstupem pouze do katedrály neexistuje.

Dostupná je však zvláštní prohlídka s názvem Katedrála sv. Víta zblízka. Je k zakoupení zvlášť on-line. Jedná se o detailní prohlídku katedrály s průvodcem, která zabere asi 75 minut. Zájemci nahlédnou v rámci výkladu i do míst se zvláštní památkovou ochranou, kam se běžný turista nepodívá. Trasa zahrnuje celé přízemí katedrály sv. Víta, Královskou hrobku a Svatováclavskou kapli. Cena prohlídky je 600 Kč – platí se standardní vstupné do objektu (tedy na okruh), plus 150 Kč.
 

Jižní věž katedrály sv. Víta

Na velkou jižní věž katedrály můžete vystoupat denně od 10 do 18 hodin, poslední vstup je vždy v 17:30. Tato bezmála sto metrů vysoká věž nabízí jedinečný výhled na Prahu. Během výstupu po více než 280 schodech se naskytne jedinečný výhled na hlavní město, areál Pražského hradu i pohled na zvony Svatovítské katedrály. Těch je zde sedm, mezi nimi i největší zvon v České republice – Zikmund, pocházející z roku 1549. Na vrchol věže se platí zvláštní vstupné ve výši 200 Kč. Poslední vstup do věže je půl hodiny před zavírací dobou. Ale pozor, v případě nepříznivého počasí zůstává věž uzavřena.
 

Katedrála zvenčí

Jestliže jste již interiér katedrály viděli, anebo vám stačí obdivovat ji jen zvenčí, areál Pražského hradu je otevřený po celý rok 6:00-22:00 hodin. Všímavým návštěvníkům odkryjí exteriéry katedrály mnohá další tajemství.

Například hrůzu nahánějící chrliče – na katedrále byste jich napočítali přesně 132. První vznikly už ve 14. století a jejich funkcí bylo mimo jiné odvádět vodu od katedrálních stěn. Voda se do nich dostává přes opěrné oblouky kanálky, které jsou skryté pod kamennými stříškami. Není bez zajímavosti, že některé kanálky a jejich vedení v kameni jsou odborníkům dosud utajené. Voda z chrličů padá až několik metrů od zdi katedrály. Ze středověku zůstaly na katedrále pouze 4 kompletní chrliče, ostatní jsou už z mladší doby. Druhá funkce chrličů je duchovního rázu – měly odstrašovat zlé síly zvenčí anebo jsou to naopak démoni, připoutaní ke katedrále. Jejich podoba je opravdu různorodá: najdete zde dračí hlavy, podoby ďábla a démonů, hrůzná monstra, ale i porodní bábu, kováře nebo žida s prasetem. V případě posledního zpodobnění se jedná o postavu vousatého muže, který za ucho drží sele skryté pod dlouhým kabátem. Pochází z roku 1885 a je stále funkční. Některé chrliče bylo třeba časem vyměnit, protože docházelo k opotřebení díky povětrnostním podmínkám, a škodu utrpěly také při požáru roku 1541 nebo při ostřelování Prusy roku 1757. Na tuto událost odkazuje i jedna kuriozita v interiéru – zavěšená dělová koule ve Šternberské kapli. Je připomínkou obléhání Prahy, kdy nepřítel na chrám během 23 dnů poslal 770 koulí! Právě tato urazila mimo jiné mramorové zábradlí, které od té doby zůstalo úmyslně neopravené.

Návštěvníci vstupují do katedrály portálem v západním průčelí, proti průchodu mezi II. a III. nádvořím Pražského hradu. Bronzové dveře jsou zdobeny reliéfy s výjevy z historie chrámu a z legend o svatém Václavu a Vojtěchu. Vyobrazeni jsou na nich svatý Václav a Karel IV. a jsou zde i tváře stavitelů katedrály. A to jak těch středověkých – Matyáše z Arrasu a Petra Parléře –, tak i novodobých – Kamila Hilberta či Josefa Mockera.

Dalším prvkem hodným obdivu je monumentální kulaté okno, tzv. rozeta, jenž se podobá květu rozvité růže. Najdete ji nad vchodem do katedrály. Bylo dokončeno v roce 1928 a za jeho architektonickým návrhem stojí Kamil Hilbert. Vitráž na téma Stvoření světa navrhl František Kysela. Při bližším zkoumání okna zjistíte, že se skládá z několika obrazů. Malé barevné kousky skla vložené do olověných proužků tvoří v celku kompletní obraz. Nejvýše je obraz, který znázorňuje Boha, pod ním jsou v kruhu v jednotlivých pětilístcích z barevných sklíček vyskládány jednotlivé dny podle biblického Stvoření světa. Rozeta vypráví o stvoření dne a noci, stvoření vody, pevniny a rostlinstva, světla na obloze, zvířat, člověka a sedmý den je věnován odpočinku.

Přímo na Velké jižní věži je Zlatá brána a napravo od ní nádherná zlatá mozaika Posledního soudu. Z této strany býval původní vstup do katedrály – tudy vycházel nově korunovaný panovník a tudy dovnitř vstupovaly davy poutníků. Stěnu nad portálem dal osadit mozaikou Karel IV. Autorem její předlohy byl pravděpodobně malíř Nicollo Semitecolo. Mozaika je vyskládána asi z miliónu skleněných kostek v několika desítkách odstínů, na některé části obrazu byly místo skla použity různobarevné křemeny. V zemích na sever od Alp je taková mozaika naprostým unikátem. Pro její provedení byli povoláni nejspíše benátští umělci, kteří ji dokončili roku 1371. Pro její rozsáhlé zlacení se vstupu do chrámu začalo říkat Zlatá brána.

Další tajemství katedrály