ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: Mohyla míru a další památníky válek i míru
Památky

Věda a historie není nuda: Mohyla míru a další památníky válek i míru

Poslechněte si audio verzi článku
Války a bitvy provázejí lidstvo celou jeho historií. Na památku krvavých střetnutí se staví pomníky a památníky, od maličkých a nenápadných až po pompézní, které zná celý svět. Málokteré ale mají jiný smysl než připomenout historickou událost – a právě proto je unikátní Mohyla míru na někdejším bojišti Slavkovské bitvy. S Kudy z nudy vás pozveme i do do Hrabyně a na Ploštinu.
První mírový památník v Evropě: to je Mohyla míru nad obcí Prace. Stojí na bývalém bojišti bitvy u Slavkova jako historicky ojedinělý válečný památník s mírovým vzkazem. Připomíná památku všech obětí prosincové bitvy z roku 1805 bez rozdílu, zda mrtví patřili ke straně vítězů nebo poražených.

Českou stopu ale najdete i ve vůbec nejznámějším mírovém památníku na světě: autorem Atomového dómu v japonské Hirošimě totiž je český architekt Jan Letzel (1880–1925).
 

Bitva u Slavkova a hřbitov dlouhý čtyři hodiny cesty

muzeu u Mohyly míru, v turistických průvodcích i na webech se dozvíte, že s nápadem postavit na Slavkovském bojišti mírový památník přišel kněz Alois Slovák (1859–1930). Jeho vizí bylo proměnit centrum někdejšího bojiště v mírové memento upozorňující na hrůzy války.

Rodák z Boskovic vystudoval teologii na brněnském bohosloveckém ústavu, po vysvěcení krátce působil v Ivančicích, od roku 1883 až do odchodu do penze roku 1923 vyučoval náboženství na tehdy jediné české státní reálce v Brně. Zrod Mohyly míru údajně inspirovala jeho cesta o Dušičkách 1897, kdy šel ze Šlapanic do Prace. Cestou potkával vesničany spěchající na hřbitov uctít památku svých blízkých, a přitom si uvědomil, že zná „…hřbitov, nesmírný hřbitov, čtyři hodiny cesty dlouhý, dvě hodiny široký, hřbitov, na němž odpočívají tisíce nebožtíků: synů, bratrů, otců – a jejich hrobů nikdo neosvětluje a na jejich hrobech se nikdo nemodlí. Jsou to zapomenuté hroby padlých na rozsáhlém bojišti prateckém. Hřbitove pratecký, pole svaté! Svatým jsi proto, že sám nebeský hospodář o tebe stará. Neboť nad tvými nebožtíky tak záhy svět zavřel paměť svou...“
 

Mohyla míru: podzemní kostnice a jedinečná akustika

Klíčovým místem Mohyly míru proto je její neviditelná část, podzemní ossarium neboli kostnice pod kaplí, kam se ukládají ostatky nalezené v prostoru bývalého bojiště. Dodejme ještě, že kaple má pozoruhodnou akustiku: když v jednom rohu zašeptáte něco do stěny, šepot se přes klenbu přenese k uchu posluchače v protilehlém rohu. Akustickou hříčku využili například autoři seriálu Četnické humoresky.
 

Mohyla míru: stavbu mírového památníku přerušila válka

Vznik Mohyly míru nebyl jednoduchý: peníze na její stavbu se sháněly dlouho a těžce, začala se stavět až v roce 1910 a nakonec i účastníky slavnostního položení základního kamene rozehnala obrovská bouřka. Problémy se ale s Mohylou táhly dál: například autora návrhu architekta Josefa Fantu spolek pro stavbu památníku žádal, aby oslovoval místní firmy, nikoli ty pražské a navržený materiál nahradil levnější alternativou.

Vysvěcení Mohyly a její slavnostní otevření paradoxně oddálil další válečný konflikt, a to první světová válka. Nakonec se oficiální otevření odložilo na neurčito, i když podle některých zdrojů proběhlo roku 1923. První ostatky však byly do krypty pod mohylou uloženy až roku 1935, desítky let od dušičkové cesty a první myšlenky Aloise Slováka.

U Mohyly míru si prohlédnete muzeum s multimediální expozicí, k dispozici je i kavárna a vyhlídkové plošiny, které nabízejí výhled z výšky na Slavkovské bojiště. V létě bývá mohyla slavnostně osvětlená, každý rok na přelomu listopadu a prosince tu probíhá vzpomínkový akt k uctění padlých.
 

Národní památník v Hrabyni

Žádný další památník války sice nenese tak důrazné mírové poselství jako Mohyla míru, přesto stojí za bližší seznámení. Například Národní památník II. světové války v Hrabyni na Opavsku, od roku 2000 ústřední památník druhé světové války v České republice. Při rekonstrukci prošla proměnou stálá expozice  Doba zmaru a naděje: kromě moderní audiovizuální techniky se můžete těšit na jedinečné exponáty z muzejní sbírky, dominantou je velkolepá bojová scéna ostravsko-opavské operace. Vrátí se sem i sousoší Lidické děti od sochařky Marie Uchytilové.

Další výstava ve správní budově památníku mapuje hledání hrobů z druhé světové války a dokumentuje nejnovější nálezy z archeologických výzkumů Slezského zemského muzea za několik posledních let.
Ani památník v Hrabyni nevznikl bezprostředně po druhé světové válce: základní kámen se pokládal 29. dubna 1970, tedy den před pětadvacátým výročím osvobození Ostravy, a to za přítomnosti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody. Společnost při poklepání základního kamene mu dělal sovětský maršál Andrej Ivanovič Jeremenko, který osvobozovací akce v roce 1945 řídil. Památník se budoval plných deset let, slavnostně otevřen byl v roce 1980.
 

Památník Ploština

Navštívit byste měli také Památník na Ploštině. Hlavní monument uvidíte už z dálky, sloupy památníku obětem války se tyčí k nebi na místě pasekářské osady nedaleko Valašských Klobouk, vypálené na konci druhé světové války.

V památníku připomínajícím desítky zavražděných obyvatel a vypálených domů najdete návštěvnické centrum a také zajímavé expozice. V nich se vzpomíná i na další obce, které stihl stejně krutý osud: Vařákovy Paseky nad Lačnovem, Prlov, samoty v kopcích nad Vizovicemi či Juříčkův mlýn. Je zde i pietní místnost ticha a dům  vystavěný na půdorysu původního muzea, kde poznáte život a osud Ploštiny po válce.
Památník Ploština v blízkosti Valašských Klobouk Kultura

Památník Ploština v blízkosti Valašských Klobouk

Památník Ploština prošel mezi lety 2020-2023 generální rekonstrukcí a nyní nabízí moderní expozice ve zcela nových prostorách. Připomíná osudy míst v regionu, která na samém konci války vypálili nacisté.

Karavanem od jara do zimy: jeskyně Moravského krasu, Slavkovské bojiště a další zajímavá místa kolem Brna

Karavanem od jara do zimy: jeskyně Moravského krasu, Slavkovské bojiště a další zajímavá místa kolem Brna

Jeskyně Moravského krasu, bojiště bitvy Tří císařů u Slavkova anebo plavba lodí po Brněnské přehradě: to je jen malý výběr zajímavých výletů v okolí Brna. Když se do metropole Jihomoravského kraje vydáte s přívěsem nebo obytným autem, na Kudy z nudy vám poradíme, kde se dá parkovat a kam se vypravit na výlet.

Austerlitz 2024 – rekonstrukce bitvy u Slavkova – u obce Tvarožná

30. 11.
Austerlitz 2024 – rekonstrukce bitvy u Slavkova – u obce Tvarožná

Připomeňte si spolu s účastníky vojensko-historických klubů z celého světa významnou epochu evropských dějin, Napoleonských válek.

Cestovatelské novinky roku 2024: kde si užijete nové expozice, muzea, vyhlídky a atrakce

Cestovatelské novinky roku 2024: kde si užijete nové expozice, muzea, vyhlídky a atrakce

Rok 2024 opět bude plný novinek. Na Kudy z nudy vám prozradíme, co se kde chystá, staví a opravuje, kde už mají skoro hotovo a kde se teprve finišuje, a kam by si měli naplánovat výlet milovníci historických památek, galerií, cyklistiky či koupání. Z očekávaných novinek roku 2024 si vybere každý z vás – a samozřejmě nezapomínáme ani na nové rozhledny, nápady pro rodiny s dětmi a kuriozity!

Národní památník II. světové války v Hrabyni Památky

Národní památník II. světové války v Hrabyni

Národní památník II. světové války v Hrabyni je součástí Slezského zemského muzea. Stojí v bezprostřední blízkosti míst, na kterých probíhaly jedny z nejtvrdších bojů konce války na území dnešní České republiky. Moderní expozice doplňuje audiovizuální technika.

Věda a historie není nuda: s Napoleonem po Moravě a Čechách

Věda a historie není nuda: s Napoleonem po Moravě a Čechách

Slavkovský zámek, Mohyla míru, návrší Žuráň, Stará pošta u Pozořic anebo kopec Santon u Tvarožné: tam všude zanechal své stopy francouzský císař Napoleon Bonaparte a jeho armáda. Vydejte se s portálem Kudy z nudy v jeho stopách nejenom po bojišti bitvy u Slavkova, ale také do Znojma, k Chlumci a do Letohradu.

7 věcí, které nevíte o… muzeích, muzejních nocích, soutěžích, unikátech a rekordech

7 věcí, které nevíte o… muzeích, muzejních nocích, soutěžích, unikátech a rekordech

Uhodnete, kolik muzeí a galerií máme v České republice? Které jsou nejstarší, nejmenší nebo jediné svého druhu? Která soutěž je pro muzea prestižní a kam se vypravit na letošní Muzejní noc? A skutečně u nás existuje muzeum historických nočníků nebo zaříkávání duchů? Pojďte se toulat muzejními sály s portálem Kudy z nudy a žasnout!

7 věcí, které nevíte o… nejkrvavějších bitvách a událostech českých dějin

7 věcí, které nevíte o… nejkrvavějších bitvách a událostech českých dějin

Přestože nejkrvavější masakry v dějinách lidstva se českým zemím vyhnuly, bitev se u nás přesto odehrálo víc než dost. Které se zapsaly do dějin tím, že v nich došlo k největším ztrátám na životech? Možná vás překvapí, že to nebyla ani bitva u Sudoměře, ani bitva na Vítkově, ani ta na Bílé hoře.

Josef Fanta – architekt české secese a autor Mohyly míru na Slavkovském bojišti

Josef Fanta – architekt české secese a autor Mohyly míru na Slavkovském bojišti

Na přelomu 19. a 20. století byl architekt Josef Fanta (7. prosince 1856, Sudoměřice u Tábora – 20. června 1954, Praha) jednou z vůdčích osobností nově nastupujícího směru, secese. Uplatnil se i jako malíř a designér, návrhář nábytku a textilií, autor mnoha odborných publikací a také mecenáš, který se věnoval ochraně památek.

Slavkovské bojiště – po stopách napoleonských válek na Moravě Zážitky

Slavkovské bojiště – po stopách napoleonských válek na Moravě

Komponovaný zážitkový program, který provede návštěvníka po bojišti jedné z nejvýznamnějších bitev v historii Evropy s ukázkami bojových situací se závěrem na slavkovském zámku.

Památník Mohyla míru Kultura

Památník Mohyla míru

Památník Mohyla míru byl postaven na počest obětí Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova (2. 12. 1805) podle záměru kněze A. Slováka jako naplnění jeho myšlenky učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek.

10 tipů na výlety na nejznámější bojiště aneb ve stínu i na výsluní

10 tipů na výlety na nejznámější bojiště aneb ve stínu i na výsluní

Války přemyslovských panovníků, husitské války, třicetiletá válka, napoleonská tažení i prusko-rakouské války zanechaly v naší zemi spousty stop a šrámů. Pojďte se s Kudy z nudy podívat na deset bojišť, kde se odehrály významné bitvy českých dějin. Připomeneme vám i střety, které sice rozhodly o osudu českých zemí, ale odehrály se za našimi hranicemi, a takové, které ovlivnily dějiny celé Evropy.

Muzeum ve Šlapanicích Kultura

Muzeum ve Šlapanicích

Muzeum ve Šlapanicích připravuje krátkodobé tematicky rozmanité výstavy i nejrůznější akce pro veřejnost a snaží se být otevřenou a přátelskou institucí, místem, kam se návštěvníci mají chuť vracet.

#světovéČesko a Slavkovské bojiště: Napoleon nejen ve Slavkově

#světovéČesko a Slavkovské bojiště: Napoleon nejen ve Slavkově

Zámek Slavkov-Austerlitz patří mezi nejkrásnější neobjevené památky v Česku. A opravdu stojí za to tuto mohutnou barokní památku navštívit. Zámek je proslavený zejména jako útočiště Napoleona Bonaparte po bitvě Tří císařů, ovšem nabízí toho daleko víc. Například zábavné hry pro děti, odpočinek i sportovní hry v nádherném parku a řadu oblíbených akcí, jako jsou kostýmované prohlídky, farmářské trhy anebo historické akce. Zavítejte také na nedaleké bojiště u obce Prace s Mohylou míru, která svou lokací na vyvýšeném místě připomíná Lví pahorek v Belgii. Ten je však spojen s Napoleonovou definitivní porážkou…

Naučná stezka Bitva tří císařů Památky

Naučná stezka Bitva tří císařů

Naučná stezka obsahuje 29 mapových panelů se situací bitvy, podobiznami velitelů, schématy hlavních bitevních operací a texty, které popisují situaci 2.12.1805. Panely jsou umístěny na vhodných pozorovacích stanovištích při stávajících komunikacích.

Bitva Tří císařů u Slavkova – jedna z nejslavnějších napoleonských bitev

Bitva Tří císařů u Slavkova – jedna z nejslavnějších napoleonských bitev

K nejkrvavější napoleonské bitvě na našem území (asi 60 000 mrtvých) došlo 2. prosince 1805 u Slavkova, kde Napoleon porazil rusko-rakouskou armádu. Protože se bitvy v čele svých vojsk osobně zúčastnili francouzský císař Napoleon I., ruský car Alexandr I. a rakouský císař František, hovoří se o bitvě Tří císařů.