František Josef I. – poslední velký císař

Co všechno nám v českých zemích zbylo po císaři Josefovi II. (13. března 1741, Vídeň – 20. února 1790, Vídeň)? Není toho právě málo: například obliba jména Josef, města Terezín a Josefov, a také řada panovníkových soch a pomníků. Jeho vláda proměnila téměř všechny oblasti života v habsburské monarchii: Josef II. přispěl k jejímu hospodářskému rozvoji, posílil armádu, výrazně změnil trestní právo, zavedl reformy školství a také zřídil sítě nemocnic.

Altánků, glorietů a pavilonků jsou u nás stovky. Z některých jsou krásné vyhlídky, jiné vás uchvátí příběhem, tvarem nebo použitým materiálem. Možná v našich tipech nenajdete svou nejoblíbenější stavbičku, ale určitě objevíte takovou, kterou jste dosud neznali. Berte je třeba jako zajímavý tip pro příští rande, výlet s rodinou nebo s kamarády.

Pro časopisy zaměřené na historii a nejrůznější tajemství je Polná dodnes vděčným cílem a jména Anežky Hrůzové a Leopolda Hilsnera znají i ti, kteří tu nikdy nebyli. Pojďme se proto seznámit s městečkem na Vysočině podrobněji a podívat se na místa, která by vás mohla zajímat.

Rašínovo nábřeží v Praze, několik pamětních desek a ulice v několika městech připomínají národohospodáře, finančníka a politika Aloise Rašína (18. října 1867, Nechanice – 18. února 1923, Praha). Byl jedním z mužů 28. října, kteří stáli u zrodu Československa, napsal text prvního zákona o zřízení samostatného státu a o pět let později se stal jedním z mála našich politiků, kteří zemřeli na následky atentátu.

Řada panovníků a státníků, jako je například Přemysl Otakar II., Karel IV., Marie Terezie, Josef II. nebo T. G. Masaryk má svoji sochu či pomník. Vybavíte si ale, kde konkrétně ta či ona socha stojí? Za připomínkou našich státníků vás pozveme v našich dnešních tipech.

Ve Veletržním paláci byla otevřena nová expozice s názvem "1796–1918: Umění dlouhého století". Představuje například slavnou Pannu Gustava Klimta i díla Egona Schieleho, Edvarda Muncha, Paula Gauguina, Vincenta van Gogha či Pabla Picassa!

Praha a městská čtvrť Vysočany, jedna ze starých usedlostí Flajšnerka, náměstí Organizace svobodných národů, stanice metra Kolbenova, nová rezidenční čtvrť, umělecký prostor Pragovka Art District a také Vinohrady: to jsou místa, kam se vydáme na procházku s Emilem Kolbenem, vynálezcem, jehož jméno dodnes žije v názvu strojírenského koncernu ČKD – Českomoravské-Kolben-Daněk. Pojďte se seznámit s osudy jednoho z nejvýznamnějších podnikatelů meziválečného Československa.

Třicet barokních soch, krásné výhledy na historické centrum Prahy, mostecké věže a řada legend: to všechno je Karlův most. Nejstarší pražský most založil roku 1357 král Karel IV., dokončen byl roku 1402 a patří k nejkrásnějším místům hlavního města.

Při pozorném pohledu objevíte na fasádě Národního muzea v Praze řadu skvostů. Rekonstrukce jí vrátila světlejší barvu, jakou měla na konci 19. století, zlato rozzářilo dvě zadní kopule, na jejichž pozlacení našim předkům chyběly finance. Vrátily se také vlajkové stožáry, které musely ustoupit stavbě metra. Podobně jako kdysi je i nyní do opraveného pláště budovy zlatým písmem vepsáno 72 jmen osobností české historie.

Český botanik, cestovatel, sběratel rostlin a excelentní zahradník exotických květin – tím vším byl Benedikt Roezl (13. srpna 1824 Horoměřice u Prahy – 14. října 1885 Praha-Smíchov), rodák z Horoměřic u Prahy, který patřil k nejznámějším sběratelům orchidejí a exotických rostlin 19. století. Osobně objevil více než 800 druhů kvetoucích rostlin a stromů. Na koni nebo pěšky procestoval celou Ameriku a díky němu se původem mexická vánoční hvězda dostala do Evropy. Roku 1880 založil Roezl první český zahradnický spolek a časopis Flora v Praze.

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

Černínský palác na Loretánském náměstí v Praze je nejdelší barokní stavbou v Česku. Jeho průčelí měří 150 metrů. Barokní palác slouží od roku 1934 jako sídlo Ministerstva zahraničních věcí ČR. Založil jej v roce 1669 Jan Humprecht Černín z Chudenic, císařský vyslanec v Benátkách.

Jednou z ozdob sbírek Muzea městské hromadné dopravy v pražských Střešovicích je primátorská tramvaj s evidenčním číslem 200. Zelenkavý vůz zdobí secesní prvky, na jejichž krásné podobě je vidět rukopis věhlasného architekta Jana Kotěry, podle jehož návrhu tramvaj byla vyrobena.

Pojďte s námi prozkoumat místa, která se řadí mezi nejkrásnější v Praze: vltavské ostrovy. Jsou to oázy odpočinku, kde můžete v klidu relaxovat a přitom být v centru města, kde načerpáte energii pro sbírání dalších zážitků a kde se pořád něco děje.

Jako cizokrajný exotický pták mezi ochočenými druhy se mezi rody Rohanů, Des Fours, Buquoy de Longeval, Harbuval de Chamaré či Mensdorff-Pouilly vyjímá jméno Napoleona II. alias vévody Zákupského.

Udělejte si příjemnou procházku v okolí Roztok u Prahy. Z Prahy-Dejvic sem pohodlně dojedete příměstským autobusem anebo vlakem na trase Praha – Kralupy nad Vltavou. Naše trasa vás provede Tichým údolím, Úněticemi, Úholičkami a naučnou stezkou s hezkými výhledy zpět do Roztok. Výlet si užijete v jakékoli roční době pěšky i na kole.

Kdyby se jediný syn císaře Františka Josefa I. nezastřelil v Mayerlingu, nejspíš by František Ferdinand d’Este prožil běžný život váženého šlechtice. Jenže výstřel z roku 1889, který sprovodil ze světa korunního prince Rudolfa, přenesl nástupnictví na rodinu mladšího bratra vládnoucího císaře.

Chcete se projít luxusně zařízeným zámkem, kde v 19. století žil císař Ferdinand V. Habsburský? Pak se vydejte do Ploskovic, vesnice v pohádkové krajině Českého středohoří kousek od Litoměřic. Kromě zámku navštívíte také unikátní vodní jeskyně a půvabný park.

Most Legií je sedmým pražským mostem. Stojí na místě původního řetězového mostu císaře Františka I. a spojuje Národní třídu přes Střelecký ostrov s Malou Stranou.